32Az 40/2016-30       U S N E S E N Í         Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: M. M., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2016, č. j. OAM-160/LE-BE02-K03-2014, ve věci mezinárodní ochrany, t a k t o  :   I.                 Žaloba  se odmítá. II.               Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :         Žalobce se včas podanou blanketní žalobou domáhal přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana dle § 12, § 13, § 14, § 14a a §14b  zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Žaloba obsahovala pouze obecné formální náležitosti podání.   Soud usnesením ze dne 7. 12. 2016, výrokem I. zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce a výrokem II.  žalobce  vyzval, aby ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení usnesení doplnil a upřesnil svoji žalobu v souladu s ustanovením § 71 odst. 1 a 2  zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“).  V odůvodnění usnesení soud uvedl, že podaná žaloba nemá zákonem požadované náležitosti ve smyslu § 71 odst. 1 a 2 s. ř. s., neobsahuje žalobní body, z nichž by bylo patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné. Krajský soud dále uvedl, že žalobu, která obsahuje prostý výčet paragrafů příslušného zákona, případně jejich parafrázi bez jakékoliv specifikace a odůvodnění, nelze považovat za žalobu způsobilou k projednání, přičemž těmito nedostatky trpí i žalobcem podaná žaloba. Současně žalobce poučil, že pokud ve stanovené lhůtě nevyhoví výzvě soudu a nedoplní žalobu ve smyslu daného poučení, soud žalobu odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.). Uvedené usnesení bylo žalobci doručeno na adresu povolené propustky (Jiránkova 1135, 163 00 Praha) v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tedy na základě tzv. fikce doručení, kdy orgán doručující zásilku nezastihl žalobce, a tak písemnost uložil, zanechal mu písemnou výzvu, aby si ji vyzvedl, žalobce si však písemnost nevyzvedl ani ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí. Tímto způsobem bylo usnesení doručeno dne 19. 12. 2016.          Lhůta uplynula marně, do dnešního dne žalobce na výzvu soudu nijak nereagoval a žalobu nedoplnil.        Podle ustanovení § 71 odst. 1 s. ř. s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3  s. ř. s.) obsahovat:  a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést a f) návrh výroku rozsudku. Podle věty třetí odstavce 2 tohoto ustanovení může žalobce rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby.       V důsledku přísné dispoziční zásady v řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu musí žaloba obsahovat nejen základní náležitosti podání podle § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s., ale zejména základní náležitosti žaloby vymezené v § 71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s.       Soud konstatuje, že žalobcem podaná žaloba není způsobilá k řádnému projednání, neboť za žalobní body ve smyslu § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. je označen pouze výčet paragrafů zákona č. 500/2004 Sb., soudní řád správní a zákona o azylu, které měl žalovaný v předchozím řízení porušit bez řádného odůvodnění, přičemž zcela chybí vylíčení rozhodných skutečností, zejména jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, hodnocení a závěrů se měl vůči žalobci správní orgán dopustit v řízení předcházejícím vydání napadeného rozhodnutí nebo rozhodnutím samotným. Pokud podání trpí vadami, může být tento nedostatek odstraněn v soudem stanovené lhůtě. Krajský soud poučil žalobce o vadách jím podané žaloby, usnesením ho vyzval k doplnění žaloby, stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu a současně ho poučil, že nebude-li výzvě soudu ve stanovené lhůtě vyhověno, a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud žalobu odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.).         Vzhledem k tomu, že žaloba obsahuje takové nedostatky, pro které není možné v řízení pokračovat, nezbylo soudu, než žalobu odmítnout podle ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Soud v tomto směru odkazuje na již ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu, např. na jeho rozsudek ze dne 22. 9. 2004, č. j. 4 Ads 37/2004-42, dostupný na www.nssoud.cz, v němž se uvádí: „V řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů musí žaloba obsahovat jednak základní náležitosti podání podle § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s., jednak náležitosti žaloby podle § 71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s. Neobsahuje-li žaloba tyto náležitosti a žalobce na výzvu soudu k odstranění vad podání a po poučení o následcích, jestliže výzvě nevyhoví, reaguje podáním, které zákonem požadované náležitosti rovněž neobsahuje, a v řízení nebylo možno pro tento nedostatek řízení pokračovat, soud žalobu odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.).“ V projednávaném případě však žalobce na výzvu soudu nereagoval vůbec.      O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., kdy pro případ, že došlo k odmítnutí žaloby, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.       Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.      Hradec Králové 9. únor 2017          JUDr. Ivona Šubrtová v.r.                samosoudkyně   Za správnost vyhotovení: Iveta Kyralová