Soud nemůže nařídit, aby tělo zemřelého nebylo prozatím pohřbeno z důvodu odebrání vzorku tkáně z těla zemřelého pro pozdější řízení o určení otcovství k dosud nenarozenému dítěti.

0 Nc 5001/2017 - 10 U S N E S E N Í Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Točíkem ve věci navrhovatelky Mgr. DN, nar. xxx, bytem xxx, zastoupené Mgr. Josefem Jašíčkem, advokátem se sídlem Praha 2, Římská 104/14, o návrhu na vydání předběžného opatření, t a k t o : Návrh na vydání předběžného opatření, kterým se navrhovatelka domáhala uložení povinnosti Pohřební službě Jaroslav Pícha, se sídlem xxx, IČ: 72961724, nepohřbívat Mgr. Ing. RN, nar. xxx, naposledy bytem xxx, zemřelého patrně dne xxx, do okamžiku, kdy bude proveden odběr vzorku tkáně z těla zemřelého pro pozdější řízení o určení otcovství se z a m í t á . O d ů v o d n ě n í : Navrhovatelka podala dne 6.2.2017 k soudu návrh na vydání předběžného opatření, kterým by byla Pohřební službě Jaroslav Pícha, se sídlem xxx, IČ: xxx, uložena povinnost nepohřbívat Mgr. Ing. RN, nar. xxx, naposledy bytem xxx, zemřelého patrně dne xxx, do okamžiku, kdy bude proveden odběr vzorku tkáně z těla zemřelého pro pozdější řízení o určení otcovství. Návrh odůvodnila tím, že navrhovatelka a zemřelý Mgr. Ing. RN byli po několik let partnery a na den 1.4.2017 plánovali svatbu. Navrhovatelce bylo při vyšetření v gynekologické ambulanci dne 20.1.2017 potvrzeno těhotenství odpovídající 6 týdnu. Domnělým otce dosud nenarozeného dítěte je zůstavitel, který byl nalezen mrtvý dne 24.1.2017. Navrhovatelka se pokoušela komunikovat s policií ohledně úmrtí zůstavitele, avšak žádné informace jí poskytnuty nebyly, stejně tak jeho rodina s ní nekomunikuje. Následně zjistila, že pozůstatky zemřelého jsou patrně uloženy u Pohřební služby Jaroslav Pícha, kterou jí bylo potvrzeno, že se tělo zemřelého stále nachází v mrazicím boxu pohřebního ústavu a dne 7.2.2017 má proběhnout pohřeb a s následným uložením těla zemřelého do rodinné hrobky. Manipulaci s tělem včetně jejího pohřbení má podle informací zajišťovat právě uvedená pohřební služba. S ohledem na tyto skutečnosti, a protože určení otcovství k dosud nenarozenému dítěti není postaveno najisto, jsou podle navrhovatelky dány důvody pro vydání výše uvedeného předběžného opatření. Navrhovatelka si je vědoma možného zkomplikování smutečního rozloučení se zůstavitelem, avšak vzhledem k tomu, že s ní nikdo z jeho rodiny nekomunikuje, jde z jejího pohledu o jedinou cestu, kterou lze ochránit práva dosud nenarozeného dítěte, protože pohřbením ostatků zůstavitele do hrobu nebo jiným způsobem, by byla důkazní situace v dalším řízení o určení otcovství významně ztížena. Navrhovatelka dále hodlá podat návrh na zajištění důkazu odběrem vzorku tkáně zůstavitele k identifikaci genetického vzorku DNA pro pozdější řízení o určení otcovství. K návrhu doložila kopii svatebního oznámení, kterým osvědčila že spolu se zůstavitelem hodlali uzavřít manželství dne 1.4.2017. Lékařskou zprávou z gynekologické ambulance navrhovatelka osvědčila, že je v 6. týdnu těhotenství. Podle § 74 odst. 1 o.s.ř. před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Podle § 76 odst. 1 písm. e) o.s.ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. Podle § 76 odst. 2 o.s.ř. předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat. Navrhovatelka se ve jménu zajištění vzorku tkáně z pozůstatků zůstavitele k identifikaci genetického vzorku DNA pro pozdější řízení o určení otcovství k dosud nenarozenému dítěti domáhala, aby soud vydal předběžné opatření, kterým by pohřební službě uložil povinnost nepohřbívat tělo zůstavitele. Z pohledu navrhovatelky jde o krok vcelku logický a lidsky pochopitelný. Věc však tak jednoduchá není. Zatímco totiž na jedné straně stojí zájem budoucí matky a hlavně dosud nenarozeného dítěte, na straně druhé stojí integrita a ochrana těla zemřelého člověka. Podle § 91 o.z. člověk je nedotknutelný. Podle § 92 odst. 1 o.z. lidské tělo je pod právní ochranou i po smrti člověka. Naložit s lidskými pozůstatky a s lidskými ostatky způsobem pro zemřelého nedůstojným se zakazuje. Podle § 113 odst. 1 o.z. člověk má právo rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho tělem. Podle § 113 odst. 2 o.z. provést pitvu nebo použít lidské tělo po smrti člověka pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům bez souhlasu zemřelého lze jen, pokud to stanoví zákon. Z uvedených ustanovení jednoznačně vyplývá, že i po smrti je tělo zemřelého zákonem chráněno, a až do doby, do které v něm lze spatřovat zemřelého člověka, je lidské tělo integrální součástí osobnosti, přičemž ochrana se vztahuje jak na tělo jako celek tak i jeho součásti a nakládat s tělem či jeho součástmi lze jen v mezích zákona. Podle § 115 o.z. zemře-li člověk, aniž projeví souhlas s pitvou nebo s použitím svého těla po smrti způsobem podle § 113, platí, že s provedením pitvy nebo s takovým použitím svého těla nesouhlasí. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že zemře-li člověk, aniž projeví souhlas s pitvou nebo s použitím svého těla po smrti způsobem podle § 113 a soud dodává nejen s nimi, o čemž svědčí i novela ustanovení § 113 odst. 2 o.z. provedená zák. č. 460/2016 Sb., která bude účinná od 28.2.2017, platí, že s provedením pitvy nebo s takovým použitím svého těla nesouhlasí. Soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.9.2014 sp. zn. 30 Cdo 1982/2012, podle něhož test DNA vyhotovený na základě vzorku DNA odebraného z těla zemřelého, aniž by k tomu dal souhlas před smrtí sám zemřelý, nebo po jeho smrti osoby oprávněné k pietní ochraně osobnosti podle § 15 obč. zák. (nyní podle § 114 odst. 1 o.z. – pozn. soudu), je nezákonně získaným důkazem a jako takový je v řízení nepřípustný. Podle § 114 odst. 1 o.z. člověk je oprávněn rozhodnout, jaký má mít pohřeb. Nezanechá-li o tom výslovné rozhodnutí, rozhodne o jeho pohřbu manžel zemřelého, a není-li ho, děti zemřelého; není-li jich, pak rozhodnou rodiče a není-li jich, sourozenci zemřelého; nežijí-li, pak rozhodnou jejich děti a není-li ani jich, pak kterákoli z osob blízkých; není-li žádná z těchto osob, pak rozhodne obec, na jejímž území člověk zemřel. V citovaném ustanovení je dále rozvedena a zároveň posílena ochrana lidského těla po smrti člověka zakotvená v § 113 odst. 1 o.z. Je tedy výsostným právem člověka rozhodnout se, jaký by měl mít pohřeb, a nerozhodl-li se, je rozhodnutí na osobách uvedených v pořadí v tomto ustanovení povolaných k ochraně piety zemřelého. Vztaženo na tuto věc z ničeho nevyplývá, že by se zůstavitel ani pozůstalí rozhodli pro to, aby po smutečním obřadu zůstalo tělo zemřelého nepohřbeno. Podle názoru soudu, ani soud nemůže v tomto konkrétním případě nařídit, aby tělo zemřelého nebylo zatím pohřbeno, neboť uložení takové povinnosti pro v návrhu popsaný účel nemá oporu v zákoně, ba jde přímo proti výše citovaným ustanovením o ochraně těla zemřelého a nakládání s ním. Soud poukazuje na ustanovení čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. V daném případě proto soud dovodil, že vydáním předběžného opatření by nepřiměřeně, necitlivě a v rozporu se zákonem zasáhl do zákonem upravené ochrany zemřelého člověka. Soud tedy upřednostnil aktuální zájem a ochranu zemřelého člověka, pietní a důstojné naložení s jeho tělem, před budoucími zájmy dosud nenarozeného dítěte. Soud se rozhodl tak i proto, že zamítnutím návrhu navrhovatelky na vydání předběžného opatření, není nijak znemožněno či vyloučeno, aby v budoucnu podala návrh na určení otcovství k narozenému dítěti proti domnělému zemřelému otci, tedy právo na soudní ochranu jim není tímto rozhodnutím odepřeno. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím podepsaného soudu. V Havlíčkově Brodě dne 6. února 2017 samosoudce