č. j. 61 Ad 1/2020-66 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Venclovou, Ph.D., v právní věci žalobce:  M. D.    trvale bytem P. fakticky bytem P. proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 1. 2020, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 17. 1. 2020, č. j. X se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení uvedeným ve výroku tohoto rozsudku byly podle § 90 odst. 5 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), zamítnuty námitky žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí č. j. X ze dne 7. 11. 2019 a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalovaným rozhodnutím ve spojení s prvostupňovým rozhodnutím byl žalobci odejmut invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) s tím, že pracovní schopnost žalobce z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 25 %. 2. Žalobce napadl rozhodnutí žalované včasnou žalobou podanou podle ust. § 65 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“). Žalobce tvrdí nezákonnost napadeného rozhodnutí, neboť žalovaná nezjistila řádně skutkový stav věci, když podhodnotila zdravotní potíže žalobce a následně uzavřela, že zdravotní stav žalobce neodpovídá ani invaliditě prvního stupně. Za rozhodující zdravotní příčinu označil žalobce smíšenou úzkostnou poruchu, přičemž žalované vytýkal, že nebyl před vydáním žalovaného rozhodnutí odborně vyšetřen a dále, že se žalovaná v neprospěch žalobce odklonila od doložených lékařských nálezů.    3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě setrvala na skutkovém zhodnocení věci a na právním názoru předestřeném v žalobou napadeném rozhodnutí.            4. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích řádně uplatněných žalobních bodů podle právního a skutkového stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí podle § 75 odst. 1, 2 s.ř.s.   5. Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že podle posudku o invaliditě, který zpracovala MUDr. O. jako posudková lékařka OSSZ Pardubice dne 15. 10. 2019 podle ust. § 8 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „ZOPSZ“), bylo vzato za rozhodující zdravotní postižení žalobce zdravotní postižení (bez bližší specifikace posudkovým lékařem) uvedené v kapitole V., položce 5c přílohy vyhl. č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), čemuž odpovídá míra poklesu pracovní schopnosti o 25 %. V řízení o námitkách bylo novým posudkem žalované (pracoviště ČSSZ Hradec Králové, oddělení lékařské posudkové služby) ze dne 13. 1. 2019 rozhodující zdravotní postižení žalobce zařazeno do kapitoly V. (Duševní poruchy a poruchy chování), položky 5b vyhlášky o posuzování invalidity (Poruchy neurotické, vyvolané stresem a psychosomatické poruchy; lehké postižení, narušení sociálních kontaktů a vazeb, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi; 10-20 %). Míra poklesu pracovní schopnosti žalobce byla ohodnocena 20%, a to vzhledem k četným subjektivním potížím bez organického podkladu. Pro zhodnocení zdravotního postižení podle kapitoly 5c vyhlášky o posuzování invalidity nesvědčily dle posudkové komise žádné lékařské nálezy.       6. Krajský soud provedl ve věci důkaz posudkem poklesu pracovní schopnosti žalobce, který byl vypracován v souladu s § 4 odst. 2 ZOPSZ posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV“), pracoviště v Hradci Králové dne 24. 8. 2020. V posudkové komisi jako další odborný lékař zasedal MUDr. I. T., psychiatr. Z uvedeného posudku krajský soud zjistil, že PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové označila rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce takto: „Smíšená úzkostná porucha, agorafobické potíže, panické ataky, obava z cestování MHD, porucha nedostatečně léčená z důvodu nesnášenlivosti medikace, velmi nízká frustrační tolerance s neschopností odolávat stresu, psychotická dekompenzace ke dni 16. 4. 2020.“ Vedle toho trpí žalobce dalšími zdravotními postiženími: „(Psychosomatická porucha, depresivní symptomatika v rámci základního onemocnění, insomnie, částečně korigovaná medikace, abusus benzodiazepinů anamn., st. p. odvykací léčbě za hospitalizace v. 8-11/17 abstinuje od roku 2018, polymorfní stezky (dušnost, tlak na hrudi, palpitace) v.s. úzkostné 7/2019, arteriální hypertenze při léčbě korig., percepční nedoslýchavost více vlevo, vertebrogenní algický syndrom Th+LS páteře, bolesti na hrudi, bez průkazu myokardiální léze, v.s. vertebrogenní nebo psychosomatické etiologie 11/2019, polyvalentní alergie, přítomnost mutace v genu pro MTHFR (heterozygot), zvýšená hladina hymocysteinu).“ PK MPSV zařadila rozhodující zdravotní postižení do kapitoly V. (Duševní poruchy a poruchy chování), položky 5c vyhlášky o posuzování invalidity (Středně těžké funkční postižení, značně snížená úroveň sociálního fungování, výkon některých denních aktivit značně omezen) a stanovila míru poklesu pracovní schopnosti na horní hranici 35 %, což odůvodnila funkčním postižením při základní diagnóze a dalšími posudkovými skutečnostmi a zohledněním profese žalobce (sanitář). PK MPSV neshledala důvod ke zvýšení takto stanoveného procentního poklesu pracovní schopnosti žalobce podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity (možnost zvýšení až o 10 %).  7. Podle § 3 správního řádu, nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2. 8. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 9. Shora uvedeným posudkem PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové, k němuž neměla žádná z procesních stran výhrady, bylo prokázáno, že žalovaná ve správním řízení nezjistila přesně a úplně skutečný stav věci, když při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti žalobce podhodnotila jeho zdravotní stav. U žalobce se k datu vydání žalovaného rozhodnutí jednalo o invaliditu prvního stupně, neboť jeho pracovní schopnost poklesla o 35 %. Žalovaná proto nenaplnila ust. § 3 správního řádu a dopustila se tak vady řízení. Krajský soud proto žalované rozhodnutí podle § 78 odst. 1, 4 s.ř.s. pro vady řízení zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. V dalším řízení je žalovaná ve smyslu § 78 odst. 5 s.ř.s. vázána právním názorem soudu vysloveným ohledně stupně invalidity žalobce, včetně příslušného zákonného zařazení zdravotního postižení žalobce a procentuálního ohodnocení míry poklesu jeho pracovní schopnosti ve smyslu přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, jak uvedeno shora. V dané věci proto bude žalovaná v dalším řízení vycházet z posudku PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové ze dne 24. 8. 2020. 10. O nákladech řízení rozhodoval krajský soud podle zásady úspěchu ve věci zakotvené v § 60 odst. 1 s. ř. s., přičemž se žalobce nároku na náhradu nákladů řízení vzdal, tudíž mu nebyly žádné náklady řízení proti žalované přiznány.   Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Pardubicích dne 30. září 2020 JUDr. Petra Venclová, Ph. D., v. r. samosoudkyně