32Az 35/2016-53                           U s n e s e n í     Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: S. M, zast. Mgr. Janem Urbanem, advokátem advokátní kanceláře URBAN, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Haškova 1714/3, 500 02 Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 6. 2016, č.j. OAM-207/LE-LE05-LE05-2015, ve věci mezinárodní ochrany,   t a k t o  :   I. Řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 6. 2016, č.j. OAM-207/LE-LE05-LE05-2015,  se   zastavuje.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.                                                              O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se včas podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana  dle ust. § 12, § 13, § 14, § 14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů („zákon o azylu“).    V průběhu řízení před soudem vyšlo najevo, že žalobce svévolně opustil Pobytové středisko v Kostelci nad Orlicí bez udání adresy a jeho současné místo pobytu není do dnešního dne známo (soud uvedenou skutečnost zjistil z databáze ministerstva vnitra). Krajský soud dále sám pátral po místu pobytu žalobce.   Ředitelství služby cizinecké policie k výzvě soudu přípisem ze dne 16. 5. 2017 sdělilo, že mu není známo současné místo pobytu žalobce, který dne 26. 10. 2016 svévolně opustil Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí a nezanechal žádnou zprávu o svém budoucím pobytu. Stejnou skutečnost potvrdila i Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra přípisem ze dne 18. 5. 2017.  Rovněž žalovaný k dotazu soudu přípisem ze dne 18. 5. 2017 potvrdil výše uvedenou skutečnost s tím, že mu není známo  místo pobytu žalobce na území ČR.   Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), soud řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon.   Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).     K podmínkám postupu dle těchto ustanovení se vyjádřil Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 14. 8. 2009, č. j. 8 Azs 21/2009 – 91, v němž konstatoval, že vychází-li soud ve svém rozhodnutí z toho, že účastník řízení je neznámého pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální. V rozsudku ze dne 26. 5. 2005, č. j. 7 Azs 271/2004 – 58, Nejvyšší správní soud uvedl, že nemožnost zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu je dána jen tam, kde soud vyvíjel požadované úsilí ke zjištění místa pobytu žadatele a přes toto úsilí a případně další pátrání v příslušných evidencích pobyt žadatele nebyl zjištěn a zůstal zcela neznámý. Pokud i přes toto úsilí zůstane pobyt stěžovatele nezjištěn a zcela neznámý, lze řízení zastavit.   Krajský soud je názoru, že vyvinul přiměřené úsilí ke zjištění místa pobytu žalobce, toto úsilí však bylo marné. Posledním známým místem pobytu žalobce bylo Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, které však svévolně opustil již dne 26. 10. 2016. Aktuální místo pobytu žalobce není známo ani soudem výše osloveným subjektům.   Ze shora uvedených důvodů soud rozhodl o zastavení řízení podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu.   Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o žalobě zastaveno.   Poučení:    Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Hradec Králové 26. květen 2017                                                                                             JUDr.  Ivona Šubrtová v.r.                          samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Jana Labuťová