Je-li tlumočníkovi uložena povinnost učinit překlad ve více vyhotoveních, pak je na místě, přiznat mu za vyhotovení uloženého počtu stejnopisů sníženou odměnu, neboť u každého jednotlivého vyhotovení překladatelského úkonu odpovídá překladatel za shodu překládané listiny s připojeným překladem a celkovou jazykovou i formální správnost překladu.

3 27 Co 160/2021 Číslo jednací: 27 Co 160/2021-99 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D., a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci žalobce: [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. sídlem [adresa] proti žalovanému: [příjmení] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa], [země] o zaplacení 2 815,72 Kč s příslušenstvím, k odvolání [titul] et [titul] [jméno] [příjmení] proti usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 24. 5. 2021, č.j. 24 C 48/2019-89, takto: Usnesení okresního soudu se mění tak, že tlumočnici [titul] et [titul] [jméno] [příjmení], bytem [adresa], [IČO] se přiznává odměna za provedený překlad ve výši 1 827 Kč. Odůvodnění: 1. Okresní soud shora označeným usnesením přiznal tlumočnici odměnu ve výši 1 422 Kč, a to za překlad listiny z českého do rumunského jazyka. Okresní soud vycházeje z příslušných ustanovení zák. č. 354/2019 Sb. ve znění pozdějších předpisů (o soudních tlumočnících a soudních překladatelích) a dle příslušných ustanovení vyhl. č. 507/2020 Sb. (o odměnách a náhradách soudního tlumočníka a soudního překladatele) přiznal tlumočnici odměnu za provedený tlumočnický (správně překladatelský) úkon ve výši 1 350 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 54 Kč Celkem tedy 1 422 Kč. 2. Okresní soud naopak nepřiznal tlumočnici odměnu za další vyhotovení překladatelského úkonu ve výši 405 Kč, neboť podle přesvědčení soudu na vyhotovení stejnopisu překladu nedopadá ust. § 5 vyhl. č. 507/2020 Sb. Podle § 12 odst. 3 písm. a) uvedené vyhlášky jsou přípravné a administrativní práce zahrnuty v odměně, která byla tlumočnici přiznána dle předloženého vyúčtování. 3. Proti usnesení podala včas odvolání [titul] et [titul] [jméno] [příjmení]. V odvolání vyčerpávajícím způsobem s odkazem na příslušná ustanovení zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, vyhlášky o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti a vyhlášky o odměně a náhradách soudního tlumočníka a soudního překladatele polemizovala se závěry usnesení okresního soudu, které považovala za nesprávné a neodpovídající označeným právním předpisům. Tlumočnice zejména zdůraznila, že usnesením okresního soudu bylo tlumočnici uloženo vyhotovit písemný překlad ve věci ve dvou vyhotoveních, což tlumočnice učinila, přičemž k oběma textům překladu řádně připojila originál listiny a opatřila je tlumočnickou doložkou. Přiznaná odměna za překlad třech normostran po 450 Kč činila 1 350 Kč. V souladu s ust. § 5 vyhl. č. 507/2020 Sb., pak tlumočnice požadovala přiznání odměny za vypracování dalšího vyhotovení překladu ve výši 405 Kč Okresní soud v Pardubicích ovšem odměnu za druhé vyhotovení úkonu tlumočnici odepřel v plné výši, přičemž toto odmítnutí postupovat v souladu s § 5 vyhlášky doprovodil toliko slovy, že dle přesvědčení soudu na vyhotovení stejnopisu překladu nedopadá ust. § 5 vyhlášky. Soud svůj závěr nikterak neodůvodnil, pouze dodal, že dle § 12 odst. 3 písm. a) vyhlášky jsou přípravné a administrativní práce zahrnuty v odměně, která byla přiznána dle předloženého vyúčtování. 4. Tento právní názor okresního soudu je však v rozporu se zněním platných právních předpisů účinných od 1. 1. 2021, kterými se řídí odměňování za výkon tlumočnické činnosti. Co je tlumočnickým úkonem a jaké náležitosti musí splňovat, definuje vyhl. č. 506/2020 Sb. Ze zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích pak plyne, že překladatel je povinen překladatelskou činnost vykonávat osobně a překladatelský a tlumočnický úkon bezodkladně vyúčtovat, přičemž vyúčtuje-li vyšší odměnu nebo náhrady, než je stanoveno, dopustí se přestupku. Případy kdy lze odměnu zvýšit, snížit, krátit nebo dokonce odepřít, jsou uvedeny v článku 29 odst. 3 zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích. Odepřít odměnu však lze pouze, jedná-li se o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu. Podle odvolatelky tudíž lze uzavřít, že za vyhotovení překladatelského úkonu (ať už prvního nebo dalšího vyhotovení) lze odměnu krátit nebo odepřít pouze z důvodů výslovně uvedených v zákoně. Z § 3 vyhl. 507/2020 Sb., pak plyne, že překladateli náleží za překladatelský úkon za každou započatou normostranu přeloženého textu při překladu z cizího jazyka do českého jazyka nebo naopak odměna ve výši 300 - 450 Kč a při překladu z cizího jazyka do cizího jazyka odměna ve výši 350 - 450 Kč § 5 téže vyhlášky říká, že pokud překladatel při výkonu překladatelské činnosti provádí kontrolu shody zdrojového projevu s překladem, který dříve provedl, za účelem vypracování dalšího vyhotovení překladatelského úkonu, hranice sazby odměny se snižují o 70 %. Uvedeným způsobem tlumočnice postupovala a za vypracování dalšího vyhotovení překladatelského úkonu účtovala toliko odměnu v částce 405 Kč. Úvaha okresního soudu, který druhé vyhotovení překladu zahrnuje pod pojem„ přípravné a administrativní práce“, je nesprávná. V praxi by to znamenalo, že pouhým výtiskem překladu a zřejmě jeho volným přeložením bez překladatelské doložky k překládané listině vznikne další vyhotovení. Tato úvaha však nevychází z požadavků, které na náležitosti překladatelského úkonu klade platná legislativa. Podle § 23 a 27 předmětné vyhlášky je překladatel povinen překlad spojit s překládanou písemností. Poslední stranu překladatelského úkonu je povinen podle § 24 uvedené vyhlášky opatřit nezbytnou doložkou. Současně je povinen každé vyhotovení rovněž vlastnoručně podepsat. Kontrola vytisknutého překladu se zdrojovým projevem za účelem vytvoření vyhotovení je prováděna přinejmenším i tak, že překladatel kontroluje správné zařazení i orientaci stránek či listů překladu, který připojuje k překládané listině. Právě na základě důsledného provedení všech uvedených úkonů včetně správného řazení a orientace jednotlivých listů překladatel ručí za správnost nového vyhotovení. Odvolatelka současně poukázala na obdobná rozhodnutí jiných odvolacích orgánů (krajských soudů, krajských státních zastupitelství, Vrchního soudu v Praze apod.), které o odměně za vyhotovení druhého překladu rozhodly způsobem požadovaným odvolatelkou. Odvolatelka proto navrhla, aby krajský soud usnesení okresního soudu změnil a tlumočnici přiznal odměnu v celkové výši 1 827 Kč. 5. Krajský soud přezkoumal usnesení okresního soudu i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a o.s.ř.), a to bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání soudní tlumočnice lze považovat za důvodné. 6. V posuzované věci je z obsahu spisu zřejmé, že tlumočnice [titul] et [titul] [jméno] [příjmení] byla okresním soudem ustanovena za účelem provádění tlumočnických úkonů z rumunského jazyka (viz č.l. 53 spisu), přičemž přípisem datovaným dnem 12. 4. 2021 byla tlumočnice požádána o překlad přiloženého dokumentu rumunského soudu do českého jazyka ve lhůtě 20 dnů spolu s vyúčtováním tlumočného, a to dvojmo. Z otisku podacího razítka Okresního soudu v Pardubicích plyne, že překlad spolu s vyúčtováním odměny a náhrad byl okresnímu soudu doručen dne 22. 4. 2021. Tlumočnice tedy provedla překladatelský úkon způsobem, ve lhůtě a v počtu vyhotovení požadovaných okresním soudem, přičemž okresní soud nepřiznal tlumočnici odměnu za další (druhé) vyhotovení překladatelského úkonu v částce 405 Kč s odůvodněním podávajícím se z odvoláním napadeného usnesení. 7. Odvolací soud postup okresního soudu nepovažuje za správný. 8. Krajský soud se naopak ztotožňuje s argumentací odvolatelky v podaném odvolání, která přiléhavě a s odkazem na příslušná ustanovení zák. č. 354/2019 Sb. a vyhl. č. 506/2020 Sb., a 507/2020 Sb., logicky a argumentačně správně vykládá jednotlivá ustanovení vyhlášky, když dovozuje, že dle ust. § 5 vyhl. č. 507/2020 Sb. za vyhotovení druhého překladu požadovaného okresním soudem tlumočnici náleží odměna snížená o 70 %. S odvolatelkou se lze ztotožnit v závěru, že tlumočník (překladatel) je při své činnosti povinen postupovat dle příslušných ustanovení zákona a doprovodných vyhlášek a i druhé vyhotovení překladu musí splňovat zákonem či vyhláškami vyžadované náležitosti. Druhé vyhotovení překladu není skutečně pouhým výtiskem originálu a nelze jej podle přesvědčení odvolacího soudu zahrnovat pod ust. § 12 vyhl. č. 507/2020 Sb., tedy považovat jej za administrativní či přípravnou práci, s níž spojené náklady jsou již zahrnuty v odměně za vyhotovení originálu překladu. S odvolatelkou se lze ztotožnit i v tom, že pouhým vytištěním překladu další vyhotovení předkládané písemnosti nevznikne. Termín„ další vyhotovení“ překladatelského úkonu je obsažen v ust. § 5 vyhlášky, který také hovoří o snížení odměny o 70 %. Je zřejmé, že ustanovení právního předpisu nepřipouští účtovat každé další vyhotovení jako nový překlad, avšak současně je namístě, jak ostatně odvolatelka přiléhavě namítá, přiznat překladateli alespoň sníženou odměnu, neboť u každého jednotlivého vyhotovení překladatelského úkonu odpovídá překladatel za shodu překládané listiny s připojeným překladem a celkovou jazykovou i formální správnost překladu. Překladatel je povinen zkontrolovat, zda jsou jednotlivá vyhotovení identická, musí vyhotovit překladatelské doložky a překlady spojit s překládanou listinou. Překladatel je povinen tuto činnost vykonávat osobně, nemůže ani těmito jednotlivými úkony pověřit další osobu. Všechny tyto skutečnosti podle přesvědčení odvolacího soudu opodstatňují při přiznání odměny za další vyhotovení překladatelského úkonu postupovat ve vztahu k tlumočnici (překladatelce) způsobem předpokládaným v ust. § 5 vyhl. č. 507/2020 Sb. 9. Pro úplnost lze k věci poznamenat, což ostatně svými slovy zmiňuje i odvolatelka, že požádal-li by soud o předložení dalšího vyhotovení téhož překladu např. s určitým časovým odstupem, nevznikaly by zřejmě pochybnosti o tom, že překladatelce odměna dle § 5 vyhl. č. 507/2020 Sb. náleží. Odvolací soud je přesvědčen, že„ časové“ hledisko však nemůže být v tomto směru určující pro přiznání či nepřiznání odměny a že odměna by měla náležet překladatelce pouze v případě, že by další vyhotovení téhož překladu soudu zaslala teprve s určitým časovým odstupem. 10. Vycházeje ze shora rozvedených úvah proto odvolací soud usnesení okresního soudu změnil (§ 220 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) tak, že tlumočnici [titul] et [titul] [jméno] [příjmení] přiznal odměnu ve výši 1 827 Kč. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. Pardubice 31. srpna 2021 JUDr. Jaroslav Chmelík Ph.D. předseda senátu