Učiní-li účastník předmětem vypořádání společného jmění manželů podíl ve společnosti s ručením omezeným, nezvyšuje se sazba soudního poplatku za návrh dle položky 6 bod 2. sazebníku soudních poplatků.

20 Co 286/2018-92 USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Kondra a soudců Mgr. Ley Pavlovové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci žalobkyně:KB, narozená --- bytem --- zastoupená advokátkou JUDr. Šárkou Veskovou sídlem Brněnská 300/31, 500 06 Hradec Králové proti žalovanému:Doc. MUDr. MV, Ph.D., narozený --- bytem --- zastoupený advokátem JUDr. Františkem Loskotem, CSc. sídlem Československé armády 556, 500 03 Hradec Králové o vypořádání společného jmění manželů k odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 28. srpna 2018 č. j. 13 C 105/2018-84 takto: Usnesení okresního soudu se mění tak, že žalobkyni se vrací přeplatek na soudním poplatku ve výši 45.000 Kč. Odůvodnění: Okresní soud napadeným usnesením zamítl žádost žalobkyně o vrácení části soudního poplatku ve výši 45.000 Kč. Žalobkyně k výzvě soudu zaplatila soudní poplatek v celkové výši 67.000 Kč, a to podle položky 6 sazebníku soudních poplatků jakožto přílohy zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek zahrnoval mj. tři položky po 15.000 Kč za tři obchodní podíly ve třech společnostech s ručením omezeným. Okresní soud dospěl k závěru, že i když se podle citované položky sazebníku soudních poplatků zvyšuje soudní poplatek výslovně jen za každý obchodní závod, je třeba toto ustanovení aplikovat i na každý vypořádávaný obchodní podíl. Smysl úpravy spatřoval okresní soud v tom, že obchodní podíl musí mít z hlediska zpoplatnění stejný režim jako obchodní závod. Opačný přístup by zakládal nedůvodnou nerovnost mezi osobami podnikajícími živnostenským způsobem a osobami podnikajícími prostřednictvím obchodní korporace. Sazba poplatku je poměrně vysoká a není rozumného důvodu činit rozdíl mezi obchodním závodem fyzické osoby a vlastníkem podílu v obchodní korporaci, obzvlášť je-li z praktického života známo, že takový podíl bývá mnohonásobně vyšší hodnoty než podnik drobného podnikatele. Smyslem položky 6 sazebníku soudních poplatků bylo zpoplatnit účast manžela na obchodní korporaci. Okresní soud z těchto důvodů návrh zamítl. Proti usnesení okresního soudu podala odvolání žalobkyně. Namítala, že zvýšení soudního poplatku o 15.000 Kč se dle položky 6 odst. 2 přílohy k zák. č. 549/1991 Sb. týká jen situace, kdy je předmětem vypořádání obchodní závod či jeho organizační složka. Na případy, kdy je vypořádáván podíl v obchodní korporaci, se toto ustanovení nevztahuje. Soudní poplatek měl být stanoven jen ve výši 22.000 Kč (návrh 2.000 Kč, nemovitost 5.000 Kč, jeden obchodní závod 15.000 Kč). Tři podíly v obchodních korporacích předmětem soudního poplatku nejsou. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil usnesení okresního soudu a rozhodl o tom, že se jí část soudního poplatku ve výši 45.000 Kč vrací. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení z podnětu podaného odvolání a shledal odvolání důvodným. Rozhodnutí v této věci spočívá na výkladu položky 6 bodu druhého sazebníku soudních poplatků jakožto přílohy k zák. č. 549/1991 Sb. Podle citovaného ustanovení sazba poplatku podle této položky se zvyšuje o 5.000 Kč za každou nemovitou věc a o 15.000 Kč za každý obchodní závod nebo jeho organizační složku, která je předmětem vypořádání. Odvolací soud se v rámci přezkumu napadeného usnesení zabýval otázkou, zda okresní soud vyložil toto ustanovení správně a dospěl k závěru, že tomu tak není. Zákon o soudních poplatcích je normou veřejného práva. Jejím prostřednictvím ukládá stát účastníku soudního řízení určitou povinnost. Zejména s ohledem na jeho veřejnoprávní povahu je tento předpis třeba dle názoru odvolacího soudu vykládat restriktivně. To znamená, že povinnosti na jeho základě lze ukládat jen tehdy, pokud z něho skutečně a beze všech pochybností vyplývají. V případě pochybností, zda pro občana (účastníka řízení) určitá povinnost z tohoto předpisu vyplývá či nikoliv, je třeba dát přednost výkladu pro účastníka příznivějšímu. O takovou situaci se jedná i v tomto případě. Povinnost zaplatit soudní poplatek z vypořádávaného podílu na obchodní korporaci z vykládaného ustanovení výslovně neplyne. Podle názoru odvolacího soudu nelze hovořit ani o tom, že by taková povinnost vyplývala zcela jednoznačně a nepochybně ze smyslu citovaného ustanovení. Za těchto okolností nebylo dle mínění odvolacího soudu namístě přiklonit se k rozšiřujícímu výkladu a sporné ustanovení vyložit v neprospěch účastníka. Odvolací soud uzavírá, že podíl v obchodní společnosti soudnímu poplatku podle položky 6 sazebníku soudních poplatků nepodléhá. Z těchto důvodů odvolací soud změnil usnesení okresního soudu a rozhodl o tom, že se žalobkyni přeplatek na soudním poplatku ve výši 45.000 Kč vrací (§ 10 odst. 1 a 2 zák. č. 549/1991 Sb.). Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Hradec Králové 21. listopadu 2018 předseda senátu