Rozsudek, součástí jehož výroku je geometrický plán, nelze účinně doručit do datové schránky adresáta, neboť jedinečnost geometrického plánu nelze konverzí nahradit.

19Co 12/2018-266 Usnesení Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Aleny Bačinové a soudců Mgr. Martiny Nyplové a JUDr. Jiřího Hanuše ve věci žalobkyně: IN, narozená xxx bytem xxx zastoupená JUDr. Terezou Jelínkovou, advokátkou se sídlem Dražkovice 181, 533 33 Pardubice proti žalované: MV, narozená xxx bytem xxx zastoupená JUDr. Oldřichem Voženílkem, advokátem se sídlem U Jiskry 114/1, 408 01 Rumburk o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, o zaplacení částky 17 289,85 Kč a o vzájemném návrhu na zaplacení částky 42 000 Kč k odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu v Trutnově č. j. 16C 226/2014-250 ze dne 14. 11. 2017 takto: I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud shora označeným usnesením odmítl odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 10. 8. 2017 č. j. 16C 226/2014-227. V odůvodnění usnesení konstatoval, že žalované byl tento rozsudek doručen prostřednictvím jejího zástupce dne 31. 8. 2017 postupem dle § 49 odst. 4 o. s. ř. a vhozením do schránky dne 1. 9. 2017. Žalobkyně podala ve věci včasné odvolání do nákladových výroků rozsudku, žalovaná ve věci odvolání včas nepodala. Poté, co bylo zástupci žalované zasláno odvolání žalobkyně s výzvou k vyjádření k němu, kontaktoval telefonicky soud s tím, že rozsudek mu poštou nemohl být doručen, protože celý objekt na adrese jeho kanceláře je v rekonstrukci a on spoléhal na to, že mu bude rozsudek zaslán do datové schránky. Soud zaslal žalované prostřednictvím jejího zástupce do jeho datové schránky na vědomí vyhotovení rozsudku, avšak nikoliv s originálem geometrického plánu, který je jeho nedílnou součástí. Žalovaná poté podala blanketní odvolání prostřednictvím e-mailu podáním ze dne 7. 11. 2017 a jeho stejnopis podala k přepravě poštou dne 10. 11. 2017. Okresní soud dále konstatoval, že v případě rozsudku bylo účastníkům zřejmé, že součástí jeho písemného vyhotovení bude i žalovanou předložený geometrický plán, z povahy věci tedy soud doručoval účastníkům řízení rozsudek nikoliv prostřednictvím datové schránky, nýbrž prostřednictvím provozovatele poštovních služeb tak, aby jim byl doručen originál geometrického plánu, a to na adresu sídla jejich advokátů. Žalované byl takto rozsudek doručen dne 31. 8. 2017 postupem dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Dne 1. 9. 2017 pak počala běžet lhůta k odvolání, která skončila dne 15. 9. 2017. Pokud tedy žalovaná podala proti rozsudku blanketní odvolání dne 7. 11. 2017 následně doplněné prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne 10. 11. 2017, bylo odvolání podáno opožděně, a proto ho soud podle § 208 odst. 1 o. s. ř. odmítl. Vzhledem k opožděnosti odvolání bylo nadbytečné odstraňovat jeho vady. Žalovaná podala proti usnesení okresního soudu odvolání, odůvodněné nesprávností skutkových zjištění a právního posouzení věci soudem. Nesprávnost skutkových zjištění spatřovala v tom, že nebyl dán žádný faktický ani právní důvod, aby nebyl rozsudek včetně geometrického plánu doručován do datové schránky zástupci žalované a nikoliv prostřednictvím doručujícího orgánu, což ani tehdy nebylo v důsledku jeho přesídlování objektivně možné. Nesprávné právní posouzení věci pak spatřovala v nesprávné aplikaci § 45 odst. 2 a 3 o. s. ř. a § 14 odst. 2 katastrálního zákona. Navrhla změnu jí napadeného usnesení tak, že její odvolání proti rozsudku nebude odmítnuto. Odvolání bylo podáno včas osobou k němu oprávněnou (§ 201, § 204 o. s. ř.). Odvolací soud proto přezkoumal jím napadené usnesení včetně jemu předcházejícího řízení, a to bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a pouze z důvodů týkajících se toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení (§ 212a odst. 6 o. s. ř.). Odvolání žalované neshledal opodstatněným. Podle § 45 odst. 1 o. s. ř. písemnost doručuje soud při jednání nebo jiném soudním úkonu. Dle § 45 odst. 2 o. s. ř. nedošlo-li k doručení písemnosti podle odstavce 1, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Není-li možné doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soud ji doručí na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu. Dle § 45 odst. 3 o. s. ř. není-li možné doručit písemnost podle odstavce 2, předseda senátu nařídí doručit ji a) prostřednictvím doručujícího orgánu, nebo b) účastníka řízení či jeho zástupce. Podle § 46a odst. 1 o. s. ř. adresátu se doručuje na adresu pro doručování, lze mu rovněž doručit na kterémkoliv jiném místě, na němž bude zastižen. Podle § 46a odst. 2 o. s. ř. jestliže o to adresát požádá, soud doručuje na jinou adresu nebo elektronickou adresu, kterou mu sdělil, nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. Tato adresa je pro dané řízení adresou pro doručování. Dle § 46a odst. 3 o. s. ř. je adresát v řízení povinen bez zbytečného odkladu soudu sdělit změny veškerých skutečností významných pro doručování podle odstavce 2, tyto změny jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly adresátem oznámeny. Podle § 46b písm. f) o. s. ř. neuvedl-li adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je adresou pro doručování u písemnosti doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce u advokátů adresa jejich sídla. Podle § 22 odst. 1 z. č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále z. č. 300/2008 Sb.) se konverzí rozumí a) úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru (dále jen „dokument obsažený v datové zprávě“) způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky o provedení konverze (dále jen „doložka“), nebo b) úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky. Podle § 22 odst. 2 z. č. 300/2008 Sb. dokument, který provedením konverze vznikl (dále jen „výstup“), má stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl (dále jen „vstup“). Podle § 24 odst. 4 písm. b) z. č. 300/2008 Sb. se konverze neprovádí, jde-li o dokument v listinné podobě, jehož jedinečnost nelze konverzí nahradit, zejména o občanský průkaz, cestovní doklad, zbrojní průkaz, řidičský průkaz, vojenskou knížku, služební průkaz, průkaz o povolení k pobytu cizince, rybářský lístek, lovecký lístek nebo jiný průkaz, vkladní knížku, šek, směnku nebo jiný cenný papír, los, sázenku, geometrický plán, rysy a technické kresby. V přezkoumávané věci závisí posouzení včasnosti odvolání žalované na zodpovězení otázky, zda jí měl být rozsudek prvoinstančního soudu doručován do datové schránky, tedy způsobem podle § 45 odst. 2 o. s. ř., nebo zda takové doručení nebylo možné, neboť pouze v takovém případě by byl postup soudu, který žalované doručil tento rozsudek prostřednictvím doručujícího orgánu, správný. K posouzení této otázky však nepostačují příslušná ustanovení občanského soudního řádu o doručování, neboť rozhodné je posouzení povahy doručované písemnosti. Ohledně argumentace žalované lze odkázat na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3489/2012 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2014, podle jehož právní věty „Každému, kdo má zpřístupněnou datovou schránku, soud doručuje rozhodnutí, předvolání a další listiny do datové schránky, aniž by adresát o takové doručení musel žádat nebo soudu sdělovat identifikátor své datové schránky. Soud zjišťuje z úřední povinnosti, zda má adresát zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku. Ten, kdo má zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku, má právo očekávat, že mu soud bude veškerá rozhodnutí, předvolání a jiné listiny doručovat v elektronické podobě do datové schránky. Tímto způsobem se nedoručuje jen tehdy, byly-li listiny doručeny při jednání nebo při jiném úkonu soudu nebo nedošlo-li k řádnému doručení listiny do datové schránky.“ Toto usnesení však nepokrývá všechny případy doručování soudních písemností účastníkům řízení, a proto se touto problematikou zabývalo následně plénum Nejvyššího soudu ČR, které dne 5. 1. 2017 schválilo stanovisko sp. zn. Plsn 1/2015 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 1/2017. V právní větě pod bodem V pak Nejvyšší soud mimo jiné uvádí následující: „Soud doručuje do datové schránky adresáta písemné vyhotovení rozhodnutí, jiných svých úkonů a další písemnosti, o nichž to stanoví zákon, jen nedošlo-li k jejich doručení při jednání (jiném soudním roku) nebo při úkonu trestního řízení a umožňuje-li to povaha doručované písemnosti.“ Je tedy zřejmé, že doručování podle § 45 odst. 2 věta prvá o. s. ř., tedy do datové schránky adresáta, se může uplatnit pouze tehdy, jestliže takové doručení umožňuje povaha doručované písemnosti. Pokud povaha doručované písemnosti její doručení do datové schránky adresáta vylučuje, nastupuje způsob doručování upravený v § 45 odst. 3 o. s. ř., tzn. předseda senátu nařídí doručit takovou písemnost prostřednictvím doručujícího orgánu, nebo účastníka řízení či jeho zástupce. S touto úpravou pak koresponduje i podrobnější úprava doručování soudních rozhodnutí provedená v § 28a až 28c vyhl. č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, která v § 28b odst. 1 ukládá soudu doručit adresátům elektronicky vyhotovené rozhodnutí nebo elektronicky vyhotovený stejnopis nebo opis rozhodnutí prostřednictvím veřejné datové sítě do jeho datové schránky nebo na jeho elektronickou adresu, umožňuje-li to povaha dokumentu. V předložené věci byl soudem doručován účastníkům rozsudek prvoinstančního soudu č. j. 16 C 226/2014-227 ze dne 10. 8. 2017, součástí jehož rozsudečného výroku byl geometrický plán ověřený Ing. Milošem Kynčlem č. 587-353/2016, což bylo výslovně konstatováno ve výrocích III a IV rozsudku. Učinit geometrický plán součástí výroku rozsudku přitom bylo nezbytné (viz stanovisko pléna Nejvyššího soudu sp. zn. Plsn 6/67 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R V/1968, s 45 až 46). Rozsudek, součástí jehož rozsudečného výroku je geometrický plán, se však stává písemností, jejíž povaha vylučuje doručení jeho elektronického vyhotovení prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky adresáta. Důvodem je okolnost, že na rozdíl od rozsudku samotného nelze geometrický plán jako dokument v listinné podobě konvertovat do dokumentu obsaženého v datové zprávě tak, jak to předpokládá § 22 odst. 1 z. č. 300/2008 Sb. Geometrický plán je totiž listinou, jejíž jedinečnost nelze nahradit převedením dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě a následně převedením dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů připojením doložky o provedení konverze, což je výslovně zakotveno v ustanovení § 24 odst. 1 písm. b) z. č. 300/2008 Sb. Geometrický plán je totiž jedinečným výsledkem zeměměřičských činností, který musí obsahovat náležitosti dané příslušnými ustanoveními vyhl. č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále katastrální vyhláška), neboť jinak by nemohl obstát jako listina, na jejímž základě má být zapsáno právo do katastru ve smyslu § 15 odst. 1 písm. a/ z. č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona. Podle § 84 odst. 1 katastrální vyhlášky se geometrický plán vyhotovuje v elektronické podobě; pro účely vyhotovení listiny se v případě potřeby vyhotoví jeho stejnopis v listinné podobě podle zákona o zeměměřičství. Podle § 12 odst. 1 písm. a) z. č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství, výsledky zeměměřičských činností využívané pro správu a vedení katastru nemovitostí musí být ověřeny fyzickou osobou, které bylo uděleno úřední oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřičských činností (dále jen „úřední oprávnění“). Podle § 13 odst. 1 téhož zákona úřední oprávnění se uděluje mimo jiné pro ověřování geometrického plánu a kopie geometrického plánu. Podle § 16 odst. 6 tohoto zákona ověření kopie geometrického plánu se vyznačí textem: „Ověřuje se, že tato kopie souhlasí s geometrickým plánem.“ K textu se připojí vlastnoruční podpis fyzické osoby, datum ověření kopie, číslo z evidence ověřených kopií a otisk razítka se státním znakem, jehož obsah je uveden v odstavci 4 tohoto ustanovení. Ze shora popsaných náležitostí geometrického plánu jsou tedy zřejmé důvody, pro které je tato písemnost zařazena v § 24 odst. 4 písm. b) z. č. 300/2008 Sb. mezi písemnosti, které nelze pro jejich jedinečnost konvertovat, a jejichž povaha tudíž vylučuje jejich doručení adresátovi prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky postupem podle § 45 odst. 2 o. s. ř. Pro úplnost lze dodat, že stejně jako z konverze je geometrický plán výslovně vyloučen z vidimace (viz § 9 z. č. 21/2006 Sb., o ověřování ). S návrhem na vklad do katastru nemovitostí je tedy možné předložit pouze prvopis této listiny, případně její kopii splňující podmínky stanovené v § 16 odst. 6 z. č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství. Závěr prvoinstančního soudu, že rozsudek, jehož nedílnou součástí je geometrický plán, nelze účastníkům řízení doručovat prostřednictvím datové schránky, je tedy věcně správný, byť to nevyplývá z „povahy věci“, ale z povahy doručované písemnosti. Jestliže tedy soudkyně, která věc projednávala a rozhodla, nařídila doručit předmětný rozsudek prostřednictvím doručujícího orgánu, byl její postup zcela v souladu s pravidly doručování soudních písemností zakotvenými v § 45 o. s. ř. Zástupci žalované pak byl rozsudek doručován v souladu s § 46b písm. f/ o. s. ř. na adresu jeho sídla, přičemž z obsahu doručenky zásilky s rozsudkem adresované zástupci žalované do vlastních rukou se podává, že poté, kdy adresát nebyl zastižen, byla písemnost uložena a připravena k vyzvednutí dne 21. 8. 2017 a adresátu byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Protože si adresát zásilku nevyzvedl v úložní době, došlo k jejímu doručení uložením ke dni 31. 8. 2017, a poté byla vložena do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky dne 1. 9. 2017, což potvrdila příslušná doručovatelka vlastnoručním podpisem. Okolnost, zda se zástupce žalované v adrese svého sídla zdržoval či nikoli, případně jaké překážky mu ve vyzvednutí zásilky bránily, je pak nerozhodná, neboť mohl požádat o doručení na jinou adresu, jak mu umožňoval § 46a odst. 2 o. s. ř. Změny veškerých skutečností významných pro doručování podle tohoto ustanovení by pak byly vůči soudu účinné, jakmile by mu byly adresátem oznámeny (§ 46a odst. 3 o. s. ř.). Žádná taková skutečnost se však z dosavadního obsahu spisu nepodává a ani není v odvolání žalované tvrzena. Za této situace bylo její odvolání doručené soudu elektronicky dne 7. 11. 2017 doplněné předložením jeho originálu dne 10. 11. 2017 prvoinstančním soudem správně odmítnuto pro opožděnost. Pro úplnost odvolací soud dodává, že i kdyby snad byl zástupce žalované schopen prokázat, že zmeškal lhůtu k podání odvolání z omluvitelného důvodu, bylo nezbytné, aby byl návrh na prominutí zmeškání lhůty spojen se zmeškaným úkonem (§ 58 odst. 1 o. s. ř.), což se v přezkoumávané věci nestalo. Se zřetelem k výše uvedenému bylo prvoinstanční usnesení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrzeno. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná v něm neuspěla, žalobkyni však v tomto odvolacím řízení žádné náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání. Hradec Králové 8. února 2018 předsedkyně senátu