č. j. 30 A 3/2019-24     USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobce:  L. K. proti žalované:  Vězeňská služba ČR, věznice Valdice nám. Míru 55, Valdice v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, takto: I. Žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků se zamítá. II. Žádost žalobce o ustanovení zástupce k ochraně jeho práv ve věci se zamítá. III. Žaloba se odmítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Dne 14. 1. 2019 byla zdejšímu soudu doručena žaloba žalobce proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.). Žalobce požádal rovněž o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Dle ustanovení § 36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Dle ustanovení § 35 odst. 8 s. ř. s. platí, že navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát.              Z obsahu správního spisu a vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 30. 1. 2019 krajský soud zjistil, že žalobce žalobou brojí proti rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, čj. VS-85952-2/ČJ-2018-802232-KŘ, kterým byl žalobci udělen kázeňský trest, a to důtka dle § 46 odst. 3 písm. a) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 169/1999 Sb.“). Proti tomuto rozhodnutí podal stížnost, která byla zamítnuta rozhodnutím ze dne 26. 7. 2018 (téhož dne byl s rozhodnutím žalobce seznámen). Dle ustanovení § 52 odst. 4 cit. zákona rozhodnutí vydané v kárném řízení, kterým byl uložen tento kázeňský trest (důtka), nepodléhá přezkoumání soudem. Žaloba tedy nemůže být úspěšná, neboť napadené rozhodnutí je z přezkumu ve správním soudnictví vyloučeno ve smyslu § 70 písm. f) s. ř. s. Krajskému soudu tak nezbylo, než žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků zamítnout (výrok I.). Z uvedeného vyplývá, že u žalobce nejsou splněny předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, krajský soud proto musel zamítnout i jeho žádost o ustanovení zástupce k ochraně jeho práv v této věci (výrok II.). Krajský soud žalobu projednat nemohl, proto nebylo na místě ani nařizovat jednání (neboť by to nebylo ekonomické). Žalobu musel odmítnout z následujících důvodů. Dle ustanovení § 70 písm. f) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jejichž přezkoumání vylučuje zvláštní zákon. Dle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná též tehdy, domáhá-li se žalobce přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Dle ustanovení § 52 odst. 4 zákona č. 169/1999 Sb. nepodléhají přezkoumání soudem rozhodnutí vydaná v kárném řízení, kterými byly uloženy kázeňské tresty podle § 46 odst. 3 písm. a) až d) a i), tj. i rozhodnutí, kterým byl v tomto případě uložen kázeňský trest dle § 46 odst. 3 písm. a), tj. důtka. Dle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný.  Žaloba je tedy v daném případě nepřípustná proto, že je jí napadeno rozhodnutí, které je z přezkumu soudů ve správním soudnictví vyloučeno. Lze podotknout, že by žaloba navíc musela být odmítnuta i z toho důvodu, že byla podána po lhůtě k tomu zákonem stanovené, tedy opožděně. Od doručení rozhodnutí žalovaného žalobci dne 26. 7. 2018 o zamítnutí jeho stížnosti proti rozhodnutí, kterým mu byl udělen kázeňský trest (důtka), totiž uplynula lhůta 2 měsíců pro podání žaloby (§ 72 odst. 1 s. ř. s.). S ohledem na shora uvedené tedy krajský soud musel žalobu odmítnout dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. e) téhož zákona (výrok III.). Ohledně nákladů řízení postupoval krajský soud s odkazem na § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta (výrok IV.). Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Hradec Králové 10. dubna 2019 JUDr. Jan Rutsch v. r. předseda senátu