Pokud soud přistupuje poprvé k rozhodnutí o omezení svéprávnosti člověka (dle zákona č. 89/2012 Sb.) musí v řízení zpracovat znalecký posudek, byť byl posuzovaný dle zákona č. 40/1964 Sb. zbaven způsobilosti k právním úkonům (a v takovém řízení byl zpracován znalecký posudek) a dle lékařských zpráv ke změně zdravotního stavu posuzované osoby nedošlo.

Číslo jednací: 23 Co 23/2021-24 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Lukáše Páchy a soudců JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D., a Mgr. Jiřího Kopeckého ve věci posuzované: [osobní údaje posuzované] bytem [adresa] zastoupená procesním opatrovníkem [jméno] [příjmení] narozeným dne [datum] bytem [adresa] k návrhu: [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] za účasti: státní zastupitelství o omezení svéprávnosti, o opatrovnictví, o odvolání státního zastupitelství proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 26.11.2020, č.j. 25 Nc 908/2020-16, takto: Rozsudek okresního soudu se zrušuje a věc se vrací okresnímu soudu dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Okresní soud svým rozsudkem omezil svéprávnost [jméno] [příjmení], narozené [datum], a to na dobu do 26.11.2025 tak, že není způsobilá činit žádná právní jednání s výjimkou běžných záležitosti každodenního života a vykonávat volební právo (výrok I.). Jmenoval [jméno] [příjmení] opatrovnici, a to [jméno] [příjmení], narozenou dne [datum] (výrok II.). Uvedl, že opatrovnice je oprávněna zastupovat opatrovanou při všech právních jednání s výjimkou běžných záležitostí každodenního života a spravovat její majetek (výrok III.). Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). 2. Rozhodl tak o návrhu [jméno] [příjmení], narozené [datum], na omezení svéprávnosti [jméno] [příjmení], narozené dne [datum]. To pro její neměnný zdravotní stav ležící a nemluvící osoby. S takovýmto návrhem souhlasil procesní opatrovník [jméno] [příjmení] a rovněž státní zastupitelství, avšak to až po zpracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. 3. Okresní soud po provedeném dokazování uzavřel, že rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 11.12.2005, č.j. 21 Nc 901/2005-23, byla posuzovaná zbavena způsobilosti k právním úkonům, zejména na základě závěrů znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 10.7.2005, dle kterého posuzovaná trpěla hlubokou formou mentální retardace a těžkou spastickou kvadruparézou; její psychomotorický vývoj ustrnul v kojeneckém věku. Posuzovaná byla zcela odkázána na intenzivní ošetřovatelskou péči. Její psychické i tělesné onemocnění je trvalého rázu, nelze je nikterak léčebně ovlivnit. 4. Po přijetí tzv. nového občanského zákoníku - zákona č. 89/2012 Sb. rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 5.2.2015, č.j. 21 P 3/2006-73, nedošlo k prodloužení omezení svéprávnosti [jméno] [příjmení], nýbrž bylo schváleno zastoupení [jméno] [příjmení] členem domácnosti, a to [jméno] [příjmení], narozenou [datum], a [jméno] [příjmení], narozeným [datum]. Navrhovatelka [jméno] [příjmení] však zastoupení členem domácnosti vyhodnotila jako nevhodné, a proto dne 14.9.2020 podala u Okresního soudu v Pardubicích návrh na omezení svéprávnosti [jméno] [příjmení], narozené [rok]. 5. V soudním řízení soud následně provedl zhlédnutí posuzované, nepodařilo se však s posuzovanou navázat kontakt, a zajistil lékařskou zprávu MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], dle které posuzovaná trpí hlubokou mentální retardací s těžkým tělesným postižením v rámci dětské mozkové obrny. Z psychiatrického hlediska je její duševní stav neměnný. Posuzovaná nemluví, nechodí, je na úrovni dítěte kojeneckého věku. Je odkázána na 24 hodinovou péči navrhovatelky. 6. Posuzovaná pobírá invalidní důchod ve výši [částka], příspěvek na péči ve IV. stupni závislosti ve výši [částka], dále příspěvek na mobilitu a je jí přiznán průkaz osoby se zdravotním postižením ZTP/P. 7. Okresní soud uzavřel, že již ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z roku 2005 je zřejmé, že zdravotní stav posuzované je závažný, není naděje na jeho zlepšení, což bylo aktuálním řízením potvrzeno lékařskou zprávou rovněž MUDr. [jméno] [příjmení]. Jsou tak naplněné podmínky omezení svéprávnosti posuzované, vyjma toho, že posuzovaná je způsobilá činit běžné záležitosti každodenního života, neboť v opačném případě by jí hrozila závažná újma (§ 55 a násl. zákona č. 89/2012 Sb.). K omezení svéprávnosti okresní soud přistoupil na dobu pěti let, neboť je zjevné, že se stav posuzované nezlepší (§ 59 odst. 1 občanského zákoníku) a opatrovníkem jmenoval navrhovatelku – její matku (§ 62, §465 odst. 1 a § 471 odst. 2 občanského zákoníku). Mírnější a méně omezující opatření nelze u posuzované použít, neboť její duševní stav jí neumožňuje uzavřít smlouvu o nápomoci, ani navrhnout opatrovníka pro správu jmění a pro hájení jejích práv a zastoupení členem domácnosti je pro ochranu jejích práv nedostačující. 8. Okresní soud rovněž vymezil práva a povinnosti jmenovaného opatrovníka s tím, že o náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. 9. Okresní soud v tomto soudním řízení neprovedl výslech znalce a nezadal zpracování znaleckého posudku, tedy vědomě nepostupoval dle ustanovení § 38 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Má za to, že takový postup umožňuje ustanovení § 38 odst. 4 zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.). Toto ustanovení se sice vztahuje na řízení o prodloužení omezení svéprávnosti, avšak z důvodové zprávy k zákonu č. 460/2016 Sb. vyplývá, že účelem vložení takového ustanovení do občanského zákoníku bylo sledováno zefektivnění a zpružnění řízení v případech, kdy je zjevné, že nový znalecký posudek a výslech znalce je nadbytečný a řízení je tudíž zbytečně prodlužováno a spojeno s neúčelnými náklady i potenciální zátěží pro posuzované. O trvalosti stavu musí však mít soud relevantní důkaz, například zprávu ošetřujícího lékaře, což se v této věci stalo. 10. Byť tedy ustanovení § 38 odst. 4 z.ř.s. umožňuje soudu upustit od výslechu znalce pouze v případě rozhodování o prodloužení doby omezení svéprávnosti, je dle názoru soudu v dané věci namístě vycházet ze smyslu a účelu citovaného ustanovení tak, jak je uveden v důvodové zprávě a v případech zjevně neměnného zdravotního stavu nezatěžovat řízení novým znaleckým posudkem a výslechem znalce, který se jeví nadbytečným, neekonomickým, prodlužujícím řízení a omezujícím kapacitu znalce pro zpracování znaleckého posudku ve věcech méně jednoznačných. 11. Proti tomuto rozsudku podalo státní zastupitelství odvolání. Navrhuje jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu za účelem zpracování znaleckého posudku a výslechu znalce, to s ohledem na obligatornost výslechu znalce danou ustanovením § 38 odst. 1 z.ř.s. Okresní soud tak v řízení nepostupoval a zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí soudu ve věci. [jméno] [příjmení] byla zbavena způsobilosti k právním úkonům rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích z roku 2005 a tehdy byl také zpracován znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení]. Od té doby nebyl znalecký posudek zpracováván a zjednodušené dokazování bez pracování znaleckého posudku lze v soudním řízení využít pouze v řízení o prodloužení doby omezení svéprávnosti, nikoliv v řízení o samotném omezení svéprávnosti, kde je nadále nutno z důvodu závažného zásahu do ústavně chráněných práv posuzované osoby postupovat dle § 38 odst. 1 z.ř.s. 12. Odvolání je důvodné. 13. V dané věci byla [jméno] [příjmení], narozená [rok], omezená ve způsobilosti k právním úkonům, a to v roce 2005. S účinností od 1.1.2014 byl přijat tzv. nový občanský zákoník, který institut omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům nahrazuje instituty jinými, mimo jiné omezením svéprávnosti dle ustanovení § 55a a násl. občanského zákoníku. Jako procesní předpis k občanskému zákoníku byl přijat mimo jiné i zákon o zvláštních řízeních soudních – zákon č. 292/2013 Sb., který upravuje řízení o svéprávnosti v ustanovení § 34 a násl. Ten předpokládá při rozhodování o omezení svéprávnosti posouzení zdravotního stavu posuzované osoby příslušným znalcem, jak vyplývá z ustanovení § 38 z.ř.s, a jak již uvedl okresní soud, pouze v případě, pokud soud rozhoduje o prodloužení doby omezení svéprávnosti a je-li zjevné, že stav posuzovaného se oproti rozhodnutí o omezení svéprávnosti či poslednímu rozhodnutí o prodloužení nezměnil, může upustit od provedení důkazu novým znaleckým posudkem a výslechem znalce a nahradit jej jiným důkazem, zejména písemnou zprávou ošetřujícího lékaře. 14. Z toho je patrno, že občanský zákoník ve spojení se zákonem o zvláštních řízeních soudních stojí na koncepci, že s účinností po 1.1.2014 je třeba posoudit doposud provedená omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům dle předcházejícího občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.), a to ve stanovené lhůtě (viz § 3033 občanského zákoníku). S takovýmto rozhodnutím o omezení svéprávnosti se pojila povinnost posoudit zdravotní stav posuzované osoby znalecky. Až pro případ takto nového rozhodnutí o svéprávnosti posuzovaného zákon připouští, že již v dalším řízení nemusí být posuzovaný opětovně znalecky zkoumán, pokud nelze předpokládat změnu jeho zdravotního stavu. 15. Tak se tomu ovšem v této věci nestalo. Za účinnosti tzv. nového občanského zákoníku, tedy po 1.1.2014, doposud nebylo provedeno žádné znalecké zkoumání aktuálního zdravotního stavu posuzované. V předcházejícím soudním řízení, které vedlo k rozhodnutí o zastoupení členem domácnosti, takové znalecké zkoumání provedeno nebylo. A pokud tedy okresní soud nyní rozhoduje o omezení svéprávnosti, a to v maximální možné míře, činí tak za účinnosti občanského zákoníku poprvé. Jeho rozhodnutí by tak ve výsledku znamenalo, že při závěru o neměnnosti zdravotního stavu posuzované by po 1.1.2014, za účinnosti o občanského zákoníku, nikdy nedošlo k ověření zdravotního stavu posuzované znalecky. To je přístup, se kterým občanský zákoník, ani zákon o zvláštních řízeních soudních, nepočítá. 16. Byť tedy praxe ukazuje, že v některých případech nelze očekávat změnu zdravotního stavu posuzované osoby, i zákonodárce své uvažování vtělil do novelizace zákona o zvláštních řízeních soudních § 38 odst. 4 z.ř.s. a upustil od nutnosti provádět znalecké zkoumání v případě rozhodování o omezení svéprávnosti, avšak pouze na případy, kdy již za účinnosti občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) byl zdravotní stav posuzované osoby znalecky zkoumán a nyní je rozhodováno pouze o prodloužení takového omezení svéprávnosti a změna zdravotního stavu osoby omezené ve svéprávnosti není očekávána a její neměnný stav je potvrzen zdravotní zprávou ošetřujícího lékaře. 17. Postup okresního soudu, byť vycházel z potvrzení ošetřujícího lékaře o nezměněném zdravotním stavu posuzované osoby, je však v rozporu se zákonnou úpravou, jakož i reakcí zákonodárce a zkušenosti s novým občanským zákoníkem a tedy neměnnou koncepcí o tom, že po přijetí občanského zákoníku je v případě prvé úpravy o omezení svéprávnosti (o to více, pokud jde o omezení maximální, jak v tomto případě) nutné posoudit zdravotní stav posuzované osoby znalecky, byť se to může jevit jako nepraktické. 18. Z toho se podává, že odvolací soud se ztotožnil s nosnými důvody odvolání státního zastupitelství a vzhledem k tomu, že okresní soud rozhodl na základě neúplně zjištěného skutkového stavu, přistoupil ke zrušení rozsudku okresního soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení, tedy primárně za účelem opětovného posouzení věci po zpracovaném znaleckém posudku o zdravotním stavu [jméno] [příjmení], narozené v roce [rok] (§ 219a odst.1, písm.a/ o.s.ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. Pardubice 28. ledna 2021 Mgr. Lukáš Pácha předseda senátu