č. j. 29 Ad 8/2018- 107   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci  žalobce: Bc. F. V.  zastoupen JUDr. Hanou Klusáčkovou, advokátkou  advokátní kanceláře se sídlem 602 00 Brno, Údolní 11  proti  žalovanému:  Ministerstvo vnitra, orgán sociálního zabezpečení  PO BOX 122, 140 21 Praha 4  o žalobě proti rozhodnutí žalovaného o námitkách ze dne 23. 2. 2018, čj. OSZ-15466-65/M-Ří-2018, takto: I. Rozhodnutí žalovaného o námitkách ze dne 23. 2. 2018, čj. OSZ-15466-65/M-Ří-2018 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 14.360,- Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: I.                 Vymezení věci 1. Žalovaný rozhodl o námitkách žalobce rozhodnutím ze dne 23. 2. 2018, námitky žalobce zamítl a potvrdil správnost dřívějšího rozhodnutí ve věci ze dne 12. 12. 2017, čj. OSZ-15466-62/D-Bl-2017, kterým bylo rozhodnuto tak, že se podle ust. § 39 odst. 2 písm. b) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „ZDP“), nevyhovuje žádosti o změnu výše invalidního důchodu. Na základě posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti žalobce dospěl lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Trutnově k závěru, že u žalobce se nadále jedná o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) ZDP, když z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnosti o 55 %. V rámci námitkového řízení pak oddělení lékařské posudkové služby pracoviště České správy sociálního zabezpečení v Hradci Králové učinilo obdobný posudkový závěr. II.              Žalobní argumentace 2. V žalobě žalobce poukazoval zejména na to, že žalovaný se vůbec nezabýval a nevypořádal se s nálezy MUDr. N. (neurologie) a MUDr. K. (psychiatrie), z nichž vyplývá, že u žalobce zjištěna stacionární trvalá neurologická symptomatika, organická porucha nálady – těžká deprese, progresivní afektivní nález, posttraumatická stresová porucha. Dále pak irreverzibilní socializace, nereálná obnova adaptability ani na částečné úrovni, irreparabilní organické poškození s velmi pokročilou zafixovanou osobnostní a psychickou dekompenzací, neschopnost pracovního zapojení prohlubující výrazně vleklou depresivitu a nebezpečný bilanční rozměr, kdy bez poskytnutí klidu nebude možné zabránit katastrofickému vyústění vývojového algoritmu. Tyto nálezy byly zcela pominuty, při hodnocení poklesu pracovní schopnosti nebyly zohledněny. 3. I další odborné nálezy však dokládají závažné skutečnosti, které nebyly řádně zohledněny, např. zpráva Medicínského centra v Praze, MUDr. N., ze dne 18. 8. 2017, který konstatoval těžký depresivní syndrom na organickém podkladě, prohloubení deprese. Ze zpráv Psychiatrické ambulance Trutnov, MUDr. M. pak rovněž vyplývá nález těžké deprese, posttraumatické stresové poruchy s úzkostnými atakami. Nezvládání běžných životních záležitostí, panické ataky, sociální fobie, dekompenzovaný stav pak popsal v Ambulanci klinické psychologie MUDr. W. v říjnu a listopadu 2017, spolu s těžkou depresivní a úzkostnou symptomatikou. 4. Žalobce je přesvědčen, že posudkový lékař nemůže taková sdělení ignorovat, když MUDr. K. v březnu 2018 uvedl, že stav žalobce se nezlepšil, což však není překvapivé, s ohledem na jeho diagnozu. Stav inaptibility je trvalý, pokročil i proces nezvratitelného prohlubování sociofobického prožívání, kdy primární senzitivní vztahovačnost přechází do systemizované paranoidity s mučivým prožitkem všudypřítomného ohrožení a směřuje do sociální invalidity. Psychogenní nástavba nasedá na invalidizující důsledky akutní cévní mozkové příhody s trvalým poškozením CNS, kdy žalobce není schopen smysluplně hájit vlastní zájmy. 5. Ze zpráv odborných lékařů tedy plyne, že žalobce trpí těžkým postižením, které jej zcela vylučuje ze sociálního a pracovního života, jeho stav se zhoršuje, na zátěž není schopen reagovat, adaptovat se, tento zjištěný charakter a závažnost postižení proto neumožňuje jiný závěr, než že míru poklesu jeho pracovní schopnosti je třeba kvalifikovat třetím stupněm invalidity. Posudkové hodnocení postižení jako středně těžkého je tak zjevně nesprávné, napadené rozhodnutí je nezákonné. Vzhledem k nedostatečnému zhodnocení charakteru a rozsahu zdravotního postižení žalobce, neodpovídajícímu zdravotním lékařským nálezům, byl nedostatečně a nesprávně zjištěn skutkový stav věci a žalobce navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného a vrácení věci k dalšímu řízení. III.            Vyjádření žalovaného 6. Dne 25. 5. 2018 podal žalovaný písemné vyjádření k žalobě, v němž je uvedeno, že o nároku žalobce bylo rozhodováno na podkladě posudku OSSZ Trutnov ze dne 16. 11. 2017, v odvolacím řízení pak na základě posudku lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení ze dne 6. 2. 2018, které shodně uzavřely, že u žalobce se jedná o 55% -ní pokles pracovní schopnosti, tudíž o II. stupeň invalidity. Zdůraznil, že subjektivně udávané potíže nemohou být posudkovým kritériem a posudkový orgán musí vycházet z klinických odborných testů, objektivizujících funkční potíže posuzovaného. Rozhodující zdravotní postižení žalobce bylo zařazeno do kap. V, pol. 7b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity a míra poklesu pracovní schopnosti byla určena ve výši 45 %. Dle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky pak došlo k navýšení o 10 % s ohledem na další zdravotní potíže žalobce, tedy na konečných 55 %. 7. Žalovaný je přesvědčen, že v podkladových posouzeních zdravotního stavu žalobce se lékaři vypořádali se všemi lékařskými zprávami a žalovaný neměl o správnosti posouzení vážnější pochybnosti. V závěru vyjádření tedy žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. IV.           Posouzení věci krajským soudem 8. Krajský soud při jednání dne 28. 1. 2019 provedl důkaz posudkem věcně a místně příslušné (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění) Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Hradci Králové – dále jen PK. Tato vypracovala posudek dne 21. 9. 2018, uvedla, že u žalobce se jedná o organickou poruchu osobnosti, organickou úzkostnou poruchu, organickou poruchu nálady s těžkou depresivitou, poruchu s bludy, posttraumatickou stresovou poruchu. Dále u žalobce jde o stav po iCMP s reziduální pravostrannou hemiparézou, v povodí ACM vlevo, bez hemodynamicky významné stenózy, nález coilingu ACI dx. a AV, stav po 2 epizodách pravostranných parestézií, po nasazení clopidogrelu bez recidivy, MMSE 30/30. Dále je u žalobce přítomen chronický recidivující polytopní vertebrogenní algický syndrom při degenerativních změnách páteře, CC a CB syndrom v terénu degenerativních změn krční páteře, levostranný LI syndrom, hepatomegalie, hepatodystrofie s lehkou elevací GMT, stav po opakované ATB terapii pro Lymskou boreliózu, chronická parciální trombóza pravého lýtka, zatím nevyloučen kongenitální trombofilní stav, přítomna je i arteriální hypertense III. stupně a diabetes mellitus II. typu. PK popsala konečně i kombinovanou hyperlipidemii s převahou hypercholesterolemie, stav po laparoskopické fundoplikaci jícnu pro refluxní chorobu a stav po apendektomii. PK popsala odborné nálezy z oboru neurologie, psychiatrie a psychologie, dětského a dorostového lékaře, propouštěcí lázeňskou zprávu, po jejich popisu a zhodnocení dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je organická porucha osobnosti žalobce, odpovídající kap. V, pol. 1 písm. d) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., zde pak míře poklesu pracovní schopnosti ve výši 60 %. PK současně rekomandovala možný výkon lehké fyzické práce, psychicky nenáročné, bez dlouhých pochodů a stání, s možností změny pracovní polohy a s možností dodržování pravidelné životosprávy. Žalobce PK považovala za invalidního dle § 39 odst. 2 písm. b) ZDP, tedy v II. stupni invalidity. 9. K uvedenému posudku žalobce předložil námitky, včetně dalších důkazů. Uvedl zejména, že PK zjistila v pracovní anamnéze, že žalobce převážnou část profesního života pracoval v bezpečnostní oblasti, nejprve ve veřejném, později v soukromém sektoru, kdy předtím, než prodělal iCMP, pracoval v bezpečnostní agentuře, resp. v závěru pak pro společnost, zabývající se zprostředkováním úvěrů. Žalobce upřesňuje, že v bezpečnostní agentuře se postupně vypracoval z pracovníka ostrahy na vedoucího jednotky s cca 5 podřízenými, nakonec až na vedoucího celé oblasti s 60 podřízenými. K tomu si doplnil VŠ vzdělání, pro společnost, zabývající se zprostředkováním úvěrů pak pracoval jako zprostředkovatel prodeje finančních produktů, s pozicí specialista pro podnikatelské půjčky a posléze jako manažer obchodní sítě – Team Leader. Žalobce dále uvedl, že PK sice převzala formálně klasifikaci zdravotních postižení, ale závěry odborných lékařů bagatelizuje. Sdělení těchto lékařů přitom plně koresponduje se subjektivními sděleními žalobce při jednání PK, kdy uváděl, že se bojí i pošťačky, vycházet na ulici, brát telefony, cestovat autem, má strach z bývalých nadřízených, nemůže se soustředit. Je zřejmé, že z dosavadních zkušeností, znalostí a dosaženého vzdělání není schopen využít ničeho. Byl zařazen v II. kategorii prací – psychická zátěž, i pokud by však měl méně náročnou práci, vždy by vyžadovala určitou intelektuální aktivitu, práci s údaji, jednání s lidmi, zařazení v určité hierarchii, zodpovědnost. Žalobce však není schopen ani obhájit své zájmy, soustředit se, není schopen si smysluplně osvojovat nové znalosti, není schopen jakékoliv rekvalifikace. Zcela jistě jsou u jeho osoby dány důvody pro zvýšení horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti o 10 %. Borelie, yersinie a plicní chlamydie u žalobce antibiotické léčbě odolaly. K důkazu pak žalobce přiložil Pracovní smlouvu s firmou vč. dodatku a obsahu pracovního poměru, Smlouvu o spolupráci se společností, a.s., včetně dodatku. 10. Zástupce žalobce při jednání soudu sdělil, že žalobce ztratil pracovní dynamiku, schopnost učit se a pracovat pod určitým stresem, má strach z lidí i jakýchkoliv kontaktů. Jeho manželka pak jako svědek sdělila, že mozková příhoda manžela zásadním způsobem změnila, již když jeli domů, bál se rychlosti 60 km/hod., byl velmi nešťastný, nechtěl opouštět dům. Bossing ze strany zaměstnavatele byl zásadního charakteru, manžel se bojí, zrušil si i telefonní číslo, bál se otevírat dopisy. Bojí se jakékoliv autority, manželka musí volit vhodná slova i v běžném denním styku, kdyby se zeptala např., proč toto neudělal, začne koktat a plakat. Hodně spí, je unavený, z boreliozy se vyvinuly chronické problémy. Náročná je pro něho i ATB léčba plicních chlamydií, neumí si představit, že by měl někde soustavně pracovat, nefunguje ani při běžném denním domácím pobytu. I další zdravotní obtíže jsou pro něho náročné, PK se jimi vůbec nezabývala. 11. Krajský soud s ohledem na námitky žalobce požádal z důvodu co nejvyšší objektivity posouzení zdravotního stavu žalobce o srovnávací posudek PK MPSV ČR v Praze. Tato komise vypracovala své posouzení dne 22. 5. 2019, v posudku uvedla, že u žalobce se jedná o těžkou organickou úzkostnou a depresivní poruchu, organickou poruchu osobnosti, lehkou vaskulární demenci, stav po ischemické cévní mozkové příhodě 6/2014, diskretní pravostrannou symptomatologii. Dále je přítomen chronický recidivující polytopní vertebrogenní algický syndrom při degenerativních změnách páteře, zejména krční a bederní, stav po opakované antibiotické terapii pro Lymeskou boreliozu, poslední 3/2017, stav po recidivující reaktivaci yersinie a opakované reaktivaci toxoplasma gondii, poslední přeléčení 8/2017. Jako další diagnozy PK zaznamenala chronickou parciální trombózu pravého lýtka 7/2017, zatím nevyloučen kongenitální trombofilní stav, arteriální hypertenzi na terapii korigovanou, diabetes mellitus II. typu na perorálních antidiabeticích bez komplikací, kombinovanou hyperlipidemii s převahou hypercholesterolemie na terapii, stav po laparoskopické fundoplikaci jícnu pro refluxní chorobu (2000), stav po apendektomii (1999). Posudková komise provedla při jednání psychiatrické vyšetření žalobce – odborná lékařka MUDr. S. Žalobce shledala lucidním, všemi kvalitami orientován, psychomotorické tempo výrazně inhibované, hypomimie, chybí pantomimika, na dotazy odpovídá po dlouhých latencích, krátce a přiléhavě. Na některé dotazy nedokáže věcně odpovědět, informace doplňuje manželka. Kontakt je sice ochotný, ale jeho kvalita je značně snížena. Myšlení pomalé, nevýpravné a neproduktivní. Deteriorace kongnitivních funkcí je zřejmá již z orientačního vyšetření, v MMSE dosaženo 21 bodů ze 30 možných. Posuzovaný naprosto selhává v počítání, v reprodukci tří předmětů a v opakování jazykolamu. Ani důkladnou explorací se nepodařilo zjistit paranoiditu nebo bludy. Kontakt s realitou je významně narušen, k chorobnosti stavu je semikritický. Emotivita je nepřiléhavá, nálada nediferencovaná, je přítomna výrazná vnitřní tenze a anxieta, provázená řadou úzkostných anticipací, které pacienta téměř paralyzují. Je výrazně bezradný a nerozhodný, přítomna anhedonie, apatie a abulie. Poruchy vnímání nezjištěny. Formát osobnosti je zřetelně zúžen, pasivní suicidální nápady, konkrétní scénář sebevraždy nepromýšlí. Heterogresivní není. Na základě dostupné dokumentace a klinického vyšetření byla v komisi vyloučena posttraumatická stresová porucha a porucha s bludy. Žádné z diagnostických kritérií uvedených poruch, která jsou uvedena v MKN10, nebylo naplněno. Stav je diagnosticky hodnocen jako lehká vaskulární demence (F 01.8), jako organická úzkostná a depresivní porucha (F 06.4) a jako organická porucha osobnosti (F 07.0). U posuzovaného, který byl dlouhodobě sociálně adaptován na nadprůměrné úrovni (VŠ vzdělání, práce u Policie ČR a soukromé podnikání, roky harmonického manželství a výchova sociálně začleněných dětí) došlo ke zřetelnému zlomu životní linie, v současné době ve všech důležitých životních úkonech selhává. Souběh tří duševních poruch organického původu zásadním způsobem snižuje pracovní potenciál posuzovaného. 12. Jako posudkově významné lékařské nálezy PK v Praze označila nálezy praktické lékařky MUDr. H. z října 2017, psychiatrické MUDr. M. z října a listopadu 2017, psychiatrické MUDr. K. z prosince 2017, března 2018 a května 2019, psychologické MUDr. W. z října a listopadu 2017, neurologický nález MUDr. N., Ph.D. z listopadu 2017, imunologický MUDr. K. z října 2017 a RTG páteře z října 2017. Posudková komise uvedla, že u žalobce se jednalo k datu vydání rozhodnutí o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla duševní porucha způsobená organickým poškozením mozku. Postižení se vyvíjelo a pozvolna zhoršovalo v terénu křehčí osobnostní konstituce po prodělané cévní mozkové příhodě, v důsledku poškození mozku dochází ke změně osobnosti, rozvoji těžké depresivní a těžké úzkostné poruchy a poruchy konginitivních funkcí. Psychiatrem jsou popisovány těžké depresivní a úzkostné příznaky. I přes soustavnou psychiatrickou medikamentózní léčbu a dlouhodobou psychoterapii ke zlepšení nedochází, stav kolísá a pomalu se zhoršuje. Dominuje porucha spánku, spí krátce a opakovaně se budí, výrazná chorobná unavitelnost, výrazně snížená tolerance zátěže, snížená schopnost soustředění, značně omezené volní schopnosti, chorobná nečinnost, neschopnost prožívat radost. Je přítomna sociální fobie, která vede k nadměrné úzkosti v některých běžných sociálních situacích, sám vychází ven jen minimálně, reaguje úzkostně i pokud na něj někdo zvoní. Úzkost se projevuje také somaticky, zejména tlakem na hrudi, žaludeční nevolnost. Úzkost prožívá, i když se nic neděje, obává se dopředu různých situací, úzkost ho téměř paralyzuje. Mírná porucha kognitivních funkcí zjištěna již v 7/2015, kdy byl ale ještě výsledek MMSE testu v normě, demence neprokázána. Tato porucha se v průběhu let zhoršila až na úroveň lehké demence prokázané při jednání PK, kdy v MMSE testu dosáhl 21 bodů. S ohledem na vývoj poruchy lze předpokládat, že již k datu vydání napadeného rozhodnutí byla počínající demence u posuzovaného přítomna. V nálezu neurologa z 11/2017 je popisována porucha vybavení z paměti, zhoršené vybavování slov z paměti, prohlubující se organická porucha nálady. PK dále odkázala na své vyšetření zdravotního stavu žalobce (viz výše), popsala další zdravotní obtíže žalobce, které se na posudkovém hodnocení podílejí méně významně a dospěla k závěru, že míru poklesu pracovní schopnosti žalobce hodnotí k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované v kapitole V., pol. 1, písm. d) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve výši 60 %. Organické postižení mozku je hodnoceno jako těžké, neboť jde o postižení vedoucí k těžkému odklonu od normy při výkonu většiny denních aktivit a rolí. Vzhledem k dosaženému vzdělání a původně vykonávané profesi se pak dle § 3 odst. 2 cit. vyhlášky zvyšuje základní hodnota o 10 %, na konečnou míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 70 %. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobci neumožňuje využít dosažené vzdělání, návrat k původní profesi vykonávané před uznáním invalidity, ani možnost rekvalifikace, proto PK řešila tyto skutečnosti navýšením o 10 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí tak byl žalobce invalidní třetím stupněm invalidity dle § 39 odst. 2 písm. c) ZDP, s datem vzniku lékařským nálezem ze dne 2. 10. 2017 – psychiatrickým nálezem MUDr. M.. 13. V průběhu jednání soudu dne 22. 7. 2019 byl konstatován posudek PK v Praze, na jehož závěry zástupce žalobce plně odkázal, s tím, že s nimi zcela souhlasí. Navrhl zrušení napadeného rozhodnutí, vrácení věci k dalšímu řízení. Na náhradě nákladů řízení účtoval náklady právního zastoupení žalobce, spočívající v 5 úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis námitek k posudku PK Hradec Králové, 2 jednání u soudu), náhradě za promeškaný čas – cesta 2,5 hod. Brno – Hradec Králové, zpět, celkem 10 půlhodin, tedy za každý den jednání 10 půlhodin ztráty času, celkem 20. Dále je účtováno DPH, jehož je zástupce žalobce plátcem a jízdné (spotřeba 9 l/100 km při ceně 33,60 Kč / 1 l pohonných hmot, náhrada 4,10 Kč/km) = 2.037,46 Kč za 1 cestu. Pověřená pracovnice žalovaného ponechala vzhledem ke znění posudku PK v Praze rozhodnutí ve věci na úvaze soudu. 14. Soud přezkoumal napadený výrok rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2  zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní - s.ř.s.), ve svém rozhodnutí soud vyšel ze skutkového a právního stavu výše zjištěného, provedené důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu (§ 77 odst. 2 s.ř.s.) a konstatoval, že žaloba byla důvodná. 15. V ustanovení § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, je v odst. 1 uvedeno, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. V odst. 2 se pak uvádí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a)   nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b)  nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c)   nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 16. Krajský soud po přezkoumání a projednání věci těžil ve svých závěrech zejména z posudku PK v Praze, který podrobně reagoval na žalobní námitky žalobce, předložené nálezy odborných lékařů. PK žalobce vyšetřila při svém jednání, své vyšetření porovnala se závěry psychiatrických, psychologických vyšetření, závěry ošetřující lékařky a dospěla k závěru, že již od října 2017 lze konstatovat stav invalidity třetího stupně, neboť žalobce se bál vyjít sám ven, změnil si telefonní číslo, vypnul zvonek, bál se otevřít i poště, špatně spal, špatně se soustředil, byl během dne unavený, zapomínal. Byly přítomny somatické projevy úzkosti, pokleslá nálada, hypoprosexie, hypobulie, anhedonie, nechutenství. I psychologické nálezy konstatovaly nereálnost obnovy aptibility, bez očekávaného zlepšení situace, kdy bolestně prožívaná neschopnost alespoň částečného pracovního zapojení prohlubovala výrazně vleklou depresivitu a nebezpečný bilanční rozměr. Posouzení a posudkový závěr PK v Praze se krajskému soudu jeví jako objektivní, úplný a přesvědčivý, když reaguje na veškeré odborné nálezy zdravotních vyšetření žalobce, i jeho námitky, směřované na diskrepanci mezi těmito závěry a posudkovým hodnocením předchozích posudkových orgánů. O existenci invalidity třetího stupně u žalobce tak po přezkoumání věci neměl krajský soud vážnějších pochybností a souhlasí s posudkovým závěrem PK v Praze. 17. S ohledem na zjištění, učiněná v posudku PK Praha ze dne 22. 5. 2019 pak soud zrušil žalobou napadené rozhodnutí žalovaného (§ 78 odst. 1 s.ř.s.) pro nesprávně zjištěný stav věci, věc vrací k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.), v němž vezme žalovaný v úvahu skutečnosti, zjištěné soudem a jím provedené důkazy (§ 78 odst. 5 a 6 s.ř.s.) a znovu ve věci rozhodne. V.              Náklady řízení 18. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., když ve věci úspěšný žalobce účtoval náklady řízení, spočívající v právním zastoupení. Za 5 úkonů právní služby náleží dle vyhlášky č. 177/1995 Sb., advokátní tarif, dle § 9 odst. 2 ve spojení s § 7 bod 3 částka 5.000,- Kč, dle § 13 odst. 4 náleží 5 x 300,- Kč režijní paušál = 1.500,- Kč. Dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) náleží 2 x 10 x 100,- Kč (půlhodiny ztráty času na cestě) = 2.000,- Kč. Celkem 8.500,- Kč + 21 % DPH (1.785,- Kč) = 10.285,- Kč. Zástupce žalobce dále účtoval jízdné osobním automobilem Volvo s průměrnou spotřebou paliva na 100 km 9 l, při ceně paliva 33,60 Kč/l, za dvě cesty k jednáním soudu z Brna do Hradce Králové a zpět, celkem 572 km, sazba náhrad 7,124 Kč, celkem částku 2 x 2.37,46 = 4.075,- Kč. Celková částka náhrady nákladů řízení tedy činí 14.360,- Kč, kterou zaplatí žalovaný k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Hradec Králové 22. červenec 2019 JUDr. Jana Kábrtová v. r. samosoudkyně