č. j. 29 A 10/2020-66     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Janou Kábrtovou v právní věci  žalobce:  L. H.   zastoupen Mgr. Martinem Zikmundem, advokátem  se sídlem Šafaříkovy sady 5, 301 00 Plzeň  proti  žalovanému:  Krajský úřad Královéhradeckého kraje  se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 11. 2020, č. j. KUKHK-28302/DS/2020-3 DV, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodl o odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Trutnov ze dne 27. 8. 2020, č. j. MUTN 32260/2020 tak, že jej potvrdil a odvolání žalobce zamítl. Ve věci byl žalobce uznán vinným z přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o silničním provozu, kterého se dle výroku rozhodnutí dopustil z nedbalosti tím, že dne 3. 10. 2019 v 09:45 hod., v obci Mladé Buky - Hertvíkovice, okr. Trutnov, na silnici č. I/14, ve vzdálenosti 176,1 m od čp. 107 (stanoviště radaru), směr jízdy od obce Rudník do obce Trutnov, jako řidič osobního motorového vozidla tovární značky Seat, registrační značky, překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy v obci, stanovenou obecnou právní úpravou na 50 km/h, o 40 km/h a více. Silničním laserovým rychloměrem schváleného typu LTI 20/20 TruCam, v.č. TC005893, ověřovací list Českého metrologického institutu, Laboratoře primární metrologie, č. 8012-OL-70052-19, s datem ověření 5. března 2019 (platnost jeden rok do 4. března 2020), byla jím řízenému vozidlu naměřena rychlost jízdy 94 km/h. Po zvážení možné odchylky měřícího zařízení ve výši ± 3 km/h, mu tedy byla jako nejnižší skutečná rychlost jízdy naměřena rychlost 91 km/h, což je nejméně o 41 km/h více, nežli je stanovená nejvyšší dovolená rychlost jízdy v obci. 2. Svým jednáním měl žalobce porušit ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu. Za uvedený přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 5 000 Kč a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců. II. Obsah žaloby 3. Žalobce namítal pochybení správních orgánů obou stupňů a věcnou nesprávnost a nezákonnost jejich rozhodnutí. 4. Předně žalobce namítal faktickou nepřezkoumatelnost napadených rozhodnutí správního orgánu prvého a druhého stupně, neboť se správní orgány dostatečně nevypořádaly s výhradami žalobce, které v řízení předestřel. 5. V odůvodnění rozhodnutí žalovaného se uvádí, že tento odvolací orgán dospěl k závěru, že přestupek, který je kladen žalobci za vinu, byl spolehlivě zjištěn a ve spisovém materiálu řádně zadokumentován. Žalobce jak při projednání věci před správním orgánem v prvním stupni, tak v podaném odvolání namítal, že nesouhlasí s výsledky provedeného měření. Provedené měření rychlosti považuje žalobce za neplatné. Žalobce tedy rozhodně nenaplnil žádnou skutkovou podstatu přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, neboť dodržel nejvyšší dovolenou rychlost v daném úseku. Na podporu svých tvrzení uvedl žalobce celou řadu skutečností, především výhrady ke způsobu měření, odvolací orgán však žádnou z těchto výhrad neakceptoval a uvedl, že správní orgán prvého stupně po provedeném dokazování zjistil skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a prokázal, že se žalobce daného přestupku dopustil. Žalobce setrval na všech již dříve uvedených výhradách, se kterými bylo správními orgány obou stupňů pracováno pouze obecně. 6. Dále žalobce uváděl závažná procesní pochybení vztahující se k posouzení zvolené lokality k měření. Již ve správním řízení uváděl žalobce výhradu, že strážníci městské policie měřili rychlost v lokalitě, která byla jednak pro měření z pohledu judikatury Nejvyššího správního soudu lokalitou nevhodnou (může být samozřejmě vnímáno subjektivně), ale především, že se jednalo o lokalitu neschválenou (nepovolenou) k tomu Policií ČR (dle § 79a zákona č. 361/2000 Sb.). Odvolací orgán pochybil, když se k této výhradě a k jejímu posouzení nikterak v odůvodnění svého rozhodnutí nevyjádřil. Správní orgány obou stupňů tedy pochybily, když akceptovaly měření rychlosti v dané lokalitě. Žalobce upozornil na to, že lokalita nebyla k měření určena Policií ČR, ale naopak – městská policie lokalitu vybrala a Policii ČR o tom informovala, což považuje žalobce za nezákonné. 7. Dle názoru žalobce správní orgány nepostupovaly v souladu s ustanovením § 3 správního řádu, když nebyl dostatečným způsobem zjištěn skutkový stav věci. Správní orgán nepostupoval v souladu se základními zásadami činnosti správních orgánů. 8. Závěrem žalobce navrhl rozhodnutí žalovaného zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 9. Žalovaný ve svém vyjádření zrekapituloval průběh správního řízení. Dále uvedl, že přestupek ze dne 3. 10. 2019 považuje za dostatečně prokázaný. Ze spisového materiálu je bez pochybností seznatelné, že žalobce překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci, která je zákonem stanovena na 50 km/h, a to o 41 km/h, což bylo Městskou policií Trutnov řádně zadokumentováno v oznámení o přestupku čj. 84752019, v úředním záznamu a v záznamu přestupku vč. snímku měření, pořízeného silničním laserovým rychloměrem typ LTI 20/20 TruCAM. Platnost měření je ve spisu doložena Ověřovacím listem č. 8012-OL70052-19, s platností měření do 4. března 2020, a osvědčením o proškolení strážníka, který měření prováděl. Spis byl doplněn o přehledný, a především přezkoumatelný plánek, který je součástí úředního záznamu vypracovaného strážníkem Městské policie Trutnov, M. B., z něhož je naprosto zřejmé, kde bylo vozidlo žalobce změřeno. Vzhledem k předloženým důkazům v podobě plánku a fotodokumentace není pochyb o místu měření. 10. Součástí spisové dokumentace je Návrh úseků pozemních komunikací vhodných pro měření rychlosti vozidel strážníky městské policie čj. KRPH-1202778/Čj-2018-051006 a Oznámení o měření rychlosti Městskou policí Trutnov v období od 1. 10. 2019 do 31. 10. 2019 od 05:30 – 22:00 hod. Z těchto dokumentů je naprosto zřejmé, že Policie ČR určila daný úsek pro měření rychlosti městskou policií a o provedeném měření byla následně vyrozuměna. Odvolací orgán má za to, že součinnost s policií byla dostatečně prokázána. 11. Žalovaný měl za to, že k řízení přistoupil odpovědně a nezaujatě, posoudil všechny relevantní skutečnosti, včetně posouzení závažnosti jednání. Napadené rozhodnutí považoval za věcně správné, odpovídající zjištěným, (a ničím nevyvráceným), skutečnostem, jakož i závažnosti projednávaného protiprávního jednání. Žalobu navrhl zamítnout. IV. Posouzení věci krajským soudem 12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) Učinil tak bez nařízení jednání postupem za podmínek stanovených dle ustanovení § 51 odst. 1 věty druhé s. ř. s. Po prostudování správního spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům, přičemž při tom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalovaného. 13. Ze správního spisu soud zjistil, že je v něm založeno „Oznámení přestupku“ Městské policie Trutnov, čj. 8475/2019, kde je uvedeno, že žalobce dne 3. 10. 2019 v 09:45 hodin řídil v obci Mladé Buky - Hertvíkovice, u čp. 107, od Rudníku do Trutnova, motorové vozidlo Seat, registrační značky, přičemž mu byla naměřena v obci, kde je zákonem stanovena nejvyšší dovolená rychlost jízdy 50 km/h, rychlost jízdy 94 km/h, po odečtení odchylky 91 km/h. Podezření z přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o silničním provozu. Dále je ve spisovém materiálu založeno Oznámení přestupku čj. 8475/2019, Oznámení podezření ze spáchání přestupku – dokumentace (záznam o přestupku pořízený měřičem rychlosti LTI 2020 TruCam, výrobní číslo TC005893 vč. fotodokumentace), Ověřovací list č. 8012-OL-70052-19 silničního rychloměru LTI 20/20 TruCam, výrobní číslo TC005893, s platností ověření do 4. března 2020, osvědčení ze dne 15. 3. 2018 o proškolení strážníka Městské policie M. B. k obsluze silničního rychloměru LTI 2020 TruCam, Úřední záznam čj. 8475/2019/MP ze dne 3. 10. 2019 vč. plánku místa měření, DVD záznam, Návrh úseků pozemních komunikací vhodných pro měření rychlosti vozidel strážníky městské policie čj. KRPH-1202778/Čj-2018-051006, Oznámení o měření rychlosti Městskou policí Trutnov v období od 1. 10. 2019 do 31. 10. 2019 od 05:30 – 22:00 hod. Správní orgán I. stupně doložil do spisového materiálu výpis z evidenční karty řidiče, část uživatelského manuálu TruCam a protokol o ústním jednání. 14. Dne 29. 4. 2020 byl žalobce vyzván k seznámení s podklady rozhodnutí, následně bylo vyhoveno žádosti advokáta a materiály mu byly zaslány. Dne 15. 5. 2020 se žalobce vyjádřil k podkladům s tím, že žádná z listin nevyvrací námitky žalobce, zejména to, že měření bylo prováděno v nepovolené lokalitě. 15. Dne 27. 8. 2020 pak správní orgán I. stupně vydal rozhodnutí, které následně žalovaný potvrdil napadeným rozhodnutím. 16. První námitka žalobce směřovala k nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. K tomu krajský soud uvádí, že má-li být rozhodnutí přezkoumatelné, musí z něj být zřejmé, jaký skutkový stav vzal posuzující orgán za rozhodný a jak uvážil o pro věc podstatných skutečnostech, resp. jakým způsobem postupoval při posuzování těchto skutečností. Uvedené musí nalézt svůj odraz v odůvodnění dotčeného rozhodnutí. Povinností správních orgánů je řádně vypořádat námitky účastníků řízení (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 7. 2008, č. j. 3 As 51/2007 - 84, ze dne 23. 7. 2009, č. j. 9 As 71/2008 - 109, ze dne 28. 3. 2013, č. j. 7 As 92/2012 - 41, ze dne 16. 7. 2014, č. j. 3 As 111/2013 - 25 atp.). Pokud pak správní rozhodnutí nedostojí uvedeným principům, například z něj nevyplývá, jaký skutkový základ (skutková zjištění) vzal rozhodující správní orgán za svůj a jak jej následně právně hodnotil (jaké konkrétní právní normy na něj aplikoval), je třeba na takové rozhodnutí správního orgánu pohlížet jako na nepřezkoumatelné (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 4. 2014, č. j. 7 Afs 14/2014 – 80). O žádnou z těchto situací se však v souzené věci nejednalo. Z rozhodnutí obou orgánů je zřejmé, z jakých skutečností vycházely, o jaké skutkové důvody své rozhodnutí opřely a k jakým závěrům dospěly. Již prvostupňové rozhodnutí se přehledně vyjadřuje k námitkám týkajícím se lokality měření, neplatnosti měření a počínání strážníka; dále uvádí a hodnotí důkazy, z nichž správní orgán vycházel. Se shodnými odvolacími námitkami se vypořádává i napadené rozhodnutí. Tuto žalobní námitku soud proto neshledal oprávněnou. 17. Soud proto dále posuzoval námitku žalobce týkající se neplatnosti měření. Žalobce v žalobě nijak nespecifikoval, v čem spatřuje neplatnost měření, resp. s jakými skutkovými zjištěními správních orgánů nesouhlasí a z čeho sám vyvozuje, že dodržel nejvyšší dovolenou rychlost v daném úseku. Jelikož není smyslem soudního přezkumu stále dokola podrobně opakovat již jednou vyřčené (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2013, č. j. 2 Afs 37/2012 – 47), odkazuje se soud na odůvodnění napadeného rozhodnutí, s jehož zněním i tam citovanou judikaturou se ztotožňuje. Žalovaný reagoval na odvolací námitky žalobce dostatečně, uvedl, proč měření neshledal neplatným. Lze rovněž doplnit, že není povinností žalovaného výslovně a jednotlivě reagovat na každou odvolací námitku, pokud z jeho rozhodnutí jako celku vyplývá, jak s jednotlivými námitkami naložil (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, č. j. 5 As 260/2017-34). 18. Nejvyšší správní soud se vyjádřil v usnesení rozšířeného senátu ze dne 2. 5. 2017, č. j. 10 As 24/2015 – 71, č. 3577/2017 Sb. NSS tak, že při přezkumu napadeného rozhodnutí je krajský soud povinen zjišťovat, zda správní orgány dostály své povinnosti zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o přestupku (§ 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). Klíčové pro řízení o přestupku je, zda správní orgány opatří takovou sadu důkazů, z níž lze po jejich řádném zhodnocení učinit závěr o tom, že se obviněný skutku dopustil a zároveň neexistují rozumné důvody zakládající pochybnosti o správnosti a úplnosti skutkových zjištění. Pro prokázání přestupku spočívajícího v překročení nejvyšší dovolené rychlosti je zpravidla dostatečné vycházet z oznámení o přestupku, záznamu o přestupku obsahujícího fotografii měřeného vozidla a údaje o provedeném měření a ověřovacího listu silničního radarového rychloměru (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2015, č. j. 7 As 83/2015 – 56, ze dne 19. 8. 2016, č. j. 6 As 144/2016 – 36 či ze dne 15. 8. 2019, č. j. 10 As 36/2019 – 33). Doplňujícími důkazy mohou být též výslechy policistů. Uvedená kombinace podkladů v zásadě poskytne dostatečné množství informací pro to, aby správní orgán dostál požadavkům § 3 správního řádu, tedy aby zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. 19. O spáchání přestupku překročením nejvyšší povolené rychlosti v nynější věci svědčila již ve správním řízení dostatečně komplexní sada důkazů, která poskytovala uspokojivý obraz přestupkového jednání: oznámení o přestupku č.j. 8475/2019, záznam o přestupku s fotografií žalobcova vozidla a údaji o provedeném měření – obsahující datum a čas, přesné GPS souřadnice a zřetelnou fotografii vozidla s čitelnou SPZ, ověřovací list rychloměru, plánek místa měření a podklady osvědčující zákonnost místa měření. Překročení rychlosti žalobce bylo potvrzeno zejména záznamem o přestupku, který představuje výstup ze silničního radarového rychloměru, k jehož užívání byl policista proškolen. Zdejší soud rovněž neměl důvod pochybovat o správnosti výstupů měřidla, neboť se jednalo o kalibrovaný rychloměr. Žalobce ani ve správním řízení neuvedl žádnou konkrétní námitku, ze které by soud získal pochybnosti o tom, že automobil neřídil on či že proběhlo měření chybně. Jak již konstatovaly správní orgány, chybovost měření z ničeho nevyplynula. 20. Soud je toho názoru, že naplnění skutkové podstaty přestupku i to, že tento přestupek spáchal žalobce ve vozidle jím řízeném, bylo ze strany správních orgánů obou stupňů podpořeno navzájem nerozpornou a přesvědčivou sadou důkazů. Obecná tvrzení žalobce nejsou s to založit rozumné pochybnosti o správnosti a úplnosti skutkových zjištění (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2017, č. j. 10 As 24/2015-71, č. 3577/2017 Sb. NSS). 21. Pokud jde o druhou žalobní námitku – nezákonně určené místo měření, rovněž k této námitce se vyjadřovaly již oba správní orgány. Dle § 79a zákona o silničním provozu může rychlost vozidel na pozemních komunikacích měřit pouze Policie České republiky a obecní policie. Policie ČR a obecní policie je oprávněna měřit rychlost vozidel za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obecní policie tuto činnost vykonává výhradně na místech určených policií, přitom postupuje v součinnosti s policií. 22. Krajský soud při posouzení zákonnosti měření vycházel z listin založených ve správním spise, konkrétně ze žádosti Městské policie Trutnov ze dne 17. 11. 2018 adresované Policii ČR, týkající se stanovení míst k měření rychlosti vozidel dle § 79a zákona o silničním provozu, dále návrhem úseků pozemních komunikací vhodných pro měření rychlosti vozidel strážníky městské policie ze dne 20. 12. 2018. Z posledně citované listiny vyplývá, že Policie ČR souhlasí s měřením rychlosti v navržených úsecích dle přílohy vyjádření. Tato příloha obsahuje i úsek Mladé Buky – část obce Hertvíkovice. Dle oznámení o měření rychlosti ze dne 27. 9. 2019 informovala Městská policie Trutnov o měření v citovaném úseku dne 3. 10. 2019 od 5:30 do 22:00 hodin. 23. Na základě výše uvedeného se krajský soud ztotožnil se zdůvodněním správních orgánů a rovněž uzavřel, že určení lokality měření vyhovovalo požadavkům § 79a zákona o silničním provozu. V postupu, jímž Policie ČR určila místa měření (souhlasila s místy ‚vybranými‘ obecní policií) krajský soud nevidí nezákonnost; daný postup vyplývá ze znalosti lokalit obecní policií a neodebírá diskreci Policii ČR, neboť to je vždy Policie ČR, kdo vydá závazné stanovisko určující místa měření. 24. Krajský soud proto uzavírá, že žalovaný postupoval zákonně a soud neshledal v postupu správních orgánů žádná pochybení. Žalovaný se námitkami žalobce řádně zabýval a námitky uvedené v žalobě nebyly způsobilé zpochybnit zákonnost rozhodnutí. Správní orgány dostály požadavkům § 3 správního řádu, tedy zjistily stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Z obsahu správního spisu zároveň krajský soud neshledal nic, co by svědčilo o krácení práv žalobce či nerespektování zásad správního řízení, jak žalobce pouze obecně namítal. V. Závěr a náklady řízení 25. Na základě výše uvedeného krajský soud neshledal žalobní námitky důvodnými, a proto žalobu ve výroku I. tohoto rozsudku zamítl podle § 78 odst. 7 s.ř.s. 26. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný náhradu nákladů nenárokoval a z obsahu správního spisu nevyplývá, že by mu v průběhu řízení před krajským soudem nějaké náklady nad rámec běžné úřední činnosti vznikly. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Hradec Králové 6. září 2021  JUDr. Jana Kábrtová v. r.  samosoudkyně