č. j. 31 A 27/2019-31     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobce: L. K. proti žalované:  Vězeňská služba České republiky, Věznice Valdice sídlem Nám. Míru 55, 507 11 Valdice v řízení o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 52 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou ze dne 23. 7. 2019 domáhal určení nezákonnosti zásahu žalované, který měl spočívat v umístění žalobce dne 10. 7. 2019 do přízemí oddílu B, kde je jedním z vychovatelů Ing. J. M. Dále se domáhal toho, aby soud žalované zakázal v nezákonném zásahu pokračovat. Žalobce konstatoval, že dle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 11. 2018 došlo rozhodnutím o uložení kázeňského trestu vydaným vychovatelem Ing. J. M. a následným přeřazením žalobce ze II. do III. prostupné skupiny vnitřní diferenciace k porušení práv žalobce na rovné zacházení. Bude-li žalobci přiznána náhrada nemajetkové újmy v penězích, pak stát může požadovat regresní úhradu od těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí o uložení kázeňského trestu žalobci. V zájmu vychovatele M. tak je, aby žalobce u soudu se svým nárokem neuspěl, popřípadě aby vzal zpět podané dovolání. V oddělení B, kam byl žalobce umístěn, ale nelze zajistit, aby vychovatel M. nepřišel do přímého styku s žalobcem.    Žalovaná ve vyjádření k žalobě připustila, že dne 10. 7. 2019 byl žalobce přesunut do oddílu B Věznice Valdice, kde je pracovně zařazen i vychovatel M. Žalovaná se teprve z obsahu žaloby dozvěděla o žalobcem uváděných skutečnostech týkajících vychovatele M. Žalovaná nicméně následně zpracovala návrh na přemístění žalobce z bezpečnostních důvodů do jiné věznice, tento návrh byl schválen a dne 20. 8. 2019 byl žalobce přemístěn do Věznice Jiřice. Podáním ze dne 10. 1. 2020, doručeným krajskému soudu 13. 1. 2020, žalobce sdělil, že byl dne 20. 8. 2019 přemístěn do jiné věznice, čímž došlo k jeho uspokojení, a žalobu vzal v celém rozsahu zpět. Zároveň požádal o přiznání nákladů řízení. Podle § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Vzhledem k tomu, že žalobce (navrhovatel) vzal žalobu v celém rozsahu zpět, soud řízení podle §  47 písm. a) s. ř. s. zastavil (výrok I. usnesení). O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 1 a odst. 3 s. ř. s. Žalobce vzal žalobu zpět pro pozdější chování žalované, a tak má žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 60 odst. 1 s. ř. s. platí, že se přizná náhrada důvodně vynaložených nákladů řízení před soudem. Žalobce ve zpětvzetí žaloby vyčíslil náklady řízení tak, že požaduje náhradu poštovného 19 Kč ke každé korespondenci ve věci, náhradu každé obálky s korespondencí ve věci v hodnotě 1 Kč za kus, náhradu 1 kusu psací potřeby (kuličkové pero) ve výši 10 Kč, náhradu za každý list papíru A4 ve výši 0,50 Kč za kus; nárokované částky za kancelářské potřeby určil žalobce podle cen ve vězeňské kantýně. Dále požadoval za ruční sepis každé i jen započaté stránky A4 částku 100 Kč, a za čas strávený ručním sepisem listin 100 Kč za každou půlhodinu, kdy stránka A4 žalobci trvá 1 hodinu. Krajský soud dospěl k závěru, že důvodně vynaloženými náklady řízení před soudem jsou náklady na poštovné a kancelářské potřeby (obálky, papíry, kuličkové pero). Z povahy věci vyplývá, že tyto náklady jsou nezbytné k tomu, aby žalobce mohl uplatňovat svá práva před soudem – bez vynaložení nákladů na papír, obálky, psací potřeby a poštovné by nemohl sepsat a učinit podání vůči soudu. Naopak nezbytnými náklady nejsou žalobcem nárokované částky za ruční sepis listin a za čas strávený ručním sepisem. Podle § 57 s. ř. s. platí, že náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, soudní poplatky, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady spojené s dokazováním, odměna zástupce, jeho hotové výdaje a tlumočné. V předmětné věci žalobce účtoval hotové výdaje na kancelářské potřeby a poštovné, které sice nijak neprokazoval, avšak soud nemá důvod o nich pochybovat, neboť se jedná o ceny přiměřené a obvyklé (kancelářské potřeby), příp. obecně známé (poštovné České pošty, s. p.). Pokud však žalobce účtoval také náhradu za ruční sepis listin a čas strávený ručním sepisem listin, soud toto vyhodnotil nikoli jako reálně vzniklé náklady, ve smyslu náhrady spotřebování nějakých ekonomických zdrojů, ale spíše jako svévolnou snahu využít úspěchu ve sporu ke generování vlastního neodůvodněného zisku. Takový procesní postup, jevící prvky účelovosti, nemůže soud svým rozhodnutím aprobovat. Protože žalobce ve vztahu k poštovnému a kancelářským potřebám nespecifikoval, za kolik položek či měrných jednotek náhradu nárokuje, vycházel soud z obsahu soudního spisu. Součástí spisu je žaloba s žádostí o osvobození od soudních poplatků a návrhem na zajištění důkazů (žalobci náleží náhrada za 3 listy A4, 1 obálku, poštovné) a zpětvzetí žaloby (žalobci náleží náhrada za 1 list A4, 1 obálku, poštovné). Žalobci tedy náleží náhrada za 4 listy A4 po 0,50 Kč, za 2 obálky po 1 Kč, a 2 poštovné po 19 Kč, dále za 1 kuličkové pero po 10 Kč, celkem 52 Kč. Náhradu těchto nákladů proti žalované soud žalobci přiznal (výrok II. usnesení). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Hradec Králové 31. ledna 2020 JUDr. Magdalena Ježková v. r. předsedkyně senátu