Poručník nemá aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na změnu jména a příjmení dítěte, jestliže rodič(e) nebyl(i) soudním rozhodnutím vydaným podle § 873 o. z. zbaven(i) práva určit jméno a příjmení dítěte.

Číslo jednací: 21Co 172/2017-225 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Šárky Petrové a soudců JUDr. Jiřího Petržálka a JUDr. Marie Kubištové ve věci péče o nezletilou MD, nar. xxx, bytem xxx, zastoupenou opatrovníkem městem Trutnov, dceru AD, nar. xxx, bytem xxx, a neuvedeného otce, za účasti poručnice JP, nar. xxx, bytem xxx, o souhlas poručnici k podání žádosti o změnu příjmení, k odvolání poručnice proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 31.3.2017, č.j. 12 P 266/2012- 193, takto : I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění : Okresní soud rozsudkem označeným v záhlaví zamítl návrh JP na udělení souhlasu k podání žádosti o změnu příjmení nezletilé MD a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění uvedl, že poručnice nezletilé M JP podala návrh, kterým se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by jí soud udělil souhlas k podání žádosti o změnu příjmení nezletilého dítěte. Okresní soud vycházel z toho, že soudními rozhodnutími byl navrhovatelce v dubnu 2016 totožný návrh zamítnut, a to z důvodu, že matka jako jediná byla osobou oprávněnou změnu příjmení dítěte navrhnout. Matka je od 1.7.2016 zbavena rodičovské odpovědnosti a v lednu 2016 byla matce navrácena svéprávnost a dne 3.1.2017 byla navrhovatelka jmenována poručnicí nezletilé. Okresní soud věc po právní stránce posoudil podle § 856, § 860, § 873 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a podle § 72 odst. 1 zákona č. 201/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení (dále jen z. o m.) a dospěl k závěru, že s ohledem na skutkové okolnosti (které vyložil), není dán vážný zájem nezletilého dítěte na změně příjmení. Dále dovodil, že návrhu nemohl vyhovět i proto, že matka byla sice zbavena rodičovské odpovědnosti k nezletilé M, ale nebyla zbavena žádného z práv rodiče týkajících se osobnosti dítěte. Tímto právem je mimo jiné i právo určit dítěti jméno a příjmení (§ 860 odst. 1 o.z.). I přesto, že na poručnici přešla po zbavení matky rodičovské odpovědnosti celá šíře rodičovských práv a povinností, právo určit jméno a příjmení dítěte mezi ně nepatří. Okresní soud proto návrh zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku podala poručnice i opatrovník včas odvolání a oba namítali, že okresní soud nesprávně dovodil, že věcné důvody pro změnu příjmení nezletilého dítěte nejsou dány a podrobně popsali skutkové okolnosti případu. Při jednání odvolacího soudu poručnice i opatrovník odkázali na svá písemná odvolání a navrhli, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že návrhu poručnice vyhoví. Opatrovník dále poukázal na Informaci č. 13/2017 Ministerstva vnitra ČR, podle které poručník musí požádat příslušný soud o souhlas s podáním žádosti o povolení změny příjmení dítěte. Po schválení soudem může ustanovený poručník nezletilého dítěte jakožto zákonný zástupce ve smyslu § 72 odst. 1 z. o m. podat žádost o povolení změny jeho příjmení. Odvolací soud dospěl po projednání obou odvolání k závěru, že nejsou opodstatněná. Právní poměry nezletilé MD jsou nyní upraveny soudními rozhodnutími tak, že její otec není uveden a její matka AD, nar. xxx, byla rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 31.3.2016, č.j. 12 P 266/2012-127, který nabyl právní moci dne 1.6.2016, zbavena rodičovské odpovědnosti a rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 3.11.2016, č.j. 12 P 266/2012-163, který nabyl právní moci dne 3.1.2017, byla JP, nar. xxx, jmenována poručnicí nezletilé M. Podle § 72 odst. 1 z. o m. jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která je fyzická osoba povinna užívat, lze změnit fyzické osobě pouze na základě její žádosti, případně žádosti jejích zákonných zástupců. Zákonnými zástupci nezletilého dítěte jsou jeho rodiče. To vyplývá z ustanovení § 858 o.z. o rodičovské odpovědnosti a § 892 o.z. o zastoupení dítěte. Podle § 858 o. z. rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud. Podle § 856 o.z. povinnosti a práva rodičů spojená s osobností dítěte a povinnosti a práva osobní povahy vznikají narozením dítěte a zanikají nabytím jeho zletilosti. Mezi uvedená statusová práva patří i právo rodičů určit dítěti jméno a příjmení podle § 860 a změnit jeho jméno příjmení podle § 863 o.z. Zákonným zástupcem dítěte může být i jeho poručník. Poručník je nezletilému dítěti jmenován (stručně řečeno) tehdy, pokud tu není žádný z rodičů, který má vůči dítěti rodičovskou odpovědnost (viz § 878, § 928). V projednávané věci je navrhovatelka v postavení poručnice nezletilé M a má tedy vůči ní obecně vzato povinnosti a práva jako rodič (§ 928 odst. 2 věta první o.z.). Otázkou, která se stala pro rozhodnutí soudu stěžejní, bylo, zda za shora vymezených okolností má poručnice právo nezletilou M zastoupit i při změně jejího příjmení, jinými slovy řečeno požádat za ni o změnu jejího příjmení podle § 72 odst. 1 z. o m. Jak bylo shora vysvětleno, patří změna jména a příjmení dítěte mezi tzv. statusová práva dítěte, která současná právní úprava staví vedle rodičovské odpovědnosti a proto i rodič, který není nositelem rodičovské odpovědnosti, tato práva má. Podle § 873 o.z. zbavil-li soud rodiče rodičovské odpovědnosti, může zároveň rozhodnout, že jej zbavuje všech nebo některých povinností a práv stanovených v § 856, především práva dát souhlas k osvojení. Z uvedené právní úpravy plyne, že rozhodnutí soudu o zbavení rodičovské odpovědnosti bez dalšího neznamená, že rodič je tímto rozhodnutím zbaven i svých práv podle § 856 o.z., pokud to není ve výroku takového rozhodnutí výslovně uvedeno. Soud obecně vzato v řízení o zbavení rodičovské odpovědnosti může zároveň zvažovat, zda nejsou dány důvody pro zbavení rodiče všech nebo některých práv spojených s osobností dítěte, tedy práv podle § 856 o.z. (včetně práva požádat o změnu jména či příjmení dítěte). Pokud dospěje ke kladnému závěru, musí to explicitně vyjádřit ve výroku svého rozhodnutí o zbavení rodičovské odpovědnosti. Pokud takto soud nerozhodne, zůstávají tato práva rodiči zachována, a to i tehdy, pokud je jinak rodičovské odpovědnosti zbaven. Pokud takový rodič tato svá práva neztrácí, nemohou ani přejít na jinou osobu - poručníka, na něž jinak ostatní práva rodiče, zbaveného rodičovské odpovědnosti, přechází. To platí zcela i v projednávaném případu, protože matka nezletilé M byla sice soudem zbavena rodičovské odpovědnosti, ale ve výroku soudního rozhodnutí (shora označeného) není výslovně uvedeno, že se zbavuje i povinností a práv stanovených v § 856 o.z. (nebo alespoň že se zbavuje práva určit dítěti jméno a příjmení – toto právo v sobě nakonec zahrnuje pojmově i právo rodiče podat žádost o změnu jména a příjmení dítěte). Podle § 934 odst. 1, věta první o.z. každé rozhodnutí poručníka v nikoli běžné záležitosti týkající se dítěte musí být schváleno soudem. Takovou neběžnou záležitostí je jistě i rozhodnutí ve statusové sféře dítěte, tedy i změna jeho jména a příjmení. Opatrovník má tedy ve své argumentaci pravdu pouze potud, že poručník potřebuje k podání žádosti o změnu jména a příjmení dítěte schválení soudu. Předpokladem pro to, aby poručník mohl o schválení takového právního jednání soud požádat, je ovšem to, aby mu takové právo v rámci na něj přešlé rodičovské odpovědnosti vůbec náleželo. Jinými slovy řečeno soud nemůže schválit rozhodnutí v určité záležitosti dítěte někomu, komu vůbec právo takového rozhodnutí nenáleží. Podmínky přechodu tohoto práva z rodiče dítěte na jiného byly přitom vysvětleny shora. Z uvedeného plyne, že okresní soud rozhodl správně, pokud návrh poručnice na udělení souhlasu k podání žádosti o změnu příjmení dítěte zamítl. Nadbytečně se zabýval věcnou stránkou důvodnosti návrhu z pohledu nejlepšího zájmu dítěte, protože vyhovění návrhu brání již překážka shora uvedená. Okresní soud rozhodl věcně správně i o náhradě nákladů řízení, ale použil pro své rozhodnutí právní ustanovení, které na věc nedopadá. Protože jde o řízení ve věci péče o nezletilé, řídí se rozhodnutí soudu o náhradě nákladů řízení § 23 z.ř.s. Odvolací soud proto ze všech důvodů rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil podle § 219 o.s.ř. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 23 z.ř.s. Poučení : Proti tomuto rozsudku není odvolání ani dovolání přípustné. V Hradci Králové dne 27. září 2017 předsedkyně senátu