30A 60/2015 - 48               USNESENÍ          Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta, ve věci navrhovatele: F. Š., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Praha 4, Na Zlatnici 301/2, proti odpůrci: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem Liberec, U Jezu 642/2a, v řízení o žalobě proti rozhodnutí odpůrce ze dne 26. 3. 2015, čj. OD 266/15-3/67.1/15091/Rg KULK 25269/2015,  t a k t o :   I. Řízení se zastavuje. II. Odpůrce je  p o v i n e n   zaplatit navrhovateli náklady řízení v částce 13.342,- Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Jaroslava Topola. III. Navrhovateli se po právní moci tohoto usnesení  v r a c í  část soudního poplatku, a to ve výši 2.000,- Kč.   O d ů v o d n ě n í :       Ve shora označené věci podal navrhovatel žalobu proti rozhodnutí odpůrce ve smyslu § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).        Sdělením ze dne 6. 8. 2015 oznámil odpůrce krajskému soudu svůj záměr uspokojit navrhovatele ve smyslu § 62 odst. 1 s. ř. s. a § 153 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), konkrétně provedením změny žalobou napadeného rozhodnutí ve zkráceném přezkumném řízení. Současně sdělil, že k tomuto postupu mu byl nadřízeným správním orgánem v souladu s § 153 odst. 2 správního řádu udělen souhlas.         Dle § 62 odst. 1 s. ř. s. dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jímž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. Svůj záměr navrhovatele uspokojit sdělí správní orgán soudu a vyžádá si správní spisy, pokud je již soudu předložil. Dle odst. 2 téhož ustanovení předseda senátu stanoví lhůtu, v níž je třeba rozhodnutí vydat, opatření nebo úkon provést a oznámit je navrhovateli i soudu; uplyne-li tato lhůta marně, pokračuje soud v řízení.       Krajský soud shledal, že postupu odpůrce dle § 62 s. ř. s. nebrání žádné zákonné překážky, stanovil proto shora požadovanou lhůtu v takové délce, kterou považoval za dostačující pro realizaci záměru odpůrce. Současně účastníky sporu upozornil, že uplyne-li tato lhůta marně, bude v řízení pokračovat.    Dne 15. 10. 2015 vydal odpůrce rozhodnutí čj. OD 266/15-11/67.1/15091/Rg KULK 71800/2015 dle § 97 odst. 3 správního řádu ve spojení s § 98 téhož předpisu, kterým ve zkráceném přezkumném řízení s odkazem na § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu změnil původní výrok žalobou napadeného rozhodnutí, kterým bylo odvolání navrhovatele do rozhodnutí Městského úřadu Turnov (dále „správní orgán I. stupně“) ze dne 26. 2. 2015, čj. OD/15/8686/AZD, sp. zn. OD/14/21762, zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu I. stupně v plném rozsahu potvrzeno, tak, že výrok rozhodnutí ze dne 26. 3. 2015, čj. OD 266/15-3/67.1/15091/Rg KULK 25269/2015, byl změněn a doplněn následovně: „Po projednání podaného odvolání odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje napadené rozhodnutí podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu zrušuje a řízení zastavuje.“ Důvody změnového rozhodnutí odpůrce objasnil tím, že po přezkoumání všech skutečností dospěl k závěru, že rozhodnutím, které napadl navrhovatel žalobou u krajského soudu, došlo k porušení § 49 odst. 1 správního řádu.        Usnesením ze dne 19. 10. 2015, čj. 30 A 60/2015-40, vyzval krajský soud navrhovatele v souladu s § 62 odst. 3 s. ř. s., aby se ve lhůtě 1 měsíce od doručení výzvy vyjádřil, zda je postupem správního orgánu uspokojen.        Dne 2. 11. 2015 obdržel krajský soud sdělení navrhovatele ze dne 30. 10. 2015, v němž prohlásil, že je postupem odpůrce spočívajícím ve vydání rozhodnutí ze dne 15. 10. 2015, čj. OD 266/15-11/67.1/15091/Rg KULK 71800/2015, plně uspokojen a souhlasí se zastavením řízení. Současně s odkazem na § 60 odst. 3 s. ř. s. věta druhá požadoval přiznat náklady řízení.        Krajský soud dále vycházel z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2014, čj. 6 As 156/2013-28, v němž tento soud vymezil kritéria, na základě kterých lze bez pochybností dospět k závěru, že řízení o žalobě je možné zastavit z důvodů uspokojení navrhovatele, neboť pro daný postup byly naplněny zákonné podmínky obsažené v § 62 s. ř. s. V citovaném rozhodnutí se uvádí: „Institut uspokojení navrhovatele, který do správního soudnictví promítá zásady hospodárnosti, efektivity a subsidiarity soudní ochrany, je koncept blízký institutu smíru v civilním procesu. Slouží jako prostředek dosažení nápravy stavu vyvolaného vadným rozhodnutím správního orgánu, který v průběhu soudního řízení proti svému rozhodnutí provede jakousi sebereflexi a svou vlastní aktivitou odstraní předmět sporu. K tomu zákon stanoví následující podmínky: a) řízení před soudem bylo zahájeno a soud dosud ve věci nerozhodl, b) jsou splněny podmínky řízení před soudem a nejde o případy, kdy by byly dány další důvody pro odmítnutí návrhu nebo pro zastavení řízení, c) správní orgán sdělí soudu záměr navrhovatele uspokojit, d) správní orgán má k takovému postupu odpovídající pravomoc, e) postup správního orgánu nezasáhne práva a povinnosti třetích osob, f) dojde k uspokojení navrhovatele a g) soud shledá postup správního orgánu v souladu se zákonem (k podrobnému vymezení institutu uspokojení navrhovatele viz např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 7. 2010, čj. 3Ads 148/2008–70, publ. pod č. 2130/2010 Sb. NSS, všechna v tomto rozsudku citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dostupná z www.nssoud.cz). Tyto podmínky musí být splněny kumulativně a dané ustanovení je tak třeba interpretovat jako celek. Nelze z něj vydělit pouze určité právní pravidlo, aniž by to vedlo k posunu či pozbytí smyslu celého ustanovení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2013, čj. 6Ads 3/2013–41).“   Na základě popsaného vývoje případu dospěl krajský soud k závěru, že v projednávané věci došlo postupem odpůrce k uspokojení navrhovatele při dodržení všech zákonných podmínek obsažených v § 62 s. ř. s. Krajský soud proto řízení podle § 47 písm. b) s. ř. s. zastavil.       Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 věta druhá s. ř. s., dle kterého vzal-li navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Krajský soud proto přiznal navrhovateli náhradu nákladů řízení spočívajících v náhradě té části zaplaceného soudního poplatku, která se nevrací, tj. 1.000,- Kč, a náhradě nákladů právní služby poskytnuté advokátem požadované za 3 úkony v částce po 3.100,- Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, replika na vyjádření odpůrce) včetně paušální náhrady hotových výdajů po 300,- Kč (§ 9 odst. 4 písm. d/ a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif). Protože advokát doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla odměna za zastupování zvýšena o tuto daň, tj. o 2.142,- Kč (§ 14a advokátního tarifu). Takto vyčíslené náklady je odpůrce povinen zaplatit k rukám zástupce navrhovatele, neboť jde o advokáta (§ 64 s. ř. s. a § 149 odst. 1 o. s. ř.).   Výrok pod bodem III. se opírá o ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000,- Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Podmínky citovaného ustanovení byly splněny, ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.000,- Kč se proto navrhovateli vrací 2.000,- Kč.   Poučení:      Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Hradci Králové dne 27. ledna 2016                                                                                                   JUDr. Jan Rutsch, v. r.                             předseda senátu