32Az 18/2016-37       U S N E S E N Í              Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobců: a) M.N., b) nezl. G.U., oba posledně na adrese Pobytové středisko MV ČR, Rudé armády 1000, 517 41 Kostelec nad Orlicí, zast. Mgr. T. T., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7,  v řízení o žalobě proti rozhodnutí   žalovaného ze dne 12. 4. 2016,   č.j. OAM-329/ZA-ZA11-ZA02-2016,   ve věci   mezinárodní   ochrany, t a k t o  :   I. Řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2016, č.j. OAM-329/ZA-ZA11-ZA02-2016,  se   zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :         Žalobkyně a) se jménem svým a svého nezletilého syna – žalobce b) [dále také jen „žalobkyně“] žalobou ze dne 18. 4. 2016, doručenou soudu dne 22. 4. 2016, domáhala přezkoumání a zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla jejich žádost o udělení mezinárodní ochrany podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zamítnuta jako zjevně nedůvodná.   Žalobcům byl k jejich žádosti usnesením ze dne 5. 5. 2016 ustanoven zástupcem advokát.          V průběhu řízení před soudem vyšlo najevo, že žalobci dne 1. 6. 2016 svévolně opustili Pobytové středisko v Kostelci nad Orlicí bez udání adresy a jejich současné místo pobytu není do dnešního dne známo. Tato skutečnost byla dne 30. 6. 2016 ověřena z databáze Ministerstva vnitra ČR. Soud dále sám pátral po místu pobytu žalobců.         Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra přípisem ze dne 4. 7. 2016 sdělila soudu, že jí není známo současné místo pobytu žalobců, kteří dne 1. 6. 2016 svévolně opustili Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí a nezanechali žádnou zprávu o svém budoucím pobytu.  Od té doby se do střediska nevrátili a jejich místo pobytu není známo. Stejnou skutečnost potvrdilo i Ředitelství služby cizinecké policie přípisem ze dne 8. 7. 2016. Rovněž ustanovený advokát k výzvě soudu sdělil, že pobyt žalobců mu není znám a není s nimi v žádném kontaktu.   Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), soud řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon.   Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).   K podmínkám postupu dle těchto ustanovení se vyjádřil Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 14. 8. 2009, č. j. 8 Azs 21/2009 – 91, v němž konstatoval, že vychází-li soud ve svém rozhodnutí z toho, že účastník řízení je neznámého pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální. V rozsudku ze dne 26. 5. 2005, č. j. 7 Azs 271/2004 – 58, Nejvyšší správní soud uvedl, že nemožnost zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu je dána jen tam, kde soud vyvíjel požadované úsilí ke zjištění místa pobytu žadatele a přes toto úsilí a případně další pátrání v příslušných evidencích pobyt žadatele nebyl zjištěn a zůstal zcela neznámý. Pokud i přes toto úsilí zůstane pobyt stěžovatele nezjištěn a zcela neznámý, lze řízení zastavit.   Krajský soud je názoru, že vyvinul přiměřené úsilí ke zjištění místa pobytu žalobců, toto úsilí však bylo marné. Posledním známým místem pobytu žalobců je Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, které však svévolně opustili dne 1. 6. 2016. Aktuální místo pobytu žalobců není známo žalovanému, zástupci žalobců ani Ředitelství služby cizinecké policie.   Ze shora uvedených důvodů soud rozhodl o zastavení řízení podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu.   Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o žalobě zastaveno.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Hradci Králové dne 18. července 2016                                                                                           JUDr. Ivona Šubrtová v.r.             samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Iveta Kyralová