č. j. 31 Af 36/2018 - 67     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobce:   Město Moravská Třebová sídlem nám. T. G. Masaryka 29, 571 01 Moravská Třebová zastoupený advokátkou Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou sídlem Olomoucká 36, 789 85 Mohelnice proti žalovanému:   Ministerstvo financí    sídlem Letenská 15, 118 10 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 6. 2018, č. j. MF-38939/2015/1203-5, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce uzavřel s Regionální radou soudržnosti Severovýchod (dále jen „regionální rada“) dne 13. 4. 2011 smlouvu o poskytnutí dotace, na jejímž základě mu byla poskytnuta dotace na realizaci projektu s názvem „Cesta od renesance k baroku“. Dotace měla být poskytnuta ve výši 92,5 % z celkových způsobilých výdajů projektu, nejvýše do částky 47 793 150,95 Kč. Skutečná částka poskytnuté dotace činila 36 445 160,39 Kč. 2. Úřad regionální rady soudržnosti Severovýchod (dále jen „správce daně“) vydal dne 29. 5. 2015 platební výměr č. j. RRSV 7394/2015, kterým uložil žalobci odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 349 515 Kč. Žalovaný napadeným rozhodnutím ze dne 20. 6. 2018, č. j. MF-38939/2015/1203-5, částečně vyhověl odvolání, které žalobce podal proti uvedenému platebnímu výměru. Platební výměr změnil tak, že částku uloženou jako odvod za porušení rozpočtové kázně snížil na 244 207 Kč. Žalobce napadl uvedené rozhodnutí žalovaného žalobou dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě 3. Žalobce uvedl, že žalovaný jako odvolací správní orgán věc nesprávně právně posoudil. Svým rozhodnutím neměl vyhovět odvolání pouze částečně, nýbrž měl vyhovět zcela. 4. Žalobce zpochybnil závěry žalovaného ohledně vytýkaného průzkumu barevnosti, žalobce namítl, že v současné době se na pískovci z lomu Maletín nevyskytují žádné zbytky barevnosti, požadavek na jejich odebírání je tedy objektivně nemožný a nereálný a z právního hlediska se jedná o nemožné plnění. V této souvislosti žalobce polemizoval s názorem žalovaného, který v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že byla-li podmínka průzkumu barevnosti v zadávací dokumentaci, za niž odpovídá žalobce jako zadavatel, pak, jednalo-li se o plnění nemožné, neměla být tato podmínka nadále zahrnována. Tento požadavek označil žalobce za příliš formalistický – nelze po žalobci požadovat, aby v každé fázi zakázky předvídal, co zakázka s sebou při realizaci přinese. Záležitost průzkumu barevnosti byla zcela marginální ve vztahu k zakázce jako celku. Postup žalovaného označil žalobce za formalistický. 5. Další námitky žalobce se týkaly zakreslování průzkumů a vysprávek do grafické dokumentace. Žalobce v průběhu realizace projektu zjisti, že toto zakreslování je nadbytečné a neefektivní a na plnění povinnost realizovat je proto netrval. Podle žalovaného tím došlo ke snížení rozsahu plnění dle smlouvy o dílo. K tomu žalobce namítl, že se jedná o dílčí změnu, kterou žalovaný formalisticky a mechanicky vyhodnotil jako chybu. 6. Žalobní námitky směřovaly i k vytýkanému porušení zásady transparentnosti, kterého se žalobce měl dopustit tím, že po dodavateli nebylo, oproti podmínce v zadávací dokumentaci, vyžadováno zjištění příčin trhlin na korunní římse a jejich odstranění při realizaci díla. Tato skutečnost nebyla známa uchazečům o veřejnou zakázku, čímž měla být porušena zásada transparentnosti. Podle žalobce taková výtka vychází z toho, že zadavatel má daleko předem dokázat odhadnout, jak se dílo bude ve své faktické realizaci vyvíjet, což není možné. Podle žalobce má zadavatel ctít především účel a smysl díla a jeho efektivní realizaci. Jedná-li v duchu této premisy, nemá mu to být následně formalisticky vytýkáno a nemá být za to mechanicky sankcionován odebráním procentuální části dotace. Žalobce namítl, že k takovým situacím dochází vždy při realizaci rozsáhlejších děl, navíc v předmětném případě se jednalo o dílo stavebně komplikované. Přístup žalovaného by znamenal, že by zadavatel musel při každé změně zakázku zrušit a znovu vypsat výběrové řízení, což je nesmyslné a formalistické. 7. Žalobce dále vznesl námitky k závěrům žalovaného týkajícím se opravy praskliny na vrchních překladech arkád. Úvahy žalovaného ve vztahu k této záležitosti označil za spekulativní a odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, která podobné negativně formulované spekulace zapovídá. 8. Žalobce také namítal kumulaci sankcí, kdy žalovaný selektivně hodnotil jednotlivá pochybení, a izolovaně z nich počítal a ukládal odvod za porušení rozpočtové kázně; s ohledem na výši částek, u nichž bylo shledáno pochybení, jsou sankce neúměrné. 9. Žalobce dále namítal, že granulometrický a mineralogický průzkum nebyl předmětem díla ani nebyl požadován orgánem státní památkové péče v rámci závazného stanoviska. 10. Další okruh žalobních námitek se týkal výčtu vad díla, převzatého v rámci kontroly z tzv. expertního posudku ing. arch. L. S.. Žalobce odmítl závěr, že příčinou zjištěných vad díla je neprovedení průzkumů uvedených v prováděcí projektové dokumentaci; ze skutečností uvedených v tzv. expertním posudku nevyplývá příčinná souvislosti mezi nedostatečně provedenými průzkumy a vadami díla, jedná se o spekulativní a ničím nepodložený závěr, nikoli o objektivní kontrolní zjištění. Žalobce dále vznesl námitky k odbornosti zpracovatele tzv. expertního posudku, ing. arch. L. S.. Ten je dle žalobce nedostatečně kompetentní a nedostatečně odborně způsobilý a jím podaný posudek tedy není relevantním podkladem pro kontrolní závěry. V této souvislosti žalobce uvedl, že dle veřejně dostupných zdrojů ing. arch. L. S. je odborníkem na stavebnictví – ochranu památek. Předmětná zakázka však nebyla zakázkou na stavební práce, nýbrž výhradně na restaurátorské činnosti. Autorem relevantního posudku by tak mohl být pouze restaurátor s příslušným povolením ministerstva kultury, případně soudní znalec v daném oboru. 11. Žalobce uvedl, že souhlasí s tím, že dílo vykazuje určité vady – ty budou ovšem reklamovány u zhotovitele v souladu se smlouvou o dílo. Jedná se tak o záležitost uplatnění odpovědnosti ze smluvního vztahu mezi žalobcem jako objednatelem na straně jedné a zhotovitelem díla na straně druhé. Nemůže to být bráno jako porušení povinnosti objednatele díla. Žalobce učinil vše, co bylo v jeho možnostech, aby případné vady díla zajistil smluvní odpovědností, a splnil tak náležitou péči ve vztahu k poskytnutým finančním prostředkům. K porušení povinností žalobce by došlo až v okamžiku, kdy by zjištěné vady řádně nereklamoval a neuplatnil smluvní odpovědnost zhotovitele. Vady díla nemohou být důvodem k uložení odvodu v průběhu lhůt daných zákonem k odstranění vad. V souvislosti s tím žalobce dále odmítl tvrzení žalovaného, že došlo k posunutí ekonomické rovnováhy ve prospěch dodavatele – k žádné podstatné změně práv a povinností vyplývajících z uzavřené smlouvy o dílo nedošlo. 12. Žalobce navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno. III. Shrnutí vyjádření žalovaného 13. K otázce průzkumu barevnosti žalovaný uvedl, že žalobce o nemožnosti provedení barevného průzkumu věděl již několik let dopředu, neboť sám odkazuje na průzkum prováděný v r. 1998. Neměl tedy jeho provedení v zadávací dokumentaci požadovat. Přitom se nejedná o nesrovnalost formálního charakteru bez vlivu na faktické dokončení díla. Změna požadavků podle zadávací dokumentace vedla ke snížení požadavků na plnění podle smlouvy o dílo a způsobila tak netransparentnost při výběru nejvhodnějšího dodavatele. Žalovaný připomněl, že za správnost zadávacích podmínek zcela odpovídá zadavatel. Nedoložené a jednoznačně neidentifikované výdaje za provedení restaurátorských průzkumů (částka 3 506,21 Kč) jsou v rozporu s přílohou č. 8 Příručky pro příjemce Metodiky způsobilých výdajů pro Regionální operační program Severovýchod. Tímto dokumentem byl žalobce povinen se řídit na základě čl. IV odst. 4.1 smlouvy o poskytnutí dotace. Nedodržením se žalobce dopustil porušení rozpočtové kázně. Tvrdí-li žalobce, že se jednalo o položku malé hodnoty, nemá to vliv na povinnost správce daně uložit odvod za porušení rozpočtové kázně. 14. V záležitosti neprovedení průzkumů a zjištění rozsahu poškození a stávajících vysprávek a jejich zakreslení do grafické dokumentace žalovaný uvedl, že tyto činnosti nebyly provedeny, přestože byly předmětem zakázky na dodavatele restaurátorských prací. Žalobce nedoložil, jakým způsobem ani s jakým výsledkem příčiny trhlin v korunní římse prozkoumal; tedy úvaha, že vznik defektů byl důsledkem neprovedení průzkumů a neodstranění příčin poškození, je zcela logická. Navíc žalobce na zhotoviteli zjištění příčin trhlin nepožadoval. 15. Pokud jde o žalobcem namítanou kumulaci sankcí, žalovaný uvedl, že při výpočtu odvodu za porušení rozpočtové kázně je možnost jednotlivá pochybení sčítat – stanoví tak § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v tomto případě byl sečten nezpůsobilý výdaj uhrazený z dotace v částce 3 506,21 Kč a snížený odvod za nedodržení obecných zásad při realizaci veřejné zakázky v částce 240 700,17 Kč. Způsob stanovení odvodu je tak zcela v souladu s právní úpravou a námitka žalobce je nedůvodná. 16. K otázkám vad díla žalovaný uvedl, že žalobce v zadávací dokumentaci včetně návrhu smlouvy o dílo požadoval provedení díla v souladu s prováděcí projektovou dokumentací, tedy včetně provedení restaurátorských průzkumů a jejich následného zakreslení do projektové dokumentace a také včetně zjištění příčin trhlin v korunní římse, injektáže trhlin, zpevnění kamene (tj. odstranění příčin trhlin v korunní římse). Následně ale po zhotoviteli tyto práce nepožadoval, čímž došlo ke snížení plnění předmětu zakázky. Proto lze konstatovat, že již při jejím zadání byla porušena zásada transparentnosti a rovného přístupu. Nelze totiž vyloučit, že pokud by zadávací dokumentace tyto velmi odborné a specifické práce neobsahovala, žalobce jako zadavatel by obdržel i jiné nabídky a byla by zde možnost výběru vhodnější nabídky jiného uchazeče. Neprovedením uvedených prací byl vybraný dodavatel zvýhodněn, protože v celkové ceně díla byly zahrnuty práce, které vůbec nebyly provedeny, aniž by došlo ke snížení fakturované částky. 17. Pokud žalobce v žalobě nezpochybnil vady díla a současně argumentoval odstraněním vad díla v reklamačním řízení, žalovaný uvedl, že v rámci odvolacího řízení žalobce průběh a vyřízení reklamací nedoložil; reklamační řízení navíc nemá vliv na skutečnost, že žalobce porušil § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“). Účelem poskytnutí dotace je provedení vysoce kvalifikované renovace, která zajistí uchování kulturního dědictví. Předpokládá se tak bezvadné provedení díla. Soukromoprávní otázky vymáhání nároků z vad díla nejsou věcí správce daně, ale žalobce. 18. K námitkám stran nedostatečné kvalifikace ing. arch L. S.žalovaný uvedl, že jmenovaná osoba je autorizovaným architektem, jehož posudek byl jedním z podkladů pro vydání platebního výměru a správce daně jej použil k ověření vlastních zjištění a závěrů, přičemž ne každé zjištění podle posudku bylo následně správcem daně vyhodnoceno jako důkaz o porušení rozpočtové kázně (např. zjištění o absenci granulometrického a mineralogického průzkumu opravovaného kamene). Posudek ing. arch. S. pouze potvrdil skutečnosti, které vyplynuly z ostatních dokumentů. Všechny zásady správy daní, vč. zásad, podle nichž správce daně byl povinen hodnotit důkazy, byly ve věci dodrženy. Ing. arch. S. má zkušenosti s rekonstrukcemi a restaurováním historických objektů a kulturních památek a je dostatečně odborně kvalifikován. 19. Pokud jde o výši uloženého odvodu, žalovaný podrobně popsal výpočet odvodu za porušení rozpočtové kázně, včetně kvalifikace zjištěných pochybení, resp. její změny v odvolacím rozhodnutí. Uvedl dále, jakou úvahou byla stanovena konečná hodnota hmotného předmětu, z níž se procentuálně vypočítávala výše odvodu – podle žalovaného bylo namístě vycházet pouze z částky výdajů za restaurování zámeckých arkád. 20. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. IV. Replika žalobce 21. Žalobce reagoval na vyjádření žalovaného replikou, v níž částečně zopakoval to, co již bylo uvedeno v žalobě, částečně pak doplnil další argumenty k některým bodům žaloby. Uvedl, že nezpochybňuje skutkovou stránku věci; zpochybňuje naproti tomu správní uvážení, provedené žalovaným, které bylo příliš schematické a formalistické. Výši uloženého odvodu považuje za neadekvátní s ohledem na dílo jako celek. Žalovaný jako neodborník nijak nedoložil svou úvahu a příčinné souvislosti neprovedení průzkumu a následných povrchových prasklin. Případné obdržení dalších nabídek je spekulativní – tvrzení, že nelze vyloučit, že by zadavatel obdržel i jiné nabídky, je ničím nepodložené. Žalobce zopakoval, že částka 3,5 tis. Kč za neprovedený průzkum je marginální vzhledem k objemu zakázky, z čehož lze usuzovat, že ani význam takového průzkumu pro celé dílo nebyl zásadní. 22. Poté, co žalobce odvolal svůj původní požadavek na konání soudního jednání v této věci, zaslal soudu podání označené jako „závěrečná řeč“. V tomto podání shrnul svou dosavadní argumentaci, kterou uplatnil v žalobě a v replice k vyjádření žalovaného. V. Posouzení věci krajským soudem 23. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního soudního řádu správního. Ve věci rozhodl za splnění podmínek § 51 s. ř. s. bez nařízení jednání. 24. Žaloba není důvodná. 25. Z předložené spisové dokumentace krajský soud konstatuje, že na základě smlouvy ze dne 13. 4. 2011 byla žalobci poskytnuta dotace na realizaci projektu s názvem „Cesta od renesance k baroku“. Z obsahu uvedené smlouvy plyne, že práva a povinnosti žalobce jako příjemce dotace vyplývají také z Příručky pro žadatele a příjemce (verze 8.0 ze dne 26. 10. 2009). Na základě dodatku ke smlouvě (č. 7 ze dne 11. 5. 2015) se přílohou smlouvy stal přehled „Snížené odvody v případě porušení povinnosti dle smlouvy o poskytnutí dotace, které nemá přímý vliv na způsobilost výdaje“. Na základě oznámení ze dne 14. 1. 2014 byla u žalobce zahájena kontrola. Protokol z kontroly byl sepsán k datu 10. 2. 2014. Správce daně vydal dne 29. 5. 2015 platební výměr, kterým žalobci uložil odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 349 515 Kč. 26. Správce daně žalobci vytkl (pochybení č. 1), že v zadávací dokumentaci, resp. prováděcí projektové dokumentaci v rámci veřejné zakázky na restaurátorské práce byly uvedeny průzkumy a práce, které měly být nezbytnou součástí pro řádné provedení restaurování a obnovy prvků, a které nakonec nebyly provedeny. Jmenovitě se jednalo o průzkum barevnosti, průzkum zjištění rozsahu poškození vč. zakreslení do grafické dokumentace, průzkum stávajících vysprávek vč. zakreslení do grafické dokumentace, průzkum salinity nadzemní části kamene a průzkum zjištění příčin trhlin v korunní římse. Správce daně dospěl k závěru, že výdaje za provedení restaurátorských průzkumů u objektu Zámeckých arkád nesplňují základní pravidla způsobilosti dle obecných zásad způsobilosti výdajů přílohy č. 8 příručky pro žadatele a příjemce – metodika způsobilých výdajů pro ROP SV, a jejich uplatněním došlo k porušení čl. IV. odst. 4.1 smlouvy o poskytnutí dotace. Proto byly kontrolou posouzeny jako nezpůsobilé. Správce daně žalobci dále vytkl (pochybení č. 2), že objekt Zámeckých arkád vykazuje značné defekty – statické trhliny, smršťovací trhliny, defekty tmelu a povrchu kamene. Příčinou těchto defektů bylo mimo jiné i neprovedení shora uvedených průzkumů. Neprovedením požadovaných průzkumů a souvisejícím snížením kvality provedených prací došlo k posunutí ekonomické rovnováhy ve prospěch dodavatele. Toto porušení správce daně posoudil jako podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o dílo a porušení § 6 zákona o veřejných zakázkách, zejména zásady transparentnosti, a současně jako porušení čl. XII. odst. 12.1 smlouvy o poskytnutí dotace. Správce daně uzavřel, že neoprávněným použitím finančních prostředků došlo k porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 22 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Za to byl žalobci podle přílohy č. 2 smlouvy o poskytnutí dotace, bodu č. 19 uložen shora uvedený odvod za porušení rozpočtové kázně. 27. Žalobce podal odvolání proti uvedenému platebnímu výměru. Žalovaný v odvolacím řízení shledal odvolání částečně důvodným. Souhlasil se správcem daně, že žalobce se dopustil vytýkaných pochybení, odlišným výpočtem však dospěl k nižší částce odvodu za porušení rozpočtové kázně – 244 207 Kč. 28. Skutková stránka věci nebyla mezi účastníky řízení sporná. Žalobce namítal nesprávnou právní kvalifikaci skutečností zjištěných v průběhu kontroly. K jednotlivým žalobním námitkám krajský soud uvádí následující. 29. Krajský soud konstatuje, že závěry správce daně i žalovaného týkající se neprovedení průzkumu barevnosti a vlivu tohoto neprovedení na splnění povinností podle zákona o veřejných zakázkách jsou správné. Bez ohledu na faktickou možnost či nemožnost provedení průzkumu barevnosti zůstává skutečností, že průzkum barevnosti byl součástí požadovaného plnění podle zadávací dokumentace veřejné zakázky. Je tak třeba přisvědčit argumentaci správce daně a žalovaného, že změna požadavků vedla ke snížení požadavků na plnění podle smlouvy o dílo, což vedlo k netransparentnosti při výběru nejvhodnějšího dodavatele. 30. Krajský soud nesouhlasí s argumentem žalobce, že by se jednalo o přílišný formalismus: provedení průzkumu barevnosti je zjevně vysoce specializovanou činností vyžadující odpovídající kvalifikaci, a bez ohledu na aspekty ekonomické (finanční objem této části díla, který lze skutečně ve vztahu k celkové hodnotě díla označit za bagatelní) mohl vést určitý možný okruh uchazečů o veřejnou zakázku k rozhodnutí se do výběrového řízení nepřihlásit, neboť by neměli dostatečnou kvalifikaci k provedení této části díla. Uvažovat lze i o tom, že pokud by tato kvalifikovaná činnost nebyla v projektu zahrnuta, mohl by být výběr nejvýhodnější nabídky z okruhu přihlášených uchazečů jiný. 31. Jinými slovy, daná položka může být bagatelní z ekonomického hlediska, může být i marginální ve vztahu k účelu a smyslu díla – to však neznamená, že jde o záležitost bez dalšího akceptovatelnou i z hlediska podmínek veřejné zakázky. Právní úprava veřejných zakázek je ovládána principem vázanosti zadávacími podmínkami i ve fázi realizace; realizace veřejné zakázky nesmí probíhat za jiných podmínek, než podle kterých se dodavatelé rozhodovali o své účasti v zadávacím řízení a za kterých následně uchazeči formulovali své nabídky. 32. Stejně jako průzkum barevnosti, i zjištění rozsahu a příčin poškození korunní římsy a vysprávek a zakreslení do grafické dokumentace skutečně byly předmětem zakázky na dodavatele restaurátorských prací. Pokud žalobce netrval na plnění této části díla, došlo tím skutečně ke snížení rozsahu plnění dle smlouvy o dílo. Krajský soud se neztotožňuje s právním názorem žalobce, že by se jednalo pouze o dílčí změnu, kterou by žalovaný formalisticky vyhodnotil jako chybu. Naopak je třeba přisvědčit žalovanému, že nebylo-li vyžadováno zjištění příčin trhlin na korunní římse a jejich odstranění při realizaci díla, přestože podle zadávací dokumentace mělo jít o součást plnění, porušil tento postup zásadu transparentnosti, neboť tato skutečnost nebyla známa uchazečům o veřejnou zakázku. 33. Žalobce namítal, že podobný postup je v podstatně normální, že nelze dopředu odhadnout, jak se bude dílo ve faktické realizaci vyvíjet a že je třeba ctít především účel a smysl díla. Krajský soud k tomu podotýká, že odvoláváním se na účel a smysl díla a efektivitu jeho realizace nelze aprobovat zjevná pochybení při realizaci veřejných zakázek, jak je tomu v tomto případě. Krajský soud souhlasí se žalovaným, že výklad, který by umožnil libovolné a svévolné změny podmínek realizace veřejné zakázky a popřel by vázanost podmínkami sjednanými v zadávacím řízení, by zpochybnil smysl celého zadávacího řízení; umožňoval by stranám smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky měnit formou dodatků podmínky, za kterých byla zakázka zadána, a výsledky zadávacího řízení by se tak fakticky staly pro zadavatele nezávazné. 34. Zadavatel tedy nesmí připustit podstatné změny spočívající v zásazích do rozsahu předmětu smlouvy, a to nejen rozšiřujícími, ale také zužujícími (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 19. 6. 2008, C-454/06, ve věci pressetext Nachrichtagentur GmbH). Při posouzení toho, zda je zúžení podstatnou změnou rozsahu předmětu smlouvy je třeba zodpovědět otázku, „zda se jedná o takové zúžení, které by v zadávacím řízení mělo vliv na vymezení kvalifikačních či hodnoticích kritérií (např. zmírnění požadavků na kvalifikaci … v důsledku úplného odstranění požadavku na zkušenost s plněním, které je předmětem zúžení …). Je-li odpověď kladná, jedná se o změnu podstatnou.“ Dalším případem, kdy je zúžení rozsahu zpravidla nutné považovat za podstatnou změnu smlouvy, je specifičnost plnění, které je schopné plnit malé procento dodavatelů na trhu. (Müller, V.: Možnosti změn ve smlouvě na plnění veřejné zakázky. In: Veřejné zakázky v praxi, III/2014). 35. Krajský soud uzavírá, že změna rozsahu plnění v posuzované věci spočívající v jeho zúžení o průzkum barevnosti a zjištění rozsahu a příčin poškození korunní římsy a rozsahu vysprávek znamenala – s ohledem na specifičnost plnění a přímý vliv na kvalifikační požadavky dodavatele – podstatnou změnu rozsahu veřejné zakázky, kterou žalobce jako zadavatel neměl připustit. 36. Pokud žalobce v této souvislosti namítal nepodloženost a spekulativnost úvah o možném širším okruhu účastníků zadávacího řízení v případě, že by zadávací dokumentace nezahrnovala neprovedené průzkumy a práce, krajský soud konstatuje, že tato námitka je zjevně účelová. Podobné závěry a úvahy, dovozující porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek, budou z povahy věci zpravidla vždy do určité míry hypotetické a zatížené prvkem nejistoty. Je však třeba říci, že tuto nejistotu a pochybnost vyvolává sám zadavatel veřejné zakázky nedodržením předepsaných pravidel; nelze pak připustit, aby se ve svůj prospěch dovolával pochybností, které sám vyvolal či způsobil. 37. Pokud jde o námitky žalobce k závěrům týkajícím se opravy praskliny na vrchních překladech arkád, krajský soud považuje za odůvodněný závěr žalovaného, že pokud byly praskliny opraveny, a přesto se následně znovu vyskytly, nebyla logicky odstraněna příčina jejich vzniku. Na tom neshledává krajský soud nic spekulativního, jak namítá žalobce, nýbrž se jedná o závěr zcela rozumný, nevyžadující nějakých odborných znalostí či průzkumů. Stejně tak se jeví jako logický závěr žalovaného, že pokud by bývalo došlo ke zjištění příčiny vzniku prasklin a jejímu odstranění, pak by se praskliny nadále nevyskytovaly. Takový závěr podle krajského soudu odpovídá hodnocení „zdravého rozumu“, jehož se sám žalobce ve svých přednesech opakovaně dovolává. 38. Žalobce také namítal kumulaci sankcí, kdy žalovaný selektivně hodnotil jednotlivá pochybení, a izolovaně z nich počítal a ukládal odvod za porušení rozpočtové kázně. Krajský soud neshledává výpočet odvodu za porušení rozpočtové kázně nezákonným: částka odvodu byla vypočítána součtem částky nezpůsobilého výdaje z dotace (3 506,21 Kč) a částky sníženého odvodu za nedodržení obecných zásad při realizaci veřejné zakázky (240 700,17 Kč), celkem po zaokrouhlení 244 207 Kč. 39. Námitka ve vztahu k neprovedení granulometrického a mineralogického průzkumu je irelevantní, neboť v této skutečnosti nebylo shledáno porušení rozpočtové kázně. 40. Pokud jde o námitky směřující ke kvalifikaci zpracovatele tzv. expertního posudku ing. arch. L. S., jedná se svou podstatou o námitky k procesu dokazování a polemiku s hodnocením důkazu; krajský soud tyto námitky neshledává důvodnými. Nelze přehlédnout, že žalobce věnoval ve svých přednesech velký prostor zdůraznění nedostatku kvalifikace a neodbornosti zpracovatele posudku, paušálně odmítl jeho závěry jako neodborné a tendenční, aniž by však tyto závěry alespoň zpochybnil věcnými argumenty. Správcem daně s žalovaným byl přitom tento expertní posudek hodnocen v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, s odpovídající důkazní sílou (soukromé) listiny, ve vzájemném souhrnu s ostatními shromážděnými podklady; jednalo se o jeden z podkladů pro vydání rozhodnutí správce daně a žalovaného. Proces hodnocení důkazů tak nevybočil ze zákonného rámce. VI. Závěr a náklady řízení 41. Krajský soud z výše uvedených důvodů shledal, že námitky uplatněné žalobcem jsou nedůvodné. Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž musí přihlížet z úřední povinnosti, zamítl žalobu dle § 78 odst. 7 s. ř. s. 42. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch; žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Hradec Králové 26. listopadu 2020 JUDr. Magdalena Ježková v. r. předsedkyně senátu