32Az 56/2015-  21               Usnesení              Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: S. P., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11 .2015, č.j. OAM-966/ZA-ZA04-K01-2015, ve věci mezinárodní ochrany, takto:     I. Opatrovníkem žalobce pro toto řízení se ustanovuje Mgr. Aneta Bendová, advokátka se sídlem U Soudu 388, 503 00 Hradec Králové. II. Řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11 .2015, č.j. OAM-966/ZA-ZA04-K01-2015,  se   zastavuje. III.        Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:           Žalobce napadl včas podanou žalobou (doručenou soudu dne 29. 12. 2015) shora uvedené rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany podle § 16 odst. 1 písm. d)  zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) zamítl jako zjevně nedůvodnou. Žalobce v žalobě uvedl jako svoji adresu Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, Rudé armády 1000.       Krajský soud předtím, než se začal zabývat žalobou samotnou, zkoumal ve smyslu ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve  znění  pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zda je k projednání věci místně příslušný.        Podle ustanovení § 7 odst. 2  s. ř. s. nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.   Zvláštní zákon, který upravuje místní příslušnost jinak, je i zákon o azylu, který v § 32 odst. 3 stanoví, že k řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) v den podání žaloby hlášen k pobytu.         Krajský soud proto zjišťoval, kde byl žalobce v den podání žaloby hlášen k pobytu.  Z databáze Ministerstva vnitra ČR zjistil,  že žalobce dne 16. 12. 2015 odešel  z pobytového střediska Kostelec nad Orlicí  a jeho  současné místo pobytu není známo. Tato skutečnost byla potvrzena i Správou uprchlických zařízení ministerstva vnitra se sídlem v Praze ze dne 6. 1. 2016, v níž se uvádí, že žalobce ke dni podání žaloby nebyl ubytován v žádném zařízení ministerstva vnitra a není tomu tak ani v současné době, žádné jeho aktuální místo pobytu není známo.  Ředitelství služby cizinecké policie se sídlem v Praze k dotazu soudu sdělilo přípisem ze dne 8. 1. 2016, že mu není známo současné místo pobytu žalobce, který dne 16. 12. 2015 svévolně opustil Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí. Uvedenou skutečnost k dotazu soudu potvrdil i žalovaný přípisem ze dne 20. 1. 2016.   Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), soud řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon. Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).   K podmínkám postupu dle těchto ustanovení se vyjádřil Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 14. 8. 2009, č. j. 8 Azs 21/2009 – 91, v němž konstatoval, že vychází-li soud ve svém rozhodnutí z toho, že účastník řízení je neznámého pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální. V rozsudku ze dne 26. 5. 2005, č. j. 7 Azs 271/2004 – 58, Nejvyšší správní soud uvedl, že nemožnost zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu je dána jen tam, kde soud vyvíjel požadované úsilí ke zjištění místa pobytu žadatele a přes toto úsilí a případně další pátrání v příslušných evidencích pobyt žadatele nebyl zjištěn a zůstal zcela neznámý. Pokud i přes toto úsilí zůstane pobyt stěžovatele nezjištěn a zcela neznámý, lze řízení zastavit.   Krajský soud je názoru, že vyvinul přiměřené úsilí ke zjištění místa pobytu žalobce, toto úsilí však bylo marné. Posledním známým místem pobytu žalobce je Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, které však svévolně opustil dne 16. 12.  2015. Aktuální místo pobytu žalobce není známo ani žalovanému, ani Ředitelství služby cizinecké policie.            Ze shora uvedených důvodů soud rozhodl o zastavení řízení podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu.   Vzhledem k tomu, že pobyt žalobce není znám, soud zároveň ustanovil žalobci opatrovníka v souladu s § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, ve spojení s § 64 s. ř. s. Opatrovníkem soud ustanovil Mgr. Anetu Bendovou, advokátku se sídlem U Soudu 388, Hradec Králové.   Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.     Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Hradci Králové dne 8. února 2016   JUDr. Ivona Šubrtová, v. r.          samosoudkyně   Za správnost vyhotovení: Iveta Škopová