č. j. 28 Az 26/2018-     USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Konečnou ve věci žalobce:  E. E. proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky  se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 6. 2018, čj. OAM-723/ZA-ZA11-ZA17-2017, ve věci mezinárodní ochrany takto: Věc se postupuje Krajskému soudu v Brně. Odůvodnění: Žalobce se žalobou ze dne 1. 8. 2018, doručenou Krajskému soudu v Hradci Králové dne 3. 8. 2018, domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b  zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Krajský soud předtím než mohl přistoupit k věcnému posouzení žaloby, musel zkoumat, zda jsou splněny podmínky a řízení. Dospěl k závěru, že k projednání a rozhodnutí věci není místně příslušný. Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Zvláštním zákonem, který upravuje místní příslušnost odlišně oproti obecnému pravidlu stanovenému v § 7 odst. 2 s. ř. s., je i zákon o azylu, který v ustanovení § 32 odst. 3 stanoví, že k řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) v den podání žaloby hlášen k pobytu. Žalobce v žalobě uvedl místo svého pobytu X. Krajský soud však z databáze Ministerstva vnitra zjistil a dotazem u jeho odboru azylové a migrační politiky ověřil, že žalobce X opustil a již od 2. 8. 2018 (do 31. 7. 2019) je hlášen k pobytu na adrese X. Žalobce tedy ke dni podání žaloby neměl hlášený pobyt v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové, ale byl hlášen k pobytu v Boskovicích, tj. v obvodu působnosti Okresního soudu v Blansku (bod 3. Přílohy č. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů), který náleží do obvodu Krajského soudu v Brně (bod 7. Přílohy č. 2 téhož zákona). K projednání podané žaloby je proto místně příslušný Krajský soud v Brně. Dle ustanovení § 7 odst. 5 s. ř. s., není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Proto krajský soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku a věc bude po právní moci tohoto usnesení postoupena Krajskému soudu v Brně. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Hradec Králové 21. srpna 2018 Mgr. Helena Konečná v. r. samosoudkyně