č. j. 29 Ad 26/2018-28     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci žalobce:  L. V. proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení pracoviště Hradec Králové, Slezská 839 o invalidní důchod, k žalobě proti rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 3. 10. 2018, čj. 7312153233/46091-VJ, takto: I. Rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 3. 10. 2018, čj. 7312153233/46091-VJ, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.  Odůvodnění: I.                 Vymezení věci 1. Žalovaná rozhodla dne 3. 10. 2018 o námitkách žalobce tak, že tyto zamítla a potvrdila rozhodnutí orgánu I. stupně ze dne 2. 8. 2018. Tím byla žalobci snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně od 8. 9. 2018 na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „ZDP“).  V důvodech bylo odkázáno na posudek Okresní správy sociálního zabezpečení v Trutnově ze dne 4. 7. 2018, podle něhož je účastník řízení invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 45 %. 2. Žalovaná pak v řízení o námitkách znovu posoudila zdravotní stav žalobce lékařem posudkové služby ČSSZ, za rozhodující příčinu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu označila stav po polytraumatu dne 22. 10. 2013 s dominancí KC poranění, kdy stav po impresivní zlomenině lbi, subdurálním hematomu, hemoragii do kalosního tělesa, s posttraumaticky dominující paleocerebellární symptomatologií, stav po těžkém kontusním poranění s pneumocefalem, zlomeninou base i klenby lební, stav po evakuaci SDH s operační elevací impresí lbi, stav po zlomenině stěny očnice, maxilly a jařmového oblouku vpravo s hemosinem, stav po tržné ráně lbi frontotemporoparietálně vpravo. Toto postižení zařadila do kap. XV., oddílu A, pol. 1c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, procentní pokles pracovní schopnosti byl určen na horní hranici zde nastaveného procentního rozpětí 30 – 45 %., tedy ve výši 45 %. S odkazem na ust. § 39 odst. 2 písm. a) ZDP pak žalovaná odůvodnila existenci toliko I. stupně invalidity žalobce. II.              Žalobní argumentace 3. V žalobě žalobce namítal nesprávnost posudkového hodnocení svého zdravotního stavu, kdy lékaři zřejmě vycházeli ze závěru, že jeho zdravotní stav se nemění. Faktický stav je ovšem takový, že zdravotní stav se zhoršuje, dochází k necitlivosti trupu a levé poloviny těla, zhoršují se poruchy stability a jemné motoriky, bolesti hlavy a urologické problémy. Pokud se tyto skutečnosti pak spojí s dalšími zásadními problémy, jako je omezení pohybu dominantní pravé ruky kvůli ramennímu kloubu a povolení svalstva hlavě v obličejové části, jde ve svém souhrnu o zásadní omezení. Ošetřující lékaři se shodli na závěru, že posudkové hodnocení není správné. Žalobce žádal přezkoumání zdravotního stavu posudkovou komisí Ministerstva práce a soc. věcí (dále jen „PK“). III.            Jednání krajského soudu 4. V průběhu jednání soudu dne 22. 7. 2019 krajský soud konstatoval posudek věcně a místně příslušné PK (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění) ze dne 29. 4. 2019. Posudková komise MPSV ČR v Hradci Králové konstatovala, že u žalobce se jedná o stav po polytraumatu – zejména po zlomeninách lebky s krvácením do mozku s dominancí paleo a neocerebelární symptomatologie (rovnováha, stoj, chůze), zlomeniny obličejových kostí vpravo, zhmoždění pravé strany hrudníku, břicha, sériová zlomenina III. – VII. žebra vlevo, pravé dolní končetiny – přetrvává porucha řeči, porucha grafomotoriky (psaní), porucha stability, porucha jemné motoriky pravé ruky u praváka, porucha jemných pohybů pravé dolní končetiny, porucha citlivosti pravé strany trupu a končetin odeznívající organický psychosyndrom (porucha vštípivosti, pozornosti, slovní pracovní paměť, porucha artikulace řeči). Dále se u žalobce jedná o vysoký krevní tlak léčený od r. 2008 – nyní bez léčby, poruchu tukového metabolismu léčenou od r. 2012 – nyní bez léčby, syndrom zápěstního tunelu oboustranně, horší vlevo dle EMG z 10/2017, stav po TS, stav po odstranění červovitého výběžku slepého střeva v 8/1992 pro zánět. 5. PK uvedla, že měla k dispozici lékařskou dokumentaci ošetřující lékařky MUDr. P. z Bílé Třemešné, dále veškerou dostupnou zdravotní dokumentaci – propouštěcí zprávy z RÚ Hostinné, neurologické nálezy, CT mozku 9/2017, psychologické vyšetření 9/2017 a zdravotní stav žalobce přešetřila v průběhu jednání komise. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce určila stav po polytraumatu s následnými problémy (viz výše bod 4), kdy procentní míra poklesu pracovní schopnosti je hodnocena zařazením do kap. XV, oddíl A, pol. 1c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a to s ohledem na přetrvávající příznaky organického psychosyndromu na horní hranici, tj. 45 %. Pro dělnickou profesi s mizivou možností rekvalifikace pak PK využila možnosti, dané § 3 odst. 2 této vyhlášky a navýšila základní míru poklesu o 10 %, na konečných 55 %. 6. Komise rekomandovala schopnost výkonu výdělečné činnosti jen s podstatně menšími nároky na tělesné a duševní schopnosti, s podstatně menšími nároky na kvalifikaci, v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Vzhledem k přetrvávajícímu organickému psychosyndromu je možnost rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnosti velmi omezená. Posudková komise uvedla, že prostudovala veškeré podklady od doby prvního posouzení po úrazu až do současnosti, konstatuje, že došlo k velmi dobré úpravě somatických obtíží a tomu jsou i odpovídající posouzení invalidity a následně i posouzení závislosti a průkazu OZP. Se závěry posudkového lékaře a lékaře námitkového řízení z r. 2018 však souhlasit nemůže. Postižení jemné motoriky pravé ruky, třes levé ruky, porucha citlivosti pravé poloviny těla, nejistota chůze a stoje je správně vyhodnocena jako středně těžké postižení po úrazu hlavy, neboť žalobce omezuje při některých denních aktivitách, jako je neschopnost delší chůze bez opory, potíže s oblékáním a obouváním, potíže při zvládání tělesné hygieny, s přípravou jídla a pití, potíže s psaním, porucha artikulace. Víceméně v nezměněném rozsahu od doby úrazu ale přetrvává porucha vštípivosti, pozornosti, slovní pracovní paměť. Z uvedeného důvodu PK použila horní hranici daného rozpětí míry poklesu pracovní schopnosti. Takto popsaná somatická i psychická postižení žalobce dikvalifikují pro jeho vyučenou činnost řezníka, z uvedeného důvodu proto navyšuje dle § 3 základní míru poklesu pracovní schopnosti o dalších 10 %. Vzhledem k věku žalobce a případné teoretické možnosti zlepšení zejména jeho kognitivních funkcí pak PK neřešila situaci ponecháním invalidity II. stupně trvale, ale stanovila KLP za 5 let od data změny stupně invalidity, tuto tedy stanovila na 31. 7. 2023. Vznik invalidity II. stupně stanovila PK dnem 4. 7. 2018, datem KLP provedené posudkovým lékařem OSSZ Trutnov, tedy datem snížení invalidity žalobce na I. stupeň. 7. Při jednání soudu dne 22. 7. 2019 žalobce uvedl, že je se závěry posudkové komise srozuměn, čekají ho ještě 2 operace, pak se uvidí, jak se jeho zdravotní stav bude dále vyvíjet. Vzhledem k závěrům PK žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí žalované a vrácení věci k dalšímu řízení. Náhradu nákladů řízení nežádal. Pověřená pracovnice žalované ponechala, s ohledem na závěry posudkové komise, rozhodnutí na úvaze soudu. IV.           Posouzení věci krajským soudem 8. Krajský soud přezkoumal napadený výrok rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní - s.ř.s.), ve svém rozhodnutí soud vyšel ze skutkového a právního stavu výše zjištěného (§ 77 odst. 2 s.ř.s.) a konstatoval, že posudek PK MPSV ČR v Hradci Králové ze dne 29. 4. 2019 je objektivní, úplný a hodnotí zdravotní stav žalobce a jeho dochovanou pracovní schopnost na základě veškeré zdravotní dokumentace, která byla k dispozici v době posuzování. Posudková komise v posudkovém závěru jasně stanovila kriteria využití horní hranice rozpětí míry poklesu pracovní schopnosti žalobce v aktuálním čase, tedy 45 %, když u žalobce existuje i nadále postižení jemné motoriky pravé ruky, třes levé ruky, porucha citlivosti pravé poloviny těla, nejistota chůze a stoje, která ho omezuje při některých denních aktivitách. Od doby úrazu pak přetrvává v prakticky nezměněném rozsahu porucha všípivosti, pozornosti a slovní pracovní paměť. V daném odůvodnění tedy je využití horní hranice rozpětí písm. c) výše uvedené položky, oddílu a kapitoly vyhlášky č. 359/2009 Sb., jasně a přehledně popsáno a soud o závěru PK neměl vážnějších odborných pochybností. Kapitola XV zahrnuje funkční poruchy, postižení po úrazech a operacích, kdy v Oddílu A jsou zahrnuta postižení hlavy, krku a těla a pod pol. 1 se jedná o funkční poruchy po úrazech hlavy, klenby nebo baze lební a mozku. V písm. c) je stanoveno středně těžké postižení, charakterizované omezením výkonu některých denních aktivit. 9. PK pak v návaznosti na učiněný závěr dodává, že popsaná somatická i psychická postižení diskvalifikují žalobce pro jeho vyučenou činnost řezníka, je proto zcela na místě, navýšit základní míru poklesu pracovní schopnosti o 10 % dle § 3 téže vyhlášky. Toto ustanovení ve svém odstavci 1 uvádí, že v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené pro rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. Odstavec 2 pak upravuje stejnou možnost navýšení v případech, kdy dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce má takový vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že pokles pracovní schopnosti pojištěnce je větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, případně rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 10. Krajský soud je přesvědčen, že z uvedených skutečností a popisu obtíží žalobce v době vydání napadeného rozhodnutí je přehledně patrné, že posudková komise zcela objektivně aplikovala na situaci žalobce všechna dopadající ustanovení vyhlášky č. 359/2009 Sb., proto soud její závěry převzal a považoval je za posouzení posudkového orgánu, souladné se zákonem. 11. Z ustanovení § 39 ZDP, jeho odst. 2 vyplývá, že se o invaliditu druhého stupně jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % (písm. b). Krajský soud výše uvedl, že neměl větších pochybností o správnosti stanovení míry poklesu pracovní schopnosti žalobce ve výši 55 %, žalobce tedy splňoval v době odnětí invalidity vyšší stupeň, než mu byl přiznán, a to stupeň II., je proto na žalované, aby toto zjištění, řádně odůvodněné, v následném řízení respektovala a žalobci od data odnětí přiznala invaliditu II. stupně, včetně finančního dopadu. Krajský soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 s.ř.s., žalobou napadené rozhodnutí žalované o námitkách zrušil pro nedostatečné zjištění stavu věci, a věc jí vrací k dalšímu řízení (odst. 4), v němž bude žalovaná vázána zjištěními soudu (odst. 5) a bude respektovat soudem provedený důkaz posudkem PK MPSV ČR v Hradci Králové (odst. 6). V.              Náklady řízení 12. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., když ve věci úspěšný žalobce náhradu nákladů řízení neúčtoval. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Hradec Králové 22. července 2019 JUDr. Jana Kábrtová v. r. samosoudkyně