31Ad 13/2017-  34   U S N E S E N Í   Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobce A. Ž., nar. ..., trvale pobytem H. n. 700, P. 3, t. č. ve Věznici M., M., proti žalovanému Oblastnímu inspektorátu práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, se sídlem Říční 1195, Hradec Králové, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem ze dne 27. 6. 2017,   t a k t o :   Věc   s e   p o s t u p u j e   Městskému soudu v Praze.   O d ů v o d n ě n í : Krajskému soudu v Hradci Králové byla dne 30. 6. 2017 doručena žaloba na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením dle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Žalobce spatřuje nezákonný zásah v postupu žalovaného, který mu v reakci na jím podaný podnět přípisem ze dne 2. 6. 2017 sdělil, že neshledal důvod k provedení kontroly ve Věznici Valdice. Podle žalovaného z žalobcem postoupených podkladů neplyne, že by v daném případě docházelo k porušování právních předpisů týkajících se zaměstnávání odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody.   Podle § 7 odst. 3 s. ř. s. je ve věcech zaměstnanosti k řízení místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhoval bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. Místní příslušnost správních soudů „ve věcech zaměstnanosti“ ve smyslu uvedeného ustanovení pokrývá agendu v oboru působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a jemu podřízených správních úřadů ve věcech reglementovaných zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 3. 2013, č. j. Nad 18/2013 – 43). Takovou věcí zaměstnanosti je rovněž věc, v níž se žalobce nyní domáhá soudní ochrany. Žalobce totiž napadá způsob, jakým žalovaný naložil s jeho podnětem týkajícím se (údajného) neoprávněného zaměstnávání odsouzených ve Věznici Valdice. Jedná se tedy o agendu v oboru správního úřadu podřízeného Ministerstvu práce a sociálních věcí (oblastního inspektorátu práce) upravenou zákonem o zaměstnanosti.   Krajský soud podotýká, že nijak nehodnotil otázku, zda předmětný postup žalovaného představuje zásah ve smyslu § 82 s. ř. s. Pro aktivní legitimaci žalobce postačuje pouhé tvrzení zásahu. Posouzení toho, zda úkon správního orgánu může být pojmově zásahem, je již otázkou důvodnosti žaloby (součástí rozhodnutí ve věci samé), nikoliv otázkou existence podmínek řízení (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2008, č. j. 8 Aps 6/2007 – 247).       Není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému (§ 7 odst. 5 s. ř. s.).   Žalobce je hlášen k trvalému pobytu na adrese H. n. 700, P. 3, tj. v obvodu Městského soudu v Praze (viz § 9 odst. 1, § 11 odst. 2 a bod 1. přílohy 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů).   Krajský soud v Hradci Králové tedy dospěl k závěru, že soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Městský soud v Praze, proto věc dle § 7 odst. 5 s. ř. s. tomuto soudu postoupil.     P o u č e n í :   Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Hradec Králové 27. červenec 2017            JUDr. Magdalena Ježková, v. r.                  předsedkyně senátu   Za správnost vyhotovení: J. L.