č. j. 30 A 40/2019- 56   USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Ivony Šubrtové ve věci žalobce:  M. K. proti žalovanému:  Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2019, č. j. MV-117672-5/SO-2018, takto: I. Opatrovníkem žalobce pro doručení tohoto usnesení se ustanovuje Mgr. Aneta Bendová, advokátka se sídlem U Soudu 388, 503 00 Hradec Králové. II. Žaloba se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne 7. 8. 2018, čj. OAM-13148-10/ZM-2018, kterým byla zamítnuta jeho žádost o vydání zaměstnanecké karty pro nesplnění trestní zachovalosti ve smyslu § 174 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Dne 22. 4. 2019 žalobce zemřel (místo úmrtí Kutná Hora). To krajský soud zjistil z odpovědi na dotaz od Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, odboru cizinecké policie – oddělení pobytových agend ze dne 26. 11. 2020 a z usnesení PČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, oddělení obecné kriminality ze dne 18. 6. 2019, čj. KRPS-114769-30/TČ-2019-010571-BR, které ve věci úmrtí žalobce provádělo šetření. Krajský soud ověřil uvedenou skutečnost i z výpisu údajů z registru obyvatel. Smrtí žalobce v průběhu řízení o žalobě vznikla překážka řízení, přičemž je třeba posoudit, zda smrt žalobce v průběhu řízení o žalobě představuje překážku řízení odstranitelnou nebo neodstranitelnou. Absenci procesní způsobilosti na straně žalobce by přitom bylo možné zhojit jedině vydáním rozhodnutí o procesním nástupnictví, pokud by pro takový postup byly splněny zákonné podmínky. Pro procesní nástupnictví se ve správním soudnictví v souladu s ustanovením § 64 s. ř. s. použijí přiměřeně ustanovení třetí části o. s. ř. Podle ustanovení § 107 odst. 1 a 2 o. s. ř., jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde. Pro závěr o možnosti pokračovat v řízení s procesním nástupcem je tak rozhodující posouzení povahy věci. V projednávaném případě byla žaloba podána proti rozhodnutí vydanému v řízení o vydání zaměstnanecké karty dle zákona o pobytu cizinců, přičemž zaměstnaneckou kartou se dle jeho § 42g rozumí povolení k dlouhodobému pobytu opravňující cizince k přechodnému pobytu na území ČR delšímu než 3 měsíce a k výkonu zaměstnání na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká karta vydána, nebo na pracovní pozici, ke které byl udělen souhlas ministerstva. Tato karta pak cizince opravňuje k pobytu na území ČR za účelem zaměstnání. V předmětné věci se tedy jedná o přezkum rozhodnutí správního orgánu, které má ryze osobní charakter a je neodmyslitelně spojeno pouze s osobou žalobce. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Protože žalobce ztratil způsobilost být účastníkem řízení, není splněna jedna z podmínek řízení, přičemž s ohledem na povahu projednávané věci nepřichází v úvahu procesní nástupnictví. Jedná se tedy o nedostatek podmínky řízení neodstranitelný, proto musel soud v souladu s výše citovaným ustanovením § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. žalobu odmítnout (výrok pod bodem II.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta (výrok pod bodem III.). Vzhledem k tomu, že žalobce zemřel (tedy původní zastoupení na základě plné moci jeho smrtí zaniklo, navíc výkon advokacie jím zvoleného advokáta je v současnosti pozastaven), ustanovil mu soud podle § 29 odst. 3 o. s. ř. za použití § 64 s. ř. s. opatrovníkem advokátku Mgr. Anetu Bendovou a jí bude toto usnesení doručeno (výrok pod bodem I.). Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Hradec Králové 10. prosince 2020 JUDr. Jan Rutsch v. r. předseda senátu