32Az 24/2016-  42                                   U s n e s e n í            Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: I. R., nar. ,  státní příslušnost Gruzie, posledně hlášen na adrese Pobytové středisko MV ČR, zast. JUDr. Dagmar Kláskovou, advokátkou se sídlem U Soudu 388, 500 03 Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2016, č.j. OAM-44/ZA-ZA11-ZA02-2016, ve věci mezinárodní ochrany,  t a k t o :   I. Řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2016, č.j. OAM-44/ZA-ZA11-ZA02-2016,  se   zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :          Žalobce se žalobou ze dne 23. 5. 2016, doručenou soudu dne 25. 5. 2016,  domáhal přezkoumání a zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana dle § 12, § 13, § 14, § 14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.           Žalobci byla k jeho žádosti usnesením ze dne 1. 6. 2016 ustanovena zástupcem advokátka.         V průběhu řízení před soudem vyšlo najevo, že žalobce dne 3. 6. 2016  svévolně opustil  Pobytové středisko v Kostelci nad Orlicí bez udání adresy a jeho současné místo pobytu není do dnešního dne známo. Tato skutečnost byla dne 28. 7. 2016 ověřena z databáze Ministerstva vnitra  ČR. Soud dále sám pátral po místu pobytu žalobce.        Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra soudu přípisem ze dne 5. 8. 2016 sdělila, že jí není známo současné místo pobytu žalobce, který dne 3. 6. 2016 svévolně opustil Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí a jeho místo pobytu není známo. Stejnou skutečnost potvrdilo i Ředitelství služby cizinecké policie přípisem ze dne 9. 8. 2016. Ustanovená advokátka soudu již dne 22. 7. 2016 sdělila, že jí nepodařilo žalobce kontaktovat.    Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), soud řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon.   Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).   K podmínkám postupu dle těchto ustanovení se vyjádřil Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 14. 8. 2009, č. j. 8 Azs 21/2009 – 91, v němž konstatoval, že vychází-li soud ve svém rozhodnutí z toho, že účastník řízení je neznámého pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální. V rozsudku ze dne 26. 5. 2005, č. j. 7 Azs 271/2004 – 58, Nejvyšší správní soud uvedl, že nemožnost zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu je dána jen tam, kde soud vyvíjel požadované úsilí ke zjištění místa pobytu žadatele a přes toto úsilí a případně další pátrání v příslušných evidencích pobyt žadatele nebyl zjištěn a zůstal zcela neznámý. Pokud i přes toto úsilí zůstane pobyt stěžovatele nezjištěn a zcela neznámý, lze řízení zastavit.   Krajský soud je názoru, že vyvinul přiměřené úsilí ke zjištění místa pobytu žalobce, toto úsilí však bylo marné. Posledním známým místem pobytu žalobce bylo Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, které však svévolně opustil dne 3. 6. 2016. Aktuální místo pobytu žalobce není známo žalovanému, zástupkyni žalobce ani Ředitelství služby cizinecké policie.   Ze shora uvedených důvodů soud rozhodl o zastavení řízení podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu.   Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o žalobě zastaveno.       Poučení:    Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Hradci Králové dne 11. srpna 2016                                                                                                     JUDr. Ivona Šubrtová v. r. samosoudkyně     Za správnost vyhotovení: Iveta Škopová