V řízení o schválení právního jednání, které je vedeno z podnětu hmotněprávního opatrovníka osoby omezené ve svéprávnosti, musí být této osobě ustanoven procesní opatrovník, jinak je řízení před soudem zatíženo vadou, která může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

2 17 Co 141/2021 Číslo jednací: 17 Co 141/2021-278 Usnesení (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Čipery a soudců JUDr. Jiřího Hanuše a Mgr. Tomáše Šintáka ve věci opatrovance: [osobní údaje opatrovance] bytem v [obec], [ulice a číslo] za účasti: [stát. instituce], [IČO] sídlem [stát. instituce], [ulice a číslo] o schválení právního jednání k odvolání [stát. instituce] proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 28. června 2021 č. j. 0 P 59/2013-268 takto: Rozsudek okresního soudu se zrušuje a věc se okresnímu soudu vrací k dalšímu řízení. Odůvodnění: Rozsudkem z 5. prosince 2012 č. j. 0 Nc 1231/2012-37 byl [jméno] [příjmení] omezen ve způsobilosti k právním úkonům. Podle tehdejšího rozhodnutí nebyl způsobilý samostatně činit jiné právní úkony, než nakládat s finančními prostředky do 200 Kč a s majetkem do téže hodnoty. Rozsudkem z 26. října 2015 č. j. 0 P 59/2013-94 byl namísto toho [jméno] [příjmení] nově omezen ve svéprávnosti. Bylo rozhodnuto, že není způsobilý právně jednat o hodnotách přesahujících 250 Kč, nakládat s majetkem s hodnotou nad 1 800 Kč, uzavírat smlouvy a zavazovat se k plnění s hodnotou nad 250 Kč, disponovat s finanční hodnotou nad 250 Kč, právně jednat v souvislosti s vyřizováním důchodu, dávek státní sociální podpory a jiných sociálních dávek, právně jednat při vyřizování osobních dokladů, právně jednat ve vztahu k informačnímu systému evidence obyvatel a v pracovněprávních vztazích, rozhodovat o poskytování zdravotních služeb, vykonávat volební právo, uzavřít manželství či registrované partnerství a vykonávat rodičovskou odpovědnost. Rozsudkem z 25. března 2019 č. j. 0 P 59/2013-154 bylo toto omezení svéprávnosti prodlouženo na dalších pět let od právní moci rozsudku. Rozsudkem z 3. září 2020 č. j. 0 P 59/2013-212 okresní soud odvolal z funkce hmotněprávního opatrovníka [jméno] [příjmení] jeho otce [jméno] [příjmení] a novým opatrovníkem jmenoval [stát. instituce]. Tento opatrovník pak navrhl, aby soud schválil právní jednání, jež se chystá jménem [jméno] [příjmení] – a také jménem jeho bratra [jméno] [příjmení], v současnosti rovněž omezeného ve svéprávnosti – uskutečnit, a jež má spočívat v podání odvolání proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové z 25. listopadu 2010 č. j. 34 D 989/2010-34. Podrobně vyložil, proč je přesvědčen, že byli [jméno] a [jméno] [příjmení] označeným usnesením zkráceni na svých právech a že jim dosud neskončila lhůta k podání odvolání. Shora označeným rozsudkem okresní soud návrh hmotněprávního opatrovníka zamítl a nikomu z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Citoval § 438 a § 461 občanského zákoníku a vyslovil mínění, že podání odvolání proti usnesení č. j. 34 D 989/2010-34 není v zájmu [jméno] [příjmení]. Vysvětlil, proč podle něj dědická dohoda, která byla oním rozhodnutím schválena, opatrovancovým zájmům ve skutečnosti neodporuje, a že by jen měl opatrovník prosazovat její plnění, popřípadě zvážit jiné právní kroky. Dodal, že v době uzavření dohody opatrovanec ve způsobilosti k právním úkonům ještě omezen nebyl a že může být sporné mj. i to, zda mu opravdu dosud běží odvolací lhůta. Nevyjasněné otázky podle okresního soudu vyvolávají vysoké riziko, že by [jméno] [příjmení] mohl být s odvoláním neúspěšný a v důsledku toho pak nést náklady řízení. Toto nebezpečí není případným úspěchem odvolání dostatečně vyváženo. Proti tomuto rozsudku se [stát. instituce] odvolalo. Znovu argumentovalo, z jakých konkrétních důvodů pokládá dědickou dohodu za nevyváženou a pro opatrovance nevýhodnou, a setrvalo i na názoru, že opatrovanec dosud odvolání podat může. Mínilo, že případný úspěch odvolání, který hodnotí jako reálný, by mohl mít významný pozitivní dopad do opatrovancovy majetkové sféry. Riziko, že [jméno] [příjmení] nakonec ponese náklady řízení, považovalo za malé. Navrhlo změnit napadený rozsudek tak, že se podání odvolání schvaluje. Protože bylo odvolání podáno k tomu oprávněnou osobou a včas, krajský soud se zabýval nejen napadeným rozsudkem, ale i řízením, jež jeho vydání předcházelo, a dospěl k následujícím závěrům: Určující pro osud napadeného rozsudku musí bez dalšího být už skutečnost, že [jméno] [příjmení] nebyl v daném řízení řádně zastoupen. Okresní soud vycházel podle všeho z názoru, že je tu opatrovanec zastupován opatrovníkem hmotněprávním, tedy odvolatelem, a že toto zastoupení je procesně možné. Tento názor však nemůže obstát. [jméno] [příjmení] v daném řízení zastoupen být musí. Je jeho účastníkem a přitom tu vzhledem k jeho předmětu nemá kvůli omezení své svéprávnosti procesní způsobilost. Ovšem zastoupení hmotněprávním opatrovníkem v úvahu nepřichází pro hrozící střet jeho zájmů se zájmy opatrovance. Možnost (hrozbu) takového střetu je zde podle krajského soudu namístě typově dovozovat ze samé podstaty řízení o schválení právního jednání. A to i v návaznosti na účel, pro který zákon v určitých případech poskytuje opatrovancům právě ochranu prostřednictvím institutu soudního schvalování právního jednání (v principu podobně viz např. rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. I. ÚS 2967/18, v němž je zároveň vysvětleno, že v situacích daného druhu není hrozba střetu zájmů hmotněprávního opatrovníka a opatrovance eliminována zjištěním, že hmotněprávní opatrovník dosud jednal v úplném souladu s opatrovancovými zájmy). Za situace, kdy hmotněprávní opatrovník opatrovance z uvedeného důvodu zastupovat nemůže, je zapotřebí jmenovat mu pro řízení tzv. opatrovníka kolizního (§ 460 občanského zákoníku). Ostatně, podobně je tomu v řízeních o schválení právního jednání nezletilých dětí, v nichž zastoupení (procesním) opatrovníkem (namísto zákonným zástupcem) zákon ukládá výslovně (§ 469 odst. 1 se zřetelem k § 466 písm. k/ zákona o zvláštních řízeních soudních). Úlohou procesního (kolizního) opatrovníka v těchto případech, obecně vzato, je především dbát na to, aby byla v řízení v případě potřeby uplatněna i jiná relevantní právní a hlavně konkrétní skutková argumentace, než kterou soudu předkládá – se zřetelem na svůj pohled na věc – k posouzení hmotněprávní opatrovník. Už proto, že [jméno] [příjmení] nebyl v daném řízení zastoupen kolizním opatrovníkem, který by hájil jeho zájmy, vykonával jeho jménem jeho procesní práva a popřípadě plnil jeho procesní povinnosti, bylo řízení před okresním soudem zatíženo vadou, která nepochybně mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Protože za odvolacího řízení nemohla být vadnost proběhlého prvostupňového řízení napravena, musel krajský soud napadený rozsudek bez dalšího zrušit a věc okresnímu soudu vrátit k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. a/, § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). V jeho průběhu tedy okresní soud v první řadě jmenuje [jméno] [příjmení] pro dané řízení procesního opatrovníka, jemuž pak poskytne možnost seznámit se s dosavadním průběhem i výsledky řízení a zaujmout k věci stanovisko. Protože bylo rušené rozhodnutí vydáno po vadném řízení, nemůže krajský soud věcně hodnotit správnost výroku rozsudku okresního soudu, potažmo oprávněnost odvolací argumentace. I s ní se tak bude muset v novém rozhodnutí o věci samé vypořádat okresní soud. V obecné rovině je však snad namístě uvést, že je zřejmě třeba v první řadě uvážit, zda je správný odvolatelův názor, že je podle platného práva (srovnej především § 461 občanského zákoníku) souhlas soudu nezbytný i k opatrovníkem zvažovanému podání řádného opravného prostředku v průběhu soudního řízení, a zda by bylo – kdyby se pokus o odklizení usnesení č. j. 34 D 989/2010-34 přece jen nakonec jevil v zájmu opatrovance – vzhledem k odvolatelem vylíčené skutkové argumentaci právě odvolání přiléhavým opravným prostředkem (a pokud by situaci odpovídal jiný opravný prostředek, zda by ještě bylo možné jej úspěšně uplatnit). Poučení: Odvolání ani dovolání proti tomuto usnesení není přípustné. Hradec Králové 30. září 2021 JUDr. Jan Čipera předseda senátu