Číslo jednací: 26 Co 162/2021-1154 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dany Mazákové a soudců Mgr. Olgy Mičanové a Mgr. Ondřeje Rotta ve věci nezletilých: [jméno] [příjmení], [datum narození] [jméno] [příjmení], [datum narození] oba zastoupeni [územní celek] jako opatrovníkem děti rodičů: [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [země], ulice [anonymizováno] [číslo], [číslo] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] zastoupený advokátkou [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] v řízení o péči, výživu a styk s nezletilým dítětem k odvolání matky proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 2. 9. 2020 č. j. 0 P 224/2016-1100 takto: I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: 1. Shora označeným rozsudkem okresní soud svěřil nezletilého [jméno] a nezletilou [jméno] do péče matky (výrok I). Otci uložil platit pro nezletilého [jméno] počínaje 1. 8. 2018 výživné 3 000 Kč měsíčně a počínaje 1. 9. 2020 výživné 3 300 Kč měsíčně; pro nezletilou [jméno] počínaje 1. 2. 2018 výživné 2 000 Kč měsíčně a počínaje 1. 9. 2020 výživné 2 200 Kč měsíčně (výrok II). Rozhodl o rozsahu styku otce s nezletilými dětmi po dobu jarních, velikonočních prázdnin, dále o květnových prázdninách nazývaných„ [anonymizováno] májový víkend“, po dobu letních prázdnin, v době posledního celého říjnového týdne a o vánočních prázdninách (výrok III). Vyslovil předběžnou vykonatelnost výroku o styku otce s nezletilými dětmi (výrok IV). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok V). České republice nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI). 2. Okresní soud uvedl, že rodiče spolu od počátku roku 2015 nevedou společnou domácnost, žijí odděleně, rodičovská komunikace je nefunkční. Nezletilí [jméno] a [jméno] žijí u matky v [země], otec řádně plní svoji vyživovací povinnost, o děti dlouhodobě projevuje vytrvalý a skutečný zájem. K péči matky nebyly polskými orgány šetřícími bytové, zdravotní, výchovné i vzdělávací podmínky dětí zjištěny žádné negativní poznatky. Obě děti mají pozitivní vztah k oběma rodičům, oba rodiče mají předpoklady pro zajištění jejich řádného vývoje. Okresní soud uzavřel, že v současné době mají děti blíže k [země], kde jsou rodinně, sociálně i jazykově etablované. Soud svěřil děti do péče matky, kterou ale vedl ke změně stanoviska, pokud jde o umožnění styku otce s dětmi. Okresní soud uzavřel, že otec hradí výživné ve výši, která odpovídá jeho příjmům a životní úrovni i počtu vyživovaných osob. Vycházel z příjmu otce a ze skutečnosti, že má tři vyživovací povinnosti, je nemajetný, vlastní pouze auto. Při úvaze o výši výživného vycházel z příjmů otce asi 23 300 Kč měsíčně. Rozsah styku otce s dětmi upravil dle návrhu otce, neboť matka se k této otázce v průběhu řízení nikdy nevyjádřila, pouze deklarovala ochotu k umožnění styku, kterou však fakticky nikdy nenaplnila. 3. Proti rozsudku podala matka včas odvolání, ve kterém namítla nepříslušnost českého soudu k rozhodnutí o výchově a výživě nezletilých dětí. Tvrdila, že obvyklé bydliště [jméno] i [jméno] je od narození v [země] na základě dohody rodičů. Obě děti se účastní školního vzdělávání v [země], již v roce 2015, kdy proběhla mediace v [země], se rodiče shodli v zásadních bodech týkajících se výchovy a péče o děti. Nezletilé děti byly v České republice pouze v období zimní sezóny, kdy pracovala jako lyžařská instruktorka, a to z důvodu, aby se zdokonalily v českém jazyce. Jednání otce je v tomto směru účelové. Poukazovala rovněž na rozhodnutí Okresního soudu ve [anonymizováno] ze dne 23. 5. 2018 sp. zn. III. Nsm 316/17, dle kterého soud uzavřel, že děti byly od narození hlášeny k trvalému pobytu na [anonymizováno] adrese, byly zařazeny do [anonymizováno] zdravotního systému, plnily zde povinnou předškolní i školní docházku, a současně dospěl k závěru, že neexistuje důkaz o tom, že by matka děti neoprávněně zadržela nebo odebrala. Dále matka poukazovala na jednání otce, který 16. 6. 2016 požádal o vystavení Karty velké rodiny v [země]. Ze všech těchto důvodů měla za to, že Okresní soud v Trutnově není příslušný k řízení v předmětné věci, natož aby v dané věci rozhodoval. Na závěr namítla, že soud vycházel z nepřiměřeně nízkého příjmu otce, který neodpovídá jeho výdělkovým možnostem, a měl vycházet z možných příjmů otce odpovídajících jeho vzdělání a schopnostem. Navrhla, aby rozsudek okresního soudu byl zrušen a řízení o výchově a výživě nezletilého [jméno] a [jméno] bylo zastaveno. 4. Otec v písemném vyjádření k odvolání uvedl, že od roku 2015 se přes jeho opakované snahy nepodařilo s matkou domluvit režim styku s dětmi. V současné době se však situace zlepšila; ve dnech 8. až 9. 10. 2020 matka svolila, aby otec nocoval v bydlišti dětí a mohl s nimi trávit čas. Nezletilý [jméno] má nyní vlastní telefon, může s otcem hovořit. Otec zasílá dětem dopisy, balíky, které matka začala konečně vyzvedávat. Od února 2021 do května 2021 otec pravidelně děti pomocí online spojení vyučoval angličtinu. S dětmi se setkal rovněž 21. až 23. 5. 2021, a to společně i s jeho dcerou [jméno]. Stanovené výživné považuje za odpovídající se zřetelem ke třem vyživovacím povinnostem. Otec respektuje přání dětí být nadále u matky, považuje rozsudek za věcně správný a navrhl jeho potvrzení. 5. Opatrovník navrhl, aby rozsudek okresního soudu byl potvrzen. Zopakoval, jaké jsou kontakty otce s dětmi, když v tomto směru vycházel z tvrzení otce. Uvedl, že se opakovaně pokoušel matku dětí kontaktovat, avšak neúspěšně. 6. Z daňového přiznání otce podaného za rok 2020 odvolací soud zjistil, že příjmy otce činily 1 088 105 Kč, výdaje související s příjmy činily 720 570 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji činil 367 535 Kč. Otec podniká v činnosti [anonymizováno] služby, [anonymizováno] práce, [anonymizováno] a [anonymizováno] hospodářství. Na sociálním pojištění zaplatil 38 397 Kč, na zdravotním pojištění 14 105 Kč a daň z příjmu fyzických osob byla vyměřena ve výši 13 716 Kč. Čistý příjem v roce 2020 činil 301 317 Kč (viz potvrzení [titul] [jméno] [příjmení], účetní, která otci vypracovává přiznání k dani z příjmu fyzických osob). 7. K stěžejní odvolací námitce matky je třeba upozornit na usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 10. 2019 č. j. 26 Co 223/2019-976, ve kterém se soud otázkou mezinárodní příslušnosti českých soudů k projednání této věci podrobně zabýval. Odvolací soud uvedl, že ve věci je nutno postupovat podle Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003 (tzv. Brusel II bis, nadále jen„ Nařízení“), neboť úprava výchovy a výživy nezletilých dětí spadá pod pojem rodičovské zodpovědnosti podle článku 2 bodu 7 tohoto Nařízení. Vzhledem k tomu, že mezi rodiči byl dán spor o to, zda k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné soudy České republiky nebo [země], soud se věnoval otázce, kde měly děti obvyklé bydliště v době zahájení řízení, tj. v říjnu 2016, a upozornil, že je nerozhodné, jaké je současné bydliště dětí, či jaká byla situace v roce 2017 a následující dobu. Odvolací soud dospěl k závěru, že s ohledem na zjištěné skutečnosti není možno určit příslušnost dle článku 8 Nařízení a v takovém výjimečném případě je namístě rozhodnout o příslušnosti soudu k rozhodování ve věci samé podle článku 13 odstavce 1 Nařízení, tj. příslušný je vnitrostátní soud členského státu, v němž se děti nacházely v době zahájení řízení, a uzavřel, že v době zahájení řízení (3. 10. 2016) se matka s dětmi zdržovala v České republice, nezletilý [jméno] zde chodil do školy, matka pracovala jako lyžařská instruktorka v [obec], a proto je dána mezinárodní příslušnost českého soudu k projednání a rozhodnutí ve věci. Blíže odvolací soud odkazuje na shora uvedené usnesení a jeho odůvodnění a dodává, že v současné době nemá důvod předchozí závěry revidovat, neboť nové relevantní skutečnosti v tomto směru tvrzeny ani prokázány nebyly. Poukazovala-li matka na rozhodnutí Okresního soudu ve [anonymizováno] ze dne 23. 5. 2018 sp. zn. III. Nsm 316/17, jde o rozhodnutí, které otázku mezinárodní příslušnosti věcně neřešilo, navíc závěry zde uvedené (a učiněné v květnu 2018) nejsou v rozporu se závěry uvedenými v shora označeném usnesení odvolacího soudu. 8. V souzené věci je nesporné, že rodiče spolu nežijí a děti žijí trvale a dlouhodobě v péči matky na území [země], otec žije v novém vztahu v České republice, má další vyživovací povinnost k dceři [jméno]. Je proto namístě upravit výchovu a výživu nezletilého [jméno] a [jméno]. Děti jsou na péči matky zvyklé, v její péči nebyly zjištěny žádné podstatné závady a v nejlepším zájmu dětí je ponechat děti v péči matky, tj. respektovat současné výchovné prostředí. Okresní soud proto správně svěřil děti do péče matky. 9. Jak bylo zjištěno soudem prvého stupně, otec po celou dobu dobrovolně svoji vyživovací povinnost vůči [jméno] a [jméno] plnil. Po celou dobu řízení nebyla ze strany matky vynaložena potřebná součinnost, matka se do řízení nezapojovala, ani jednou se jednání nezúčastnila, o poměrech a potřebách dětí nevypovídala. Otcův příjem činí nyní asi 25 000 Kč měsíčně čistého, v předcházející době asi 23 000 Kč měsíčně čistého. Otec má celkem tři vyživovací povinnosti a výživné určené soudem prvého stupně odpovídá obvyklým nákladům a potřebám dětí ve věku [jméno] a [jméno] i výdělkovým možnostem a schopnostem otce. Otec při odvolacím jednání k dotazu soudu objasnil, že podniká v oblasti [anonymizováno 14 slov]), ev. získávání dalších prodejců těchto produktů; v zimním období provozuje [anonymizována dvě slova], avšak v zimní sezóně roku 2020 2021 nedosáhl z této činnosti podstatného příjmu s ohledem na covidovou situaci v ČR, proto se pokusil získat finanční prostředky jinak, pracoval v [anonymizováno], pomáhal v [anonymizováno] dílně svým rodičům, avšak touto činností dosáhl pouze nepatrného příjmu (dle daňového přiznání 11 136 Kč + 2 478 Kč). Dále uvedl, že zahájil provoz kavárny v [obec], a to pouze v období letní sezóny. Otec plní povinnost daňového poplatníka ve vztahu k finančnímu úřadu, vyplňuje a předkládá přiznání k dani z příjmu fyzických osob včas a řádně, a odvolací soud neměl důvod údaje uvedené v daňovém přiznání zpochybňovat, když ani zjištěná životní úroveň otce a jeho rodiny nebudí v tomto směru pochybnosti (otec žije se svojí rodinou v domě svých rodičů, nemá majetek větší hodnoty). Odvolací soud bere v úvahu i tu skutečnost, že otec výdaje související s příjmy vykazuje v paušální výši a je možné, že ve skutečnosti výdaje takové výše ani nedosáhnou a mohlo by být proto uvažováno o výdělku vyšším (asi cca 30 000 Kč měsíčně), ale v tomto směru je nutno poukázat rovněž na to, že děti žijí v [země], otec v České republice a s realizací styku s dětmi vznikají a vzniknou otci další zvýšené náklady, což určená výše výživného respektuje. V řízení bylo prokázáno, že matka není ochotna spolupracovat ani s otcem ani se soudem či opatrovníkem. K pravidelnému styku otce s dětmi nedochází, a proto okresní soud správně rozhodl rovněž o rozsahu styku otce s dětmi. Určený rozsah styku odpovídá vzdálenosti bydlišť otce a dětí. 10. Se zřetelem k výše uvedeným závěrům odvolací soud rozsudek okresního soudu potvrdil (§ 219 o. s. ř.). 11. Výrok o nákladech odvolacího řízení se opírá o ustanovení § 23 z. ř. s. s tím, že výjimečné okolnosti pro přiznání práva některému z účastníků na náhradu nákladů řízení zjištěny nebyly. Poučení: Proti tomuto rozsudku není přípustné dovolání. Hradec Králové 31. srpna 2021 JUDr. Dana Mazáková předsedkyně senátu