ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY      Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem v právní věci žalobkyně: J.H., nar. „X“, bytem „X“, zastoupena Mgr. Markem Hylenou, advokátem, se sídlem Staré náměstí 15, Česká Třebová, PSČ: 560 02, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 14.10.2015, č. 7752043673/46091-KRM,   takto:     I.       Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 14.10.2015, č. 7752043673/46091-KRM se pro nezákonnost zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II.     Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám její právnímu zástupci Mgr. Marku Hylenovi, advokátovi, se sídlem Staré náměstí 15, Česká Třebová, PSČ: 560 02 náklady řízení ve výši 6.282,11 Kč, a to ve lhůtě do 60-ti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. III.   Žalobkyni se vrací soudní poplatek 3.000 Kč. O d ů v o d n ě n í :    Žalovaným rozhodnutím byly zamítnuty námitky žalobkyně (dále v textu i jako „žalobce“) a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 13.8.2015, č. 7752043673, kterým Česká správa sociálního zabezpečení zamítla žalobkyni žádost o změnu výše invalidního důchodu podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) a pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. b) a c) cit. zákona, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 13.10.2015 není žalobkyně invalidní pro invaliditu druhého, ani třetího stupně, ale je nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně.    Žalobkyně podala včas proti žalovanému rozhodnutí žalobu, ve které se domáhala jeho soudního přezkoumání. V žalobě byly obsaženy námitky, které se týkaly nedostatečně posouzeného zdravotního stavu žalovanou s návrhem na zrušení žalovaného rozhodnutí.    V žalobě byly dále uvedeny zdravotní problémy žalobce a odkaz na zdravotní dokumentaci jich se týkající.   Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.    Soud přezkoumal žalované rozhodnutí podle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) z hlediska správnosti a úplnosti zjištěného zdravotního stavu postižení žalobkyně, včetně správnosti určení procentuálního ohodnocení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.    Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalovaná při vydání žalovaného rozhodnutí v části určující procentuální ohodnocení poklesu pracovní schopnosti žalobkyně vycházela z posudku lékaře vydaném v námitkovém řízení dne 13.10.2015, kterým byla míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určena podle vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, v platném znění (dále jen „cit. vyhláška“) ve výši 45 %.    Z výše uvedených skutečností vyplynulo, že mezi účastníky řízení zůstala jediná sporná otázka, spočívající v odborném lékařském posouzení procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. K posouzení výše uvedené otázky není příslušný soud, ale příslušný orgán – Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „ PK MPSV ČR“), a to na základě § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Proto za tímto účelem soud provedl důkaz, a to srovnávacím posudkem PK MPSV ČR, pracoviště v Hradci Králové ze dne 15.4.2016, č.j. 2016/226-HK.    Z tohoto posudku vzal soud za prokázané, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu žalobkyně činila 60 %, když rozhodující zdravotní postižení bylo stanoveno podle kapitoly V, pol. 4, písm. d) vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění.    Za rozhodující zdravotní postižení považovala PK MPSV ČR těžkou bipolární afektivní poruchu, stav po opakovaných závažných dekompenzacích psychotické hloubky s nutností hospitalizace včetně ETC léčby (poslední hospitalizace 3-5/2015)    Soudu tedy nezbylo, než dospět k závěru shodném se závěrem uvedeného lékařského posudku zmíněné posudkové komise, a to, že k datu vydání žalovaného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní, přičemž se jednalo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění.    A protože přesně tak tomu bylo v projednávané věci, bylo v řízení prokázáno krácení žalobkyně na právu na uvedený důchod, krajský soud musel žalované rozhodnutí zrušit pro nezákonnost (§ 65 odst. 1 a § 78 odst. 1 s.ř.s.).    Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1, 2 s.ř.s., když žalované jako orgánu ve věcech důchodového pojištění, právo na náhradu nákladů nenáleží a úspěšnému žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované, které zahrnují následující náhrady.   -          Výrok III. vychází ze skutečnosti, že toto řízení je od poplatku osvobozeno a soud proto rozhodl o vrácení zaplaceného poplatku žalobkyni (§ 11 odst. 1, písm. b), zák. č. 549/1991 Sb.).   -          Soud přiznal žalobkyni tyto náklady řízení: odměnu a paušální náhradu za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, účast na jednání soudu), tj.  3x 1.000 Kč a 3x 300 Kč, ztráta času celkem 600 Kč, dále cestovné ve výši 691 Kč (cesta k jednání soudu z České Třebové do Pardubic a zpět - § 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhl. č. 385/2015), dle vyúčtování nákladů řízení právním zástupcem žalobce ze dne 15.7.2016, se kterým se soud ztotožňuje; k tomu DPH ve výši 1.091,11 Kč.   Celkem činí náhrada nákladů řízení 6.282,11 Kč (§ 3, 7, 9, 11, 12, 13, 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. a § 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhl. č. 385/2015 Sb.).       Poučení:    Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Pardubicích dne 13. července 2016                   JUDr. Jan Dvořák v.r.                 samosoudce     Za správnost vyhotovení: Kateřina Vrabcová