Číslo jednací: 52 A 21/2020-44 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Petry Venclové, Ph.D. a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci žalobce:  J. D. zastoupený advokátem Mgr. Václavem Voříškem sídlem Ledčická 649/15, 184 00  Praha - Dolní Chabry proti žalovanému:    Městský úřad Litomyšl sídlem Bří Šťastných 1000, 570 01 Litomyšl zastoupený advokátem Mgr. Alešem Velcem sídlem Toulovcovo nám. 156, 570 01 Litomyšl v řízení o žalobě proti nečinnosti správního orgánu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobce zastoupen advokátem se žalobou proti nečinnosti dle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) podanou dne 25. 3. 2020 domáhal, aby soud uložil žalovanému vydat rozhodnutí ve věci samé v přestupkovém řízení vedeném pod sp. zn. SZ MěÚ Litomyšl 12954/2018/Bul, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. 2. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný proti němu vede přestupkové řízení. Odvolací orgán - Krajský úřad Pardubického kraje rozhodnutím ze dne 16. 5. 2019, čj. KrÚ 31830/2019/ODSH/14 zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 1. 2019 (týkalo se vyloučení úředních osob z projednávání věci – pozn. soudu). Věc byla žalovanému vrácena k novému projednání, měl tak povinnost vydat nové rozhodnutí do 60 dnů dle § 94 zákona o přestupcích. Dle tvrzení žalobce žalovaný (ani) do doby podání žaloby rozhodnutí nevydal. Žalobce se proto obrátil na nadřízený správní orgán, který vydal dne 21. 2. 2020 příkaz deklarující nečinnost a současně přikázal žalovanému rozhodnout ve věci námitky podjatosti a ve věci samé do 15 dnů. Žalovaný je proto nečinný. 3. Žalovaný s žalobou jako nedůvodnou nesouhlasil. Uvedl, že ve věci samé vedené pod sp. zn. SZ MěÚ Litomyšl 12954/2018/Tur vydal dne 9. 3. 2020 meritorní rozhodnutí, kterým zastavil řízení. Toto doručil žalobci dne 16. 3. 2020. K tomu dodal, že plnou moc, kterou žalobce předložil pro zástupce Mgr. Václava Voříška ve správním (přestupkovém) řízení vyhodnotil tak, že se nevztahuje na řízení ve věci samé, ale byla vydána pouze k „zastupování ve všech řízeních souvisejících s řízením vedeným u Městského úřadu Litomyšl pod sp. zn. SZ MěÚ Litomyšl 12954/2018/Bul, a to i tehdy, je-li o souvislosti pochybnost.“ Usnesen í o námitce podjatosti proto bylo doručeno Mgr. Voříškovi, naopak usnesení ve věci samé ze dne 9. 3. 2020 bylo doručeno přímo žalobci.               4. Předmětnou žalobu na obranu proti nečinnosti soud posoudil podle části třetí druhého dílu hlavy druhé s.ř.s. 5. Žaloba není důvodná. 6. Podle ustanovení § 79 odst. 1 s.ř.s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. 7. Podle § 81 odst. 1 a 3 s.ř.s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Soud zamítne žalobu, není-li důvodná. 8. Podle § 33 odst. 1 věta první a druhá zákona č. 500/2004 Sb., správní řád si účastník může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. 9. Podle 33 odst. 2 téhož zákona zmocnění může být uděleno  a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení,  b) pro celé řízení,  c) pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu, nebo  d) v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona. 10.            Skutečnosti zjištěné z listin založených ve správním spise žalovaného i z listin předložených žalobcem spolu s žalobou odpovídají v zásadě nesporným skutkovým tvrzením účastníků řízení. Pro dobu před vydáním rozhodnutí žalovaného ve věci samé ze dne 9. 3. 2020, kterým tento zastavil přestupkové řízení, je nesporný stav stanoven do data 21. 2. 2020. Tedy do data vydání rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje, kterým deklaroval nečinnost a průtahy žalovaného a uložil mu vydat rozhodnutí do 15 dnů od doručení příkazu. O tomto není mezi účastníky sporu. 11.            Dále pak soud ze správního spisu zjistil, že žalovaný dne 9. 3. 2020 pod sp. zn. SZ MěÚ Litomyšl /12954/2018/Tur, č.j. MěÚ Litomyšl 018620/2020 vydal usnesení o zastavení řízení z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek. Z přiložené doručenky opatřené razítkem České pošty soud zjistil, že toto rozhodnutí bylo oproti podpisu doručeno do vlastních rukou žalobce dne 16. 3. 2020, přičemž bylo adresováno do jeho bydliště uvedeného v záhlaví rozsudku.        12.            S ohledem na postup žalovaného při doručování shora uvedeného usnesení je podstatným vyhodnocení plné moci ze dne 20. 12. 2019, jež byla vystavena žalobcem jeho zástupci Mgr. Václavu Voříškovi, advokátovi. Tato plná moc byla do správního spisu založena prostřednictvím odvolacího orgánu, kterému zástupce žalobce advokát Mgr. Václav Voříšek dne 24. 1. 2020 adresoval žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. Soud podotýká, že plná moc totožného obsahu a data byla předložena krajskému soudu spolu se správní žalobou. 13.            Z druhého odstavce souvislého textu plné moci se podává, že zmocnění bylo žalobcem uděleno nejen pro správní řízení (srov. řízení vedená dle správního řádu a přestupkových zákonů) či soudní řízení (řízení vedená dle občanského soudního řádu, soudního řádu správního), ale též pro více dalších druhů řízení. Jde tak svým způsobem o průkaz komplexního zmocnění, na které nelze nahlížet toliko požadavky kladenými úpravou dle § 33 správního řádu, nýbrž všech dalších právních úprav, jichž se zmocnění může týkat. Bez ohledu na mnohost případných řízení, jež mohla být „kryta“ vystavenou plnou mocí, je však rozhodný obsah deklarace věcného rozsahu zmocnění uvedený v prvním textovém odstavci plné moci. K tomu viz níže. 14.            V textu plné moci je po označení zmocněnce (advokáta) výslovně uvedeno, že plná moc je udělena „… k mému zastupování ve všech řízeních souvisejících s řízením vedeným u Městského úřadu Litomyšl pod sp. zn. SZ MěÚ Litomyšl 12954/2018/Bul, a to i tehdy, je-li o souvislosti pochybnost. Těmito souvisejícími řízeními jsou zejména …“ Soud obsah plné moci, tedy určení rozsahu zmocnění, vyhodnotil totožně s žalovaným. Žalobce předloženou plnou mocí prokázal zmocnění pro svého advokáta v ohraničení toliko pro řízení související s podkladovým přestupkovým řízením, ve kterém se domáhal vydání meritorního rozhodnutí. Plná moc dle soudu nemůže být vykládána tak, že se vztahuje i na meritorní řízení samotné (viz formulace „… všechna řízení související s řízením …“). Pokud žalobce měl za cíl prokázat zmocnění jak pro meritorní řízení, tak pro řízení související, nic mu nebránilo, aby plnou moc formuloval výslovně tak, že ji uděluje pro „řízení vedené pod sp. zn. XX/YY/ZZ a všechna řízení s tímto řízením související.“ Tak se tomu však nestalo. 15.            I případné nejasnosti v obsahu, resp. v tomto případě rozsahu plné moci by šly jednoznačně k tíži toho, kdo plnou moc formuloval a poté i předložil správnímu orgánu. Plná moc je totiž listinou soukromého práva, která fakticky popisuje rozsah uděleného zmocnění mezi soukromými osobami, na její výklad tak lze aplikovat ustanovení § 557 občanského zákoníku. Věta obsažená v plné moci, která obsahuje i případné zhojení možných pochybností, se opět vztahuje pouze k případným souvisejícím řízením a nikoli k řízení samotnému základnímu.           16.            Žalovaný proto postupoval podle plné moci správně, pokud rozhodnutí v souvisejícím řízení o námitce podjatosti doručil zmocněnému advokátovi, zatímco rozhodnutí ve věci samé doručil přímo žalobci. Jelikož má soud předloženou podepsanou doručenkou za prokázané, že meritorní rozhodnutí o zastavení řízení bylo doručeno žalobci dne 16. 3. 2020 a žaloba byla podána soudu dne 25. 3. 2020 nemohlo se jednat o nečinnost žalovaného s odkazem na § 81 odst. 1 s.ř.s. již v době podání žaloby. Žaloba byla proto zamítnuta. 17.            Nad rámec nosných důvodů soud uvádí, že má pochyby o postupu žalobce, resp. jeho zástupce ve správním i soudním řízení. Zástupce žalobce Mgr. Václav Voříšek je napříč nejen správními soudy po celé ČR znám zastupováním osob řidičů, kteří uzavírají smluvní vztahy, jež lze popsat jako tzv. pojištění proti pokutám. Cílem je pak prodlužování správních řízení a vnášení komplikací do správních řízení, což rozhodně nelze označit za postup chráněný právem. V minulosti se například spřízněné osoby snažily předkládat plné moci osvědčující zmocnění pro nezletilé osoby, které posléze namítaly. Taktéž využívaly formulací plných mocí, jež přinášely nejasnosti v tom, zda jen rozhodnutí (písemnosti) mají být doručována zmocněnci či přímo zmocniteli, přičemž ke všem ostatním úkonům trvalo zmocnění pro zmocněnce. Soud se proto i v této věci může domnívat, že by se mohlo jednat o další úskok, či nástrahu správním orgánům. Důvodem je to, že nyní projednávaná žaloba podaná Mgr. Voříškem není jedinou daného typu u  zdejšího soudu. Ostatně v přezkoumávaném přestupkovém řízení žalobce svojí zdržovací taktikou obrany dosáhl toho, že o jeho přestupku nebylo věcně rozhodnuto. 18.            O skupině tzv. profesionálních zástupců, kteří nabízejí tzv. pojištění proti pokutám, se zmiňuje opakovaně v rozhodnutích NSS. Stalo se tomu např. v rozsudku ze dne 2. 8. 2018, čj. 6 As 125/2018-32, bod 11 a v mnoha dalších rozhodnutích, která soud citovat nebude, neboť jsou zástupci žalobce (též žalovanému) velmi dobře známa. Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku i dalších rozhodnutích opakuje, že i formálně bezvadné postupy, s ohledem na okolnosti případu, mohou být označeny jako zneužití práva. Takto se k citovaným procesním postupům v minulosti vyjádřil i Nejvyšší správní soud, např. v rozsudku ze dne 8. 6. 2017, čj. 1 As 47/2017-27 „…z tohoto důvodu je lze jen velmi obtížně vnímat jako skutečnou obranu klientů, ale spíše jako účelové obstrukce.“ Zmínka o obstrukcích zcela jistě směřuje v další návaznosti na zneužívání práva. 19.            O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl se svým návrhem úspěšný, proto mu nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšnému žalovanému soud toto právo nepřiznal, neboť jde o nikoli malou obec s městským úřadem, orgánem veřejné moci, s dostatečným materiálním a personálním vybavením (na daném odboru) a zabezpečením schopným kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by nutně musel využívat právní pomoci advokáta. Nejedná se tak o případ opačný (menší obec), kdy by podmínky pro přiznání nákladů řízení byly splněny jako bylo odkázáno např. v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014-47, odst. 29 nebo v rozsudku ze dne 13. 11. 2014, č.j. 7 As 181/2014-34, poslední odstavec. Soud též nedovodil, že projednání žaloby, respektive obrana proti ní (byť má o ní své pochyby) by mělo být nad rámec toho, co městský úřad zvládne svými silami, a to i ve smyslu rozličných až zbytečných právních postupů, jež klienti tzv. pojištění proti pokutám využívají vůči úřadům spíše jen proto, aby vedli soudní spory samoúčelně či především za účelem rozhodnutí o nákladech řízení.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Pardubice, 8. července 2020 JUDr. Jan Dvořák v.r. předseda senátu