32Az 25/2016-  34                                     U s n e s e n í          Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobců: a) S. P., nar. b) N. R., nar. c) A. R., nar. ,  všichni státní příslušnost Gruzie, žalobci b) a c) zastoupeni zákonnou zástupkyní - žalobkyní ad a), všichni posledně hlášeni na adrese Pobytové středisko MV ČR, Rudé armády 1000, 517 41 Kostelec nad Orlicí, zast. JUDr. Dagmar Kláskovou, advokátkou se sídlem U Soudu 388, 500 03 Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Nad Štolou 3,  170 34  Praha 7,  v  řízení  o  žalobě  proti  rozhodnutí  žalovaného ze dne 27. 4. 2016, č.j. OAM-43/ZA-ZA11-ZA02-2016, ve věci mezinárodní ochrany, takto:   I. Řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2016, č.j. OAM-43/ZA-ZA11-ZA02-2016,  se   zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.       O d ů v o d n ě n í :        Žalobkyně a) se žalobou ze dne 23. 5. 2016, doručenou soudu dne 25. 5. 2016,  domáhala jménem svým a svých nezletilých dětí – žalobců b) a c) přezkoumání a zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým jim  nebyla udělena mezinárodní ochrana dle § 12, § 13, § 14, § 14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.       Žalobcům byla k jejich žádosti usnesením ze dne 1. 6. 2016 ustanovena zástupcem advokátka.         V průběhu řízení před soudem vyšlo najevo, že žalobci dne 3. 6. 2016  svévolně opustili  Pobytové středisko v Kostelci nad Orlicí bez udání adresy a jejich současné místo pobytu není do dnešního dne známo. Tato skutečnost byla dne 21. 6. 2016 ověřena z databáze Ministerstva vnitra  ČR.  Soud dále sám pátral po místu pobytu žalobců.        Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra soudu přípisem ze dne 15. 7. 2016 sdělila, že jí není známo současné místo pobytu žalobců, kteří dne 3. 6. 2016 svévolně opustili Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí bez uvedení informace o následujícím pobytu.  Stejnou skutečnost potvrdilo i Ředitelství služby cizinecké policie přípisem ze dne 19. 7. 2016. Soud pro úplnost poznamenává, že stejné skutečnosti o svévolném odchodu dne 3. 6. 2016 zjistil (zprávami SUZ a ŘSCP ze dne 5. 8. a 9. 8. 2016) i ohledně manžela žalobkyně a) pana Irakli REKHVIASHVILI (evidenční číslo B004133), jehož věc je zdejším soudem vedena pod sp. zn. 32Az 24/2016 a bylo o ní rozhodnuto stejným způsobem.   Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), soud řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon.   Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).   K podmínkám postupu dle těchto ustanovení se vyjádřil Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 14. 8. 2009, č. j. 8 Azs 21/2009 – 91, v němž konstatoval, že vychází-li soud ve svém rozhodnutí z toho, že účastník řízení je neznámého pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální. V rozsudku ze dne 26. 5. 2005, č. j. 7 Azs 271/2004 – 58, Nejvyšší správní soud uvedl, že nemožnost zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu je dána jen tam, kde soud vyvíjel požadované úsilí ke zjištění místa pobytu žadatele a přes toto úsilí a případně další pátrání v příslušných evidencích pobyt žadatele nebyl zjištěn a zůstal zcela neznámý. Pokud i přes toto úsilí zůstane pobyt stěžovatele nezjištěn a zcela neznámý, lze řízení zastavit.   Krajský soud je názoru, že vyvinul přiměřené úsilí ke zjištění místa pobytu žalobců, toto úsilí však bylo marné. Posledním známým místem pobytu žalobců bylo Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, které však svévolně opustili dne 3. 6. 2016. Aktuální místo pobytu žalobců není známo žalovanému, ani Ředitelství služby cizinecké policie.   Ze shora uvedených důvodů soud rozhodl o zastavení řízení podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu.   Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o žalobě zastaveno.     Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Hradci Králové dne 11. srpna 2016       JUDr. Ivona Šubrtová v. r.   samosoudkyně     Za správnost vyhotovení: Iveta Škopová