Pokud soud rozhoduje o plnění školní docházky dítěte při neshodě rodičů o významné záležitosti až poté, kdy bylo dítě přijato ve správním řízení do více škol a nastoupilo již do 1. třídy ZŠ, se kterou jeden z rodičů nesouhlasí, určí soud, která škola bude místem povinné školní docházky. V takovém případě se rozsudek soudu stane podkladem pro žádost o přestup do jiné školy (§ 49 školského zákona).

2 18 Co 163/2021 Číslo jednací: 18 Co 163/2021 - 259 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Aleny Pokorné a soudců JUDr. Víta Pejška a Mgr. Miloše Zdražila ve věci nezletilého: [osobní údaje nezletilého] zastoupený [územní celek] jako opatrovníkem, syna rodičů: [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], zastoupená advokátkou [titul] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], o rozhodnutí o významné záležitosti, k odvolání matky proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 27.4.2021, č.j. 13 P 107/2018 - 205, takto: I. Rozsudek okresního soudu se mění tak, že se určuje, že místem školní docházky nezletilého [jméno] [příjmení], [rodné číslo], je [jméno] – [anonymizováno] základní škola a mateřská škola v [obec], se sídlem [adresa], v budově na adrese [adresa]. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem ani právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: 1. Shora označeným rozsudkem okresní soud určil, že místem školní docházky nezletilého [jméno] [příjmení], narozeného [datum], je Základní škola a mateřská škola [obec] – [část obce], [ulice a číslo] (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). 2. Okresní soud rozhodoval o návrhu otce podaném 25.6.2020, aby soud určil místem povinné školní docházky nezletilého [jméno] [příjmení] školu [obec] – [část obce], [ulice a číslo]. Mezi ním a matkou nezletilého přetrvával rozpor v otázce, na kterou základní školu má nezletilý od 1.9.2020 nastoupit do 1. třídy. Výběr základní školy řešili několik měsíců. Matka zprvu preferovala ZŠ V [anonymizováno] v [obec] s alternativním zaměřením, kterou otec akceptoval. Nezletilý byl přijat na tři základní školy, a to na spádovou státní ZŠ [část obce], na ZŠ V [anonymizováno] v [obec] a na [anonymizováno] [příjmení] [jméno] v [obec]. Jako zásadní ateista nesouhlasil otec toliko s církevní školou, se zbývajícími dvěma školami souhlasil s tím, že výběr ponechal na matce, která začala preferovat křesťanskou školu. Otec nesouhlasí se [příjmení] [jméno] z důvodu, že vede děti k náboženství, avšak nezletilý dosud vyrůstal v ateistickém prostředí a zaměření výuky by pro něho bylo vybočením z dosavadního výchovného prostředí a způsobu života. [příjmení] [jméno] navštěvují i ateisté, ale její křesťanské zaměření je pro otce nepřípustné. Matkou udávanou výhodu spočívající ve vysoké úspěšnosti přijetí žáků této školy na střední školy označil za relativní, když se osnovy výuky shodují se státní školou, záleží na personálním složení učitelů a ze slovního hodnocení na kvalitu školy nelze usuzovat. Ve vztahu k rannímu dojíždění nezletilého do ZŠ [část obce] v době, kdy je nezletilý v péči matky, poukázal na možnost cestovat autem či autobusem v 7.15 hodin, případně možnost úpravy počátku pracovní doby matky tak, aby nezletilý nemusel ráno do družiny. Otec posléze v průběhu řízení vyslovil souhlas s jakýmkoliv státním školním zařízením, nesouhlasil pouze se [příjmení] [jméno]. 3. Matka ve svých podáních a přednesech před okresním soudem nesouhlasila s návrhem otce. Poukázala na komunikační problémy rodičů s tím, že jí otec až do termínu podání přihlášek žádný konkrétní návrh škol pro nezletilého nesdělil. ZŠ V [anonymizováno] v [obec] byla jednou z alternativ. Přihlášku na ZŠ [část obce], spádovou státní školu, podala jen jako pojistku pro případ nepřijetí nezletilého na ostatní školy. Potvrdila, že byl nezletilý přijat na ZŠ [část obce], ZŠ V [anonymizováno] a [příjmení] [jméno]. Nejvhodnější se jí jevila soukromá [příjmení] [jméno] s ohledem na rodinný charakter a individuální přístup k žákům, nižší počet žáků ve třídě, slovní hodnocení žáků 1. až 3. třídy, intenzivní výuku angličtiny a široký výběr volitelných předmětů, kroužků a mimoškolních aktivit. Popsala výhody [příjmení] [jméno] vůči ZŠ V [anonymizováno], kam nezletilý nakonec nebyl zapsán, neboť upřednostnila [příjmení] [jméno]. Sdělila rovněž, že ZŠ [část obce] není devítiletou, tedy na druhý stupeň by musel nezletilý přejít na jinou školu, přičemž není možné ani srovnání počtu přijatých žáků na střední školy, není zde stravování v budově, nemají zde rodilého mluvčího anglického jazyka ani slovní hodnocení. Výklad předmětů na [příjmení] [jméno] není ovlivněn náboženstvím, rozsah křesťanské výchovy je pouze jedna hodina týdně, přičemž škola respektuje svobodu náboženského vyznání a navštěvují ji i žáci z ateistických rodin. Vštípení křesťanských hodnot vnímá jako pozitivum, nejde o názorový předěl v dosud neutrálním směřování výchovy nezletilého. [příjmení] [jméno] považuje za nejvhodnější školu pro nezletilého i s ohledem na jeho citlivou povahu a pro dopravní dostupnost, neboť po přestěhování se do ulice [ulice] bude nezletilému trvat cesta MHD 3 minuty, zatímco do ZŠ [část obce a číslo] minut. Možnost změny pracovní doby vyloučila s ohledem na své pracovní zařazení a pracovní vytížení, přičemž v průběhu řízení vyjádřila nesouhlas s jakýmkoliv jiným školním zařízením než [příjmení] [jméno]. 4. Opatrovník před okresním soudem navrhl, aby místem školní docházky nezletilého bylo určeno stávající školní zařízení ZŠ [část obce]. Poukázal na skutečnost, že docházka do stávajícího školního zařízení nepřináší nezletilému problémy a pro změnu školy není důvod. 5. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 3.10.2018, č.j. 13 Nc 32/2018 - 38, byla schválena dohoda rodičů ve věci péče a výživy nezletilého [jméno] pro dobu před i po rozvodu rodičů. Nezletilý byl svěřen do péče matky a otci bylo stanoveno výživné. Rozsudkem téhož soudu ze dne 13.11.2019, č. j. 13 P 107/2018 - 77, byla schválena dohoda rodičů ve věci styku otce s nezletilým [jméno], na jejímž základě otec zajišťuje ranní dopravu nezletilého do školy každý lichý týden v roce v pátek a každý sudý týden v roce ve středu a v pátek. Nezletilý na základě předběžného opatření nastoupil od 1.9.2020 do ZŠ [část obce] Okresní soud prostřednictvím zpráv opatrovníka zjistil, že se [jméno] na ZŠ [část obce] líbí„ jenom trošku“ vzhledem k brzkému vstávání, pozitivně hodnotí hračky, kamaráda, kolektiv i hodnou paní učitelku. Dále uvedl, že by chtěl chodit do [příjmení] [jméno]. Opatrovník šetřením zjistil, že matce nevyhovuje ranní dojíždění do ZŠ [část obce], na podzim 2020 vodila syna do školy přes město pěšky s ohledem na obavu z nákazy koronavirem v MHD. Opatrovník dále zjišťoval poměry v [příjmení] [jméno] s tím, že školu navštěvuje až 50 % dětí z ateistických rodin, konflikty mezi věřícími a nevěřícími ve škole nebývají a svoboda vyznání je zaručena. V lednu 2021 rodiče opět projednávali výběr základní školy, přičemž se shodli na ZŠ [obec] v [obec], kam však nelze nezletilého s ohledem na kapacitu školy již přijmout. V dubnu 2021 byly opět zjišťovány kapacitní možnosti škol s tím, že do 2. třídy mohou nezletilého přijmout základní školy [obec], [ulice], [příjmení] [jméno], [ulice] a [ulice] v [obec], o čemž byli rodiče vyrozuměni. 6. Okresní soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že ZŠ [část obce] nebyla pro matku nepřípustná, neboť do této školy podala přihlášku sama matka. Jde o spádovou státní školu, v níž je nezletilý spokojený a dobře prospívá, jeho výsledky jsou zde výborné, učitelkou je hodnocen jako kamarádský a v kolektivu oblíbený. Pokud je občas plačtivý, pak to s přístupem školy nesouvisí. Není zřejmé, že by povaha nezletilého vyžadovala odlišný přístup nebo že by v [příjmení] [jméno] mohl prospívat lépe. Z vyjádření [jméno] je patrné, že ačkoli část roku probíhala výuka distanční formou, našel si ve škole kamarády, s nimiž se vídá i mimo výuku, má oblíbenou paní učitelku a ve škole se mu líbí. Důvody, proč by preferoval [příjmení] [jméno], nesdělil. Jako nepříjemné vnímal pouze časné ranní vstávání, neboť s ohledem na počátek pracovní doby jej matka musí před zahájením výuky odvádět ráno do školní družiny. ZŠ [část obce] však není pro nezletilého a matku z místa jejich bydliště dopravně nedostupnou. I po přestěhování do ulice [ulice] bude možné dopravit se do uvedené školy pomocí městské hromadné dopravy. Zároveň matka může využít žádosti zaměstnavatele o vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby ve smyslu § 241 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, kdy je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 15 let, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Při věcném posouzení otázky výběru školy při neshodě rodičů se soud zpravidla opírá zejména o hlediska a) kvality školy a její výuky, b) objektivních podmínek pro školní docházku, c) subjektivních podmínek školní docházky a d) rodinného prostředí (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci sp. zn. 70 Co 77/2017). Vzhledem k uvedeným hlediskům okresní soud neshledal žádné nedostatky školního zařízení již navštěvovaného nezletilým, přičemž nejsou patrny žádné výhrady související s kvalitou školy a její výuky, docházka nezletilého je příkladná a nečiní mu obtíže. Nezletilý je v současné škole spokojený, dobře v ní prospívá a není proto v jeho zájmu měnit místo školní docházky. Doplnění dokazování výslechem ředitelky [příjmení] [jméno] by bylo nadbytečné, neboť v tomto směru byla touto školou podána zcela konkrétní písemná zpráva. Výhrady ke kvalitě současného školního zařízení navštěvovaného nezletilým nebyly vzneseny, přičemž školu s alternativním způsobem výuky a zařazením náboženství do vzdělávacích osnov nelze bez dalšího hodnotit ve vztahu k státnímu školnímu zařízení jako lepší či horší. Rovněž důkaz vyžádáním další zprávy zaměstnavatele matky k možnosti posunu pracovní doby soud nepovažoval za nutný, neboť není zřejmé, že by matka požádala zaměstnavatele o úpravu stanovené pracovní doby. 7. Proti rozsudku okresního soudu podala odvolání matka. Namítala, že přihlášku do ZŠ [část obce] podávala jen pro případ, že by [jméno] nebyl přijat na žádnou jinou školu, neboť ZŠ [část obce] je podle evidenční adresy trvalého pobytu nezletilého spádovou školou. Formální podání přihlášky na spádovou školu neznamená, že by tato škola byla matkou preferovaná. Kdyby měl nezletilý jakoukoliv jinou spádovou školu, byla by matka podala jednu z přihlášek tam. Domnívá, se že přijetím nezletilého na [příjmení] [jméno] došlo k zrušení rozhodnutí ředitele školy o přijetí nezletilého na spádovou ZŠ [část obce]. Docházka nezletilého do ZŠ [část obce] byla zahájena na základě předběžného opatření soudu, kterým bylo předurčeno rozhodnutí ve věci samé. Okresní soud se nevypořádal s přáním nezletilého docházet do [příjmení] [jméno]. Není pravdou, že by nezletilý nesdělil důvod svého přání. Nezletilému vadí brzké vstávání a složité dojíždění do školy. I podle ředitele školy by bylo vhodné, kdyby [jméno] navštěvoval školu v blízkosti svého bydliště a nemusel jezdit přes celé město. Tím se však okresní soud při hodnocení důkazů nezabýval. Matka znovu opakovala výhody [příjmení] [jméno]. Uvedla, že neodmítala jiné školy, ale ZŠ [obec] měla naplněnou kapacitu i pro případ přestupu na začátku 2. třídy. Ostatní školy uvedené v rozsudku okresního soudu jsou zaměřeny na výkon, což by mohlo mít na [jméno] negativní dopad. ZŠ [část obce] není pro nezletilého a matku dopravně nedostupnou, ale zatímco do [příjmení] [jméno] by se [jméno] dopravil do deseti minut a pohodlně pěšky, do ZŠ [část obce] je cesta komplikovaná a zdlouhavá. Matka byla v době rozhodnutí okresního soudu v pátém měsíci těhotenství, což znamenalo, že po začátku dalšího školního roku bude muset s nezletilým a s kočárkem s novorozencem absolvovat cestu přes celé město do školy a zpět, přičemž ona tuto cestu bude s kočárkem absolvovat dvakrát. Na ranním vstávání se nic nezmění, přestože matka nebude chodit do zaměstnání. Nezletilý chce změnu školy, k čemuž okresní soud nepřihlížel. Vzhledem k tomu, že je ZŠ [část obce] jen do 5. třídy, přestup nezletilého stejně čeká. Matka závěrem vyhodnotila kritéria, na nichž okresní soud založil své rozhodnutí s výsledkem naprosto opačným, než jak věc posoudil okresní soud – kvalita výuky (méně žáků ve třídě a oba stupně [příjmení] [jméno]), objektivní podmínky pro školní docházku (jednoznačně lepší dopravní dostupnost [příjmení] [jméno]), subjektivní podmínky pro školní docházku ([jméno] si v době distanční výuky nevytvořil vazby bránící přestupu a sám projevuje přání docházet do [příjmení] [jméno]), rodinné prostředí (srovnatelně u obou škol nedochází k žádné změně). Matka navrhla změnu rozsudku okresního soudu tak, aby byla určena místem školní docházky nezletilého [jméno] [jméno] – [anonymizováno] základní škola a mateřská škola v [obec]. 8. Otec ve vyjádření k odvolání matky uvedl, že nezletilý [jméno] je v ZŠ [část obce] spokojený, prospívá a vytvořil si kamarádské vztahy. Opatrovník rovněž doporučuje setrvání nezletilého v ZŠ [část obce]. Na tom nemůže ničeho změnit ani těhotenství matky. Pokud argumentovala časným vstáváním, neudělala nic pro úpravu své pracovní doby. Časový rozdíl v dopravní dostupnosti ZŠ [část obce] a [příjmení] [jméno] není markantní. Otec znovu upozornil, že by netrval na ZŠ [část obce] a respektoval by jinou státní základní školu. Nesouhlasí jen s církevní [příjmení] [jméno]. ZŠ [obec], kterou by akceptovali oba rodiče, nebyla však možná kvůli plné kapacitě. Otec jako ateista odmítá, aby nezletilý navštěvoval školu s náboženským zaměřením, i kdyby nebyl cíleně veden k víře. Navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu. 9. Opatrovník podal dne 31.8.2021 zprávu, v níž uvedl, že provedl pohovor s třídní učitelkou nezletilého. [jméno] je velmi chytrý a inteligentní chlapec. Zároveň je citlivý. Často během uplynulého školního roku plakal, např. když si zapomněl pomůcky nebo nestíhal učivo, protože se během výuky přestal soustředit. V třídním kolektivu má spoustu kamarádů. Paní učitelka vnímá, že je [jméno] ve škole spokojený. Je závislý na kamarádech, s nimiž se stýká i v osobním životě. Sám projevil přání zůstávat ve školní družině. V době distanční výuky matka odmítla umožnit otci přístup do aplikace MS Teams a paní učitelka musela zasílat otci pracovní listy. Opatrovník navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu. 10. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), osobou oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné a obsahuje náležitosti dle § 205 odst. 1 o.s.ř., rozsudek z podnětu odvolání přezkoumal (§ 28 z.ř.s.), když přihlížel i k důvodům výslovně neuplatněným. 11. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, která jsou podrobně popsána v odůvodnění napadeného rozhodnutí, včetně důkazních prostředků, o něž se opírají; proto na ně pro stručnost odkazuje. 12. Z aktuální zprávy ZŠ [obec] odvolací soud zjistil, že kapacita školy k datu 5.10.2021 umožňuje přestup nezletilého [jméno] do 2. třídy této školy. Na tuto zprávu reagovali rodiče tak, že pro ZŠ [obec] není žádný z rodičů. 13. Vzhledem k tomu, že okresní soud nevyhodnotil dostatečně názor nezletilého ve věci, odvolací soud jej při jednání dne 3.11.2021 vyslechl. Z pohovoru s nezletilým vyplynulo, že chodí do druhé třídy ZŠ [část obce], ale chtěl by chodit do [příjmení] [jméno], protože bydlí blízko. Do školy vstává o půl šesté a jezdí autobusem. Na cestě jej ráno doprovázela matka a po narození bratra s ním jezdí babička. Odpoledne jej vyzvedává děda nebo strejda. Cesta mu trvá hodinu. Cesta do [příjmení] [jméno] by mu trvala deset minut. Nezletilý byl ze strany rodičů seznámen s jejich postoji k volbě školy a zná jejich názory. V ZŠ [část obce] má kamaráda, kterého zná z dřívějška. V [příjmení] [jméno] zatím nikoho nezná (slovo zatím nezletilý zřetelně zdůraznil s údivem nad otázkou). Jiné kroužky nemá než lezení, kam jej vozí otec. Nezletilý po celou dobu pohovoru působil sebevědomě, klidně, vesele, uvolněně a nikoliv plačtivým dojmem. Jeho ústní projev působil spontánně. Nezastíral, že zná názory rodičů, kterými jsou jeho přání ovlivněna. Své přání o volbě školy projevil přirozeným způsobem. 14. Dle § 858 o.z. rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud. 15. Dle § 877 o.z. nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne soud na návrh rodiče; to platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič z rozhodování o významné záležitosti dítěte druhého rodiče. Dle odst. 2 za významnou záležitost se považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte. 16. Dle § 466 písm. j/ z.ř.s. v řízení soud rozhoduje ve věcech pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout. 17. Dle § 468 odst. 1 z.ř.s. řízení podle § 466 písm. j/ a l/ lze zahájit jen na návrh zákonného zástupce. 18. Dle § 36 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 1. dubna do 30. dubna kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. 19. Dle § 36 odst. 5 školského zákona žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 2), v němž má žák místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu žáka (dále jen "spádová škola"), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. 20. Dle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 21.9.2015, č.j. 52 A 81/2015 – 50, rodiče nejsou účastníky řízení o přijetí svého dítěte k základnímu vzdělávání. V řízení vystupují pouze jako zákonní zástupci dítěte. Odvolání účastníka řízení proti rozhodnutí, kterým bylo zcela vyhověno jeho žádosti, je subjektivně nepřípustné. Právo odvolání totiž přísluší pouze tomu účastníku, jemuž byla rozhodnutím způsobena v jeho právech určitá (byť nepatrná) újma odstranitelná tím, že odvolací správní orgán toto rozhodnutí zruší nebo změní. Není v pravomoci správních orgánů a ani správních soudů řešit neshody rodičů o tom, kde má jejich nezletilé dítě vykonávat povinnou školní docházku. V souladu s § 877 odst. 1 občanského zákoníku platí, že nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne na návrh rodiče civilní soud. 21. Krajský soud v Praze již v rozsudku ze dne 18.4.2013, sp.zn. 28 Co 158/2013, vysvětlil, že nedohodnou-li se rodiče, do jaké základní školy nastoupí jejich dítě, měl by jeden z rodičů s časovým předstihem podat k soudu návrh na nahrazení souhlasu druhého rodiče s podáním přihlášky k zápisu. Bylo-li však už ve dvou různých školách dítě přijato pravomocným rozhodnutím ředitele ve správním řízení k povinné školní docházce, lze neshodu mezi rodiči odstranit jen tak, že bude soudem výslovně rozhodnuto, ve které škole nezletilé dítě zahájí školní docházku, protože nahrazení souhlasu druhého rodiče s podáním přihlášky k povinné školní docházce již nepřipadá v úvahu. 22. Pokud soud rozhoduje o plnění školní docházky dítěte až poté, kdy dítě bylo přijato pravomocným rozhodnutím ředitele ve správním řízení k povinné školní docházce do více škol a z důvodu neshody rodičů o volbě školy nastoupilo do 1. třídy základní školy, se kterou jeden z rodičů nesouhlasí, určí soud, která škola bude místem školní docházky. V takovém případě se rozsudek soudu stane podkladem pro žádost o přestup do jiné školy (§ 49 školského zákona). 23. Odvolací soud pokládá za důvodnou odvolací výhradu matky, že preference matky při volbě školy nelze dovozovat z podání přihlášky do ZŠ [část obce], která byla podle evidenční adresy trvalého pobytu nezletilého spádovou školou s povinností přijmout nezletilého ke školní docházce. Odvolací soud se znalostí místních poměrů se ztotožnil rovněž s výhradami matky proti tomu, aby nezletilý v krajském městě s množstvím škol nadále dojížděl bez důležitého důvodu do základní školy přes celé město. Argumentace otce vzdušnou vzdáleností jednotlivých škol od bydliště matky je zavádějící vzhledem k tomu, že mezi bydlištěm matky a místní částí [část obce] leží řeka [anonymizováno], v důsledku čehož lze přímou cestou jít do školy jedině po pěší lávce a kolem [anonymizováno] nemocnice (cca 30 minut chůze dospělého člověka). Jinak je spojení městskou hromadnou dopravou jedině přes centrum města (rovněž cca 30 minut). Nezletilý bez ohledu na pracovní dobu matky v době jejího výkonu práce nebo na rodičovské dovolené musí vstávat dříve, aby se do školy dostal, než kdyby navštěvoval školu v okolí bydliště matky. Takových škol bylo v okolí předchozího dočasného bydliště matky mnoho, k čemuž směřovalo poučení odvolacího soudu před zahájením jednání. V současném bydlišti matky je v blízkosti již jen [příjmení] [jméno] a ZŠ [obec], jinak se jedná o školy se speciálním zaměřením (sport, jazyky) nebo o školy vzdálenější. Při hodnocení dopravní dostupnosti školy nelze přehlížet, že nezletilý byl v 1. třídě i nyní ve 2. třídě doprovázen, což klade vyšší nároky i na další členy rodiny, pokud byla matka těhotná a nyní porodila další dítě. Naopak za rok až za dva roky bude moci nezletilý docházet do školy sám, pokud se bude jednat o blízkou školu s bezpečnou dostupností. Volbou ZŠ [část obce] by byla taková možnost nezletilému upřena, byť jen do páté třídy, jak správně upozornil otec, neboť po skončení páté třídy by musel nezletilý stejně přestoupit ze ZŠ [část obce] na jinou školu s oběma stupni základního vzdělání. 24. Okresní soud v odůvodnění rozsudku vycházel ze skutečnosti, že je nezletilý spokojený ve škole, kam začal docházet na základě předběžného opatření. Nezletilý tehdy chodil do 1. třídy, kde děti nemívají problémy s učivem. Zjištění o spokojenosti a dobrém prospěchu nezletilého je kladným poznatkem, ale ničím výjimečným, aby zahájení školní docházky v této škole na základě předběžného opatření předurčilo rozhodnutí o významné záležitosti dítěte ve věci samé. Nemělo by být opominuto, že v uplynulém školním roce probíhala výuka po větší část doby distančně a poznatky o spokojenosti nezletilého ve škole a jeho dobrém prospěchu vycházejí z velmi krátké doby prezenční výuky. Navíc skutečnost, že je nezletilý ve škole spokojený, vyplývá ze subjektivního vnímání třídní učitelky, která jedním dechem podle zprávy opatrovníka dodávala, že nezletilý ve škole často plakal. Odvolací soud při pohovoru s nezletilým nezjistil, že by byl nezletilý [jméno] dítětem, které působí plačtivě bez ohledu na okolní dění. Naopak nezletilý [jméno] vyjádřil přirozeným způsobem, spontánně a klidně přání přestoupit do [příjmení] [jméno], kde byl u zápisu. Jeho přání bylo sice alespoň nepřímo ovlivněno tím, že zná názor matky, kterou nechce zklamat, ale současně lze dodat, že přání projevené nezletilým, jakkoliv ovlivněné okolnostmi včetně snahy vyhovět matce, není v rozporu s přesvědčením nezletilého, kterému dojíždění do ZŠ [část obce] nevyhovuje. 25. Oba rodiče deklarovali, že jsou ochotni respektovat jakoukoliv školu kromě ZŠ [část obce] (v případě matky) a [příjmení] [jméno] (v případě otce). V současném bydlišti matky by to byla ZŠ [obec], kam jedině by mohl nezletilý docházet, aby se na rozdíl od [příjmení] [jméno] jednalo o státní školu s běžnou výukou bez speciálního zaměření a aby se zároveň na rozdíl od ZŠ [část obce] jednalo o školu dostupnější z bydliště matky. Oba rodiče se odkazovali na stav z ledna 2021, kdy kapacita školy neumožňovala přijetí (přestup) nového žáka do 1. třídy. Když však odvolací soud zjistil, že přestup nezletilého do 2. třídy ZŠ [obec] by byl možný, oba rodiče se shodli na tom, že tuto školu odmítají. Jejich důvody (lichý žák ve třídě, větší množství cizinců ve třídě apod.) lze označit jako malicherné v porovnání s tím, jaká stanoviska zaujímají v tomto řízení ohledně škol, mezi nimiž má soud zvolit školu pro nezletilého (dopravní nedostupnost školy pro matku novorozence na straně jedné a rozpor školní výuky s právem otce na výchovu syna k svobodnému vyznání – ateismus na straně druhé). Postoj rodičů plně odhalil, že volba školy nezletilého se stala zástupným tématem jejich soupeření, kdy nezletilý musí brzy vstávat a složitě dojíždět do školy jen proto, že rodiče nechtějí přijmout kompromisní řešení. 26. Za daného skutkového stavu nezbývá, než odmítnout dojíždění nezletilého do Základní školy v [část obce], se kterou jej pojí jen evidenční trvalý pobyt, přičemž v blízkosti bydliště nezletilého v krajském městě je řada škol, kde by byl jeho zájem lépe naplněn. Protože rodiče odmítli ZŠ [obec], zbývá v okolí bydliště nezletilého v rozumné dostupnosti jen [jméno] – [anonymizováno] základní škola a mateřská škola v [obec]. Protože však otec ani v této situaci s křesťanskou školou nesouhlasil, soud musel poměřovat zájem nezletilého s právem otce na výchovu syna k vyznání otce, resp. k ateismu. Odvolací soud vycházel v první řadě z toho, že školský zákon neshledává rozpor výuky náboženství se zásadami a cíli vzdělávání (§ 2 a § 15 školského zákona). Poté odvolací soud poměřoval důvody matky pro přestup nezletilého do [příjmení] [jméno] s důvody otce, který přestup odmítá. Zatímco matka uvedla řadu argumentů týkajících se kvality výuky, otec neuvedl žádný konkrétní důvod, proč by výchova nezletilého měla být negativně ovlivněna jeho docházkou do školy zřízené [anonymizována tři slova] a registrované ministerstvem, jejíž výuka je v souladu s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání s doplněním o jednu hodinu týdně křesťanské výchovy (biblické příběhy, etická témata, církevní dějiny), kde se nezjišťuje, zda je dítě z křesťanské rodiny, ale odhadem polovina dětí z křesťanských rodin není. Odvolací soud plně respektuje právo obou rodičů na výchovu dítěte k svobodnému vyznání, resp. bez vyznání, ale v projednávané věci dospěl k závěru, že k porušení tohoto práva volbou školy s křesťanským zaměřením nedochází. 27. Odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že určil místem školní docházky nezletilého [jméno] – [anonymizováno] základní školu a mateřskou školu v [obec] (§ 220 odst. 1 písm. b/ o.s.ř.). 28. Dle § 224 odst. 1, 2 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. by měla procesně úspěšná matka právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, neboť toto řízení nelze zahájit bez návrhu, čímž je aplikace § 23 z.ř.s. vyloučena. Odvolací soud však shledal důvody zvláštního zřetele hodné, aby výjimečně procesně úspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (§ 150 o.s.ř.). Byli to oba rodiče, kdo svou neústupností způsobili stav, kdy nezletilý po dobu delší jednoho roku s výjimkou distanční výuky docházel do základní školy vzdálené od místa bydliště. Matka se navíc v průběhu řízení odstěhovala z posledního bydliště, kde se v okolí nachází množství škol, do nového bydliště, kde v docházkové vzdálenosti není žádná škola a nabízí se jen [příjmení] [jméno] navrhovaná matkou, s níž otec po celou dobu nesouhlasil, a ZŠ [obec], se kterou nesouhlasil ani jeden z rodičů. Rodiče si tak ponesou náklady řízení ze svého. Poučení: Proti tomuto rozsudku není odvolání ani dovolání přípustné. Pardubice 10. listopadu 2021 JUDr. Alena Pokorná předsedkyně senátu