31A 14/2015 - 29                 U S N E S E N Í     Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudkyň JUDr. Magdaleny Ježkové a JUDr. Jany Kábrtové ve  věci žalobce: P. H., proti žalovanému:  Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem  Hradec Králové, Pivovarské náměstí 1245, v řízení o žalobě proti sdělení Magistrátu města Hradec Králové ze dne 7. srpna 2015 ve spojení se sdělením žalovaného ze dne 22. září 2015, č.j. 25215/DS/2015/GL,   t a k t o :   I.    Žaloba  s e   o d m í t á . II.   Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:    Žalobou ze dne 19. 11. 2015 žalobce napadl  sdělení Magistrátu města Hradec Králové ze dne 7. 8. 2015, kterým mu bylo oznámeno, že na základě zákona č. 239/2013 Sb., nelze jeho motorku přihlásit do registru vozidel,  a zároveň napadl i sdělení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 22. 9. 2015, č.j. 25215/DS/2015/GL, kterým byl postup Magistrátu města Hradec Králové shledán správným. Žádal, aby z čl. II o přechodných ustanovení zákona č. 239/2013 Sb., byla vypuštěna časová omezení na přihlášení vozidla, která stanovila povinnost učinit tak do 6 měsíců od 1. 1. 2015, kdy vešel v platnost zákon č. 239/2013 Sb. Navrhoval, aby bylo určeno, že ten, kdo se opozdil a bude chtít přihlásit své vozidlo, musí nyní i v budoucnosti mít možnost zaregistrovat vozidlo podle stejných podmínek jako před 1. 1. 2015.    Postup jmenovaných správních orgánů označil za protiústavní, omezující jeho právo na užívání majetku ve smyslu Listiny základních práv a svobod, konkrétně hlavy druhé, čl. 11 odstavce 1 a 4 a hlavy druhé čl. 4 odst. 4.        Žalovaný se k žalobě vyjádřil písemně dne 6. 1. 2016 a potvrdil, že mu byl  dne 9. 8. 2015 doručen přípis žalobce, v němž sděloval, že nesouhlasí s rozhodnutím úředníků registru motorových vozidel ve věci dokončení tzv. polopřevodu motocyklu a žádal informaci, jak ve věci dále pokračovat.  V odpovědi ze dne 22. 9. 2015 žalovaný sdělil žalobci, že jeho vozidlo administrativně zaniklo, neboť v zákonem stanovené lhůtě nesplnil povinnost podat žádost o zápis vlastníka a provozovatele do registru silničních vozidel.     Z obsahu správního spisu a listin předložených žalobcem je zřejmé, že se žalobce dne 7. 8. 2015 obrátil prostřednictvím mailu na J. H., vedoucího oddělení registru řidičů a vozidel Magistrátu města Hradec Králové, se žádostí o pomoc ohledně registrace motorky. Uvedl, že mu úřednice tohoto oddělení sdělila, že registrace již není možná. Tentýž den žalobci H. stejným postupem odpověděl, že jeho žádosti o registraci nelze vyhovět. Žalobce se dále obrátil na MVDr. Pavla Bělobrádka, PhD., MPA i na veřejnou ochránkyni práv Mgr. Annu Šabatovou, Ph.D.  Zároveň dne 11. 8. 2015 doručil svoje podání, označené jako odvolání, Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje. Ten, jak bylo uvedeno shora, stanovisko pracovníků magistrátu shledal jako správné a zákonné.   Podle § 4 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), „soudy ve správním soudnictví rozhodují o a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen "správní orgán"),  b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu,  c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, d) kompetenčních žalobách.“   Definice rozhodnutí správního orgánu přezkoumatelného správními soudy je obsažena v § 65 odst. 1 s. ř. s.  Podle tohoto ustanovení, „kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení  úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.“   Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., „Nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.“     V § 68 písm. e) s. ř. s. se stanoví, že žaloba je nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.   Podle § 70 písm. a) téhož zákona „ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.“   Krajský soud hodnotil obě žalobou napadené listiny a dospěl k závěru, že přípis J. H., vedoucího oddělení registru řidičů a vozidel Magistrátu města Hradec Králové, ze dne 7. 8. 2015, který žalobce označuje za rozhodnutí, ani sdělení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 22. 9. 2015 nelze z formálního ani materiálního hlediska považovat za rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 s. ř. s., neboť bezprostředně nezakládají, nemění, neruší ani závazně neurčují práva nebo povinnosti žalobce.  Žalobce sice s pracovníky  obou správních  orgánů jednal,  z předložené  korespondence  ale vyplývá, že  první  kontakt  se správním orgánem  byl ústní, pravděpodobně přímo na kontaktním pracovišti oddělení registru řidičů a vozidel, dále pak šlo jen o neformální dopisování  se žádostí o pomoc.    Jak vyplývá z obsahu správního spisu a příloh připojených k žalobě, žalobce formální písemnou žádost o registraci nepodal. Krajskému soudu proto nezbylo, než    žalobu dle §   § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. e) s. ř. s. a § 70 písm. a) s. ř. s., odmítnout.    Pokud se žalobce chce domoci řádného soudního přezkumu správnosti postupu správních orgánů, bude na něm, aby podal písemnou žádost o registraci svého vozidla, kterou by měl adresovat příslušnému správnímu orgánu ve smyslu ust. § 9 zákona č. 56/2001 Sb., a domoci se vydání správního rozhodnutí. Pokud   nebude s výsledkem správního řízení spokojen, může, po využití zákonem stanovených řádných opravných prostředků, žádat o přezkoumání vydaných rozhodnutí správních orgánů soudem dle § 65 s. ř. s.   Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.   P o u č e n í :    Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškáni lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Hradci Králové dne 27. ledna 2016                                    Mgr. Marie Kocourková, v. r.               předsedkyně senátu