Rozhodnutí soudu o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty dle § 502 z. ř. s. je rozhodnutím věci samé, k jejímuž projednání je třeba zásadně nařídit jednání v souladu s § 19 z. ř. s.

č. j. 20 Co 154/2020-768 USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Kondra a soudců JUDr. Igora Pařízka a Mgr. Ley Pavlovové ve věci nezletilých: PF, narozený xxx bytem xxx TF, narozený xxx bytem xxx zastoupeni kolizním opatrovníkem městem N dětí rodičů: MUDr. AZ, narozená xxx bytem xxx zastoupená advokátkou JUDr. MH sídlem xxx Ing. PF, narozený xxx bytem xxx adresa pro doručování: xxx xxx o nařízení výkonu rozhodnutí ohledně styku otce s nezletilými k odvolání matky proti usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 18. června 2020 č. j. 0 P 242/2010-746 takto: Usnesení okresního soudu se zrušuje a věc se vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Napadeným usnesením okresní soud rozhodl, že ukládá matce pokutu za styky mezi nezletilými a otcem, které matka bezdůvodně neumožnila ve dnech 20. 12. 2019 až 22. 12. 2019, 17. 1. 2020 až 19. 1. 2020, 27. 3. 2020 až 29. 3. 2020, 10. 4. 2020 až 12. 4. 2020, 8. 5. 2020 až 10. 5. 2020, a to ve výši 30.000 Kč (5x 6.000 Kč), které je matka povinna zaplatit na účet Okresního soudu v Náchodě do 3 dnů od právní moci usnesení (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Vyšel ze zjištění, že ke dni 21. 11. 2016 byl pravomocně rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 27. 4. 2016 č. j. 0 P 242/2010-521 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 10. 2016 č. j. 25 Co 280/2016-560 upraven styk otce s nezletilými tak, že je oprávněn se s nimi stýkat v každém lichém kalendářním týdnu v roce od pátku 17.00 hodin do neděle 17.00 hodin, v době letních školních prázdnin 14 dnů v měsíci červenci a 14 dnů vcelku v měsíci srpnu s tím, že mezi prázdninovým stykem bude mít matka nezletilé u sebe nejméně jeden týden a otec je povinen přesný termín matce sdělit do 30. 4. každého roku, dále je otec oprávněn ke styku se syny o jarních prázdninách v každém lichém kalendářním roce od pátku bezprostředně předcházejícímu termínu vyhlášených prázdnin pro okres, v němž děti chodí do školy, a to od 17.00 hodin do soboty následujícího týdne rovněž do 17.00 hodin, v době vánočních prázdnin byl styk upraven od 27. 12. od 9.00 hodin do 1. 1. následujícího roku do 17.00 hodin, běžná úprava styku pak neplatí v období, kdy je styk otce s dětmi upraven o prázdninách, matce byla uložena povinnost děti na styk řádně připravit a děti otci předat a otci po skončení styku děti matce předat v místě bydliště matky. Otec podal dne 28. 4. 2020 návrh na výkon rozhodnutí uložením pokut, neboť matka mu v uvedených termínech styk s nezletilými bez vysvětlení neumožnila, ani se s ním nebyla ochotna domluvit na jeho změně. Matka se k jeho návrhu přes výzvu okresního soudu doručenou dne 28. 5. 2020 dosud nevyjádřila, ačkoliv už dne 20. 3. 2019 jím byla vyzvána k dobrovolnému plnění styku otce s nezletilými a poučena o možnosti ukládání pokut. Současně byla okresním soudem už 27. 11. 2019 upozorněna na povinnost, aby otci vždy v případě, že děti budou nemocné a nebudou schopny se styku s ním účastnit, včas předložila lékařskou zprávu praktického lékaře dětí, kde bude uvedena diagnóza dětí včetně sdělení lékaře, že nedoporučuje s ohledem na zdravotní stav dětí jejich převoz, když v opačném případě je povinna děti otci předat, pokud se s ním nedohodne jinak. Okresní soud proto, aniž by konal jednání, k návrhu otce postupoval podle § 502 odst. 1 a 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) a nařídil výkon rozhodnutí uložením pokut matce za její dobrovolné neplnění soudních rozhodnutí o úpravě styku otce s nezletilými. Návrh otce shledal plně důvodný, neboť matka přes jeho výzvu i výzvu soudu mu styk s nezletilými bezdůvodně opakovaně neumožnila a přitom netvrdila, ani neprokázala, že by uskutečnění styku měla bránit nějaká vážná překážka. Při určení výše pokuty přihlédl k tomu, že matka styku brání dlouhodobě a bezdůvodně a navíc s oběma nezletilými vůči otci i manipuluje a účelově se snaží hledat důvody pro to, aby se styk neuskutečnil. Proti usnesení podala matka odvolání. Namítala, že okresní soud neúplně zjistil skutkový stav věci a věc navíc i nesprávně posoudil po právní stránce. Nezletilí ve svém věku 15 let k otci na základě vlastního rozhodnutí jezdit nechtějí, resp. si s otcem přejí stýkat se jen na základě vlastního rozhodování s přihlédnutím k jejich ostatním zájmovým aktivitám. Nesouhlasila s tím, že by nezletilé vůči otci jakkoliv naváděla či styk bezdůvodně neumožňovala. K návrhu otce se vyjádřila v den vydání napadeného usnesení, kdy okresnímu soudu rovněž doložila lékařské zprávy o zdravotním stavu nezletilých v době neuskutečněných styků. Navrhla proto, aby krajský soud napadené usnesení změnil tak, že návrh otce na výkon rozhodnutí uložením pokut zamítne. Otec ve vyjádření k odvolání navrhl, aby krajský soud napadené usnesení potvrdil jako věcně správné a ztotožnil se s okresním soudem v jeho skutkových i právních závěrech. Poukázal na to, že matka jeho styku s nezletilými opakovaně a dlouhodobě brání a odmítá s ním v tomto směru jakkoliv spolupracovat, resp. komunikovat. Průběh styku s nezletilými se přitom snaží přizpůsobit jejich dalším zájmům a snaží se jim vyjít vstříc. Opatrovník ve vyjádření k odvolání navrhl, aby krajský soud napadené usnesení potvrdil jako věcně správné, neboť bylo prokázáno, že matka neumožnila nezletilým styk s otcem v rozsahu dle vykonávaného rozsudku. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o.s.ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o.s.ř.) a je podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o.s.ř.), projednal odvolání bez jednání (§ 214 odst. 2 písm. d/ o.s.ř.). Přezkoumal napadené usnesení v odvoláním dotčené části i jemu předcházející řízení, aniž by byl vázán mezemi odvolání (§ 28 odst. 2 z.ř.s.) a přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 28 odst. 1 z.ř.s. a § 212a odst. 1 o.s.ř.). Odvolání shledal opodstatněné, byť z jiných, než matkou výslovně namítaných důvodů. Rozhodnutí soudu o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty dle § 502 z.ř.s. je rozhodnutím věci samé, k jejímuž projednání je třeba zásadně nařídit jednání v souladu s § 19 z.ř.s., podle kterého k projednání věci samé soud nařídí jednání, ledaže tento zákon stanoví, že jednání není třeba nařizovat. Z žádného ustanovení z.ř.s. přitom nevyplývá, že by k projednání a věcnému rozhodnutí citovaného návrhu nebylo nutno jednání nařizovat. Rovněž ani z okolností projednávané věci nelze dovodit a okresní soud v napadeném usnesení ani nijak nevysvětlil, že by zde o návrhu otce bylo možno zcela výjimečně rozhodnout i bez jednání. Naopak v řízení o tomto návrhu je soud dle § 20 odst. 1 z.ř.s. povinen zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí, aniž by byl omezen na skutečnosti, které uvádějí účastníci a stejně tak dle § 21 z.ř.s. provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány. Ve smyslu § 20 odst. 3 z.ř.s. přitom nelze mít za to, že nepodáním písemného vyjádření matky k návrhu otce se jím tvrzené skutečnosti pokládají za prokázané. Jestliže tedy okresní soud o návrhu otce napadeným usnesením věcně rozhodl, aniž by k jeho projednání nařídil jednání, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí věci a za odvolacího řízení zde nemohla být zjednána náprava (§ 219a odst. 1 písm. a/ o.s.ř.). Z tohoto pohledu totiž okresní soud rozhodoval o návrhu otce zejména za neúplně zjištěného skutkového stavu věci, aniž by k jeho zjištění sám, v prvním stupni provedl odpovídající dokazování a dal účastníkům možnost se jej zúčastnit a vyjádřit se k němu (§ 115 odst. 1 a § 122 odst. 1 o.s.ř.). Stejně tak se nezabýval tvrzeními matky obsaženými v jejím opožděném vyjádření k návrhu a znovu i v odvolání proti napadenému usnesení, jejichž vznesení zde ale režim tzv. úplné apelace v odvolacím řízení přesto nijak nebrání a jimiž se v prvním stupni opět musí zabývat primárně okresní soud (viz § 28 odst. 1 z.ř.s. ve spojení s § 213 odst. 4 o.s.ř.). Se zřetelem k výše uvedenému tudíž krajský soud podle § 219a odst. 1 písm. a/ o.s.ř. napadené usnesení v celém rozsahu zrušil a v souladu s § 221 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. V něm se okresní soud bude znovu a důsledněji zabývat návrhem otce na nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokut matce za neuskutečněné styky s nezletilými. Za účelem řádného a úplného zjištění skutkového stavu věci provede zejména výslech rodičů i obou nezletilých. V rámci právního posouzení věci pak bude přihlížet i k judikatuře Ústavního soudu k této otázce, resp. § 502 z.ř.s., a to dle jeho nálezů ze dne 19. 4. 2016 sp. zn. II. ÚS 3489/15 a ze dne 13. 10. 2015 sp. zn. III. ÚS 3462/14. Zejména se bude blíže zabývat tím, nakolik v současnosti nezletilí sami z vlastních, vážných důvodů (jimi už v minulosti uvedených např. u jednání okresního soudu 24. 9. 2019) se s otcem odmítají stýkat a nakolik jsou v těchto svých názorech matkou ovlivňováni, podporováni či dokonce úmyslně manipulováni vůči otci. V té souvislosti uváží i věk nezletilých, v němž už mají zcela nepochybně na styk s otcem vlastní názor (§ 867 o.z.). Pokud by totiž ze zjištěných okolností vyplynulo, že matka nemůže plnit povinnost stanovenou vykonávaným rozhodnutím z důvodu negativního postoje samotných nezletilých a současně by nebylo prokázáno, že příčinou jejich negativního postoje je chování či úmyslné ovlivňování ze strany matky, nebylo by možno považovat podmínky pro uložení pokuty za naplněné. Vyslovený právní názor krajského soudu jako soudu odvolacího je pro okresní soud závazný (§ 226 odst. 1 o.s.ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Hradec Králové 24. července 2020 předseda senátu