č. j. 61 Ad 3/2019-73   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Venclovou, Ph.D., ve věci žalobkyně:  K. K.  zastoupená zmocněnkyní M. K.   proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,  IČ 00006963 sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 12. 2018, č. j. RN-X-46091-VJ takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 20. 12. 2018, č. j. RN-X-46091-VJ se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.  Odůvodnění: 1. Žalobou doručenou nadepsanému krajskému soudu dne 26. 2. 2019 bylo zahájeno řízení o přezkum zákonnosti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení uvedeného ve výroku tohoto rozsudku podle ust. § 65 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“).  Uvedeným rozhodnutím žalované byly podle § 90 odst. 5 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí téhož správního orgánu č. j. R-31.10.2018-429/X ze dne 31. 10. 2018 a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalobkyni tak byla snížena výše invalidního důchodu pro změnu invalidity z invalidity III. stupně na invaliditu II. stupně podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zák. č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) s tím, že pracovní schopnost žalobkyně z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 50 %.  2. Opatrovnice žalobkyně tvrdila nezákonnost žalovaného rozhodnutí, neboť žalovaná nezjistila řádně skutkový stav věci, když podhodnotila zdravotní potíže žalobkyně a následně uzavřela, že žalobkyně není osobou, jejíž stav odpovídá invaliditě třetího stupně. Za rozhodující zdravotní příčinu obtíží žalobkyně označila její opatrovnice zhoršující se paranoidní schizofrenii.  3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě setrvala na právním názoru předestřeném v žalobou napadeném rozhodnutí. 4. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle právního a skutkového stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí podle § 75 odst. 1, 2 s.ř.s.   5. Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že podle posudku OSSZ Pardubice ze dne 16. 10. 2018 byla vzata za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně organická porucha, čemuž podle kapitoly V. (duševní poruchy a poruchy chování), položky 3d (organické a symptomatické duševní poruchy - těžké postižení, častější ataky, mezi atakami přetrvává závažná reziduální symptomatika, výkon některých denních aktivit podstatně narušen) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), odpovídá míra poklesu pracovní schopnosti 50 % (rozpětí dle vyhlášky 50-60%). V průběhu námitkového řízení bylo provedeno nové posouzení dne 19. 12. 2018, přičemž uvedené zdravotní postižení žalobkyně bylo jako rozhodující potvrzeno a shodně zařazeno do kapitoly V., položky 3d přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, avšak míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně byla ohodnocena na 60 %. 6. Krajský soud provedl při jednání ve věci dne 11. 12. 2019 důkaz posudkem zdravotního stavu žalobkyně, který byl vypracován v souladu s § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, dne 15. 11. 2019 Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, pracoviště v Hradci Králové (dále jen „PK MPSV“), v níž jako odborná lékařka (psychiatrie) zasedala MUDr. T. S. Z uvedeného posudku krajský soud zjistil, že PK MPSV vzala za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně „paranoidní schizofrenii s rozvojem relapsu onemocnění s v.s. podílem i abúzu kanabionidů, funkčně odpovídající těžkému postižení“ a stanovila procentní míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně podle kapitoly V., položky 3d přílohy vyhlášky o posuzování invalidity na 60 % a toto ohodnocení dále navýšila podle § 3 odst. 2 téže vyhlášky o 10 % vzhledem k dopadu na schopnost pracovního začlenění, celkově tedy stanovila míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně na 70 %. 7. Uvedený posudek je řádně odůvodněn, odlišnost od předchozích posouzení je podložena lékařskými zprávami. Žalobkyně dle PK MPSV nezvládla pokus o pracovní začlenění, toho času prodělává ústavní ochrannou psychiatrickou léčbu. 8. Krajský soud proto dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žaloba je důvodná. Podle § 3 správního řádu, nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2. 9. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a)         nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b)        nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c)         nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 10. Podle § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se při změně stupně invalidity nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. 11. Shora uvedeným posudkem PK MPSV, k němuž neměla žádná z procesních stran výhrady, bylo prokázáno, že žalovaná ve správním řízení nezjistila přesně a úplně skutečný stav věci, když podhodnotila zdravotní stav žalobkyně a následně pak učinila ten právní závěr, že žalobkyně je nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. 12. Žalovaná uvedeným postupem porušila ust. § 3 správního řádu a dopustila se tak vady řízení, která způsobila nezákonnost napadeného rozhodnutí. Krajský soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla napadeným rozhodnutím zkrácena na svých právech, když jí v rozporu s ust. § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění byla zamítnuta žádost o změnu invalidity, ačkoliv u žalobkyně ke změně invalidity došlo. Krajský soud proto žalované rozhodnutí podle § 78 odst. 1, 4 s.ř.s. pro vady řízení zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. V dalším řízení je žalovaná ve smyslu § 78 odst. 5 s.ř.s. vázána právním názorem soudu vysloveným ohledně stupně invalidity žalobkyně, včetně příslušného zákonného zařazení zdravotního postižení žalobkyně a procentuálního ohodnocení míry poklesu její pracovní schopnosti ve smyslu přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. Tedy žalovaná bude v dalším řízení plně respektovat posudkový závěr shora uvedeného posudku PKMSV, pracoviště v Hradci Králové ze dne 15. 11. 2019. 13. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, avšak práva na náhradu nákladů řízení se vzdala. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Pardubice 11. prosince 2019 JUDr. Petra Venclová, Ph. D. v.r. samosoudkyně