Věcněprávním titulem k umístění stavby na cizím pozemku je kromě práva stavby i za tím účelem zřízená služebnost.

16C 105/2016-33 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Fifkou ve věci žalobkyně RŠ, nar. xxx, bytem xxx, zastoupené JUDr. Blankou Hostinskou, advokátkou se sídlem Brno, Husova 200/16, za účasti dalších účastníků 1) DV, nar. xxx, bytem xxx, a 2) JV, nar. xxx, bytem xxx, v řízení podle části páté o. s. ř. ve věci rozhodnuté Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrálním pracovištěm Hradec Králové dne 24. 10. 2016 pod č. j. V-10928/2016-602, takto: I. Povoluje se vklad vzniku věcného břemene - služebnosti spočívající v právu umístění stavby na pozemku parc. č. 466/4 v katastrálním území BnO ve prospěch vlastníka budovy č. e. 132 stojící na pozemku parc. č. 466/4 v katastrálním území BnO, zřízeného smlouvou o zřízení služebnosti ze dne 21. 7. 2016. Tím se nahrazuje rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrálního pracoviště Hradec Králové, ze dne 24. 10. 2016, č. j. V-10928/2016-602. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Dne 25. 11. 2016 podala žalobkyně ke Krajskému soudu v Hradci Králové žalobu podle části páté o. s. ř., kterou se domáhala přezkoumání postupu Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrálního pracoviště Hradec Králové, který rozhodnutím ze dne 24. 10. 2016 pod č. j. V-10928/2016-602 zamítl návrh žalobkyně a dalších účastníků na vklad vzniku věcného břemene - služebnosti spočívající v právu umístění stavby na pozemku parc. č. 466/4 v katastrálním území BnO ve prospěch vlastníka budovy č. e. 132 stojící na pozemku parc. č. 466/4 v katastrálním území BnO, zřízeného smlouvou o zřízení služebnosti ze dne 21. 7. 2016. Katastrální úřad zamítl návrh na vklad uvedeného věcného břemene z důvodu, že dle jeho názoru právo umístit stavbu nelze řešit věcným břemenem, neboť k zatížení pozemku věcným právem jiné osoby mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu slouží dle § 1240 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), institut práva stavby. S tímto právním názorem žalobkyně nesouhlasila. Tvrdila, že uvedeným rozhodnutím byla poškozena na svých právech a navrhla, aby soud rozsudkem povolil vklad věcného břemene - služebnosti k předmětnému pozemku. Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové zaslal soudu dne 16. 12. 2016 vyjádření (§ 250c odst. 2 o. s. ř.), ve kterém plně odkázal na odůvodnění svého zamítavého rozhodnutí ze dne 24. 10. 2016. Podáním ze dne 2. 1. 2017 vzala žalobkyně žalobu zpět ve vztahu k JL, nar. xxx, a LL, nar. xxx, oběma bytem xxx, neboť nebyli účastníky řízení před správním orgánem, byť v záhlaví dotčeného rozhodnutí správního orgánu byli uvedeni. Usnesením ze dne 18. 1. 2017, č. j. 16C 105/2016-25, rozhodl zdejší soud o zastavení řízení a o náhradě nákladů řízení vůči těmto účastníkům. Dále soud doručil žalobu ostatním účastníkům a vyzval je, aby se k ní vyjádřili. Další účastníci DV i JV soudu dne 3. 2. 2017 uvedli, že se ztotožňují s tvrzeními žalobkyně uvedenými v žalobě a také navrhli, aby soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Soud následně vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byli poučeni, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a proto soud nařídil jednání na 23. 3. 2017 k vyhlášení rozhodnutí. Skutková zjištění soud čerpal z listin přiložených k žalobě a také ze spisu Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrálního pracoviště Hradec Králové č. j. V-10928/2016-602. Ze spisu správního orgánu vyplývá, že žalobkyně podala dne 21. 9. 2016 ke katastrálnímu úřadu návrh na vklad vzniku věcného břemene - služebnosti spočívající v právu umístění stavby na pozemku parc. č. 466/4 v katastrálním území BnO ve prospěch vlastníka budovy č. e. 132 stojící na pozemku parc. č. 466/4 v katastrálním území BnO. Současně zaplatila též správní poplatek ve výši 1.000 Kč. K návrhu přiložila smlouvu o zřízení služebnosti ze dne 21. 7. 2016. Přípisem ze dne 21. 9. 2016 katastrální úřad informoval účastníky řízení o vyznačení plomby. Přípisem ze dne 4. 10. 2016 katastrální úřad informoval žalobkyni i další účastníky řízení, že mají možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí a vyjádřit své stanovisko k předběžnému závěru katastrálního úřadu, že návrhu na vklad do katastru nemovitostí nelze vyhovět, a to z výše uvedeného důvodu, pro který byl následně návrh rozhodnutím ze dne 24. 10. 2016, č. j. V-10928/2016-602, zamítnut. Tento stav dokazování měl soud za dostatečný pro rozhodnutí ve věci a ani účastníci další důkazy nenavrhovali. Ve věci jde totiž hlavně o právní posouzení. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval příslušnou právní úpravu. Podle § 244 odst. 1 o. s. ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1 o. s. ř.), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení. Podle § 18 odst. 5 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“) není proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Zdejší soud v souladu s citovanou právní úpravou věc projednal a rozhodl o ní. Vycházel ze zjištění, že žaloba podle části páté o. s. ř. byla podána včas (dne 25. 11. 2016) u věcně i místně příslušnému soudu. Základním úkolem soudu bylo přezkoumat správnost rozhodnutí katastrálního úřadu v tom smyslu, zda na základě předložené vkladové listiny, tedy smlouvě o zřízení služebnosti podle § 1257 a násl. o. z., lze zřídit uvedené věcné břemeno k předmětnému pozemku. Katastrální úřad v odůvodnění rozhodnutí pouze uvedl, že právo umístit stavbu nelze řešit věcným břemenem, ale institutem práva stavby. Soud však tento názor nesdílí. V § 1257 odst. 1 o. z. se uvádí, že věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Služebnosti (servitutes) jsou tedy příznačné tím, že postihují vlastníka věci tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Důvodová zpráva uvádí, že ustanovení o jednotlivých služebnostech jsou dispozitivní a lze sjednat služebnost s jakýmkoli obsahem, byť z § 978 plyne, že od ustanovení části o absolutních právech se lze odchýlit ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zákon. Služebnosti vyjmenované v o. z. jsou vymezeny pouze demonstrativním výčtem (viz Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474), 1. vydání, 2013, s. 908, 914). Obsah dané služebnosti by měl být podrobně specifikován ve smlouvě. V uvedeném případě žalobkyně s dalšími účastníky dobrovolně uzavřeli smlouvu o zřízení služebnosti umístění stavby na cizím pozemku. Služebnost byla zřízena na dobu neurčitou a za úplatu. Účastníci daného řízení činili to, co jim zákon umožňuje. Soud nepovažuje za správný závěr katastrálního úřadu, že právo umístit stavbu nelze řešit věcným břemenem. Právní úprava umožňuje účastníkům využít více institutů, přičemž právo stavby je jen jedním z nich, a zřídit takové právo formou věcného břemene není žádným předpisem zakázáno. Z této úvahy vychází též právní literatura, ze které se podává, že pokud se na cizím pozemku umísťují stavby se souhlasem vlastníka pozemku, dává o. z. široké možnosti sjednání právních důvodů, a to tituly věcněprávní, ale i obligačněprávní. K novým věcněprávním titulům se řadí právo stavby, což je institut v zahraničí velmi široce využívaný zejména obcemi. Jedná se o lukrativní způsob „dočasného stavebního propůjčení pozemku“, který je pro vlastníka pozemku i mimořádně bezpečný. Krom práva stavby je možno volit další věcněprávní titul, jímž je služebnost. Rozdíl mezi oběma tituly je v tom, že zatímco při umístění stavby na cizím pozemku na základě práva stavby se stavba stává součástí práva stavby, při umístění na základě služebnosti se stavba stane součástí pozemku. Vedle toho lze využít i tituly obligačněprávní, ať již pojmenované, nebo nepojmenované. K pojmenovaným typicky patří nájem, dále nově upravený pacht, jakož i výpůjčka, výprosa apod. (blíže v článku: Tégl, Petr. Některé aktuální výkladové problémy úpravy nemovitých věcí v NOZ - II., dostupné na http://www.pravniprostor.cz/ clanky/rekodifikace/nektere-aktualni-vykladove-problemy-upravy-nemovitych-veci-v-noz-ii). Stejně tak v článku Gabriel Achour, Martin Pelikán: Právo stavby podle nového občanského zákoníku, Bulletin advokacie 12/2014, str. 37, autoři dospěli k závěru, že právo stavby je jedním z možných způsobů, jak umístit stavbu na cizím pozemku. Také důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanskému zákoníku, ve zvláštní části týkající se § 1267 až 1298 uvádí, že vedle služebností soukromé právo nabízí i jiné nástroje, využít lze další instituty povahy věcněprávní (právo stavby) i obligační (např. nájem). Záleží na ujednání stran vzhledem k jejich zájmu a vyhodnocení transakčních nákladů při řešení konkrétní situace. Základem aktuální občanskoprávní úpravy je respektování autonomie vůle stran. Zde strany zvolily sjednání služebnosti umístění stavby, což neodporuje platné a účinné právní úpravě a respektuje to právo vyplývající z čl. 2 Listiny základních práv a svobod, že každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Předložená vkladová listina proto odůvodňuje navrhovaný vklad. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud uzavřel, že rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrálním pracovištěm Hradec Králové dne 24. 10. 2016 pod č. j. V-10928/2016-602, není věcně správné, a proto výrokem I. rozhodl jinak než správní orgán a povolil vklad vzniku věcného břemene – služebnosti spočívající v právu umístění stavby na předmětném pozemku, čímž nahradil rozhodnutí správního orgánu (§ 250j o. s. ř.). O nákladech řízení soud uvažoval ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná, což by odůvodňovalo rozhodnout o povinnosti ostatních účastníků nahradit její náklady. Soud však přihlédl ke skutečnosti, že další účastníci nedali důvod k podání žaloby a naopak od počátku řízení souhlasili s argumentací žalobkyně (lze říci, že jednali ve shodě). Za této situace měl soud za přiměřené, aby nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (výrok II.). Poučení: Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat u zdejšího soudu do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku. O odvolání by rozhodl Vrchní soud v Praze. V Hradci Králové dne 23. března 2017 samosoudce