číslo jednací: 29 Ad 1/2021 - 29 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci žalobkyně:  A. G., narozená X bytem X zastoupená Mgr. Alešem Gracíkem, advokátem AK se sídlem  Masarykovo nám. 1144, 504 01 Nový Bydžov proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25 o žalobě proti rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 27. 10. 2020, čj. X, o žádosti o přiznání invalidního důchodu takto: I. Rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 27. 10. 2020, čj. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 5 200 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: I.                 Vymezení věci 1. Žalovaná napadeným rozhodnutím potvrdila správnost svého dřívějšího rozhodnutí ve věci ze dne 5. 8. 2020, čj. X, kterým byla zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu poskytovaného pro invaliditu prvního stupně z důvodu zhoršení zdravotního stavu, a to pro nesplnění podmínek ust. § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „ZDP“). Na základě posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti žalobkyně dospěl lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Hradci Králové k závěru, že žalobkyně je i nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %. V rámci námitkového řízení pak oddělení lékařské posudkové služby pracoviště České správy sociálního zabezpečení v Hradci Králové učinilo dle posudku ze dne 22. 10. 2020 závěr, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti, je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI. (postižení nervové soustavy), položce 1b (cévní postižení mozku a míchy, dětská mozková obrna – lehké funkční postižení) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 20-35 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 %, celkově byla stanovena na 45 %. II.              Žalobní argumentace 2. Žalobkyně v žalobě poukázala na svůj aktuální nedobrý zdravotní stav s tím, že má za to, že splňuje podmínky pro změnu invalidního důchodu. Její pracovní schopnost oproti původnímu rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu prvního stupně výrazně poklesla. Žalobkyně je přesvědčena, že její zdravotní stav je závažnější a tedy došlo k podstatnějšímu poklesu pracovní schopnosti, než pouze 45 %, jak vyhodnotili posudkoví lékaři. 3. Dále žalobkyně uvedla, že v životě pracovala v chráněných dílnách, neboť nebyla schopna práci vykonávat v požadovaném tempu u jiného zaměstnavatele. I nyní má práci na částečný úvazek v chráněné dílně, ale práci vykonává doma; jde o lehkou manuální práci, občas jí vypomáhají členové rodiny. Již v rámci sociálního šetření v roce 2018 bylo konstatováno, že se pohybuje chůzí na kratší vzdálenosti, na delší pouze s pomocí berlí. Chůze je nestabilní, činí jí obtíže nerovný a kluzký terén, ve zvýšené míře trpí pády. Dopravní prostředky používá pouze s pomocí asistenta, má potíže orientovat se v neznámém prostředí. Má problémy i se samostatnou přípravou složitějších jídel. 4. Žalobkyně poukázala na závěry z neurologických a ortopedických zpráv týkající se prodělané dětské mozkové obrny s projevy kvadruparetické spastické formy s levostrannou převahou a převahou na dolní končetiny. Dále má chronický VAS polyetážový s těžkou poruchou statiky a dynamiky celé páteře při výše uvedeném onemocnění. Je proto výrazně limitována i při běžných úkonech, do budoucna nelze předpokládat zlepšení, spíše progresi vertebrogenních obtíží. Vzhledem k postižení horních končetin je několikahodinová manuální práce obtížná, je nucena opakovaně odpočívat a cvičit. 5. S ohledem na výše uvedené se žalobkyně domnívá, že pokles její pracovní schopnosti neodpovídá invaliditě I. stupně, ale minimálně invaliditě II. stupně. Pokles by měl být hodnocen podle kapitoly VI., položky 1c (nikoli 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro který se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti ve výši 40-60%. III.            Vyjádření žalované 6. S ohledem na zpracování nového posudku zdravotního stavu žalobkyně a následně nařízené jednání krajský soud nevyžadoval zvláštní vyjádření žalované k podané žalobě. IV.           Posouzení věci krajským soudem 7. Krajský soud při jednání dne 7. 6. 2021 konstatoval obě rozhodnutí správních orgánů (jak je již uvedeno v úvodu tohoto rozsudku), dále provedl důkaz posudkem věcně a místně příslušné (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění) Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Hradci Králové – dále jen PK. Tato vypracovala posudek dne 20. 4. 2021. Osobní přešetření posuzované nebylo nutné vzhledem k čerstvým odborným zprávám, nicméně PK provedla s posuzovanou pohovor. 8. V posudku komise uvedla, že za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem považuje z posudkově medicínského hlediska dětskou mozkovou obrnu s postižením všech končetin – více levostranných s převahou na dolních končetinách, kde je středně těžké až těžké ochrnutí. Zdravotní postižení je uvedeno v kapitole VI, položka 1), písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti na 60 %. Horní hranici zvolila PK vzhledem k tomu, že jde o středně těžkou až těžkou spasticitu DKK při posouzení podle písmene c), které značí těžké funkční postižení. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky pak komise navýšila míru poklesu pracovní schopnosti o dalších 10 % s ohledem na lehkou mentální retardaci. Ta byla zjištěna pohovorem se žalobkyní a neurologickým nálezem ze dne 10. 8. 2020. 9. Z posudku plyne, že žalobkyně dále trpí lehkou mentální retardací s poruchami chování, chronickým polyetážovým bolestivým syndromem páteře s těžkou poruchou statiky a dynamiky celé páteře na podkladě změněného pohybového stereotypu při základní diagnoze s maximem v oblasti krční páteře – CC syndrom (krčně hlavový) a CB (krčně pažní) syndrom oboustranný zánikově iritační. Dále se u žalobkyně jedná o stav po aplikaci botulotoxinu do musculus rectus femoris (přímý sval stehna) v 2/20, stav po korekčních ortopedických operacích přitahovačů (svalů stehna) a Achilovy šlachy oboustranně v 5 a 15 letech věku, úzkostnou poruchu u disponované osobnosti (s DMO), stav po operaci pupeční kýly a tříselné kýly vlevo v 3/97, podélně ploché nohy, vady srdce po narození a další postižení – odstupová stenóza (zúžení) levé větve plícnice, foramen ovale apertum (otevřený otvor srdeční přepážky) – při růstu zhojeno, hyperbilirubinemii (zvýšená hladina krevního barviva), anemii (chudokrevnost). 10. Posudková komise se usnesla na posudkovém závěru, že zdravotní stav žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal invaliditě III. stupně, a to s poklesem pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %. Ve výroku pak PK uvedla, že žalobkyně byla v období 2. 9. 2014 – 9. 8. 2020 invalidní I. stupněm invalidity, od 10. 8. 2020 je invalidní III. stupněm invalidity, a to s odkazem na neurologický nález MUDr. S., který konstatoval padání s tahem dopředu, problémy s chůzí bez berlí, velmi časté spasmy, bolesti celé páteře s občasnou iradiací do hlavy. Při práci pro chráněnou dílnu je s manuální prací neobratná, menší výkonnost, nezvládá chůzi po schodech, nedostane se do vany, dopravních prostředků, zhoršení i při malé fyzické zátěži. V listopadu 2019 aplikace botulotoxinu v oblasti DKK – poté vždy zlepšení spasticity. Nález popisuje výraznou limitaci i při běžných úkonech, do budoucna nelze předpokládat zlepšení, spíše progresi vertebrogenních obtíží, při některých aktivitách je nutná dopomoc. Vzhledem k postižení HKK je i manuální práce několika hodin obtížná, je nucena opakovaně odpočívat a procvičovat HKK a Cp. Závěr odborného vyšetření hovoří o těžké poruše statiky a dynamiky celé páteře, při změněném stereotypu chůze, v oblasti Cp od počátku kompletní blok, na HKK hyperreflexie, spasticita středního stupně, pozitivní Tromner, neúplná extenze v levém lokti a neúplná supinace, neobratná špetka, na DKK výrazná spasticita s hyperreflexií bilat., pozitivními iritačními pyramidami s levostrannou převahou, neúplná extenze v kolenou, chůze o 2 FH paraparetická středně až těžce s vtáčením špiček. 11. Zástupce žalobkyně při jednání sdělil, že žalobkyně plně akceptuje skutečnosti uvedené v posudku a souhlasí i s datem vzniku své invalidity, který byl posudkem uveden a stanoven. Žalovaná neměla žádné připomínky. 12. Soud přezkoumal napadený výrok rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní - s.ř.s.), ve svém rozhodnutí soud vyšel ze skutkového a právního stavu výše zjištěného, provedené důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu (§ 77 odst. 2 s.ř.s.) a konstatoval, že žaloba byla důvodná. 13. V ustanovení § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, je v odst. 1 uvedeno, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. V odst. 2 se pak uvádí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 14. Krajský soud po přezkoumání a projednání věci těžil ve svých závěrech zejména z posudku PK MPSV, který důsledně zkoumal zdravotní obtíže žalobkyně z aktuálních lékařských zpráv a též skrz osobní rozhovor se žalobkyní a přešetření jejího zdravotního stavu.  Posouzení a posudkový závěr PK MPSV se krajskému soudu jeví jako objektivní, úplný a přesvědčivý, když reaguje na veškeré odborné nálezy zdravotních vyšetření žalobkyně a staví též na vlastním objektivním vyšetření žalobkyně. Krajský soud proto neměl důvod odchýlit se od závěrů tohoto posudku. Z podkladových lékařských zpráv má soud rovněž za to, že zdravotní stav žalobkyně vyžaduje již výraznou pomoc další osoby, žalobkyně musí velmi často cvičit, je omezena nejen fyzicky, ale též lehkou mentální retardací a úzkostnou poruchou. Závěr posudkové komise stavějící na tom, že pakliže žalobkyně pro omezenou hybnost horních končetin nemůže vykonávat ani jednoduché činnosti v dostatečně rychlém tempu, tudíž je nezaměstnatelná, považuje i krajský soud za logický. 15. S ohledem na zjištění učiněná v posudku PK MPSV a vzhledem k datu vydání napadeného rozhodnutí soudu nezbylo, než žalobou napadené rozhodnutí žalované o námitkách zrušit (§ 78 odst. 1 s.ř.s.) pro nesprávně zjištěný stav věci. Soud věc vrací žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.), v němž vezme žalovaná v úvahu skutečnosti zjištěné soudem a jím provedené důkazy (§ 78 odst. 5 a 6 s.ř.s.) a znovu ve věci rozhodne. V.              Náklady řízení 16. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., když ve věci úspěšná žalobkyně účtovala náklady řízení spočívající v právním zastoupení. Soud přiznal zástupci žalobkyně odměnu za 4 úkony, neboť všechny zhodnotil jako potřebné pro hájení práv žalobkyně, a to též s ohledem na její mentální schopnosti. Šlo o úkony převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednání u PK, jednání u soudu. Za 4 úkony právní služby náleží dle vyhlášky č. 177/1995 Sb., advokátní tarif, dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), dle § 9 odst. 2 ve spojení s § 7 bod 3 částka 4 000,- Kč, dle § 13 odst. 4 náleží 4 x 300,- Kč režijní paušál = 1 200,- Kč. Celková částka náhrady nákladů řízení tedy činí 5 200 Kč, kterou zaplatí žalovaná k rukám zástupce žalobkyně do 30 dnů od právní moci rozsudku. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Hradec Králové 7. červen 2021 JUDr. Jana Kábrtová v. r. samosoudkyně