Jednací číslo: 52 A 116/2016 - 34                                                                                                                      ČESKÁ REPUBLIKA    R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y     Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci žalobkyně: D. T. T., zastoupena: Mgr. Marek Sedlák, advokát se sídlem Příkop 8, Brno proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem Praha 4, náměstí Hrdinů 1634/3, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 11. 2016, č.j. MV-131154-4/SO-2016   t a k t o :   I. Žaloba  s e   z a m í t á. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :     I. Napadené rozhodnutí   Žalobkyně, pobytem ve Vietnamu, zastoupena advokátem v České republice, brojí proti rozhodnutí žalované Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu ze dne 4. 11. 2016, č.j. MV-131154-4/SO-2016, kterým bylo zamítnuto a potvrzeno předchozí rozhodnutí Ministerstva vnitra č.j. OAM-3233-5/DP-2016, ze dne 11. 4. 2016. Tímto rozhodnutím Ministerstvo vnitra zastavilo řízení o žádosti k povolení k dlouhodobému pobytu v ČR za účelem sloučení rodiny.        II. Podstata věci   Dne 29. 1. 2016 žalobkyně podala osobně spolu se zmocněncem na Zastupitelském úřadě ČR v Hanoji žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny. Téhož dne, při podání žádosti, byla ve lhůtě 15 dní vyzvána odstranění vad žádosti, tedy k doložení chybějících dokladů. Výzva k doplnění žádosti byla předána do vlastních rukou přítomného zmocněnce žalobkyně pana T. S. D.   Usnesením ze dne ze dne 11. 4. 2016, č.j. OAM-3233-5/DP-2016 Ministerstvo vnitra řízení o žádosti zastavilo dle § 66 odst. 1, písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), neboť žalobkyně ve stanovené lhůtě, ani později, do data vydání usnesení, požadované doklady nedoplnila.   Žalobkyně podala proti rozhodnutí Ministerstva vnitra včasné blanketní odvolání, které ani přes výzvu správního orgánu nedoplnila. Žalovaná po posouzení odvolání v mezích stanovených správním řádem napadeným rozhodnutím odvolání zamítla a rozhodnutí Ministerstva vnitra potvrdila. V rozhodnutí uvedla, že k prvotní žádosti žalobkyně nebyly doloženy zákonné náležitosti. Nebyl předložen doklad prokazující úhrnný měsíční příjem rodiny po sloučení a výpis z evidence rejstříku trestů ze země původu. Jelikož přes výzvu nebyly tyto doklady doplněny, nezbylo než řízení v souladu se zákonem o žádosti zastavit. Napadené rozhodnutí Ministerstva vnitra tak je v souladu se zákonem.        III. Shrnutí žaloby   Žalobkyně v žalobě namítá, že výzva k doplnění žádosti jí nebyla řádně doručena, řízení tak poté nemohlo být v souladu se zákonem zastaveno pro nedoplnění dokladů. Pro zastupování v řízení žalobkyně jako žadatelka o povolení k dlouhodobému pobytu udělila plnou moc advokátu Mgr. Marku Sedlákovi, s výjimkou zastupování při osobním podání žádosti na Zastupitelském úřadě ČR v Hanoji. K zastupování k tomuto úkonu zmocnila pana T. S. D. Smyslem k tomuto zmocnění bylo zajistit žalobkyni svědka podání žádosti. Bez plné moci nejsou do prostor ZÚ osoby odlišné od žadatele vpuštěny. Při podání žádosti žalobkyně předložila obě plné moci. Z jejich textu lze dovodit, že k přijímání a doručování písemností byl výslovně zmocněn Mgr. Marek Sedlák.   Pokud písemná výzva byla po podání žádosti žalobkyní doručena k rukám pana T. S. D. a ten ji převzal, došlo k tomu tak nad rámec jeho zmocnění. Právní následky spojené s výzvou tak nenastaly. Nemohlo tedy dojít ani k zastavení řízení.            IV. Vyjádření žalovaného   Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že ji považuje za nedůvodnou. Napadené rozhodnutí není nezákonné a obsahuje veškeré náležitosti.   V. Posouzení věci krajským soudem   Žaloba byla podána včas (§ 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců), osobou k tomu oprávněnou [§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)], žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).   Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v rámci uplatněných žalobních bodů dle § 75 odst. 2 s.ř.s., podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného ve smyslu § 75 odst. 1 s.ř.s.   Soud rozhodoval bez nařízení jednání za splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s.ř.s. Potřeba provádět důkazy v řízení před správním soudem nevyvstala.   Soud přezkoumal postup obou správních orgánů a jejich obou rozhodnutí, které tvoří jeden celek. Obsah napadeného rozhodnutí je pojat šířeji, neboť došlo k přezkumu na základě blanketního odvolání. Žalobkyně v odvolacím řízení před správním orgánem II. stupně neuvedla skutečnosti, které nyní uvádí v podané žalobě. Přitom však zcela evidentně rozporuje postup orgánu I. stupně.      Žalobkyně žalobou proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu, kterým bylo potvrzeno procesní meritorní rozhodnutí, postavila na tezi, že výzva k doplnění žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu jí nebyla řádně doručena. Nebyla totiž doručena (správnému) zmocněnci, který k  tomu byl jí zmocněn. Pro rozhodnutí ve věci je tak podstatné vyjasnit obsah plných mocí a zda správní orgán I. stupně postupoval při komunikaci s žalobkyní způsobem, který byl odpovídající zmocněním obsaženým v plných mocích.    Ze správního spisu vyplývá, že žalobkyně vystavila dvě plné moci. První plnou moc žalobkyně vystavila pro zastupování ve všech typech řízení, udělila ji dne 29. 1. 2016 advokátu Mgr. Marku Sedlákovi. V této plné moci výslovně tučným písmem uvedla, že Mgr. Sedlák je zmocněn pro případ přijetí vrácené žádosti o povolení k pobytu. Toho samého dne žalobkyně vystavila druhou plnou moc pro pana T. S. D. V této plné moci uvedla, že zmocnitele zmocňuje k tomu, aby ji zastupoval při osobním podání žádosti na ZÚ ČR v Hanoji a aby byl přítomen v průběhu celého úkonu a souvisejících jednání a jednal spolu nebo za zmocněnkyni se ZÚ ČR. Výslovně v této druhé plné moci uvedla, že tato plná moc se nevztahuje na situaci, kdy Zastupitelský úřad ČR v Hanoji bude chtít žadateli vrátit žádost o povolení k pobytu. Zmocněnec T. S. D. není žádost oprávněn převzít.    Dle § 33 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád platí:   (1) Účastník si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.   (2) Zmocnění může být uděleno   a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení,   b) pro celé řízení,   c) pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu, nebo   d) v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona.      Z výše uvedené právní úpravy zastoupení na základě plné moci lze dovodit, že žalobkyně jako žadatelka udělila plnou moc advokátu Mgr. Marku Sedlákovi, kterou lze označit jako plnou moc obecné povahy. V ní dále uvedla, že tento zmocněnec je oprávněn přijmout vrácenou žádost o povolení k pobytu. Vystavení druhé plné moci panu T. S. D. lze vyložit tak, že tento zmocněnec měl být osobně přítomen podání žádosti na ZÚ ČR v Hanoji (tam výše zmíněný advokát přítomen nebyl), mohl jednat spolu s žadatelkou, nebo za ní, a to při předávání žádosti a při souvisejících jednáních před ZÚ ČR v Hanoji. Výslovně v plné moci uvedla, že T. S. D. není oprávněn převzít vrácenou žádost. Vzájemná konstrukce obou plných jiný výklad neumožňuje. Obě plné moci a jejich vztah k oprávněním z nich vyplývajících byly vytvořeny žalobkyní a bylo tak též na ní, aby se v příslušných zmocněních orientovala. Soud si je vědom toho, že plné moci jsou vystaveny v českém jazyce, který žalobkyně patrně neovládá, nicméně vše nasvědčuje tomu, že plné moci byly připraveny jejími zástupci. Patrně osobami znalými českého jazyka. Případné následky plynoucí z dalších nejasností nelze klást k tíži rozhodování správních orgánů.            Z výzvy k odstranění vad ze dne 29. 1. 2016 a z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobkyně jako žadatelka spolu s žádostí nepředložila veškeré doklady tak, jak vyžaduje ust. § 42b odst. 1 a 4 zákona o pobytu cizinců. Chybějící doklady jsou vypočteny jak ve výzvě k odstranění vad podání, tak v rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Soud na tyto listiny jako na přiléhavé odkazuje.    Správní orgán prvního stupně proto žadatelku správně vyzval k jejich doplnění. Nejednalo se o vrácení žádosti žadatelce (jak výslovně tento úkon zmiňují obě plné moci), jednalo se o výzvu k odstranění vad podání spočívajících v chybějících listinách. Jelikož listinná výzva byla žadatelce předávána v den osobního podání žádosti na ZÚ ČR v Hanoji, nebylo dle plné moci vystavené pro pana T. S. D. vyloučeno, aby výzvu převzal tento zmocněnec. V plné moci byl zmocněn žadatelku zastupovat v průběhu celého úkonu osobního podání žádosti a při veškerých jednáních s ním souvisejících, tedy před ZÚ ČR v Hanoji. Vady podání nebylo možné patrně odstranit na místě, proto byla na místě výzva. Předání výzvy k odstranění vad žádosti lze dle soudu považovat za jednání související s úkonem podání žádosti. Úkon podání žádosti nelze zužovat na pouhé podání žádosti ve smyslu toliko předání listin od žadatelky směrem k osobě jednající za správní orgán. Zajisté má úkon předání obsahovat i možnou další interakci žadatele se správním orgánem, např. právě ve smyslu pomoci při odstranění nedostatků na místě (viz § 45 odst. 2 správního řádu). V plné moci pro pana T. S. D. je výslovně uvedeno, že je zmocněn pro celý úkon podání žádosti a pro veškerá jednání související.         Skutečnost, že žalobkyně v žalobě ex post uvádí, že měla jiné důvody pro vystavení plné moci pro pana T. S. D., nemůže být rozhodná pro vyhodnocení oprávnění plynoucí z plných mocí. Správní orgán I. stupně obsahy obou plných mocí vyložil odpovídajícím způsobem a přiměřeně situaci vzniklé při přebírání žádosti. Soud v jeho postupu pochybení nespatřuje, stejně tak jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí orgánu II. stupně. Žalobkyně o své vůli podaným blanketním odvoláním neumožnila odvolacímu orgánu, aby se později tvrzenými skutečnostmi zabýval. Usnesení o zastavení řízení o podané žádosti nebylo nesprávné, neboť vady odstraněny nebyly. Žalobkyně byla ve výzvě o možných následcích poučena.      S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba důvodná není, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.   VI. Náklady řízení   O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobkyně nebyla v řízení úspěšná. Žalovanému podle obsahu správního spisu nevznikly takové náklady soudního řízení, které by přesahovaly rámec běžné úřední činnosti.       Poučení:     Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Pardubice, 19. října 2017         JUDr.  J a n  D v o ř á k  v. r.                 předseda senátu     Za správnost vyhotovení: