U žalované, která je občanku Ukrajiny musí nejprve soud posuzovat jako předběžnou otázku podmínky řízení spočívající v pravomoci soudů České republiky k rozhodování v dané věci. K založení pravomoci českých soudů k projednání majetkového sporu pak postačí, aby byl dán kterýkoliv z místně příslušných soudů. Při posuzování příslušnosti českých soudů k projednání a rozhodnutí je třeba postupovat podle smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2011. Tato smlouva pak má nejen přednost před vnitrostátními předpisy (§ 2 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém), ale i před Nařízením Brusel I bis (viz čl. 73, bod 3 Nařízení).

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. R.P. ve věci žalobkyně: B.F. a. s., IČ xxx sídlem xxxx zastoupená advokátem JUDr. Ing. K.G., Ph.D. sídlem xxx proti žalované: M.P., narozená dne xxx bytem xxxx o zaplacení 11 520 Kč s příslušenstvím I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění 1. Žalobkyně podala proti žalované, kterou označila tak, jak je uvedeno v záhlaví tohoto usnesení, návrh na zaplacení shora uvedené částky. 2. Podle § 103 o.s.ř. soud kdykoliv za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může ve věci samé rozhodnout. Podle § 104 odst. 1 o.s.ř., jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. 3. V souzené věci bylo zjištěno, že žalobní návrh byl u soudu podán proti M.P., narozené xxx. Soud provedl lustraci v Centrální evidenci obyvatel, touto evidencí však osoba označovaná žalobkyní jako žalovaná neprochází. Tato osoba byla dohledána prostřednictvím Registru obyvatel, bylo však zjištěno, že žalovaná byla naposledy registrována na adrese xxxx, Pardubice, v době od 1. 2. 2017 do 19. 11. 2018, tedy v době před podáním žalobního návrhu. Osoba žalované nebyla dohledána v Centrální evidenci vězňů. Bylo zjištěno, že osoba označená jako žalovaná není osobou hledanou ani pohřešovanou. Podle sdělení Úřadu práce ČR, Kontaktní pracoviště Pardubice, nebyla tato osoba nikdy vedena jako uchazeč o zaměstnání a podle sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení v Pardubicích byla žalovaná evidována na adrese xxx, Pardubice, v době do 24. 9. 2017. Podle zprávy Ministerstva vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky byla žalovaná přihlášena k pobytu na adrese xxx Pardubice, když dlouhodobý pobyt za účelem podnikání měla povolený v době od 10. 2. 2015 do 9. 2. 2017. Ze zprávy Obvodního oddělení Policie ČR, Pardubice 4, kde bylo provedeno šetření na adrese uvedené žalobkyní v žalobním návrhu, bylo zjištěno, že jmenovaná na této adrese minimálně 1 rok nebydlí a současné bydliště žalované není známo, když na adrese xxx, Pardubice, kde bylo rovněž provedeno šetření, bylo zjištěno, že se zde déle jak dva roky nezdržuje a kontakt na uvedenou osobu žádný zjištěn nebyl. V rámci spolupráce s DS cizinecké policie bylo zjištěno, že s největší pravděpodobností se tato osoba již nezdržuje na území ČR. Zároveň bylo provedeno šetření na adrese uvedené v zákaznické kartě, tedy na adrese Přeloučská 85, Staré Čívice, když tímto šetřením bylo zjištěno, že na uvedené adrese se osoba označená jako žalovaná nezdržuje a nebylo zjištěno, že by se zde někdy zdržovala. Ze zprávy Obvodního oddělení Policie ČR, Holice v Čechách, kde bylo provedeno šetření na adrese uvedené jako náhradní kontaktní adresa v zákaznické kartě, bylo zjištěno, že jmenovaná se na této adrese nezdržuje. 4. Vzhledem k tomu, že k šetření soudu ohledně zjištění pobytu žalované bylo sděleno, že se jedná o občanku Ukrajiny, posuzoval soud jako předběžnou otázku podmínky řízení spočívající v pravomoci soudů České republiky k rozhodování k dané věci. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, je pravomoc českých soudů v majetkových sporech dána, je-li dána podle českých předpisů jejich příslušnost. Českými předpisy, podle nichž je dána příslušnost českých soudů, jsou především ustanovení občanského soudního řádku o místní a věcné příslušnosti soudů. Občanský soudní řád pak pravidla pro určení místní příslušnosti upravuje v ustanovení § 84 až 89a o.s.ř. Místní příslušností se rozumí nejenom obecná místní příslušnost podle § 84 o.s.ř., ale i místní příslušnost daná na výběr podle § 87 o.s.ř. K založení pravomoci českých soudů k projednání majetkového sporu pak postačí, aby byl dán kterýkoliv z místně příslušných soudů. 5. Podle § 84 o.s.ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. 6. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. 7. Podle § 86 odst. 2 o.s.ř. je proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek. 8. Při posuzování příslušnosti českých soudů k projednání a rozhodnutí této věci je třeba postupovat podle smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2011 (publikováno jako sdělení č. 123/2002 Sb. m. s.). Podle ustanovení čl. 48 bod 5 této smlouvy má pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo, a nebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. 9. Uvedená smlouva pak má nejen přednost před vnitrostátními předpisy (§ 2 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém), ale i před Nařízením Brusel I bis (viz čl. 73, bod 3 Nařízení). Z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Nd 25/2014 vyplývá, že dvoustranná mezinárodní smlouva upravující soudní pravomoc, kterou byla Česká republika vázána před svým vstupem do Evropské unie, má podle čl. 351 Smlouvy o fungování Evropské unie aplikační přednost před unijním právem. Rozsudky Soudního dvora Evropské unie ve věci Lindner C-327/10 a C-292/10, na něž rovněž žalobce poukázal, jsou proto irelevantní. 10. V souzené věci nebylo zjištěno, že by žalovaná byla občankou České republiky, bylo zjištěno, že na území České republiky nemá bydliště ani se zde nezdržuje, že ke dni zahájení řízení (14. 1. 2019) neměla na území České republiky pobyt a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by k datu zahájení řízení měla pobyt na území jiného členského státu Evropské unie. Na území České republiky se ani nenachází předmět sporu a žalovaná zde nemá žádný majetek, a proto s odkazem na shora citovaná ustanovení o místní příslušnosti nelze určit příslušnost soudu České republiky. Pro nedostatek pravomoci soudu České republiky, který je neodstranitelnou podmínkou v řízení, k níž soud přihlíží kdykoli za řízení, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení a řízení podle § 104 odst. 1 o.s.ř. zastavil. 11. Výrok o nákladech soudního řízení je odůvodněn ust. § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř. Poučení Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím podepsaného soudu. 23.03.2020 JUDr. R.P.