č. j. 30 A 6/2020-155     USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta v právní věci žalobce: A. H. proti žalovanému:  Krajský soud v Hradci Králové se sídlem Československé armády 218, Hradec Králové v řízení o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 17. 10. 2019, čj. 31 A 15/2019-50, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Krajskému soudu bylo dne 6. 1. 2020 doručeno podání žalobce nazvané „Žaloba proti usnesení ČR – Krajského soudu v Hradci Králové čj. 31 A 15/2019-509 ze dne 17. 10. 2019“, kterou se žalobce domáhal zrušení tohoto rozhodnutí. Napadeným usnesením rozhodl zdejší soud, který je dle rozvrhu práce zdejšího soudu specializovaným senátem ve věcech správního soudnictví, tak, že podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odmítl žalobu žalobce proti usnesení zdejšího soudu ze dne 10. 4. 2019, čj. 30 A 43/2019-46, vydaného druhým specializovaným senátem ve věcech správního soudnictví. Žalobce byl současně poučen o možnosti podání opravného prostředku proti tomuto usnesení, kterým je kasační stížnost, o které rozhoduje Nejvyšší správní soud. Z úřední činnosti je krajskému soudu známo, že žalobce této možnosti využil a kasační stížnost proti napadenému usnesení skutečně podal. Nejvyšší správní soud ji eviduje pod sp. zn. 7 As 402/2019. Následně žalobce předmětné usnesení zdejšího soudu ze dne 17. 10. 2019, čj. 31 A 15/2019-50, napadl i nyní projednávanou žalobou. Takový postup však nemá oporu v zákoně. Jak již krajský soud uvedl výše, opravným prostředkem proti usnesení ze dne 17. 10. 2019, čj. 31 A 15/2019-50, byla kasační stížnost (viz § 102 a násl. s. ř. s.). Tohoto opravného prostředku žalobce také využil. Proti usnesení správního soudu o odmítnutí žaloby dle § 46 s. ř. s. ale nemůže býti podána znovu žaloba u správního soudu. Takový opravný prostředek soudní řád správní nezakotvuje. Při posouzení dané věci vycházel krajský soud z ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle něhož soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou, nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Podle již odkazovaného ustanovení § 102 s. ř. s. je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení, domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Pro úplnost pak krajský soud konstatuje, že druhým opravným prostředkem, který soudní řád správní zná, je obnova řízení (§ 111 a násl. s. ř. s.), která je však přípustná pouze proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu a v řízení ve věcech politických stran a politických hnutí. Z obsahu žaloby je zřejmé, že žalobce opětovně podává žalobu nikoliv proti rozhodnutí správního orgánu, ale proti rozhodnutí soudu, ačkoliv byl již v napadeném usnesení zdejšího soudu poučen o tom, že k rozhodování o takové žalobě nemá soud ve správním soudnictví pravomoc. Dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, nestanoví-li tento zákon jinak, jestliže soud o téže věci již rozhodl, nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá, nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Krajskému soudu proto nezbylo, než s odkazem na § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. podanou žalobu odmítnout pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, neboť zde není dána pravomoc krajského soudu o tomto návrhu rozhodnout. Krajský soud neprojednával věc samu, a proto mohl rozhodnout bez jednání (§ 49 odst. 1, věta prvá, s. ř. s. a contrario). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Hradec Králové 23. ledna 2020 JUDr. Jan Rutsch v. r. předseda senátu