č. j. 31 A 6/2019-52   USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobce:  L. K. zastoupený advokátem Mgr. Ladislavem Preclíkem sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové proti žalované:  Vězeňská služba ČR, Věznice Valdice sídlem nám. Míru 55, 507 11 Valdice v řízení o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, takto: I. Řízení vedená pod sp. zn. 31 A 6/2019, sp. zn. 31 A 14/2019, sp. zn. 31 A 17/2019, sp. zn. 31 A 19/2019 a sp. zn. 31 A 28/2019 se spojují ke společnému projednání, nadále budou vedena pod sp. zn. 31 A 6/2019. II. Řízení se zastavuje. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce podal u krajského soudu vícero žalob o ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Soud tyto žaloby obdržel ve dnech 7. 5. 2019, 29. 5. 2019 (původní sp. zn. 31 A 14/2019), 28. 6. 2019 (původní sp. zn. 31 A 17/2019), 2. 7. 2019 (původní sp. zn. 31 A 19/2019) a 30. 7. 2019 (původní sp. zn. 31 A 28/2019). Žalobce spatřoval nezákonné zásahy v tom, že jej žalovaná zbavovala dispozičního práva k polovině finančních prostředků, které přijímal na účet vedený věznicí – žalovaná tyto prostředky vždy vinkulovala na tzv. podúčtu „R“ (rezerva), aniž by k tomu měla řádný důvod. Jednotlivé žaloby se týkají částek 2 401 Kč, které byly žalobci zaslány do Věznice Valdice ve dnech 26. 4. 2019, 22. 5. 2019, 25. 6. 2019 a 24. 7. 2019 a částky 2 400 Kč zaslané dne 12. 6. 2019. 2. S ohledem na skutečnost, že jednotlivé žaloby směřují proti zásahům, které spolu skutkově i právně souvisejí, spojil krajský soud řízení o všech uvedených žalobách ke společnému projednání, podle § 39 s. ř. s. per analogiam (výrok I.). 3. Dne 27. 5. 2020 krajský soud obdržel zpětvzetí jednotlivých žalob. Žalobce poukázal na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. 4. 2020, č. j. 51 A 36/2019 – 42, kterým uvedený soud rozhodl následovně: I. Zásah žalované (v daném případě Vězeňské služby ČR, Věznice Jiřice, neboť žalobce byl dne 20. 8. 2019 přemístěn z Věznice Valdice do Věznice Jiřice – pozn. soudu), spočívající ve zbavení žalobce dispozičního práva k polovině přijatých peněžních prostředků dne 27. 8. 2019 na tzv. podúčtu rezerva „R“, byl nezákonný. II.          Žalované se zakazuje, aby zbavovala žalobce dispozičního práva k polovině pro něj přijatých peněžních prostředků od okamžiku jejich přijetí, ledaže k tomu žalovanou opravňuje provádění nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce nebo již vykonatelné rozhodnutí ředitele věznice, na základě nějž zákon opravňuje provést srážku i bez nařízení výkonu rozhodnutí či exekuce; tím není dotčena povinnost žalované neprovést dispozici žalobce odporující omezením stanoveným v § 25 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4. Žalobce konstatoval, že Krajský soud v Praze se v uvedeném rozsudku vyjádřil k celému roku 2019, rozsudek tedy dopadá na postup všech věznic, v nichž se žalobce od roku 2019 nacházel. Vězeňská služba již výrok II. uvedeného rozsudku respektuje. Žalobce proto vzal žaloby podané ke Krajskému soudu v Hradci Králové zpět pro pozdější chování na straně žalované. 5. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Vzhledem k tomu, že žalobce (navrhovatel) vzal žaloby v celém rozsahu zpět, soud řízení podle §  47 písm. a) s. ř. s. zastavil (výrok II.). 6. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl v souladu s § 60 s. ř. s. Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. 7. Podle věty druhé § 60 odst. 3 s. ř. s. by tedy žalobci svědčilo právo na náhradu nákladů řízení. Krajský soud nicméně shledal, že v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci moderačního práva soudu dle § 60 odst. 7 s. ř. s. 8. Žalobce totiž požaduje přiznání náhrady nákladů řízení ve výši 5 x 8 228 Kč (tj. 5 x 2 úkony právní služby po 3 100 Kč, spočívající v převzetí zastoupení a ve zpětvzetí žaloby, dále 5 x 2 režijní paušály po 300 Kč, a 21% DPH). Advokát Mgr. Ladislav Preclík ovšem převzal zastoupení žalobce v daných věcech až na základě plných mocí ze dne 15. 4. 2020. 9. Do té doby byl přitom žalobce schopen sám aktivně hájit svá práva, ostatně i z tohoto důvodu soud zamítl všechny jeho žádosti o ustanovení zástupce podané v jednotlivých řízeních. Například v usnesení ze dne 6. 2. 2020, č. j. 31 A 6/2019 – 31, k tomu uvedl: „Žaloba podaná v nynější věci obsahuje všechny zákonem předepsané formální náležitosti žaloby proti nezákonnému zásahu správního orgánu, včetně podrobných žalobních bodů. Žalobce srozumitelně vymezil předmět řízení, odkázal přitom na konkrétní ustanovení právních předpisů, k jejichž porušení dle jeho názoru došlo. Argumentoval i judikaturou správních soudů. Z obsahu žaloby je dle názoru soudu zřejmé, že žalobce je dostatečně kompetentní k hájení svých práv v tomto řízení. Zákon nestanoví povinné zastoupení advokátem v řízeních ve správním soudnictví vedených před krajskými soudy, zákonodárce totiž předpokládal, že těchto řízení se budou schopni účastnit i osoby nezastoupené právními profesionály. Tak se tomu ostatně v mnoha případech děje. Žalobce přitom nevystupuje v řízení před soudy ve správním soudnictví poprvé. Jenom u zdejšího soudu podal v poslední době více žalob (v řádu desítek) ve věcech ochrany proti nezákonnému zásahu správního orgánu – učinil tak např. ve věcech vedených pod sp. zn. 30 A 155/2016, 30 A 168/2016, 30 A 15/2017, 30 A 61/2017, 30 A 62/2017, 30 A 63/2017, 30 A 85/2017, 30 A 93/2017, 31 A 1/2017, 31 A 3/2017, 31 A 23/2017, 31 A 24/2017, 31 A 30/2017, 31 A 31/2017, 30 A 130/2017, 30 A 131/2017, 30 A 152/2017, 30 A 19/2018, 30 A 25/2018, 30 A 30/2018, 30 A 36/2018, 30 A 45/2018, 30 A 66/2018, 30 A 74/2018 či 30 A 80/2018. Krajský soud zpočátku žalobci požadovaného advokáta dokonce několikrát ustanovil. Ukázalo se však, že ten zůstával v těchto řízeních v podstatě pasivní a toliko přejímal argumentaci žalobce, který stejně činil podání sám, nikoliv prostřednictvím ustanoveného advokáta. Jednalo se např. o věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 30 A 155/2016, 30 A 168/2016, 30 A 15/2017, 30 A 61/2017, 30 A 62/2017, 30 A 63/2017 nebo 30 A 93/2017. Za těchto okolností (žalobce má znalosti ohledně řízení o tomto typu žaloby, podaná žaloba obsahuje všechny předepsané náležitosti, účast ustanoveného advokáta se ukázala v minulosti u typově shodných žalob jako neefektivní a neúčelná) tedy krajský soud neshledal, že by ustanovení zástupce bylo nezbytně třeba k ochraně práv žalobce v této věci.“ 10. Jestliže žalobce následně udělil plné moci advokátovi Mgr. Ladislavu Preclíkovi, aby takto zmocněný advokát toliko vzal žaloby zpět, spatřuje soud v popsaném postupu zjevnou účelovost, spočívající ve snaze bezdůvodně navýšit náklady řízení o odměnu advokáta. 11. Krajský soud vyrozuměl žalobce o tom, že zvažuje aplikaci § 60 odst. 7 s. ř. s., a dal mu prostor vyjádřit se k možnosti takového postupu v dané věci (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2016, sp. zn. IV. ÚS 529/16). Zástupce žalobce k tomu jeho jménem soudu sdělil, že žalobce je osobou omezenou na osobní svobodě a nemá právnické vzdělání. Právní zastoupení vyhledal z toho důvodu, že nevěděl, zda za dané situace může vzít podanou žalobu zpět a případně z jakého důvodu, či zda musí vyčkat rozhodnutí soudu o jeho žalobě. 12. Podle názoru krajského soudu je také uvedená argumentace účelová. Pokud byl žalobce dostatečně kompetentní k sepsání žalob obsahujících podrobnou právní argumentaci, pak lze jen obtížně věřit tomu, že by nebyl bez pomoci advokáta schopen učinit takový jednoduchý úkon, jakým je zpětvzetí žaloby. Ostatně v jiné věci žalobce nedávno vzal žalobu zpět (a krajský soud následně zastavil řízení), aniž by byl zastoupen advokátem (viz usnesení krajského soudu ze dne 31. 1. 2020, č. j. 31 A 27/2019 – 31). 13. Krajský soud shledává v uvedených skutečnostech důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 60 odst. 7 s. ř. s., a tak nepřiznal žalobci náhradu požadovaných nákladů řízení (výrok III.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Hradec Králové 30. června 2020 JUDr. Magdalena Ježková v. r. předsedkyně senátu