Dlužník není účastníkem dražby prováděné při zpeněžování majetkové podstaty v rámci insolvenčního řízení soudním exekutorem podle § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., a proto nemá právo podat odvolání proti usnesení o příklepu.

č. j. 26 Co 314/2019-14 Usnesení Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Dany Mazákové a soudkyň JUDr. Miluše Krejzlíkové a Mgr. Magdalény Šedivé, LL.M., ve věci navrhovatele: 1. správcovská a konkurzní v.o.s. sídlem Sladkovského 67, 530 02 Pardubice insolvenční správce dlužníka Mgr. Bc. PK, IČO xxx bytem xxx o zpeněžení majetku v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. KSHK 35 INS 12405/2013 u Krajského soudu v Hradci Králové k odvolání dlužníka insolvenčního řízení Mgr. Bc. PK, IČO xxx, bytem xxx, proti usnesení soudního exekutora Mgr. Tomáše Voborníka se sídlem Exekutorského úřadu v Pardubicích, 9. května 215, 533 72 Moravany, ze dne 15. března 2014 sp. zn. 195 ED 2/19 takto: Odvolání dlužníka se odmítá. Odůvodnění: Shora označeným usnesením soudní exekutor udělil dražiteli Maxell Reality, s. r. o., příklep v dražbě nemovitých věcí, které ve výroku rozhodnutí popsal, za nejvyšší podání 590 000 Kč (výrok I). Dále rozhodl o tom, že na nejvyšší podání se započítává složená dražební jistota; určil lhůtu k zaplacení nejvyššího podání; uložil povinnému vydražené nemovitosti vyklidit a zbylým dražitelům vrátil složenou dražební jistotu (výrok II až V). Proti usnesení podal dlužník odvolání. Namítl, že dražba byla provedena nezákonně, byla předem domluvená, vyvolávací cena byla podstatně nižší, než je skutečná hodnota objektu, celá dražba trvala pouze 30 minut a ještě v čase, kdy se nemohl nikdo další přihlásit a zúčastnit. Insolvenční řízení není dosud právoplatně skončeno, nebyly splněny podmínky zákona č. 26/2000 Sb. v návaznosti na judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 959/2016. Navrhl, aby bylo rozhodnuto, že dražba je neplatná. Z obsahu spisu vyplývá, že v souzené věci prováděl soudní exekutor dražbu za účelem zpeněžení majetku v insolvenčním řízení, které je vedeno u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 35 INS 12405/2013, s tím, že dražba byla prováděna na základě smlouvy, kterou exekutor uzavřel s insolvenčním správcem dlužníka. Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou, zda proti rozhodnutí soudního exekutora o udělení příklepu při zpeněžování majetkové podstaty v rámci insolvenčního řízení má dlužník právo podat odvolání. V dané věci byla dražba prováděna soudním exekutorem podle ust. § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen „ex. ř.“). Exekutor totiž kromě vlastní exekuční činnosti upravené v hlavách III, IV a V ex. řádu může vykonávat též tzv. další činnost (§ 76 ex. ř.) Tuto další činnost může exekutor vykonávat z pověření soudu (např. doručování písemností) nebo z pověření soudního komisaře (např. při zpeněžování jednotlivých věcí, práv a jiných majetkových hodnot při likvidaci dědictví) nebo na základě žádosti soukromé osoby. V souzené věci je podstatné, že byla dražba realizována při této další činnosti exekutora dle ust. § 76 odst. 2 ex. ř. a nešlo o dražbu prováděnou z pověření soudu k vynucení povinnosti uložené dlužníku vykonatelným exekučním titulem. K zpeněžení majetku dlužníka došlo soudním exekutorem na návrh insolvenčního správce, který postupoval podle ust. § 286 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákona), ve znění pozdějších novel, dále jen „IZ“. V takovém případě uzavírá insolvenční správce se soudním exekutorem smlouvu o provedení dražby (která podléhá schválení věřitelského výboru). Tento způsob zpeněžení majetkové podstaty dlužníka byl do insolvenčního zákona zařazen na základě novely provedené zákonem č. 64/2017 Sb. a komentářová literatura uvádí, že soudní exekutor postupuje přiměřeně podle exekučního řádu. Lze tedy shrnout, že jde ve své podstatě o přenesení povinnosti insolvenčního správce na třetí osobu (soudního exekutora) při prodeji majetku dlužníka a soudní exekutor dražbu provádí podle ustanovení § 76 odst. 2 ex. ř. jako zvláštní formu dobrovolné dražby nikoli v rámci exekuční činnosti. V exekučním řízení mohou proti usnesení o udělení příklepu podat odvolání oprávněný, povinný a vydražitel (§ 336k odst. 2 o. s. ř.) a další osoby uvedené v ust. § 336k odst. 3 o. s. ř. Dlužník z insolvenčního řízení není v ust. § 336k odst. 3 o. s. ř. uveden a není ani povinným, neboť nejde o vymáhání povinnosti uložené vykonatelným exekučním titulem. Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že dlužník insolvenčního řízení není účastníkem dražby prováděné při zpeněžování majetkové podstaty v rámci insolvenčního řízení soudním exekutorem podle § 76 odst. 2 ex. ř., a proto nemá právo podat odvolání proti udělení příklepu (analogicky srovnej se závěrem Nejvyššího soudu v jeho rozhodnutí ze dne 4. 12. 2014 sp. zn. 21 Cdo 559/2014). Na podporu tohoto závěru lze dále uvést, že zpeněžením majetku byl soudem pověřen insolvenční správce, který je procesním subjektem insolvenčního řízení (§ 9 IZ) a může ve zvlášť odůvodněných případech vykonávat svou funkci prostřednictvím jiných osob (§ 40 odst. 2 IZ). Jedním z hlavních úkolů insolvenčního správce je zpeněžení majetkové podstaty dlužníka, tj. převedení veškerého majetku dlužníka na peníze za účelem uspokojení věřitelů (§ 283 IZ). Podle § 286 IZ lze majetkovou podstatu zpeněžit čtyřmi způsoby: a) veřejnou dražbou podle zvláštního předpisu, b) prodejem movitých věci a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí, c) prodejem majetku mimo dražbu, d) v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu. Ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty způsobem daným v ust. § 286 písm. d) bylo do insolvenčního zákona zařazeno na základě novely provedené zákonem č. 64/2017 Sb. a insolvenční zákon ani ve znění této novely opravný prostředek při zpeněžení majetkové podstaty soudním exekutorem neurčuje. Ostatně ani u dalších možných způsobů zpeněžení majetkové podstaty uvedených v ust. § 286 IZ pod písmeny a) a c) zákon obranu ve formě odvolání dlužníkovi nedává. Zpeněžení majetku veřejnou dražbou (§ 286 písm. a/ IZ) probíhá podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, a obranou dlužníka jako vlastníka je žaloba o neplatnost veřejné dražby. Zpeněžení prodejem věcí movitých a nemovitých (§ 286 písm. b/ IZ), které je realizováno k návrhu insolvenčního správce okresním soud, který je obecným soudem dlužníka, je oprávněn podat odvolání pouze insolvenční správce, který je podle výslovné úpravy insolvenčního zákona účastníkem řízení vedeného před okresním soudem. Zpeněžení prodejem mimo veřejnou dražbu (§ 286 písm. c/ IZ), tedy tzv. prodej z volné ruky, je realizovaný na základě úplatných smluv a platnost smlouvy lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do tří měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku. Se zřetelem k výše uvedenému závěru odvolací soud odvolání dlužníka odmítl s tím, že bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn (§ 218 písm. b/ o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. e/ ve spojení s ust. § 229 odst. 4 o. s. ř.). Hradec Králové 11. listopadu 2019 předsedkyně senátu