č. j. 31 A 14/2018 - 15   USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci navrhovatele: Ing. M. K. za účasti: 1) Městského úřadu Dobruška nám. F. L. Věka 11, 518 01 Dobruška, 2) sdružení nezávislých kandidátů POHOŘÍ 2018 zastoupené zmocněncem J. F. 3) sdružení nezávislých kandidátů a politického hnutí STAROSTOVÉ a NEZÁVISLÍ - Společně za odpovědný rozvoj obce Pohoří I., zastoupeného zmocněncem J. J. 4) sdružení nezávislých kandidátů a politické strany Spojení demokraté – Sdružení nezávislých - Společně za odpovědný rozvoj obce Pohoří II, zastoupeného zmocněncem J. J., 5) sdružení nezávislých kandidátů Sdružení občanů obce Pohoří, zastoupeného zmocněncem Z. S. v řízení o návrhu na neplatnost voleb do zastupitelstva obce Pohoří, konaných ve dnech 5. a 6. října 2018 takto: I. Návrh se zamítá. II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Navrhovatel se včas podaným návrhem ze dne 18. 10. 2018 (týž den doručeným nadepsanému krajskému soudu) domáhal vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb do obecního zastupitelstva obce Pohoří, konaných ve dnech 5. a 6. října 2018. Návrh je odůvodněn následně: „Dle zákona č. 491/2001 Sb., § 60, podávám námitku na výsledky voleb do Zastupitelstva obce Pohoří, konaných ve dnech 5. a 6. října 2018. Kandidátka „Společně za odpovědný rozvoj obce Pohoří II“ získala málo hlasů. Tyto výsledky neodpovídají průzkumu, který byl proveden před konáním voleb. Zřejmě došlo ke špatnému sečtení hlasů nebo manipulaci s hlasovacími lístky. Proto žádám o prověření těchto skutečností.“ Navrhovatelův návrh na neplatnost voleb do zastupitelstva obce Pohoří zaslal krajský soud k vyjádření všem účastníkům řízení, resp. jejich zmocněncům, uvedeným v záhlaví tohoto rozhodnutí. Možnosti vyjádřit se ve stanovené lhůtě 3 dnů účastníci nevyužili. Krajský soud přezkoumal shora uvedený návrh podle § 90 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen s.ř.s.), a to bez jednání, které není třeba nařizovat, a dospěl k následujícím zjištěním a právním závěrům. Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „volební zákon“), upravuje v § 60 odst. 1 podání návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost kandidáta, kterým se může domáhat ochrany u soudu každá osoba, zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Odstavec 3 tohoto ustanovení pak uvádí, že návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. Dle § 90 odst. 1 s.ř.s. se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování nebo neplatnosti volby kandidáta. Navrhovatel prakticky uplatňuje domněnku o tom, že mohlo dojít ke špatnému sečtení hlasů či manipulaci s hlasovacími lístky, toto však nijak blíže nespecifikuje, uvádí pouze, že výsledky kandidátky „Společně za odpovědný rozvoj obce Pohoří II“ neodpovídají průzkumu, který byl proveden před konáním voleb. Neuvedl však, jakého průzkumu, kdo a kdy takový průzkum měl provádět. Zde však soud připomíná, že v řízení ve věcech volebních platí vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Ten, kdo namítá volební pochybení, má za povinnost předložit důkazy k jejímu vyvrácení (zde soud odkazuje na nálezy Ústavního soudu – ze dne 18. 1. 2011 – Pl. ÚS 57/10, ze dne 26. 1. 2005 – Pl. ÚS 73/04), či usnesení téhož soudu ze dne 1. 3. 2011 – Pl. ÚS 3/11 (dostupné na http://nalus.usoud.cz/); jinými slovy, navrhovatel má jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Ve lhůtě, stanovené k podání návrhu ve věcech volebních, je pak navrhovatel rovněž povinen uvést všechny skutkové i právní důvody, o které svůj návrh opírá (zde viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2004, čj. Vol 13/2004, publikované pod č. 472/2005 Sb. NSS). Krajský soud za daného stavu věci vychází z ustanovení volebního zákona, který upravuje a zabezpečuje průběh voleb a je pojistkou toho, aby se navrhovatelem zmiňované chyby nemohly stát. V § 16 volebního zákona je uvedeno, že na pořádek ve volební místnosti dohlíží okrsková volební komise a je to právě ona, která zajišťuje a dozírá na průběh hlasování a sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování. Kdo může být členem okrskové volební komise, pak upravuje § 17 odst. 1 volebního zákona.  V odst. 2 je pak dána možnost každé volební straně, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva obce, delegovat jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva volí. Nemůže být pak pochyb o tom, že jejich prostřednictvím je zajištěna objektivita voleb, neboť tito zástupci jednotlivých volebních stran správnost sčítání hlasů bezpochyby sledují a hlídají. Na základě uvedeného krajský soud konstatuje, že nemůže jinak, než vyslovit podnět navrhovatele za spekulativní, neboť se neopírá o žádný konkrétní důkaz či skutečnost. Jak již bylo výše konstatováno, navrhovatel soudu sdělil, že prakticky mohlo dojít ke špatnému sečtení hlasů, toto však podepřel pouze konstatací lepšího předpokladu volebního výsledku v předvolebním průzkumu, tedy vyslovil naprosto vágní a obecné tvrzení, které ničím nepodložil.  Krajský soud zdůrazňuje, že ustanovení § 60 volebního zákona v odst. 3 zužuje možné volební vady na porušení ustanovení tohoto zákona „způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb“. Navrhovatel však nepředestřel žádné důkazy, na základě kterých by se soud mohl věcně jakýmkoliv případným pochybením zabývat, a proto jeho návrh bez jednání jako nedůvodný zamítl, s odkazem na § 90 odst. 3 s.ř.s. Svůj závěr pak krajský soud opírá mimo jiné i o ustálenou rozhodovací praxi, podle níž je podmínkou vyslovení neplatnosti voleb protizákonnost, tedy porušení některých ustanovení volebního zákona, popř. jiných právních předpisů, i ústavních principů, dále vztah mezi takovou protizákonností a výsledkem voleb, a konečně zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosáhnout stupně, o němž je možné se domnívat, že pokud by k takovému jednání nedošlo, dopadly by volby odlišně. V tomto směru krajský soud odkazuje na závaznou judikaturu Nejvyššího správního soudu, vyslovenou například v jeho rozhodnutí ze dne 4. 7. 2006, čj. Vol 66/2006. Protože žádné takové pochybení zjištěno nebylo, krajský soud rozhodl tak, jak výše uvedeno. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 93 odst. 4 s.ř.s., podle něhož nemá žádný z účastníků řízení ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Krajského soudu v Hradci Králové (§ 93 odst. 5 s.ř.s.). Kasační stížnost ve věcech volebních a ve věcech místního referenda je nepřípustná (§ 104 odst. 1 s.ř.s.). Hradec Králové 2. listopad 2018 JUDr. Magdalena Ježková v. r. předsedkyně senátu