Občanský soudní řád nezná institut „vzdání se odporu“, a proto takový procesní úkon nemůže vyvolat žádné procesněprávní účinky soud k takovému úkonu nepřihlíží.

2 47 Co 141/2020 Číslo jednací: 47 Co 141/2020-130 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Borise Nypla ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 2.137.673,72 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 24. června 2020 č. j. 111 C 7/2020-73 takto: Usnesení okresního soudu se mění tak, že odpor žalované ze dne 3. 6. 2020 podaný proti platebnímu rozkazu ze dne 15. 5. 2020 č. j. 111 C 7/2020-47 se neodmítá. Odůvodnění: Napadeným usnesením okresní soud odmítl odpor žalované proti platebnímu rozkazu ze dne 15. 5. 2020 č. j. 111 C 7/2020-47. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovaná má dva jednatele, kteří za ni jednají společně. K odporu podanému pouze jedním z nich proto nemohl přihlédnout. S odkazem na ustanovení § 174 odst. 3 věty druhé o. s. ř. proto odpor odmítl. Proti usnesení okresního soudu podala odvolání žalovaná. Uvedla v něm, že odpor za žalovanou podal advokát [titul]. [jméno] [příjmení], který k tomu byl zmocněn jiným zmocněncem žalované, kterým byla společnost [právnická osoba] Důvody pro odmítnutí odporu tedy nebyly dány. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání označila usnesení okresního soudu za věcně správné. Měla za to, že k odůvodnění odporu mělo dojít již jen proto, že se žalovaná před podáním odporu jedním z jednatelů již dříve práva na podání odporu prostřednictvím druhého z jednatelů vzdala. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení z podnětu podaného odvolání a shledal odvolání důvodným. Rozhodnutí okresního soudu stojí na závěru, že pokud mají za společnost žalované jednat oba její společníci společně a odpor podal jen jeden z nich, byl odpor podán osobou k tomu neoprávněnou. Uvedený závěr není správný a je v rozporu se závěry judikatury Nejvyššího soudu. V této souvislosti lze poukázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 963/2003, z něhož plyne, že procesní úkony v občanském soudním řízení může činit kterýkoliv z více jednatelů, byť mají podle společenské smlouvy jednat za společnost společně. Odpor podaný proti platebnímu rozkazu tedy nepodala osoba k tomu neoprávněná. Namítala-li žalobkyně ve vyjádření, že druhý z jednatelů se práva na podání odporu vzdal, má odvolací soud za to, že k takovému úkonu (vzdání se práva odporu) nelze přihlédnout. Občanské soudní řízení je upraveno pravidly obsaženými v občanském soudním řádu. Ten je normou veřejného práva, jeho ustanovení jsou kogentní a jejich působnost nelze rozšiřovat na případy, na které výslovně nedopadají. Institut vzdání se odporu občanský soudní řád nezná (neobsahuje). Odvolací soud z toho dovozuje, že pokud byl takový procesní úkon učiněn, nevyvolává žádné procesně právní účinky. Je samozřejmě možné vzdát se odvolání, ale to jen proto, že tento institut je občanským soudním řádem výslovně upraven. Vzdání se odporu naopak v občanském soudním řádu zakotveno není, a podle názoru odvolacího soudu nelze vztáhnout na tento případ pravidlo upravující vzdání se odvolání ani analogicky. Analogii v procesním právu označil ostatně za nežádoucí i Ústavní soud (II. ÚS 65/93). Pokud se v podáních doručených během tohoto řízení druhým z jednatelů uvádí, že plná moc, již udělila žalovaná společnosti [právnická osoba], byla odvolána a že tudíž společnost [právnická osoba], nemohla zmocnit [titul]. [jméno] [příjmení] k zastupování žalované, je třeba uvést, že takové právní jednání (odvolání plné moci) je úkonem hmotněprávním, na které se již nutnost současného jednání obou jednatelů vztahuje. Pokud tuto plnou moc neodvolali oba jednatelé, nebyla odvolána platně. Z výše uvedených důvodů odvolací soud změnil usnesení okresního soudu a rozhodl, že se podaný odpor neodmítá. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu vyplývá, že mezi oběma jednateli žalované dochází ke zcela zásadním rozporům, které se výrazně projevují i ve schopnosti této právnické osoby jednat před soudem, měl by okresní soud uvážit, zda nejsou splněny podmínky pro ustanovení opatrovníka žalované k jejímu dalšímu zastupování v řízení ve smyslu § 29 odst. 2 o. s. ř. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání za podmínek uvedených v § 237 občanského soudního řádu. Dovolání je třeba podat do dvou měsíců od doručení usnesení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Jičíně. Hradec Králové 20. srpna 2020 Mgr. Martina Borovcová předseda senátu