číslo jednací: 30 A 67/2020 - 28 USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Ivony Šubrtové věci  žalobce: Ing. K.l K.  proti  žalovanému: Městský úřad Vrchlabí  se sídlem Zámek č. 1, Vrchlabí  v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1.000  Kč, a to do deseti dnů od právní moci tohoto usnesení. III. Žalobci se po právní moci tohoto usnesení vrací část soudního poplatku, a to ve výši 1.000  Kč. Odůvodnění: Žalobou ze dne 14. 7. 2020 na ochranu proti nečinnosti správního orgánu se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, neboť po zrušení závazného stanoviska ze dne 30. 7. 2019, čj. ORM/2554/2019-2, ke stavebnímu záměru žalobce „Rekonstrukce a přístavba penzionu Černý Důl č. p. 51, na st. p. č. 159 v kat. úz. Černý Důl“, a to rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 24. 1. 2020, čj. KÚKHK-41474/UP/2019, bylo povinností žalovaného vydat ve věci stanovisko nové, což však neučinil. Dne 20. 8. 2020 vzal žalobce žalobu zpět s odůvodněním, že žalovaný ve věci požadované závazné stanovisko dne 14. 8. 2020 vydal. Na náhradě nákladů řízení, jež mu s podáním žaloby vznikly, setrval. Krajský soud v souladu s ustanovením § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen “s. ř. s.”) řízení zastavil, neboť žalobce byl oprávněn vzít žalobu zpět, dokud o ní soud nerozhodl (§ 37 odst. 4 s. ř. s.). O požadavku žalobce na náhradu nákladů řízení uvážil krajský soud následovně. Nutno konstatovat, že žalobce se domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného důvodně, když ten ve věci vydal předmětné závazné stanovisko až dne 14. 8. 2020, přestože nadřízený správní orgán mu na základě podnětu žalobce k přijetí opatření proti nečinnosti již opatřením ze dne 30. 3. 2020, čj. KÚKHK-11026/UP/2020, uložil bezodkladně vydat závazné stanovisko k předmětnému záměru. Tento podnět žalobce je přitom třeba považovat za vyčerpaný prostředek k ochraně proti nečinnosti správního orgánu dle § 79 odst. 1 s. ř. s. a poté bylo možné domáhat se ochrany nečinnostní žalobou. Žalovaný uvedené skutečnosti nijak nesporoval, přičemž na svoji obranu uvedl, že prodlení s jednotlivými úkony byly způsobeny kritickou personální situací na dotčeném odboru. Způsob stanovení náhrady nákladů řízení při zastavení řízení upravuje ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. Podle něho nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel (žalobce) podaný návrh (žalobu) zpět pro pozdější chování odpůrce (žalovaného) nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Podle věty první uvedeného ustanovení tedy platí zásada, že při zastavení řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Z ní jsou však ve větě druhé stanoveny výjimky spojené s chováním žalovaného nebo uspokojením žalobce. V projednávané věci vzal žalobce žalobu na ochranu proti nečinnosti zpět v souvislosti s chováním žalovaného. Neutěšená personální situace na příslušném odboru správního orgánu přitom jeho nečinnost ospravedlnit nemůže. Vzhledem k tomu krajský soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení, jež mu v souvislosti s podáním žaloby vznikly. Krajský soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů řízení spočívajících v náhradě té části zaplaceného soudního poplatku, která se nevrací, tj. 1.000 Kč. Podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Podmínky citovaného ustanovení byly splněny, ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč se proto žalobci vrací 1.000 Kč. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Hradec Králové 7. října 2020 JUDr. Jan Rutsch v. r. předseda senátu