Důvodem pro vyloučení soudce nemůže být ta skutečnost, že v rámci své úřední činnosti již jednou vyslýchal osoby (při neodkladném a neopakovatelném úkonu podle § 158a t. ř. na základě plánu dosažitelnosti), jejichž svědecká výpověď je navrhována též v řízení, v němž je vznesena námitka podjatosti právě z tohoto důvodu.

Číslo jednací: 1 Nc 711/2021-85 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Kondra a soudců JUDr. Igora Pařízka a Mgr. Ley Pavlovové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o žalobě na určení, že žalobce je dědic o námitce podjatosti a návrhu na delegaci vhodnou takto: I. Soudkyně Okresního soudu v Jičíně JUDr. Drahomíra Šorfová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí této věci. II. Návrh žalobce na delegaci věci z důvodu vhodnosti se zamítá. Odůvodnění: Okresní soud v Jičíně v souladu s § 15b odst. 1 a § 16 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) předložil krajskému soudu výše uvedenou věc k rozhodnutí o případném vyloučení z projednávání a rozhodnutí této věci soudkyně JUDr. Drahomíry Šorfové a dále k rozhodnutí o návrhu žalobce na delegaci vhodnou podle § 12 odst. 2 a 3 o. s. ř. Žalobce vznesl námitku podjatosti soudkyně z důvodu, že předmětná občanskoprávní věc je prošetřována Policií ČR v Jičíně, kdy byli předvoláni svědci žaloby, kteří byli vyslýcháni za přímé účasti státního zástupce a soudkyně JUDr. Drahomíry Šorfové. Při výslechu měl být na svědky vyvíjen nátlak a jedna svědkyně se údajně po výslechu psychicky zhroutila. Žalobce se domnívá, že účast soudce před zahájením řízení ve věci samé na nalézacím řízení PČR je nepřípustná a dochází tím k naplnění ustanovení § 14 odst. 1 věta první o. s. ř. a je zde důvod pochybovat o nepodjatosti soudkyně. Dále se také žalobce domáhal přikázání věci Okresnímu soudu v Pardubicích, a to z důvodu obavy, že občanskoprávní řízení bude ovlivňováno vyšetřováním Policie ČR v Jičíně a i z důvodu obavy svědků s podáním svědecké výpovědi před tímto soudem. Soudkyně Okresního soudu v Jičíně JUDr. Drahomíra Šorfová se k námitce podjatosti vyjádřila tak, že dne 9. 12. 2020 se účastnila v souladu s dlouhodobě stanoveným plánem dosažitelnosti u Okresního soudu v Jičíně neodkladných úkonů ve věci sp. zn. 25 Nt 407/2020, kdy skutečně šlo o výslechy svědků [příjmení] a [příjmení] ve věci [jméno] [příjmení], podezřelého z přečinu podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zák. Účastníci tohoto občanskoprávního řízení ani jejich zástupci se těchto úkonů neúčastnili. Nadto uvedla, že přes uvedené nemá k účastníkům ani jejich zástupcům žádný vztah, na výsledku sporu nemá žádný zájem. K návrhu žalobce na delegaci vhodnou se žalovaná vyjádřila tak, že s přikázáním věci Okresnímu soudu v Pardubicích nesouhlasí, když má za to, že tento postup přichází v úvahu pouze výjimečně, zejména tehdy když je to v souladu s procesní ekonomií a druhá strana nebude takovou změnou zásadně dotčena. Žalovaná žije v [obec], je již staršího věku a v této době se vyhýbá cestování hromadnými prostředky. Proto by pro ni bylo komplikované cestování k Okresnímu soudu v Pardubicích. Krajský soud předesílá, že podle článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Všichni účastníci řízení tedy mají stejné právo na to, aby o jejich věci rozhodl zákonný soudce. Prvně se krajský soud zabýval důvodností vznesené námitky podjatosti žalobce vůči soudkyni okresního soudu, která má věc podle rozvrhu práce projednat a rozhodnout. Důvody, pro které je soudce vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci, stanoví zákon v § 14 odst. 1 o. s. ř. Je to soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Podle ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Žalobce námitku podjatosti postavil na tom, že soudkyně byla přítomna výslechu svědků, jejichž výslech navrhuje žalobce provést i v tomto řízení. Jmenovaná soudkyně se pak vyjádřila tak, že výslechu se účastnila v souladu s dlouhodobě stanoveným plánem dosažitelnosti a nemá vztah k účastníkům řízení a ani k jejich zástupcům. Nemá zájem ani na projednávané věci. Jmenovaná soudkyně byla tedy u neodkladného úkonu v trestní věci žalobce jako podezřelého, kdy byli vyslýcháni svědci, jejichž výslech žalobce navrhuje ke svým tvrzením i v tomto občanskoprávním řízení. Soudkyně se tohoto úkonu účastnila v rámci výkonu úřední činnosti, kdy podle plánu dosažitelnosti měla službu pro účast na těchto úkonech dle § 116a a násl. vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudu. Krajský soud při svém rozhodnutí vyšel z toho, že jestliže je při prověřování možné trestné činnosti nutné využít institutu neodkladného a neopakovatelného úkonu podle § 158a trestního řádu, je povinností soudce, který je určen plánem dosažitelnosti jako soudce, který se těchto úkonů má zúčastnit, se těchto úkonů zúčastnit. Nelze tedy pochybovat o nepodjatosti soudce pouze z důvodu, že se v rámci výkonu své soudcovské funkce účastnil úkonů v rámci trestní řízení, i když toto řízení úzce souvisí s řízením občanskoprávním, jehož projednání a rozhodnutí mu bylo přiděleno rozvrhem práce. Nejedná se o nijak ojedinělou situaci, kdy v rámci různých řízení jsou zjišťovány totožné skutečnosti, které jsou právně významné pro každé z těchto řízení - stejný soudce podle rozvrhu práce rozhoduje o úpravě práv a povinností rodičů k nezletilým dětem, o rozvodu manželství, následně o vypořádání společného jmění manželů, přitom se v těchto řízeních dokazují některé stejné skutečnosti, které lze dokázat toliko totožnými důkazními prostředky. Soudce se tedy často v rámci své úřední činnosti může dozvědět též skutečnosti důležité pro řízení jiná. Proto důvodem pro vyloučení soudkyně ta skutečnost, že v rámci své úřední činnosti již jednou vyslýchala osoby, jejichž svědecká výpověď je navrhována i v tomto řízení, neumožňuje závěr, že by z tohoto důvodu byla tato soudkyně vyloučena z projednání a rozhodnutí této věci. Dále se krajský soud zabýval návrhem žalobce na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Pardubicích. Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle § 12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Co se týká návrhu žalobce na delegaci z důvodu vhodnosti, je třeba uvést, že delegace vhodná představuje výjimku, která umožňuje ingerenci do ústavně zaručeného práva na zákonného soudce dle čl. 38 Listiny a takový postup je proto zejména z hlediska ústavně zaručených práv a svobod nutné řádně zkoumat a odůvodnit. K delegaci by právě z uvedených důvodů mělo docházet jenom ve výjimečných případech, aby nebylo narušováno legitimní očekávání kterékoliv osoby. Delegace vhodná je tedy výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než (dosud) místně příslušným soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci. Existují-li pochybnosti o vhodnosti přikázání věci jinému soudu, musí princip zákonného soudu a soudce vést rozhodující orgán k závěru, že není na místě k delegaci přistupovat. Proto tvrzení žalobce o obavách z možného ovlivňování občanskoprávního sporu ze strany Policie ČR, pro která navrhuje přikázání věci jinému soudu, důvodem pro takový postup být nemohou. Nelze odhlédnout ani od záporného stanoviska žalovaného, který má právo se k tomuto návrhu žalobce vyjádřit a do jehož práva na zákonného soudce by bylo zasaženo. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že námitka podjatosti vznesená žalobcem není důvodná. Stejně tak soud neshledal důvody pro přikázání věci jinému soudu. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Hradec Králové 19. února 2021 JUDr. Karel Kondr předseda senátu