Je-li zakázán osobní styk rodiče s nezletilým dítětem, neznamená to, že je omezena vzájemná informační povinnost rodičů ve smyslu § 890 o. z.

3 26 Co 171/2021 Číslo jednací: 26 Co 171/2021-955 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dany Mazákové a soudců Mgr. Olgy Mičanové a Mgr. Ondřeje Rotta ve věci neúplného podání nezletilé: [osobní údaje nezletilé] zastoupená opatrovníkem městem Náchod dcery rodičů: [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [PSČ] [obec a číslo] adresa pro doručování: [stát. instituce], [PSČ] [obec], [adresa] [anonymizována dvě slova] o uložení povinnosti matce podávat otci informace o nezletilé k odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 30. dubna 2021 č. j. 0 P 306/2007-938 takto: Rozsudek okresního soudu se zrušuje a věc se okresnímu soudu vrací k dalšímu řízení. Odůvodnění: Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl návrh otce na uložení povinnosti matce podávat mu informace o nezl. [jméno] (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Okresní soud uzavřel, že vzájemná informační povinnost mezi rodiči je součástí práva na styk s dítětem a představuje nejužší formu nepřímého styku. Vzhledem k tomu, že byl otci styk s nezletilou soudně zakázán, okresní soud návrh otce zamítl. Doplnil, že otec informace o nezletilé má, je s ní v telefonickém kontaktu a z jeho vyjádření, že by získané informace použil ve prospěch nezl. [jméno] tak, že by slušně a inteligentně vyslovil svůj názor a matka by si z toho buď něco vzala, nebo nevzala, okresní soud dovodil, že otci jde především o to být zase v kontaktu s matkou, o což matka s ohledem na svou dřívější špatnou zkušenost s otcem oprávněně nemá zájem. Proti rozsudku se otec včas odvolal. Namítl, že od rozhodnutí soudu, jímž mu byl zakázán styk s nezletilou, uběhlo více než 13 let, nelze tak vycházet z původního znaleckého posudku. Od té doby proběhlo již několik soudních jednání a vždy vyšlo najevo, že agresivita chování a vyhrocené vztahy jsou výsledkem chování a jednání matky nezletilé. Výchovu dcery zpochybňoval oprávněně, dcera opakovaně utíká z domu, má problémy s učením, od 14 let žije pohlavním životem, matka péči o ni nezvládá. Dodal, že jeho trestná činnost nemůže mít vliv na informační povinnost mezi rodiči, a potvrdil, že sice informace o nezletilé má, ale není mu jasné, proč mu soud ztěžuje přístup k nim. Měl za to, že jde o osobní záležitost soudkyně. Popřel, že by usiloval o to být v kontaktu s matkou nezletilé. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a jeho návrhu vyhověl. Opatrovník se k odvolání otce vyjádřil. Odkázal na své vyjádření před okresním soudem a doplnil, že otec v odvolání spíše sporuje péči matky, kterou však sám nemůže nijak ovlivnit ani se na ní podílet, neboť je dlouhodobě ve výkonu trestu odnětí svobody a má zakázán kontakt s dcerou. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Z obsahu spisu vyplývá, že otec se svým návrhem domáhal uložení povinnosti matce podávat mu informace o nezl. [jméno], a to vždy jednou za měsíc, a jednou za tři měsíce zaslat aktuální fotografii nezletilé s tím, že matka ani opatrovník na jeho žádosti nereagují. Ze spisu dále vyplývá, že rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 9. 5. 2007 č. j. 0 Nc 563/2006-44, který nabyl právní moci 30. 6. 2007, byla nezletilá [jméno] svěřena do péče matky a otci bylo určeno výživné 1 500 Kč měsíčně. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 8. 12. 2010 č. j. 0 P 306/2007-503 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 5. 2011 č. j. 20 Co 184/2011-544, který nabyl právní moci 24. 6. 2011, byl otci zakázán styk s nezletilou [jméno], otec se tehdy nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody a v řízení vyšlo najevo, že trpí poruchou osobnosti, pro kterou se opakovaně dostává do střetů a sporů, a to včetně konfliktů se zákonem, otec byl 10x soudně trestán pro majetkovou a násilnou trestnou činnost a na toto své nevhodné chování neměl náhled, nebyl schopen skutečných pozitivních emocí k nezletilé a nezletilou vnímal spíše jako nástroj k manipulaci okolí. Vztahy mezi rodiči byly vyhroceny právě pro chování otce, který podával opakovaně nedůvodné stížnosti a trestní oznámení na matku a na babičku ze strany matky, ve kterých zpochybňoval jejich péči o nezletilou. Ze spisu a výpovědi otce před okresním soudem dále vyplývá, že otec je t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, nějaké informace o nezletilé má, je s ní v telefonickém kontaktu. Ust. § 890 o. z., které okresní soud správně citoval, upravuje vzájemnou informační povinnost rodičů o jejich společném dítěti. Rodiče jsou si navzájem povinni sdělovat všechno, co je jim známo a co je podstatné, pokud se to týká jejich dítěte a jeho zájmů, zejm. informace o zdravotním stavu dítěte či školním prospěchu dítěte, ale i informace další, jejichž relevance je dána okolnostmi, zejména osobností konkrétního dítěte. Byť okresní soud správně uvádí, že citované ustanovení je systematicky vřazeno do pododdílu 3 – rodičovská odpovědnost, konkrétně do části týkající se úpravy styku rodiče s dítětem a představuje nejužší formu nepřímého styku, nelze dle odvolacího soudu uzavřít, že byl-li otci soudně zakázán styk s nezletilou, není dán zákonný důvod pro to, aby mu byly matkou poskytovány informace o nezletilé. Obecně platí, že rodič má právo na styk se svým dítětem (a obdobně dítě má právo stýkat se s oběma svými rodiči) s tím, že pokud by styk rodiče byl v rozporu se zájmem dítěte, soud takový styk omezí nebo i zakáže, jak se stalo v souzené věci (viz citovaný rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 8. 12. 2010 č. j. 0 P 306/2007-503 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 5. 2011 č. j. 20 Co 184/2011-544). Zákazem styku je však třeba rozumět zákaz osobního styku mezi rodičem a dítětem, omezení osobního styku rodiče s dítětem je ve své podstatě omezením rodičovské odpovědnosti a jejího výkonu. Vzájemná informační povinnost rodičů ve smyslu ust. § 890 o. z. představuje formu nepřímého (nikoli osobního) styku rodiče s dítětem a není tak a priori zákonem v případě soudně uloženého zákazu styku rodiče s dítětem vyloučena, jak nesprávně dovodil okresní soud. Při stanovení konkrétního rozsahu a četnosti poskytovaných informací musí soud přihlížet k okolnostem věci a musí se jednat o informace podstatné týkající se dítěte a jeho zájmů. Vždy je pak třeba mít na zřeteli zájem nezl. dítěte. Protože okresní soud se návrhem otce na uložení informační povinnosti matce nezletilé věcně nezabýval, odvolací soud jeho rozsudek zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V novém rozhodnutí se bude okresní soud řídit právním názorem odvolacího soudu vysloveným shora s tím, že již nyní lze uzavřít, že v souzené věci bude namístě zákonnou informační povinnost matky vykládat spíše restriktivním způsobem a při stanovení jejího rozsahu zohlednit osobnost otce, závěry znaleckého posudku i důvody uloženého zákazu styku. Pro úplnost odvolací soud dodává, že skutečnost, že otec má nějaké informace o nezletilé, není a nemůže být důvodem pro nevyhovění návrhu otce ve smyslu ust. § 890 o. z. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Hradec Králové 5. srpna 2021 JUDr. Dana Mazáková předsedkyně senátu