č. j. 30 A 121/2018-17 USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Ivony Šubrtové a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci navrhovatele: P. J. K. za účasti: 1) Městského úřadu Jilemnice Masarykovo náměstí 82, 514 01 Jilemnice 2) České strany sociálně demokratické zastoupené zmocněncem M. W. bytem N. S. 616, L. 25 – V. 3) Hnutí Nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst zastoupeného zmocněncem Ing. A. M. bytem J. B. 940, J.  4) Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové zastoupené P. V. N. 337, J.  5) Občanské demokratické strany zastoupené zmocněncem Mgr. V. K. bytem J. n. N. 48 6) Sdružení nezávislých kandidátů Jilemnice zastoupené zmocněnkyní J. E. bytem B. u Č. 33 7) Sboru dobrovolných hasičů Jilemnice zastoupení E. R. S. 624, J. 8) Starostů pro Liberecký kraj zastoupení zmocněnkyní E. V. bytem P. H. 281/5, P. 5 9) Svobody a přímé demokracie – Tomio Okamura (SPD) zastoupené zmocněnkyní Z. V. Ch. 179/11, L. 5  v řízení o návrhu na neplatnost hlasování do zastupitelstva obce Jilemnice, konaných ve dnech 5. a 6. října 2018, takto: I. Návrh se zamítá. II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení. 2 30 A 121/2018 Odůvodnění: Navrhovatel se včas podaným návrhem ze dne 17. 10. 2018, nadepsanému krajskému soudu doručeným dne 18. 10. 2018, domáhal vydání rozhodnutí o neplatnosti hlasování při volbách do obecního zastupitelstva obce Jilemnice, konaných ve dnech 5. a 6. října 2018. Návrh odůvodnil následujícím způsobem (vzhledem k jeho obsahu je dále citován v celém rozsahu):  „Dne 5. 10. 2018 jsem se zúčastnil komunálních voleb v Jilemnici ve volebním okrsku č. 2 (dům s pečovatelskou službou). Nevolil jsem všech 17 kandidátů, ale jen některé. To zn., že jsem dal preferenční hlasy. Volební systém je špatný v tom, že nevolím-li plný počet kandidátů, může následně při sčítání hlasů kdokoliv v mé listině zakřížkovat další potřebný počet hlasů proti mé vůli tak, aby byla moje listina platná či neplatná. Protože jsou zde jisté indicie a pochybnosti o regulérnosti voleb, rád bych za mé přítomnosti chtěl na oprávněném místě – úřadu oprávněnými osobami dohledat moji volební listinu a zkontrolovat „moje“ křížky. V případě volebního obvodu Jilemnice a volebního okrsku č. 2 to rozhodně nebude složité a ani časově náročné.“  Navrhovatelův návrh na neplatnost hlasování do zastupitelstva obce Jilemnice zaslal krajský soud k vyjádření všem účastníkům řízení, respektive jejich zmocněncům uvedeným v záhlaví tohoto rozhodnutí. Možnosti vyjádřit se k němu využil pouze Městský úřad Jilemnice, který k němu ve svém podání ze dne 19. 10. 2018 uvedl toto: „Případné tvrzení navrhovatele, že jeho hlasovací lístek někdo při sčítání zfalšoval, je podle našeho názoru neprokazatelné. Dále navrhovatel uvádí, že má jisté indicie a pochybnosti o regulérnosti hlasování. Jelikož je ovšem blíže nespecifikoval, nemůžeme se k nim vyjádřit. Městský úřad Jilemnice nenachází důvod neplatnosti hlasování ve volbách do zastupitelstva obce Jilemnice konaných ve dnech 5. – 6. 10. 2018.“ Krajský soud přezkoumal shora uvedený návrh podle § 90 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s.ř.s.”), a to bez jednání, které není třeba nařizovat a dospěl k následujícím zjištěním a právním závěrům.  Dle § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „volební zákon“), podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Dle odst. 2 téhož ustanovení může návrh na neplatnost hlasování podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. Dle § 90 odst. 1 s.ř.s., se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. V předmětné věci navrhovatel uplatnil v podstatě obavu, zda jeho volební lístek „neposloužil“ k udělení hlasů i dalším kandidátům, než těm, které na volebním lístku zakřížkoval, když jím označených kandidátů bylo méně, než volených členů zastupitelstva. Těch bylo v obci Jilemnice celkem 17, přičemž navrhovatel neuvedl, kolika kandidátům hlas dal, kolik jich „zakřížkoval“. Uvádí-li však navrhovatel, že volil pouze některé z kandidátů, lze z této argumentace dovodit, že volil z celkového počtu zastupitelů alespoň 2 kandidáty na volebním lístku. A protože nemohl dát žádnému z kandidátů více, jak jeden hlas, mohlo by být uvedeným a navrhovatelem ničím nedoloženým způsobem zvýhodněno maximálně zbývajících 15 kandidátů. Shodu s prvopisem potvrzuje I. S. 3 30 A 121/2018  Z výsledků voleb v obci Jilemnice je zřejmé, že Česká strana sociálně demokratická získala 1 986 hlasů, Hnutí Nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst získalo 6 176 hlasů, Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová získala 2 772 hlasů, Občanská demokratická strana získala 6 902 hlasů, Sdružení nezávislých kandidátů Jilemnice získalo 4 474 hlasů, Sbor dobrovolných hasičů Jilemnice získal 5 002 hlasů, Starostové pro Liberecký kraj získali 4 081 hlasů, volební strana Svobody a přímé demokracie – Tomio Okamura (SPD) získala 2 646 hlasů a Komunistická strana Čech a Moravy získala 1 387 hlasů. Z uvedeného výčtu je zřejmé, že rozdíly ve volebních ziscích mezi jednotlivými stranami jsou v řádu stovek hlasů, takže i kdyby „kdokoliv“, jak navrhovatel uvádí, na jeho volebním lístku zakřížkoval – navolil další kandidáty, případně jeho lístek zneplatnil, nemohlo by to mít na výsledky komunálních voleb v obci Jilemnice konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018 žádný vliv.  Dlužno ovšem zdůraznit, že navrhovatel pouze spekuloval, co vše by bylo možno s jeho volebním lístkem teoreticky ještě provést po jeho vhození do volební urny. Nepředložil však v tomto směru žádné důkazy, a to ani náznakem, že by se tak stalo. Zmiňoval totiž jen nějaké „jisté indicie a pochybnosti“, aniž by je jakkoliv konkretizoval či doložil. Krajský soud sám pak nic takového nezjistil a krom toho si takovou situaci ani nedovede dost dobře představit. Volební zákon má totiž instrumenty na to, aby k něčemu podobnému nemohlo dojít. Na pořádek ve volební místnosti totiž dohlíží okrsková volební komise a je to právě ona, která zajišťuje a dozírá na průběh hlasování a sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování (viz § 16 volebního zákona). Tedy zabezpečuje a je pojistkou toho, aby se něco podobného, jak o tom navrhovatel spekuluje, nestalo. Kdo může být členem okrskové volební komise upravuje § 17 odst. 1 volebního zákona. Z pohledu navrhovatelovy volební stížnosti je pak zásadní odstavec 2. citovaného ustanovení, podle něhož může každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva obce, delegovat jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva volí. Nemůže být pochyb o tom, že jejich prostřednictvím je zajištěna objektivita voleb, že si zástupci jednotlivých volebních stran správnost sčítání hlasů pohlídají. Ne v neposlední řadě je legitimita voleb i do zastupitelstva obce zajištěna trestním zákonem č. 40/2009 Sb., jeho ustanovením § 351, nazvaným „Maření přípravy a průběhu voleb a referenda“, podle něhož (mimo jiné), kdo padělá údaje v dokumentu souvisejícím s volbami, kdo vědomě nesprávně sečte hlasy či poruší tajnost hlasování, nebo kdo jinak hrubým způsobem maří přípravy nebo průběh voleb do zastupitelstva územního samosprávného celku, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.  Pokud pak navrhovatel vyjádřil v návrhu přání, že by „rád“ chtěl dohledat svoji volební listinu a zkontrolovat své křížky, neshledal krajský soud tento požadavek vzhledem k výše uvedenému za potřebný. Nehledě na to, že navrhovatel neuvedl, že by si svůj volební lístek označil, a tak by bylo jeho dohledání nemožné, respektive neprůkazné. Jak již ovšem uvedeno vpředu, volební lístek navrhovatele, ať již by byl započítán v jakékoliv podobě, nemohl výsledky předmětných komunálních voleb ovlivnit. Kolik se rozhodl navrhovatel volit kandidátů, byla jen jeho věc a nelze spatřovat porušení volebního zákona jen v tom, že nevyužil svých možností v celém rozsahu.  Krajský soud proto vzhledem k výše uvedenému uzavírá, že volební zákon v ustanovení § 60 odst. 2 zužuje možné volební vady na porušení ustanovení tohoto zákona „způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování“. Úprava soudního přezkumu voleb je přitom založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru. Tu ovšem nelze vykládat jako pouhou abstraktní možnost, jak to učinil navrhovatel. Pro volební soudnictví platí vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Shodu s prvopisem potvrzuje I. S. 4 30 A 121/2018 V přezkoumávané věci navrhovatel nepředložil důkazy k jejímu vyvrácení. Proto krajský soud návrh bez jednání podle § 90 odst. 3 s.ř.s. jako nedůvodný zamítl.  Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s. Dle něj nemá žádný z účastníků řízení ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Krajského soudu v Hradci Králové (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). Kasační stížnost ve věcech volebních a ve věcech místního referenda je nepřípustná ( § 104 odst. 1 s. ř. s. ). V Hradci Králové dne 25. října 2018 JUDr. Jan Rutsch v. r. Předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje I. S.