Rozhoduje-li soudní exekutor o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu majetku, pak není při výpočtu odměny advokáta správný závěr, že tarifní hodnota je výše peněžitého plnění, které je v exekučním řízení vymáháno.

Číslo jednací: 21 Co 33/2021-67 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Šárky Petrové a soudců JUDr. Jiřího Petržálka a JUDr. Marie Kubištové ve věci oprávněného: [osobní údaje oprávněného] zastoupený advokátem [titul] [titul]. [jméno] [příjmení] [ulice a číslo], [PSČ] [obec] proti povinné: [osobní údaje povinné] za účasti navrhovatele na vyškrtnutí věci ze soupisu: [jméno] [příjmení], [IČO] [obec a číslo], [PSČ] [obec] o exekuci rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 31. 8. 2020 č. j. 14 C 67/2020-24 k odvolání navrhovatele proti usnesení soudní exekutorky JUDr. Jitky Wolfové, Exekutorský úřad Plzeň ze dne 30. 12. 2020 č. j. 106 EX 2476/20-45 takto: I. Usnesení soudní exekutorky se ve výroku II mění tak, že navrhovatel na vyškrtnutí věci ze soupisu je povinen nahradit oprávněnému náklady řízení o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu ve výši 1.270,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce. II. Žádný z účastníků a ani navrhovatel na vyškrtnutí věci ze soupisu nemají navzájem právo na náhradu nákladů tohoto odvolacího řízení. Odůvodnění: Soudní exekutorka výrokem I usnesení označeného v záhlaví zamítla návrh na vyškrtnutí ze soupisu movitých věcí ve vztahu k sepsaným movitým věcem: 1. Vozidlo: [anonymizováno 6 slov], [rok] (položka č. 01), 2. Vozidlo: [název] [jméno] [příjmení] [číslo] [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno], [rok] (položka č. 03) a výrokem II uložila navrhovateli povinnost nahradit oprávněnému náklady řízení o návrhu na vyškrtnutí ve výši 9.909,90 Kč. Soudní exekutorka návrh navrhovatele na vyškrtnutí věci ze soupisu movitých věcí (dále též jen„ navrhovatel“,„ návrh“) po právní stránce posoudila podle § 68 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ e. ř.“) a dospěla k závěru, že jsou dány důvody pro jeho zamítnutí. Dále dospěla k závěru (bez bližšího odůvodnění), že oprávněný má proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. Oprávněný vynaložil v tomto řízení náklady spočívající v odměně za zastoupení advokátem v rozsahu jednoho úkonu právní služby z tarifní hodnoty stanovené jako součet jistiny vymáhané pohledávky a jejího příslušenství ke dni sepsání exekučního návrhu v celkové výši 1.869.021,00 Kč a advokát má právo na paušální částku náhrady výdajů ve výši 300 Kč a náhradu za daň z přidané hodnoty (§ 11 odst. 2 písm. e/, § 13 vyhlášky č. 187/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ a. t.“). Celkem oprávněný v tomto řízení vynaložil náklady v celkové výši 9.909,90 Kč. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel včas odvolání, které směřovalo pouze do výroku II usnesení soudní exekutorky, kterým mu byla uložena povinnost nahradit oprávněnému náklady řízení. Poukázal na dosavadní průběh exekuce a namítl, že soudní exekutor nepostupoval při projednání jeho návrhu správně a nedbal ochrany práv účastníků řízení. O náhradě nákladů exekuce rozhodl v rozporu s ustanovením § 87 odst. 3 e. ř., podle kterého náklady exekuce hradí exekutorovi povinný. Nezúčastněná osoba by proto neměla jakékoliv náklady platit. Oprávněný ve svém písemném vyjádření k odvolání navrhovatele navrhl, aby odvolací soud odvolání zamítl. Ztotožnil se s odůvodněním usnesení soudní exekutorky a uvedl, že soudní exekutorka výši náhrady stanovila v souladu s § 87 e. ř. a § 7 a. t. K vyjádření soudní exekutorky k odvolání navrhovatele odvolací soud nepřihlížel, neboť v této fázi exekuce (rozhodování o náhradě nákladů řízení o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu mezi účastníky a navrhovatelem) nebyla účastníkem, protože nebylo jednáno a rozhodováno o jejích právech (např. o jejím právu na odměnu nebo náhradu výdajů apod.). Obecně platí, že exekuční řízení není řízením jednolitým a skládá se z dílčích, mnohdy na sobě nezávislých řízení a takovým dílčím řízením je i řízení o návrhu třetí osoby rozdílné od účastníků na vyškrtnutí věci ze soupisu podle § 68 e. ř. Podle § 68 odst. 1 věta první e. ř. ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen„ navrhovatel“), může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Účastníkem tohoto„ dílčího“ řízení o vyškrtnutí věci ze soupisu je kromě oprávněného a povinného i osoba, která návrh podala – navrhovatel. Ten má pak v tomto řízení nejen práva, ale i povinnosti účastníka včetně povinnosti hradit náklady řízení ostatním účastníkům v případě neúspěchu se svým návrhem podle zásady zakotvené v § 142 odst. 1 o. s. ř. (§ 52 odst. 1 e. ř.). Navrhovatel proto nemůže ve svém odvolání argumentovat poukazem na úpravu obsaženou v § 87 odst. 3 e. ř. podle které náklady exekuce hradí exekutorovi povinný. Toto ustanovení upravuje povinnost povinného hradit náklady exekuce jako celku. O povinnosti nahradit tyto„ celkové“ náklady exekuce však v této věci nejde. Povinnost ukládat náhradu nákladů tohoto dílčího řízení povinné ovšem nelze již proto, že ta takový návrh (na vyškrtnutí věci ze soupisu) nepodávala a ani k němu není oprávněna a nemůže proto nést v žádném případě riziko povinnosti hradit náklady s ním spojené v případě neúspěchu takového návrhu. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Navrhovatel byl se svým návrhem na vyškrtnutí věcí ze soupisu neúspěšný, protože jeho návrh byl zamítnut (viz výrok I usnesení soudní exekutorky). Oprávněný byl naopak v tomto řízení úspěšný a náleží mu proto proti neúspěšnému navrhovateli právo na náhradu nákladů, které v tomto řízení účelně vynaložil. Oprávněný v řízení o návrhu vynaložil náklady spočívající v odměně za zastoupení advokátem v sazbě 750 Kč (§ 7 bod 4, § 9 odst. 1, § 11 odst. 2 písm. e/, odst. 3 a. t.). Odvolací soud nepovažuje za správné právní posouzení věci soudní exekutorkou potud, pokud dovodila, že tarifní hodnotou, z níž je třeba stanovit sazbu odměny advokáta (§ 7, § 8 odst. 1 a. t.) je výše peněžitého plnění, jež je v exekuci vymáháno. Podle § 8 odst. 1 věta první a. t. není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jíž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Úkon právní služby poskytnuté advokátem oprávněnému v rámci řízení o vyškrtnutí věci ze soupisu (vyjádření k návrhu) se netýkal merita exekuce, ale pouze – jak bylo shora vyloženo – dílčího řízení o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. Bylo by lze sice zdánlivě uvažovat o tom, že pak je tarifní hodnou cena věcí, které navrhovatel navrhl ze soupisu vyškrtnout (viz § 8 a. t.), ale podle odvolacího soudu by tomu tak být nemělo. Při projednání návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu podle § 68 e. ř. se totiž nejedná bezprostředně a ultimátně (konečným způsobem) o ochranu vlastnického práva navrhovatele v určité věci, protože navrhovatel v případě svého neúspěchu s návrhem má právo podat u exekučního soudu žalobu na vyloučení věci podle § 267 o. s. ř. (§ 68 odst. 4 a. t.). Pro stanovení sazby odměny advokáta při poskytnutí právní služby v řízení o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu podle § 68 o. s. ř. se proto uplatní ustanovení § 9 odst. 1 a. t., podle kterého nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka 10.000 Kč. Sazba odměny advokáta pak činí za použití pravidel uvedených v § 7 bod 4 § 11 odst. 2 písm. e) odst. 3 a. t. 750 Kč. Advokát má dále právo na paušální částku náhrady výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.) a k nákladům řízení patří i náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % (§ 137 odst. 3 písm. a/ o. s. ř.) ve výši 220,50 Kč. Oprávněný tak v řízení vynaložil náklady v celkové výši 1.270,50 Kč a navrhovatel je povinen mu je nahradit do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). Odvolací soud proto usnesení soudní exekutorky ve výroku II změnil tak, že navrhovateli uložil povinnost nahradit oprávněnému náklady řízení o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu ve výši 1.270,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení podle § 220 o. s. ř. Oprávněný a navrhovatel byli v odvolacím řízení úspěšní pouze částečně, povinnému v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly, a proto odvolací soud žádnému z účastníků a ani navrhovateli vzájemné právo na náhradu nákladů tohoto odvolacího řízení nepřiznal (§ 142 odst. 2, § 224 odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. Hradec Králové 31. března 2021 Mgr. Šárka Petrová předsedkyně senátu