č. j. 52 Ad 6/2018-65 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem, v právní věci žalobkyně:  M. L. proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení,  IČ 00006963 sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5 - Smíchov v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 11. 2017, č. X/46091-VJ takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se včasnou žalobou domáhala soudního přezkumu v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalovaného, kterým byly zamítnuty námitky žalobkyně a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále také jen jako „ČSSZ“) ze dne 8. 9. 2017, č. j. X, jímž byla podle ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), zamítnuta žádost žalobkyně o zvýšení českého invalidního důchodu. Žalobu odůvodnila následujícím způsobem: 2. Žalobkyně v žalobě sporuje závěry obsažené jak v žalovaném rozhodnutí, tak i v rozhodnutí ČSSZ. Žalobkyně namítá, že je dlouhodobě nemocná, největší potíží je chůze, jelikož jí jakýkoliv dlouhodobější nebo náročnější pohyb dělá velké problémy. Zdravotní problémy má také se zrakem a srdcem, přičemž oboje bylo opakovaně operováno. Správní orgány navíc při svém rozhodování nepřihlédly k jejímu problému s páteří a k problémům spojených se zrakem. Žalobkyně je při cestování odkázána čistě na autobusovou dopravu, tudíž jsou pro ni některá místa zcela nedostupná. Dle názoru žalobkyně je její zdravotní stav dlouhodobě nepříznivý a odpovídá invaliditě III. stupně. Žalobkyně se domáhala soudního přezkumu žalovaného rozhodnutí a přiznání invalidního důchodu III. stupně. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Krajský soud v řízení vedeném podle ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Ze správního spisu vyplývají a mezi účastníky nejsou sporné následující rozhodné skutečnosti: 5. Žalovaným rozhodnutím byly zamítnuty námitky žalobkyně, podané proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 8. 9. 2017, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o změnu stupně invalidity z II. stupně na III. stupeň. Žalovaný při svém rozhodování vycházel z nového posudku o invaliditě vypracovanou Českou správou sociálního zabezpečení ze dne 14. 11. 2017, kterým bylo zjištěno, že žalobkyně není invalidní ve III. stupni invalidity, ale je i nadále invalidní ve II. stupni. Žalovaný dále konstatoval, že lékař ČSSZ po podrobném prostudování všech odborných zpráv, doložených k posouzení na Okresní správu sociálního zabezpečení dne 24. 8. 2017, vyhodnotil předložené zprávy jako dostačující k odbornému posouzení zdravotního stavu žalobkyně, přičemž při posouzení byly vzaty v úvahu a podrobně posudkově vyhodnoceny všechny odborné zprávy a jejich závěry. 6. Z výše uvedených skutečností vyplynulo, že mezi účastníky řízení zůstala jediná sporná otázka, spočívající v odborném lékařském posouzení procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. K posouzení výše uvedené otázky není příslušný soud, ale příslušný orgán – Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „PK MPSV ČR“), a to na základě § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Proto za tímto účelem soud provedl důkaz, a to posudkem PK MPSV ČR, pracoviště v Hradci Králové, ze dne 29. 8. 2018, č. j. 2018/1036-HK. Z tohoto posudku vzal soud za prokázané, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu žalobkyně činila 60 %, když rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu považuje posudková komise zdravotní postižení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti, a to postižení uvedené v kapitole IV., položce 2d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., vyhláška o posuzování invalidity. 7. Správnost závěrů uvedeného posudku byla potvrzena revizním posudkem zpracovaným PK MPSV ČR, pracoviště v Brně, ze dne 24. 5. 2019, č. j. 2018/3153-BR, ve kterém bylo konstatováno, že PK MPSV ČR Brno ve shodě s posudky předchozích stanovišť považuje za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu postižení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti, a to shodně postižení uvedené v kapitole IV., položce 2d přílohy k již zmíněné vyhlášce, přičemž procentuální míru poklesu pracovní schopnosti stanovila ve výši 60 %. 8. Závěry PK MPSV ČR, pracoviště v Hradci Králové, potvrdila svým posudkem ze dne 19. 9. 2019 také PK MPSV ČR, pracoviště v Ostravě, č. j. 2019/1264-OS, když uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je postižení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti, a to opět shodně postižení uvedené v kapitole IV., položce 2d přílohy k již zmíněné vyhlášce, což vede k poklesu pracovní schopnosti o 50% - 60%, přičemž s ohledem na další chorobné stavy žalobkyně byla míra poklesu pracovní schopnosti stanovena ve výši 60%. 9. Žalobkyně ve svých vyjádřeních ze dnů 23. 6. 2019 a 17. 10. 2019 k posudkům PK ČSSZ ČR, pracoviště v Brně a v Ostravě, namítala, že tyto posudky jsou nesprávné, a to mj. z důvodu, že i když byla řádně vyzvána, aby se dostavila před posudkovou komisi, její zdravotní situace její účast neumožňovala, a posudkové komise tak rozhodovaly, aniž by ji „viděly“. K tomu krajský soud uvádí, že byť je pravdou, že PK ČSSZ ČR v Brně a v Ostravě posuzovaly zdravotní stav žalobkyně, aniž by ji „viděly“, považuje soud posudky těchto komisí za odborně zpracované, přesvědčivé a přezkoumatelné. Revizní posudkové komise v Brně a Ostravě měly při posuzování k dispozici veškerou zdravotní dokumentaci, obsahující lékařské zprávy věrohodně zachycující zdravotní stav žalobkyně k datu vydání žalovaného rozhodnutí. K tomu navíc se revizní posudky komisí svými závěry shodují s posudkem komise PK MPSV ČR, pracoviště v Hradci Králové, která při svém posuzování vycházela také z osobního kontaktu s žalobkyní, která byla jednání před posudkovou komisí přítomna. Krajský soud tak hodnotil všechny 3 vypracované zdravotní posudky ze přezkoumatelné, věrohodně hodnotící zdravotní stav žalobkyně. 10. Podle § 39 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.                11. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a)    nejméně o 35%, avšak o 49%, jedná se o invaliditu prvního stupně, b)   nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c)    nejméně o 70%, jedná se o invaliditu třetího stupně. 12. Soudu tedy nezbylo než dospět k závěru shodném se závěrem uvedeného lékařského posudku zmíněné posudkové komise ČSSZ ČR, pracoviště v Hradci Králové, a to, že k datu vydání žalovaného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, tedy že žalobkyně byla k datu vydání žalovaného rozhodnutí invalidní v II. stupni invalidity. Tento závěr potvrdily také revizní zdravotní posudky posudkových komisí MPSV ČR v Brně a v Ostravě (viz výše). Na tomto závěru nic nezmění ani námitka žalobkyně, že správní orgány při svém rozhodování nezohlednily problémy se zrakem a srdcem. Posuzování stupně míry poklesu pracovní schopnosti se posuzuje dle rozhodné příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, ke kterému se již dále nepřičítají procentní míry poklesu pracovní schopnosti ostatních nemocí. Jedinou výjimku stanovuje § 3 odst. 1 cit. vyhlášky, která stanoví, že v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. Ani jedna z posudkových komisí však nedošla k závěru, že je na místě § 3 odst. 1 cit. vyhlášky aplikovat, a shodně tak stanovily i s ohledem na další onemocnění žalobkyně procentní míru poklesu pracovní schopnosti o 60%, tudíž v horní hranici stanovené procentní sazby dle kapitoly IV., položce 2d přílohy k již zmíněné vyhlášce. 13. Protože u žalobkyně nedošlo ke změně stupně invalidity dle § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění a nebylo v řízení prokázáno zkrácení veřejných subjektivních práv žalobkyně z důvodu nezákonnosti žalovaného rozhodnutí, nezbylo soudu, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout (§ 65 odst. 1 a § 78 odst. 1 s.ř.s.). 14. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1, 2 s.ř.s., když žalované jako orgánu ve věcech důchodového pojištění, byť měla ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů nenáleží.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Pardubice 15. ledna 2020 JUDr. Jan Dvořák v. r. samosoudce         Shodu s prvopisem potvrzuje