Číslo jednací: 30A 59/2015 - 30         ČESKÁ REPUBLIKA     ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobce: Z. H., bytem Valečov 43, 582 31 Okrouhlice, zastoupen: Mgr. Ing. Josef Chlubna, advokát se sídlem Havlíčkovo náměstí 1963, Havlíčkův Brod, proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina se sídlem Žižkova 57, Jihlava, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. února 2015,           č. j. KUJI 13227/2015,  t a k t o :   I.                 Žaloba  s e   z a m í t á . II.               Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :   I. Předmět sporu        Napadeným rozhodnutím žalovaný v podstatě (když jím provedená změna výroku prvoinstančního rozhodnutí je toliko formální povahy) zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Havlíčkův Brod ze dne 4. 11. 2014, č.j. DOP/1645/2014/SSOT-7, jímž byly písemné námitky žalobce proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče zamítnuty jako nedůvodné a provedený záznam bodů v registru řidičů dle § 123f odst. 3 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), byl potvrzen.         II. Obsah žaloby   Ve včasné žalobě žalobce uvedl, že je řidičem kamionové dopravy a z toho titulu jezdí služebně často mimo území České republiky. Dne 18. 4. 2014 si z poštovní schránky na adrese svého trvalého bydliště vyzvedl příkaz o uložení pokuty ze dne 5. 3. 2014, kterým byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, kdy mu bylo kladeno za vinu porušení § 125c odst. 1 písm. i) bod 1 zákona o silničním provozu, kterého se dopustí ten, kdo při dopravní nehodě neprodleně nezastaví vozidlo, a dále pak ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 2 téhož zákona, kdy neměl ohlásit dopravní nehodu policistovi, a přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, neboť měl porušit povinnost stanovenou v hlavě 2 tohoto zákona. Bylo mu kladeno za vinu, že dne 25. 10. 2013 v 19.30 hodin mělo dojít k dopravní nehodě a to tak, že nákladní vozidlo Scania s návěsem mělo odbočit z hlavní komunikace ve směru od obce Druhanov vpravo na vedlejší komunikaci, ale vzhledem k profilu komunikace a rozměru vozidla se zde nevytočilo a nemohlo pokračovat v jízdě. Proto počalo couvat zpět na hlavní komunikaci a přitom zachytilo o kamenné oplocení s betonovou podezdívkou u domu čp. 814 a následně z místa nehody ujelo.   Žalobce tvrdí, že o tom, že je proti němu vedeno přestupkové řízení a že byl vydán příkaz o uložení pokuty se dozvěděl právě až dne 18. 4. 2014, kdy si předmětný příkaz vyzvedl. Popsal, že od 16. 3. 2014 se v místě svého trvalého bydliště nevyskytoval, protože odjížděl opakovaně z místa sídla svého zaměstnavatele ve Světlé nad Sázavou do zahraničí, přičemž mezidobí trávil u své přítelkyně v Josefodole. O uložení pokuty tedy neměl žádnou povědomost.  Po vyzvednutí příkazu o uložení pokuty požádal správní orgán o prominutí zmeškání úkonu a zároveň podal proti předmětnému příkazu odpor.   Žalobce tak uzavřel, že se daného přestupku nedopustil, a proto považoval napadené rozhodnutí žalovaného za nedůvodné.   Následně dodal, že pokud jde o další přestupek ze dne 14. 12. 2011, za který mu byly odečteny 3 body, jednalo se o měření rychlosti v obci stacionárním radarem, což se později ukázalo jako neoprávněné, neboť nedošlo k měření městským úřadem, ale soukromou firmou, tedy nedošlo k odečtu těchto tří bodů. Pokud by tyto body byly odečteny, k dosažení 12 bodů by nedošlo.   Navrhl proto, aby krajský úřad zrušil rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení.   III.             Vyjádření žalovaného k žalobě   Žalovaný k věci uvedl, že příkaz o uložení pokuty ze dne 5. 3. 2014 vydaný Městským úřadem Světlá nad Sázavou nabyl právní moci dne 25. 3. 2014 a záznam bodů za přestupkové jednání žalobce ze dne 25. 10. 2013 je proveden řádně dle § 123b odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu. Námitky žalobce ohledně spáchání tohoto přestupku mířily spíše proti přestupkovému řízení v této věci a nikoliv proti následnému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče.   Skutečnost, že žalobce se více jak měsíc nedostavil do svého bydliště a pobýval u své přítelkyně, nelze dle žalovaného uznat jako důvod k nezaznamenání nebo výmazu bodů v bodovém hodnocení řidiče. V takovém případě měl žalobce možnost zvolit si doručovací adresu nebo požádat poštu o dosílku na jinou adresu.   Zdůraznil, že žalobcem zmíněná žádost o prominutí zmeškání lhůty byla usnesením Městského úřadu Světlá nad Sázavou ze dne 4. 8. 2014 zamítnuta. Podotkl ještě, že pokud se žalobce v místě svého trvalého bydliště zdržoval dne 16. 3. 2014, jak sám uvádí, tak v tento den již měl mít v poštovní schránce vložené poučení o pokusu doručení předmětného příkazu a poučení o možnosti a podmínkách fiktivního doručení této zásilky.   Ohledně žalobní námitky týkající se přestupku ze dne 14. 12. 2011 uvedl, že mu není znám žádný důvod, proč by tento záznam měl být žalobci zrušen. Záznam byl proveden na základě pravomocného rozhodnutí Městského úřadu Turnov, které nebylo zrušeno. Tento záznam navíc nebyl předmětem napadeného správního řízení, jelikož žalobce námitky proti tomuto záznamu neuváděl. Tuto námitku vznesl až v rámci podané žaloby.   Navrhl proto, aby krajský soud žalobu pro její nedůvodnost zamítl.     IV. Skutkové a právní závěry krajského soudu    Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy první a druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “s. ř. s”). Učinil tak bez nařízení jednání dle § 51 odst. 1 s. ř. s., když k takovému postupu udělil žalobce souhlas výslovně, žalovaný postupem dle § 51 odst. 1 věty druhé s. ř. s. O věci usoudil následovně.   Předně připomíná, že podle § 75 odst. 2 s. ř. s. soud přezkoumává napadené výroky žalovaného rozhodnutí v mezích žalobních bodů. V řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu tak platí dispoziční zásada. Rozsah přezkumu žalobou napadeného správního rozhodnutí je vymezen žalobními body, jimiž žalobce konkretizuje svá tvrzení ve vztahu k namítanému porušení zákona.  Z tohoto důvodu obsah a kvalita žaloby předurčuje obsah a kvalitu rozhodnutí soudu (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.6.2005, č.j. 7Afs 104/2004-54, z poslední doby např. rozsudek téhož soudu ze dne 18.7.2013, č.j. 9Afs 35/2012-42, oba dostupné na www.nssoud.cz).   Jestliže žalobce v žalobě vytkne napadenému správnímu rozhodnutí vady jen v obecné rovině, aniž by poukázal na zcela konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje pochybení, je zcela dostatečné, pokud se k takto obecným námitkám vyjádří krajský soud rovněž jen v obecné rovině. V tomto ohledu soud poukazuje na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24.8.2010, č.j. 4As 3/2008-78, v němž je mimo jiné uvedeno: „Smyslem uvedení žalobních bodů (§ 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.) je jednoznačné ustanovení rámce požadovaného soudního přezkumu ve lhůtě zákonem stanovené k podání žaloby. Zákonný požadavek je proto naplněn i jen zcela obecným a stručným, nicméně srozumitelným a jednoznačným, vymezením skutkových a právních důvodů tvrzené nezákonnosti nebo procesních vad správního aktu tak, aby bylo zřejmé, v jaké části a z jakých hledisek se má soud věcí zabývat…míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod, byť i vyhovující, obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto namístě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta.“      Dále krajský soud považuje za důležité zdůraznit, že pro dané řízení je zásadní otázkou rozsah přezkumu záznamu v registru řidičů v řízení o námitkách podle § 123f zákona o silničním provozu. Podle tohoto ustanovení, nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče. Shledá-li naopak příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.        Rozsah řízení o námitkách vymezil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9As 96/2008-44, dostupný na www.nssoud.cz, na jehož závěry se žalovaný mimo jiné odkazoval, takto: „Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).“        V řízení o námitkách tedy správní orgán posuzuje, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku atd. Tomu pak logicky odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. V důsledku toho tedy ověří, zda oznámení, které bylo podkladem pro záznam bodů v registru řidičů, plně odpovídá skutečnostem uvedeným v rozhodnutí nebo v dokladu o blokové pokutě (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2011, č. j. 5 As 76/2010 – 59, www.nssoud.cz).    Pokud jde o první žalobní námitku týkající se přestupku ze dne 25. 10. 2013, pak ze správního spisu plyne, že vinným z jeho spáchání byl žalobce uznán na základě Příkazu o uložení pokuty, který vydal Městský úřad Světlá nad Sázavou dne 5. 3. 2014 pod č.j. MSNS/22118/2013/OD-PŘ-237-Sý. Ten nabyl právní moci dne 25. 3. 2014. V žalobě žalobce namítal v podstatě pouze to, že o vydání uvedeného příkazu nevěděl, neboť se po delší dobu zdržoval mimo adresu trvalého bydliště a že ihned poté, co se s obsahem příkazu seznámil, požádal shora uvedený správní orgán o prominutí zmeškání lhůty a současně podal proti příkazu odpor. Tato námitka ale směřuje zcela do řízení přestupkového, jehož zákonnost ovšem, jak už shora vysvětlil, krajský soud přezkoumávat nemůže. Z obsahu správního spisu dále zjistil skutečnost, kterou již žalobce v žalobě neuvedl, a to že jeho žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání odporu proti shora citovanému příkazu o uložení pokuty Městský úřad Světlá nad Sázavou usnesením ze dne 4. 8. 2014, č.j. MSNS/22118/2014/OD-PŘ-237-Sý, zamítl. Usnesení nabylo právní moci dne 20. 8. 2014, žalobce možnosti podat proti němu odvolání, nevyužil.     Pokud jde o přestupek žalobce ze dne 25. 10. 2013, má tedy krajský soud za spolehlivě prokázanou existenci způsobilého podkladu pro záznam bodů do registru řidičů, tedy pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu. Konkrétně jde o shora již citovaný Příkaz o uložení pokuty, který vydal Městský úřad Světlá nad Sázavou dne 5. 3. 2014 pod č.j. MSNS/22118/2013/OD-PŘ-237-Sý.      Ohledně správního řízení ve věci námitek žalobce proti provedení záznamu bodů do registru řidičů učinil žalobce v žalobě jedinou relevantní poznámku a to když zmínil, že se daného přestupku nedopustil. Ovšem nic víc. Ani v žalobě (a nutno dodat, že ani v námitkách proti provedení záznamu bodů, včetně jejich doplnění ze dne 29. 4. 2014) žalobce nikterak nekonkretizoval, z jakých důvodů se neměl uvedeného přestupku dopustit, proč svoji vinu za spáchání přestupku popírá. Taková žalobní námitka je však zcela nepřezkoumatelná, neboť žalobce nepřišel s jediným konkrétním tvrzením, které by závěry Městského úřadu Světlá nad Sázavou o vině žalobce za spáchání daného přestupku obsažené v příkazu o uložení pokuty bylo způsobilé zpochybnit.  Záznam bodů do registru řidičů učiněný na základě tohoto podkladu byl tedy proveden příslušným správním orgánem v souladu se zákonem o silničním provozu, uzavírá krajský soud.     Druhá žalobní námitka se týkala přestupku žalobce ze dne 14. 12. 2011. Dle § 75 odst. 1 s. ř. s. vychází soud při přezkoumání rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. V souvislosti s touto zásadou žalovaný ve vyjádření k žalobě přiléhavě podotkl, že tuto námitku vznesl žalobce poprvé až v žalobě. Z obsahu správního spisu je patrné, že tomu tak skutečně je, předmětem správního řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů žalobce toto tvrzení neučinil. Tato skutečnost jde ale k tíži žalobce. Jak už uvedl krajský soud shora, přezkoumává zákonnost a správnost žalobou napadeného rozhodnutí dle skutkového a právního stavu ke dni jeho vydání. Ke dni vydání žalovaného rozhodnutí nebyla předmětná námitka předmětem správního řízení, správní orgány se jí tedy nemohly vůbec zabývat a krajský soud tak nemůže ani přezkoumávat, jestli se s touto námitkou vypořádaly zákonným způsobem.    V oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení ze dne 2. 4. 2014 správní orgán prvého stupně v souladu se zákonem o silničním provozu informoval žalobce o možnosti podat ve stanovené lhůtě proti provedení záznamu písemné námitky. Této možnosti žalobce využil, přičemž v tomto správním řízení vznesl pouze námitku proti přestupku ze dne 25. 10. 2013 (viz shora). Pokud v žalobě proti rozhodnutí žalovaného, kterým bylo uvedené správní řízení pravomocně ukončeno, začal rozporovat skutečnosti týkající se ještě jiného přestupku, nemůže již krajský soud ze shora uvedených důvodů k takové námitce přihlédnout.    Nad rámec shora uvedeného ovšem krajský soud poznamenává, že uvedená námitka byla vznesena rovněž ve zcela obecné rovině, aniž by její důvodnost žalobce jakkoliv prokázal. Krajskému soudu tak vůbec není zřejmé (a takovou povědomost nemá ani žalovaný, což plyne z jeho vyjádření k žalobě), jak došel žalobce k závěru, že měření rychlosti v případě spáchání uvedeného přestupku mělo být nezákonné, jestli tato skutečnost byla předmětem správního řízení, které by zpochybnilo existenci pravomocného rozhodnutí správního orgánu o spáchání tohoto přestupku žalobcem, resp. proč by měl správní orgán přistoupit k výmazu bodů zaznamenaných do registru řidičů v souvislosti s tímto přestupkem. Žalobcovo nekonkrétní a ničím nepodložené (a samozřejmě s ohledem na shora uvedené zejména opožděné) tvrzení týkající se tohoto přestupku tak působí velmi nevěrohodně a účelově.   Krajskému soudu proto nezbývá, než uzavřít, že neshledal, že by žalobou napadené rozhodnutí trpělo vadou, ke které by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Obecné námitky žalobce bez konkretizace toho, v čem je z jeho strany spatřován rozpor napadeného rozhodnutí s právními předpisy, v čem shledává nezákonnost či nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo řízení, které jeho vydání předcházelo, pak nemohly být způsobilé zpochybnit zákonnost ani správnost napadeného rozhodnutí.        S ohledem na shora uvedené neshledal krajský soud žádnou ze žalobních námitek důvodnou, a proto musel žalobu zamítnout v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s.   V.              Náklady řízení        Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný náhradu nákladů nenárokoval, krajský soud ostatně z obsahu soudního spisu nezjistil, že by mu nějaké náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti vznikly.   P o u č e n í :   Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Hradci Králové dne 13. ledna 2016       JUDr. Jan Rutsch, v. r.                                                                                                                            předseda senátu