V řízení o nahrazení projevu vůle podle § 2143 o. z. v podobě uzavření kupní smlouvy na nemovité věci z důvodu porušení předkupního práva je po prodeji těchto věcí, k němuž došlo po zahájení řízení, odpovídající reakcí návrh na vstup nových vlastníků nemovitostí do řízení podle § 107a o. s. ř.

2 23 Co 259/2020 Číslo jednací: 23 Co 259/2020-136 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr Jana Ducháčka a soudců JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D., a Mgr. Jiřího Kopeckého ve věci a) žalobců: ; [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] b) ; [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [titul]. [příjmení] [číslo], [obec] c) [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [titul]. [příjmení] [číslo], [obec] všichni zastoupeni advokátem [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti 1. žalovaným: ; [příjmení] [příjmení], narozený dne [datum] 2. ; [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] oba bytem [adresa] oba zastoupeni advokátem [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle, k odvolání žalovaných a [jméno] a [jméno] [příjmení] proti usnesení Okresního soudu ve Svitavách ze dne 12.6.2020, č.j. 9 C 125/2019-109, takto: I. Řízení o odvolání žalovaných 1. a 2. se zastavuje. II. Usnesení okresního soudu se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením okresní soud připustil, aby namísto dosavadních žalovaných 1. a 2. vstoupili do řízení [jméno], narozený dne [datum], a [jméno], narozená dne [datum], [příjmení], oba bytem [adresa]. [příjmení] [číslo], [obec]. 2. V odůvodnění soud prvého stupně uvedl, že v daném řízení se žalobci domáhají nahrazení projevu vůle žalovaných v podobě uzavření kupní smlouvy na nemovité věci (pozemek p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] na kterém stojí stavba garáže bez č.p./č.e., vše v katastrálním území a obci [obec]), ohledně nichž už uzavřeli kupní smlouvu s [jméno] a [jméno] [příjmení]. Žalobci tvrdí, že žalovaní tím, že před uzavřením kupní smlouvy s manžely [příjmení] nenabídli nemovitosti ke koupi žalobcům, porušili jejich předkupní právo. Žalobci podáním ze dne 8.6.2020 navrhli, aby soud podle § 107a odst. 2 o.s.ř. připustil, aby namísto dosavadních žalovaných 1. a 2. vstoupili do řízení [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří jsou již vlastníky nemovitostí, protože po podání žaloby došlo k provedení vkladu jejich vlastnického práva k nemovitostem. 3. Okresní soud z kupní smlouvy ze dne 22.7.2019 zjistil, že dosavadní žalovaní 1. a 2. prodali [jméno] a [jméno] [příjmení] předmětné nemovitosti. Z výpisu z katastru nemovitostí (pro listy vlastnictví [číslo]), prokazujících stav evidovaný k 8.6.2020, pak soud prvého stupně učinil zjištění, že na podkladě kupní smlouvy ze dne 22.7.2019 již byl do katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem ve prospěch společného jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení]. 4. Uzavřel, že jsou splněny podmínky pro to, aby bylo ve věci připuštěno procesní nástupnictví [jméno] a [jméno] [příjmení] podle § 107a odst. 2 o.s.ř., protože v průběhu řízení nastala právní skutečnost, na základě které došlo k převodu vlastnického práva k nemovitostem (o nějž v řízení jde) z žalovaných 1. a 2. na [jméno] a [jméno] [příjmení]. Dodal, že podle § 107a odst. 2 o.s.ř. nebylo třeba souhlasu se vstupem do řízení ani žalovaných 1. a 2., ani manželů [příjmení], neboť se jedná o procesní nástupnictví na straně žalované. Manželé [příjmení] jsou podle § 107 odst. 3 o.s.ř. povinni přijmout dosavadní stav řízení. Proto ani nerozhodoval o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobci a dosavadními žalovanými, neboť vstup manželů [příjmení] do procesních práv a povinností žalovaných 1. a 2. je zavazuje k případné náhradě nákladů řízení žalobců, vyčíslených v meritorním rozhodnutím věci, tj. i těch nákladů, které vznikly ještě v době, kdy účastníky řízení nebyli. 5. Usnesení okresního soudu napadli blanketním odvoláním žalovaní 1. a 2. 6. Rozhodnutí soudu prvního stupně napadli odvoláním též [jméno] a [jméno] [příjmení]. Tvrdili, že ve vztahu k uplatněnému nároku nejsou právními nástupci původních žalovaných, a že po podání žaloby nenastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinností účastníků řízení, o něž v řízení jde. Jinými slovy, namítali, že žalobci se původně domáhali předkupního práva ve smyslu § 2143 o.z. (ve znění účinném od 1.12.2018 do 30.6.2020), což je právo, které má předkupník proti původnímu vlastníkovi. Nyní se však domáhají práva podle § 2144 odst. 1 o.z., což je jiný hmotněprávní institut. Navíc se žalovaní stali vlastníky spoluvlastnických podílů s právními účinky ke dni 1.8.2019, tedy před podáním žaloby, tj. před 6.8.2019. Navrhli změnu napadeného usnesení a nepřipuštění svého vstupu do řízení namísto dosavadních žalovaných 1. a 2. 7. Žalobci k odvolání navrhli napadené usnesení jako věcně správné potvrdit. Odmítli, že by návrhem na procesní nástupnictví obcházeli institut záměny účastníků řízení. Tvrdili, že jim v dané situaci jiná možnost nezbývala, a že ze zákona vyplývala při porušení předkupního práva prioritní pasivní legitimace žalovaných 1. a 2., jejichž povinnost nabídnout žalobcům sporný spoluvlastnictví podíl dospěla uzavřením kupní smlouvy s manžely [příjmení], a teprve po tomto dni se mohli domáhat uložení povinnosti žalovaným 1. a 2., aby jim nemovitosti nabídli ke koupi. Kdyby nebylo možné využít postupu podle § 107a odst. 2 o.s.ř., nezbývalo by žalobcům nic jiného, než čekat, až katastrální úřad provede vklad vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch nových vlastníků a teprve poté se vůči nim domáhat práva podle § 2144 o.z. Takový postup jim připadá zjevně neekonomický a nepraktický, umocněný faktickou nevymahatelností ust. § 2143 o.z. 8. Nejprve odvolací soud s ohledem na zpětvzetí odvolání žalovanými podle § 207 odst. 2 věta první za středníkem o.s.ř. řízení o jejich odvolání zastavil (výrok I.). Následně odvolací soud přezkoumal usnesení okresního soudu a dospěl k následujícím závěrům. 9. V dané věci byli žalobci a žalovaní spoluvlastníky pozemku p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] na kterém stojí stavba garáže bez č.p./č.e., vše v katastrálním území a obci [obec]. Žalovaní prodali své spoluvlastnické podíly na uvedených nemovitostech kupní smlouvou [jméno] a [jméno] [příjmení], nikoliv svým spoluvlastníkům – žalobcům. Řízení o vkladu vlastnického práva [jméno] a [jméno] [příjmení] do katastru nemovitostí bylo u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, [stát. instituce], vedeno pod sp. zn. V -5866/2019. Žalobci se proti žalovaným domáhali nahrazení projevu vůle, podle něhož by jim žalovaní prodali nemovité věci, které již prodali [jméno] a [jméno] [příjmení]. Žalobci tvrdí, že žalovaní porušili jejich zákonné předkupní právo a nenabídli jim ke koupi předmětné nemovitosti. 10. Žalobci se současně s podáním žaloby domáhali nařízení předběžného opatření, kterým by soud žalovaným zakázal prodat [jméno] a [jméno] [příjmení], za podmínek sjednaných v kupní smlouvě, která je předmětem vkladového řízení sp. zn. V -5866/2019, předmětné nemovitosti a současně jim zakázal jakýmkoliv způsobem s nimi nakládat, zejména je zcizit, zničit, učinit neupotřebitelnými, zatížit, pronajmout, vypůjčit nebo propachtovat. Tento návrh na nařízení předběžného opatření okresní soud usnesením ze dne 12.8.2019, č.j. 9 C 125/2019-25, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 28.11.2019, č.j. 18 Co 291/2019-62, zamítl. 11. Na to reagovali žalobci návrhem na povolení přistoupení dalších účastníků na straně žalovaných do řízení a připuštění změny žaloby. Konkrétně navrhli připuštění přistoupení [jméno] a [jméno] [příjmení] jako účastníků z napadené kupní smlouvy a současně navrhli změnu žaloby, podle níž by mimo povinnosti pro žalované 1. a 2. (prodat žalobcům předmětné nemovitosti za podmínek sjednaných v kupní smlouvě uzavřené s manžely [příjmení]) byla uložena povinnost [jméno] a [jméno] [příjmení] strpět prodej spoluvlastnických podílů žalovaných žalobcům. Okresní soud usnesením ze dne 14.2.2020, č.j. 9 C 125/2019-78, připustil přistoupení dalších účastníků na straně žalované, [jméno] a [jméno] [příjmení]. Toto rozhodnutí odvolací soud usnesením ze dne 21.4.2020, č.j. 23 Co 108/2020-93, zrušil a věc soudu prvého stupně vrátil k dalšímu řízení. Důvodem pro takový postup bylo, že žalovaní netvrdili, že manželé [příjmení] jsou jejich procesními nástupci (§ 107a o.s.ř.), a proto bylo třeba, aby žalobci nejprve poskytli tvrzení, proč mají být manželé [příjmení] účastníky v řízení o nahrazení projevu vůle a proč v rámci tohoto řízení má být manželům [příjmení] uložena povinnost strpět prodej spoluvlastnických podílů žalovaných 1. a 2. žalobcům. 12. K výzvě soudu prvého stupně, reagující na zrušující usnesení odvolacího soudu ze dne 21.4.2020, žalobci podáním ze dne 8.6.2020 navrhli připuštění vstupu do řízení [jméno] a [jméno] [příjmení] namísto dosavadních žalovaných 1. a 2. 13. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 26.2.2020, sp. zn. 33 Cdo 4737/2018, který ve svém vyjádření k odvolání zmiňují i žalobci, vyslovil několik závěrů, které jsou podle odvolacího soudu aplikovatelné i na danou věc. Především připomněl, že Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 26.7.2017, sp. zn. 33 Cdo 4817/2016, dovodil, že v řízení o určení povinnosti prohlásit vůli je pasivně věcně legitimována i osoba nezapsaná v katastru nemovitostí jako vlastník, a že v takovém řízení může soud jako předběžnou řešit otázku vlastnictví nemovitosti se zřetelem na právní úkony, které byly učiněny po porušení zákonného předkupního práva. Zmínil též usnesení ze dne 27.10.2015, sp. zn. 22 Cdo 3407/2015, v němž Nejvyšší soud dovodil, že v případech zákonného předkupního práva bude namístě aplikovat ustanovení o smluvním předkupním právu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.8.2003, sp. zn. 33 Odo 178/2003), tedy ustanovení § 2140 a násl. o.z. Dále uvedl, že podle § 2143 o.z. povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, dospěje uzavřením smlouvy s koupěchtivým. Tato povinnost prodávajícího nabídnout předkupníkovi využití předkupního práva trvá od uzavření smlouvy s koupěchtivým po celou dobu, kdy má věc u sebe, neboť po tuto dobu je z jeho strany možné plnění, až do okamžiku nabytí vlastnického práva koupěchtivým. Poté, co již došlo k převodu vlastnictví k věci na koupěchtivého, je splnění povinnosti nabídnout věc předkupníkovi jen symbolické, takže v případě je-li předkupní právo zřízeno jako právo věcné, může se předkupník domáhat vůči nástupci druhé strany (jenž věc nabyl koupí nebo způsobem postaveným ujednáním o předkupním právu koupi na roveň), aby mu věc za příslušnou úplatu převedl (§ 2144 odst. 1 o.z.). 14. Pro poměry dané věci z těchto úvah, s kterými se odvolací soud ztotožňuje, vyplývá, že žalobci za oučasného stavu důvodně navrhli procesní nástupnictví podle § 107a o.s.ř., neboť v průběhu řízení došlo k přechodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem z žalovaných 1. a 2. Na manžele [příjmení]. Žalobci zjistili existenci kupní smlouvy ze dne 22.7.2019, uzavřenou mezi žalovanými a manžely [příjmení], k jejímuž dni došlo podle § 2143 o.z. k dospění povinnosti žalovaných nabídnout nemovitosti žalobcům a tato povinnost trvala až do doby 27.1.2020, než byl proveden vklad vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch manželů [příjmení] s právními účinky zápisu k 1.8.2019. Právní skutečností nastalou po zahájení řízení ve smyslu § 107a odst. 1 o.s.ř. pak je konstitutivní akt aplikace práva orgánu veřejné moci – katastrálního úřadu, kterým byl proveden zápis vlastnického práva manželů [příjmení] k nemovitostem. Proto postupoval okresní soud správně, pokud podle § 107a odst. 2 o.s.ř. vyhověl návrhu žalobců na vstup manželů [příjmení] do řízení namísto dosavadních žalovaných 1. a 2. 15. Manželé [příjmení] mají pravdu, pokud uvádějí, že možnost předkupníka domáhat se vůči nástupci druhé strany, aby mu věc za příslušnou úplatu převedl podle § 2144 odst. 1 o.z., je jiným hmotněprávním institutem než domáhání se nahrazení projevu vůle ve smyslu § 2143 o.z. Nelze ale přehlédnout, že i žalobci mají pravdu, pokud tvrdí, že se zpočátku řízení bránili způsobem, který jim občanský zákoník umožňoval (§ 2143 o.z.), a který po rozhodnutí katastrálního úřadu o vkladu vlastnického práva manželů [příjmení] do katastru nemovitostí již bez svého zavinění nemohou využít a v daném řízení by tak neměli jinou možnost domoci se svých tvrzených práv, než postupem podle § 2144 odst. 1 o.z. 16. Odvolací soud je přesvědčen, že v dané věci neobstojí námitka manželů [příjmení], že připuštění procesního nástupnictví je v dané věci v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, protože se dosud nekonalo jednání a nebylo provedeno žádné dokazování. Pokud Nejvyšší soud ve shora citovaném rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 4817/2016 dovodil, že v řízení o určení povinnosti prohlásit vůli může soud jako předběžnou řešit otázku vlastnictví nemovitosti se zřetelem na právní úkony, které byly učiněny po porušení zákonného předkupního práva, nemůže být v rozporu s účelem daného řízení, pokud právě pro právní jednání, které bylo učiněno po tvrzeném porušení zákonného předkupního práva, bude umožněno pokračovat v řízení, byť podle jiného hmotněprávního ustanovení, ale se stejným cílem, dosáhnout nabytí vlastnického práva k předmětným pozemkům. 17. Správná byla i úvaha okresního soudu o tom, že pokud vyhoví návrhu na záměnu účastníků na straně žalovaných není namístě, aby s ohledem na ust. § 107a odst. 3 o.s.ř., podle něhož manželé [příjmení] jsou povinni přijmout dosavadní stav řízení, rozhodoval o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobci a dosavadními žalovanými. Byli-li by podle výsledku sporu manželé [příjmení] povinni nahradit žalobcům náklady tohoto řízení, vztahovala by se tato povinnost i na náklady vzniklé před jejich procesním nástupnictvím. 18. S ohledem na shora uvedené krajský soud podle § 219 o.s.ř. napadené usnesení okresního soudu jako věcně správné potvrdil (výrok II.) Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud, dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, rozhodoval by o něm Nejvyšší soud ČR v Brně. Pardubice 30. září 2020 Mgr. Jan Ducháček předseda senátu