Po osvobození žalovaných jako dlužníků od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, nelze v rámci odvolacího řízení potvrdit rozsudek pro uznání, ani když k osvobození došlo po vydání rozsudku pro uznání.

2 47 Co 177/2020 Číslo jednací: 47 Co 177/2020-65 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Martiny Borovcové a soudců Mgr. Ing. Borise Nypla a JUDr. Romany Novákové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] 2. [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] o zaplacení částky 175.238,44 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové č. j. 17 C 317/2014-14 ze dne 19. 11. 2014 vydanému jako rozsudek pro uznání takto: I. Rozsudek okresního soudu se mění tak, že se žaloba zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním ani krajským soudem. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Hradci Králové uložil žalovaným 1 a 2 zaplatit žalobkyni společně nerozdílně částku 175.238,44 Kč spolu s úrokem ve výši 4,8 % ročně z částky 167.039,84 Kč za období od 3. 12. 2013 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 174.825,01 Kč za období od 15. 12. 2013 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Dále uložil žalovaným 1 a 2 společně a nerozdílně nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 37.647,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Okresní soud rozhodl v souladu s § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání. Žalovaní 1 a 2 se nevyjádřili k žalobě ve lhůtě 30 dnů od podání odporu proti platebnímu rozkazu dne 8. 10. 2014. Tím byla založena zákonná fikce uznání dluhu podle § 114b odst. 5 o. s. ř. Vydání rozsudku pro uznání nebránily skutečnosti uvedené v § 153a odst. 2 o. s. ř. v návaznosti na § 99 odst. 1, 2 o. s. ř. O nákladech řízení okresní soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal úspěšné žalobkyni vůči žalovaným právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. 3. Proti rozsudku podali oba žalovaní odvolání. Namítli, že dluh byl vyřešen v insolvenčním řízení vedeném Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 41 INS 33408/2014. Žalovaní splnili podmínky oddlužení a byli osvobození od zbylých dluhů usnesením ze dne 29. 6. 2020. 4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání žalovaných je přípustné, bylo podáno včas oprávněnými osobami (§ 201, § 204 o. s. ř.) a obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek v odvoláním napadeném rozsahu, jakož i předcházející řízení bez nařízeného jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř.). Odvolání shledal důvodným. 5. Rozsudek pro uznání byl vydán dne 19. 11. 2014 a doručován žalovaným byl dne 2. 12. 2014 uložením do domovní schránky. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č. j. [spisová značka] - [anonymizováno] - [anonymizováno] ze dne [datum] (v odvolací lhůtě) byl zjištěn úpadek žalovaných a povoleno oddlužení. Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. [spisová značka] - [anonymizováno] - [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaných a osvobodil je od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny. Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. [spisová značka] - [anonymizováno] - [anonymizováno] ze dne [datum] vyplynulo, že žalobkyně byla přihlášena jako věřitelka do insolvenčního řízení. 6. Podle § 205b o. s. ř. jsou u odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, 153b). 7. Podle § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát. 8. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Podle odst. 3 rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). 9. Podle § 99 odst. 2 o. s. ř. soud neschválí smír, je-li v rozporu s právními předpisy. 10. Z výše uvedeného vyplývá, že odvolací soud v případě odvolání do rozsudku pro uznání přezkoumává pouze stav k datu vydání rozsudku pro uznání. Neplatí § 205a písm. f) o. s. ř., podle kterého lze odvolání odůvodnit skutečnostmi, které nastaly po vyhlášení rozsudku okresního soudu. Podmínky pro vydání rozsudku pro uznání byly ke dni jeho vydání dne 19. 11. 2014 splněny. Proto by měl krajský soud rozsudek pro uznání potvrdit. Pokud by byl rozsudek pro uznání potvrzen, nabyl by právní moci doručením potvrzujícího rozhodnutí krajského soudu účastníkům (§ 159 o. s. ř.). Po uplynutí třídenní lhůty by vznikla žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni 175.238,44 Kč s příslušenstvím (§ 160 odst. 1, § 161 odst. 1 o. s. ř.). To přesto, že žalovaní byli v insolvenčním řízení od placení této pohledávky osvobozeni, což v odvolacím řízení namítli. 11. Podle § 414 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb. insolvenčního zákona, jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. 12. Podle nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 502/17 smyslem institutu oddlužení je sanační způsob řešení úpadku umožňující, aby dlužník byl po jeho úspěšném provedení skutečně "oddlužen". Pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, v neuhrazeném rozsahu nezaniká, v soudním či jiném řízení ji však již nelze věřiteli přiznat a ve vykonávacím řízení má taková pohledávka stejný režim, jako promlčená pohledávka. 13. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobou uplatněnou pohledávku ve sporném řízení nelze po osvobození dlužníka podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona přiznat. Potvrzením rozsudku pro uznání by však pohledávka žalobkyni v podstatě přiznána byla. 14. Soudu se nejeví spravedlivé, aby se žalovaní museli za této situace bránit plnění ještě ve vykonávacím řízení. 15. Podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. výkon rozhodnutí bude zastaven, když je výkon rozhodnutí nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat. 16. Žalovaní by mohli navrhnout zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. obdobně, jako při promlčení pohledávky. S vykonávacím řízením by však vznikly další náklady, které by nemohly být oprávněné ani povinným uloženy k náhradě (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 62/2014). 17. Na základě výše uvedeného odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl (§ 220 odst. 1 písm. b) per analogiam o. s. ř.). 18. Vzhledem ke změně rozhodnutí by žalovaným vzniklo právo na náhradu nákladů řízení podle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Krajský soud shledal důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady podle § 150 o. s. ř. Ke dni vydání rozsudku pro uznání byly předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání splněny a právo na náhradu nákladů řízení vzniklo žalobkyni. Rozsudek okresního soudu byl změněn a žaloba zamítnuta pouze z důvodu osvobození žalovaných od dluhů podle § 414 insolvenčního zákona po vydání rozsudku pro uznání. Úpadek žalovaných, insolvenční řízení ani osvobození od dluhů nemohla žalobkyně nijak ovlivnit. Proto žalovaní nemají právo na náhradu nákladů řízení. Na druhou stranu, i kdyby byl rozsudek okresního soudu potvrzen, žalovaní by náklady řízení žalobkyni z důvodu osvobození od pohledávek nehradili, neboť náklady řízení jsou příslušenstvím pohledávky, od které byli žalovaní osvobozeni (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 62/2014). Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem. 19. Z výše uvedeného důvodu bylo i v odvolacím řízení rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před krajským soudem. Poučení: Odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné. Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Hradec Králové 27. října 2020 Mgr. Martina Borovcová předseda senátu