č. j. 31 Af 14/2019- 81   USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobce:  Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod  sídlem Švendova 1282, 500 03 Hradec Králové proti žalovanému:  Ministerstvo financí sídlem Letenská 15, 118 10 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 2. 2019, č. j. MF-12245/2018/1203-7, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Odůvodnění: 1. Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod vydal dne 2. 3. 2018 platební výměr č. 1/2018, č. j. RRSV 534/2018, kterým vyměřil společnosti Senior Chrudim s.r.o., IČ 27154301, odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 35 412 907 Kč. Společnost Senior Chrudim s.r.o. podala proti uvedenému platebnímu výměru odvolání a odvolací správní orgán (žalovaný) v záhlaví specifikovaným rozhodnutím změnil předmětný platební výměr tak, že částku 35 412 907 Kč uloženou za porušení rozpočtové kázně snížil na 371 843 Kč. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Žalobce polemizuje s důvody, které žalovaného vedly ke snížení částky vyměřené jako odvod za porušení rozpočtové kázně. Rozhodnutím žalovaného se žalobce cítí být zkrácen na svých právech, neboť částka 35 412 907 Kč představuje hodnotu dotace, kterou je její příjemce (tj. společnost Senior Chrudim s.r.o.) povinen žalobci vrátit z důvodu porušení rozpočtové kázně. 2. Krajský soud nejprve posuzoval, zda žalobci vůbec svědčí aktivní legitimace k podání žaloby proti výše specifikovanému rozhodnutí. 3. Aktivní procesní legitimace k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu zpravidla svědčí účastníku správního řízení, v němž bylo vydáno příslušné rozhodnutí. Zkrácení na právech ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. sice lze výjimečně dovodit i v případě subjektů, které účastníky správního řízení nebyly (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2011, č. j. 2 Afs 4/2011 – 64, a ze dne 24. 2. 2011, č. j. 7 As 111/2010 – 163), v případě žalobce tomu tak však zjevně nemůže být. 4. Žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby proti rozhodnutí žalovaného, neboť nebyl účastníkem předmětného řízení o odvodu za porušení rozpočtové kázně. Subjektem, o jehož právech a povinnostech bylo v daném řízení rozhodováno, je společnost Senior Chrudim s.r.o. Výkonný orgán žalobce (Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod) je naopak správním orgánem, který v uvedeném správním řízení rozhodoval v prvním stupni. 5. V usnesení ze dne 30. 5. 2013, č. j. 4 As 77/2013 – 25, Nejvyšší správní soudu konstatoval, že „[s]oudní řád správní nepočítá s účastí správního orgánu prvního stupně v řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí podle § 65 a násl. s. ř. s. Vychází totiž z předpokladu, že řízení před správními orgány tvoří jeden celek a postačí, pokud žalobou napadené správní rozhodnutí v soudním řízení obhajuje toliko odvolací správní orgán, který je k tomu zpravidla lépe personálně i materiálně vybaven. Správní orgán, který rozhodl v prvním stupni, tedy není žalovaným, ačkoliv soud podle § 78 odst. 3 s. ř. s. může zrušit také jeho rozhodnutí a ve smyslu ustanovení § 78 odst. 5 s. ř. s. je i správní orgán prvního stupně vázán právním názorem soudu. Postavení účastníka řízení nesvědčí správnímu orgánu prvního stupně ani z jiného titulu, nemůže být ani osobou zúčastněnou na řízení. Tou je totiž podle § 34 odst. 1 s. ř. s. osoba přímo dotčená na svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí správního orgánu, a nikoliv správní orgán, který vydal rozhodnutí v prvním stupni.“ 6. V nyní posuzované věci se žalobce nedomáhá účasti v řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí z toho důvodu, že by chtěl žalobou napadené rozhodnutí v soudním řízení obhajovat. Naopak, žalobce sám toto soudní řízení vyvolal s cílem dosáhnout zrušení rozhodnutí žalovaného. To však nic nemění na výše citovaném obecném závěru Nejvyššího správního soudu, podle nějž správní orgán prvního stupně nemůže být účastníkem řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí. Uvedené řízení totiž neslouží k tomu, aby jeho prostřednictvím mohl správní orgán prvního stupně vést polemiku s odvolacím správním orgánem, ale k ochraně veřejných subjektivních práv adresáta správního rozhodnutí. 7. Krajský soud odkazuje také na rozsudek ze dne 26. 5. 2016, č. j. 10 As 177/2014 – 46, v němž Nejvyšší správní soud dovodil, že regionální rada regionu soudržnosti nemá v řízení o žalobě proti rozhodnutí ve věci odvodu za porušení rozpočtové kázně ani postavení osoby zúčastněné na řízení. Zároveň konstatoval, že z vnějšího pohledu nelze oddělovat rozhodnutí úřadu regionální rady regionu soudržnosti o odvodu za porušení rozpočtové kázně od osoby příslušné regionální rady. Rozhodnutí o uložení odvodu, které funkčně dle zákona činí za regionální radu její úřad, jsou rozhodnutími rady regionální soudržnosti, nikoliv vnějším samostatným projevem vůle úřadu. 8. Krajský soud tedy shledal, že posuzovaná žaloba byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou, žalobu proto odmítl podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž v případě, kdy dojde k odmítnutí žaloby, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 10. Vzhledem k tomu, že žaloba byla odmítnuta před prvním jednáním soudu v této věci, vrátí soud žalobci zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč (§ 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Hradec Králové 12. července 2019 JUDr. Magdalena Ježková v. r. předsedkyně senátu